OEnergetice.cz -

1. prosince 2025

Cena plynu v Evropě díky počasí a jednání o míru klesla nejníže za 18 měsíců

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes dopoledne klesla pod 28 eur (677 Kč) za megawatthodinu (MWh) a byla nejníže za více než 18 měsíců. Jednak mírnější počasí v regionu snižuje poptávku po vytápění, jednak trh čeká na pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou vedených Spojenými státy, uvedla agentura Reuters.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku krátce před 12:00 SEČ vykazovala pokles o 3,4 procenta na 27,83 eura za MWh. To byla nejnižší úroveň od poloviny loňského května.

Teploty v severozápadní Evropě by měly tento týden zůstat v blízkosti normálu, v průměru kolem pěti stupňů Celsia. Příští týden by podle předpovědi měly být ještě vyšší a dostat se na 6,8 stupně.

gas, uniper, infrastructure, pipeline — Plynárenská infrastruktura. Zdroj: Uniper

Analytik společnosti LSEG Ulrich Weber poznamenal, že trh s plynem zůstává klidný zejména díky očekávání mírného počasí. K poklesu cen přispívají také jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, i když pokrok je pomalý a spíše se očekává, že dopad na evropský trh s plynem bude jen omezený. A protože se v prosinci očekává mírnější počasí, ceny plynu půjdou zřejmě ještě dolů, myslí si Weber.

Evropské zásobníky plynu jsou plné ze 75,75 procenta. To je méně než před rokem, kdy byly naplněny z 85,74 procenta, ukazují údaje společnosti Gas Infrastructure Europe.

1. prosince 2025

Nový plán britské vlády pravděpodobně povolí další těžbu v Severním moři

Dle posledních událostí se britská vláda chystá zásadně změnit pravidla pro těžbu ropy a plynu v Severním moři. Nová strategie má poprvé umožnit rozšiřování těžby skrze takzvané „tiebacky“, čímž se otevře cesta k novým vrtům i přes předchozí sliby omezit průzkum fosilních paliv. Opatření přichází v době prudkého poklesu investic, rekordně vysokého zdanění energetických firem a masivního úbytku pracovních míst.

Vláda premiéra Keira Starmera stojí před jedním z největších energetických dilemat posledních let: jak udržet těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři, která stále zajišťuje významnou část domácí spotřeby a desítky tisíc pracovních míst ve Skotsku a na severu Anglie, a zároveň plnit ambiciózní klimatické závazky. Napětí mezi těmito dvěma cíli se odráží v debatách o pokračování těžby, podobě daně z neočekávaných zisků i v nové strategii pro Severní moře, kterou vláda vytváří.

Další směřování naznačují plány na uvolnění omezení pro novou těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři, které budou zveřejněny v rámci vládní strategie pro Severní moře. Podle informací BBC má ministryně financí Rachel Reevesová oznámit zveřejnění strategie v rámci oznámení rozpočtu.

Strategie zahrnuje rozvoj nového průzkumu a dává naději existujícím plánům

Očekává se, že strategie bude obsahovat liberálnější interpretaci slibu z manifestu zakázat nový průzkum ropy a zemního plynu s využitím velkorysejšího rozšíření stávajících polí. Tento nápad může umožnit nové vrty způsobem, který lze „provázat“ se stávajícími poli, byl poprvé předložen na konferenci Labouristické strany v září.

Výsledky vládního přezkumu pravidel pro těžbu v Severním moři se sice přímo netýkají rozhodnutí o kontroverzním ložisku Rosebank, ale výrazně ovlivňují atmosféru, ve které se o něm bude rozhodovat. Rosebank je jeden z největších nevyužitých ropných projektů ve Spojeném království.

Dnes je projekt stále předmětem samostatného regulačního a soudního procesu, takže jeho schválení není garantované. V oboru však převládá přesvědčení, že pokud vláda uvolní pravidla pro další těžbu, zvýší se i šance, že nakonec dostane zelenou i Rosebank.

Součástí změn je i zvažované povolení tzv. tiebacků, což je napojení menšího nebo nově objeveného ložiska na již existující těžební infrastrukturu, jako je plošina nebo potrubí. Jde o způsob, jak získat dodatečné množství ropy a plynu bez stavby nových velkých zařízení.

Tiebacky se tradičně používají u menších a geologicky navazujících ložisek, která by se jinak ekonomicky nevyplatila. Rosebank je však úplně jiná kategorie – jde o masivní ložisko, které vyžaduje vlastní produkční infrastrukturu a nedá se k tiebackům přirovnat. I to vysvětluje, proč je jeho schválení výrazně kontroverznější.

Ropný průmysl situaci využívá k širší kritice

Na pozadí technických debat o tiebacích hraje zásadní roli také daňová politika. Britské ropné a plynárenské firmy dnes podléhají mimořádné dani z neočekávaných zisků, která zvyšuje jejich celkové zdanění až na 78 %. Tato tzv. Energy Profits Levy má platit až do roku 2030, ale průmysl intenzivně lobbuje za její dřívější zrušení. Tvrdí, že mimořádně vysoká daň dusí investice, odrazuje nové projekty a tlačí provozovatele k přesunu peněz do regionů, kde jsou podmínky příznivější.

Podle odhadů Univerzity Roberta Gordona v Aberdeenu se v sektoru už nyní ztrácí přibližně 1 000 pracovních míst měsíčně, a pokud se zdanění nezmění, může se situace dál zhoršovat.

Právě proto mnozí zástupci průmyslu upozorňují, že samotné povolení tiebacků bude bez změny zdanění jen prázdným gestem. Uvažuje se proto o kompromisním mechanismu „stropů a spodních mezí“, který by se aktivoval pouze při vysokých cenách ropy – podobně jako po ruské invazi na Ukrajinu. Pokud by ceny klesly, mimořádná daň by se uplatňovala jen omezeně. Podle firem ale současný vývoj ukazuje, že období „neočekávaných zisků“ už skončilo, a daň by to měla reflektovat.

Tvrdou kritiku vládního přístupu vyslovil například generální ředitel Obchodní komory Aberdeen & Grampian, Russell Borthwick. Podle něj se vláda v politice vůči Severnímu moři „velmi mýlí“. Současné změny podle něj nestačí k zastavení úbytku pracovních míst a kapitálu. Pokud EPL zůstane beze změny, „zmizí tisíce dalších pracovních míst“ a více společností region opustí. Borthwick proto vyzval vládu, aby už nyní oznámila postupné ukončení této daně – a to nejpozději do roku 2026, „než bude příliš pozdě“.

1. prosince 2025

Reaktor Zhangzhou 2 typu Hualong One připojen k síti

Druhý blok jaderné elektrárny Zhangzhou v čínské provincii Fujian byl poprvé připojen k elektrizační soustavě a začal dodávat elektřinu. Oznámila to společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Jde o druhý ze šesti plánovaných bloků s reaktorem Hualong One (HPR1000) na této lokalitě.

„Dne 22. listopadu v 9:32 hodin byl druhý blok jaderné elektrárny Zhangzhou poprvé úspěšně připojen k elektrické síti,“ uvedla CNNC. „Nyní jsou oba bloky z první etapy sériového projektu Hualong One připojeny k energetické soustavě a nově přispívají k optimalizaci národního energetického mixu a naplňování cíle ‚dual-carbon‘.“

Licence, výstavba a spuštění prvních bloků

Čínské ministerstvo ekologie a životního prostředí vydalo 9. října 2019 stavební povolení pro první dva bloky jaderné elektrárny Zhangzhou společnosti CNNC-Guodian Zhangzhou Energy Company. Tato projektová společnost byla za účelem výstavby a provozu elektrárny založena v roce 2011 firmami CNNC (51 %) a China Guodian Corporation (49 %).

Výstavba prvního bloku byla zahájena týden po vydání povolení, stavba druhého bloku začala v září 2020. První blok Zhangzhou vstoupil do komerčního provozu 1. ledna 2025.

Uvádění druhého bloku do provozu

Zavážení jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru Zhangzhou 2 bylo zahájeno 11. října a 3. listopadu reaktor poprvé dosáhl kritického stavu.

Výstavba elektrárny Zhangzhou 1. Zdroj: CNNC

„Po počátečním připojení k síti potvrdily místní testy, že blok je v dobrém technickém stavu a všechny technické parametry splňují projektem stanovené hodnoty,“ uvedla CNNC. Následovat bude série plánovaných zkoušek k dalšímu ověření parametrů a spolehlivosti bloku, aby byly splněny požadavky pro přechod do komerčního provozu.

Šest bloků Hualong One v jedné lokalitě

Areál elektrárny Zhangzhou má v konečné fázi zahrnovat šest bloků typu Hualong One. Podle CNNC již první blok bezpečně a stabilně vyrobil více než 8,8 TWh elektřiny.

Druhý blok by měl vstoupit do komerčního provozu ještě v průběhu letošního roku, zatímco třetí a čtvrtý blok jsou ve fázi stavebních prací. Přípravné práce na blocích 5 a 6 podle CNNC rovněž postupují.

Po dokončení všech šesti bloků by měla elektrárna Zhangzhou dodávat více než 60 TWh bezemisní elektřiny ročně. Tato produkce má pokrýt zhruba 75 % celkové spotřeby elektřiny měst Xiamen a Zhangzhou v jižní části provincie Fujian a současně přispět ke zlepšení stability elektrické sítě v rámci provincie, zejména ve směru „sever–jih“.

30. listopadu 2025

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Petrofac neplatil včas, Orlen Litva zrušil kontrakt za téměř miliardu eur

Litevská sekce polské skupiny Orlen zrušila kontrakt v hodnotě jedné miliardy eur s britskou firmou Petrofac. Kontrakt se týkal opravy a renovace jediné litevské rafinerie ve městě Mažeikiai. Britský partner se totiž nachází ve finančních problémech.

Ke zrušení kontraktu došlo podle mluvčí Orlenu Litva v pondělí dopoledne z důvodu opakovaného pozdního placení ze strany britské firmy Petrofac. Subdodavatelé, kteří se na opravě podílejí, museli propouštět a snižovat kapacity, protože nedostávali zaplaceno. Orlen tvrdí, že projekt je hotov zhruba z 80 % a že už začal hledat nového partnera k jeho dokončení.

Celý článek najdete ZDE.

2. Výroba biometanu v EU rychle roste, ale na cíle REPowerEU to nestačí

Evropská unie i její členské státy v posledních letech výrazně posilují podporu výroby biometanu a bioplynu. Přestože produkce roste, stále citelně zaostává za ambiciózními cíli EU stanovenými do roku 2030, upozornil server Montel News.

Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 přišla Evropská komise s plánem REPowerEU, který má rychle omezit závislost Unie na ruských fosilních palivech a současně urychlit přechod k čistším zdrojům energie. Základem strategie je masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetických úspor a diverzifikace dodávek energetických komodit. Biometan je v této koncepci jedním z klíčových nástrojů.

Celý článek najdete ZDE.

3. EU přislíbila 15,5 miliardy eur na čistou energii v Africe, Čína mezitím pokračuje v investicích

Evropská unie oznámila, že v rámci kampaně „Scaling Up Renewables in Africa“ mobilizuje sumu 15,5 miliardy eur na rozvoj čisté energetiky na africkém kontinentu. Podle Evropské komise pochází 7 miliard eur přímo z nových závazků EU. Financování má podpořit vznik nových obnovitelných zdrojů a zajistit přístup k elektřině pro 17,5 milionu lidí. EU se tak vedle Číny a dalších snaží o větší rozvoj infrastrukturních investic na kontinentu.

Afrika, alespoň co se týče přírodních zdrojů, je podle mnohých politiků regionem s obrovským potenciálem. Podle vybraných analýz disponuje přibližně 60 % světově nejlepších solárních lokalit, zejména v severní a jihovýchodní oblasti kontinentu.

Celý článek najdete ZDE.

4. EU schválila kompenzaci téměř 2 mld. eur pro LEAG za předčasné uzavření německých uhelných elektráren

Evropská komise schválila německou kompenzaci ve výši až 1,75 miliardy eur pro energetickou skupinu LEAG, která v rámci německého odklonu od uhlí předčasně odstaví své elektrárny. Kompenzace pokryje ztrátu zisku i sociální náklady spojené s restrukturalizací regionu a napomůže stabilizovat oblasti východního Německa, které jsou dlouhodobě závislé na těžbě hnědého uhlí.

Evropská komise umožnila Německu poskytnout státní pomoc v hodnotě až 1,75 miliardy eur společnosti Lausitz Energie Kraftwerke AG (LEAG) jako náhradu za předčasné odstavení jejích hnědouhelných elektráren. Kompenzace pokrývá ušlé zisky společnosti a sociální náklady na podporu zaměstnanců při přechodu na nová pracovní místa.

Celý článek najdete ZDE.

5. Dodávky plynu na Ukrajinu přes Řecko a Balkán rostou. Prosincová aukce potvrdila rostoucí roli Vertikálního koridoru

Listopadová měsíční aukce kapacity na trase Route 1 ukázala prudký nárůst zájmu o přepravu plynu z Řecka na Ukrajinu přes tzv. vertikální koridor. Na prosinec si tři obchodníci zarezervovali 13,68 GWh denně, což je více než dvojnásobek listopadových objemů, informuje server CeenergyNews.

Aukce na rezervaci kapacity měsíčních produktů otevřela cestu prvním komerčním dodávkám plynu z Řecka na Ukrajinu a výsledky prosincové aukce z 24. listopadu potvrzují rostoucí trend. Do aukce se zapojili tři účastníci a poptávka dosáhla 60 % celkově nabízené kapacity. Trasu společně zpřístupňují provozovatelé přepravních soustav DESFA v Řecku, Bulgartransgaz v Bulharsku, Transgaz v Rumunsku, VestMoldTransgaz v Moldavsku a GTSOU na Ukrajině.

Celý článek najdete ZDE.

6. ČEZ chce ve spolupráci s obcemi postavit větrné elektrárny s výkonem přes 600 MW

Energetická společnost ČEZ plánuje ve spolupráci s obcemi postavit větrné elektrárny s celkovým výkonem více než 600 megawattů (MW). Dosud k tomu s obcemi uzavřela 41 smluv o spolupráci. Firma o tom dnes informovala ČTK. V závěru loňského roku činil výkon větrné energetiky v Česku zhruba 371 MW. Ve využití větrné energie ČR oproti jiným evropským zemím zaostává.

„Jsme rádi, že naše nabídka našla odezvu už ve více než čtyřiceti obcích po celé České republice. Celkový potenciální výkon větrných turbín v zasmluvněných lokalitách přesáhl 600 MW. Partnerství s obcemi je pro nás zcela klíčové, protože jen díky společnému postupu se bude dařit posouvat větrné projekty kupředu,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina.

Celý článek najdete ZDE.

7. USA poskytnou miliardu dolarů na restart jaderné elektrárny Three Mile Island

Americká vláda poskytne půjčku na restart jednoho z bloků jaderné elektrárny v Pensylvánii, který má pomoci snížit rostoucí ceny elektřiny v regionu. Elektrárna má začít dodávat energii datovým centrům Microsoftu již od roku 2027. Projekt odráží rostoucí poptávku po elektřině spojenou s expanzí datových center.

Americké Ministerstvo energetiky poskytne půjčku ve výši jedné miliardy dolarů (přibližně 22 miliard Kč) na snížení nákladů na energii a znovuspuštění jaderné elektrárny v Pensylvánii. Jaderná elektrárna Three Mile Island je známá především havárií druhého bloku z roku 1979. První blok však zůstal nedotčen a pokračoval v provozu až do roku 2019. Tehdy byl odstaven nikoliv z technických důvodů, ale kvůli ztrátovosti .

Celý článek najdete ZDE.

8. ČEPS se chystá na analýzu odstavení uhelných zdrojů, posuzovat bude bezpečnost

Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS připravuje analytické postupy a procesy vyhodnocení možných dopadů uzavírání uhelných elektráren v Česku. Posuzovat bude zejména vliv odstavení zdrojů na bezpečnost dodávek elektřiny nebo tepla v ČR. Samotnou analýzu zahájí až po obdržení oficiálního oznámení o uzavření uhelných elektráren. To zatím od energetické skupiny Sev.en společnost nedostala. ČTK to řekl mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.

Firma Sev.en podnikatele Pavla Tykače dnes ohlásila odstavení uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027. „Společnost Sev.en ČEPS informovala o ekonomickém vyhodnocení provozu daných elektráren a nevyloučila možnost jejich uzavření, oficiálně nás však o ukončení provozu neinformovala,“ řekl dnes po poledni Hrabal.

Celý článek najdete ZDE.

9. HN: Tykačova skupina Sev.en uzavře v lednu 2027 své uhelné elektrárny

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Možnost brzkého ukončení produkce v uhelných elektrárnách skupina Sev.en avizovala dříve. Důvodem je ztráta konkurenceschopnosti výroby elektřiny a tepla z uhlí v příštích letech, na kterou tlačí růst cen emisních povolenek.

Celý článek najdete ZDE.

10. Cena plynu po roce a půl spadla pod 30 EUR, trh bedlivě sleduje mírová jednání

Ceny zemního plynu na evropských trzích zažily v posledních dnech relativně rychlý a nečekaný pokles, a to navzdory mrazivému počasí. Hlavním důvodem jsou spekulace o pozitivním vývoji jednání mezi USA a Ukrajinou o mírové dohodě. Poklesu cen nicméně pomáhají i relativně pozitivní fundamenty, především krátkodobý výhled počasí. Další výrazný pokles by však podle analytiků mohla omezit silnější poptávka v Asii.

Přestože ceny zemního plynu v Evropě během posledních 2 let výrazně poklesly oproti rekordům z roku 2022, kdy šplhaly až do stovek eur za megawatthodinu, stále jsou relativně vysoké a mají negativní dopad na místní průmysl a rozpočty domácností. S nadcházejícím obdobím špičkové poptávky spojené s vytápěním v průběhu zimy tak trh sleduje řadu faktorů, které mohou mít zásadní vliv na cenotvorbu.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Graf ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Graf Německo

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu

30. listopadu 202529. listopadu 2025

Dodávky plynu na Ukrajinu přes Řecko a Balkán rostou. Prosincová aukce potvrdila rostoucí roli Vertikálního koridoru

Na prosinec si obchodníci zamluvili 13,68 GWh kapacity denně, což představuje více než dvojnásobek listopadového objemu. Podle řeckého provozovatele sítě DESFA se Route 1 potvrzuje jako konkurenceschopná trasa pro přepravu plynu z Řecka přes Bulharsko, Rumunsko a Moldavsko na Ukrajinu. Tato přepravní cesta je zároveň jedním z klíčových stavebních prvků vertikálního koridoru, který se po ruské invazi přeměnil z dlouho odkládaného infrastrukturního konceptu na strategickou severojižní tepnu evropské energetiky.

Vertikální koridor

Myšlenka Vertikálního koridoru vznikla již v roce 2016, kdy Řecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko podepsaly memorandum o propojení svých přepravních soustav ve směru sever–jih. V té době ještě Evropa primárně odebírala ruský plyn přes Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byl ve výstavbě.

Projekt byl zároveň reakcí na zrušený projekt South Stream, který měl přivádět ruský plyn pod Černým mořem do Bulharska a dále směrem na Itálii, Maďarsko a Rakousko. Po jeho zrušení v roce 2014 Moskva přesunula pozornost k TurkStreamu, jenž od roku 2020 přesměroval tok ruského plynu do Turecka, Bulharska a Srbska. Tím se původní Transbalkánský plynovod stal z velké části nevyužitý.

Právě transbalkánská trasa se však ukazuje jako cenný základ pro nový evropský severojižní koridor a díky technickým úpravám dnes umožňuje i reverzní tok plynu z jihu na sever, tedy z řeckých LNG terminálů až na Ukrajinu.

V lednu letošního roku memorandum o další podpoře projektu podepsali provozovatelé plynárenských sítí Řecka, Bulharska, Rumunska, Moldavska, Maďarska, Slovenska a Ukrajiny. Strategický význam roste i díky novým kapacitám LNG, zejména připravovanému plovoucímu terminálu (FSRU) u Alexandroupolis.

Kromě Route 1 se připravují také další dvě přepravní trasy, které mají dále navýšit dostupné objemy a zvýšit flexibilitu dodávek pro Ukrajinu i celý regionální trh.

Aby byly nové kapacitní produkty atraktivní pro obchodníky, zúčastnění provozovatelé přepravních soustav se shodli na 25% slevě z měsíčních tarifů. Provozovatel plynovodu IGB mezi Řeckem a Bulharskem, společnost ICGB, společně s ukrajinskou GTSOU, šly ještě dál a nabízejí 46% slevu – nejvyšší v regionu. Chtějí tím demonstrovat podporu energetické odolnosti Ukrajiny i širší regionální spolupráci.

Kapacita bude dostupná pouze jako měsíční produkt v jediné aukci za jednotnou cenu a využití bude výhradně pro dodávky na Ukrajinu – bez možnosti přístupu k národním virtuálním obchodním bodům či domácím výstupním místům v tranzitních státech.

Prohlubující se spolupráce Řecka, Ukrajiny a USA

Vedle samotné aukce přišla tento týden i další zásadní zpráva: státní řecká obchodní společnost DEPA Commercial a ukrajinský Naftogaz se domluvili na dodávkách plynu na zimu 2025/2026. Dohoda umožní Ukrajině poprvé v historii přijímat americký zkapalněný zemní plyn (LNG) přepravovaný přes Řecko. LNG bude přepravován prostřednictvím společného podniku ATLANTIC-SEE, v němž má DEPA 40% podíl. Nejprve dorazí do Řecka a poté bude přepravován na Ukrajinu.

Dohoda počítá s tím, že plyn bude proudit právě skrze trasy, které nabízejí operátoři pěti evropských zemí zapojených do Vertikálního koridoru.

„ Dodávky zemního plynu na Ukrajinu prostřednictvím spolehlivého, vícestátního koridoru vytvářejí energetický most mezi infrastrukturami Řecka a Ukrajiny a posilují širší energetickou odolnost Evropy. Dodávky amerického LNG budou zajištěny prostřednictvím společnosti ATLANTIC–SEE, v níž má DEPA 40% podíl, což podtrhuje závazek firmy poskytovat praktická a bezpečná energetická řešení v celé jihovýchodní Evropě,“ uvedl ředitel obchodního oddělení DEPA Konstantinos Xifaras

Ukrajina potřebuje dovážet plyn

Ruské útoky v posledních dvou zimách zničily část ukrajinské těžební infrastruktury, na některých ložiscích došlo až k úplnému zastavení produkce. Ukrajina je proto nucena posílit dovoz zemního plynu z globálních trhů. Dříve dokázala udržet topnou sezónu díky vlastní produkci plynu, nyní však potřebuje dovézt 4,4 miliardy metrů krychlových plynu pro zimu 2025–2026.

I proto se Kyjev systematicky propojuje s evropskými partnery a proč roste význam Vertikálního koridoru, který umožňuje přístup k LNG z Egejského a Středozemního moře.

Prosincová aukce na Route 1 ukazuje, že Vertikální koridor se z teoretického projektu stal reálným infrastrukturním pilířem regionu. V kombinaci s novou dohodou Naftogazu a DEPA a budoucími trasami Route 2 a 3 se severojižní osa stává dalším prvkem energetické bezpečnosti Ukrajiny i celé střední a jihovýchodní Evropy.

29. listopadu 202528. listopadu 2025

Německo si chce zajistit kontrolu nad sítí: Plánuje nákup podílu v TenneT

Podle nové vládní strategie hodlá Německo v prvních měsících roku 2026 podepsat dohodu o koupi 25,1% podílu v německém provozovateli přenosové soustavy TenneT. Vláda tím chce posílit vliv Německa nad klíčovou energetickou infrastrukturou. Pro nákup je vyčleněno 5,8 miliardy eur společně s dalšími investičními závazky v rámci navýšení kapitálu v letech 2026–2029. Převzetí má proběhnout prostřednictvím státní banky KfW.

Německá vláda plánuje na začátku roku 2026 podepsat dohodu o koupi 25,1% podílu ve firmě TenneT Germany. Podle dopisu ministerstva průmyslu adresovaného federálnímu výboru pro finance má být na tento nákup vyčleněno 5,8 miliardy eur, přičemž během let 2026 až 2029 jsou v plánu další platby související s navýšeními kapitálu.

TenneT Germany je největším ze čtyř provozovatelů přenosové soustavy v Německu, spravujícím více než 14 000 km přenosové sítě v Německu. V září 2025 nizozemská vláda prodala 46% podíl v této společnosti konsorciu tvořenému nizozemským správcem penzijních fondů APG, singapurským státním investičním fondem GIC a Norges Bank Investment Management (NBIM), provozovatelem největšího státního investičního fondu na světě, za částku ve výši až 9,5 miliardy eur.

Posílení kontroly nad klíčovou infrastrukturou

Cílem německého státu je posílit kontrolu nad klíčovou infrastrukturou v době energetické transformace a potřebného rozvoje sítí v souvislosti s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny. Německo skrze státní banku KfW vlastní menšinové podíly i v dalších německých provozovatelích přenosové soustavy, TransnetBW a 50Hertz. V dopise se uvádí, že v současné době neexistují žádné plány na koupi podílu ve společnosti Amprion, zbývajícím provozovateli přenosové soustavy v Německu.

Vláda si klade za cíl podepsat dohodu na počátku příštího roku a uzavřít transakci do druhého čtvrtletí roku 2026, a to v závislosti na průběhu jednání.

„Cílem je dokončit transakci rychle a zároveň provést nezbytné prověření transakce,“ uvádí se v dopise ze 13. listopadu.

Investice má pro Německo význam zejména z hlediska zajištění financování rozvoje přenosové soustavy nezbytné pro integraci obnovitelných zdrojů energie. TenneT Germany čelí v nadcházejících letech rozsáhlým investicím spojeným s rozšiřováním sítě a stabilizací provozu přenosové soustavy. Nákupem podílu chce stát zajistit, že tyto investice budou realizovány v souladu s veřejným zájmem a podpoří transformaci německé energetiky.

Rozvoj německé přenosové soustavy je také důležitý v souvislosti s plánem německé vlády zachovat jednotnou německou obchodní zónu. Právě úzká místa v přenosové soustavě Německa vedla k doporučení rozdělení německé obchodní zóny v analýze konfigurace obchodních zón vypracované evropskými provozovateli přenosové soustavy.

29. listopadu 202530. listopadu 2025

USA poskytnou miliardu dolarů na restart jaderné elektrárny Three Mile Island

V září minulého roku společnost Constellation Energy oznámila dohodu se společností Microsoft za účelem obnovení provozu prvního bloku pod novým názvem Crane Clean Energy Center. Dvacetiletá smlouva o nákupu elektřiny představuje pro Microsoft strategický krok k naplnění spotřeby svých datových center a závazku stát se uhlíkově negativní firmou. Restart předpokládá firma na rok 2027 a očekávaný dodávaný výkon se pohybuje okolo 835 MW. Již minulý rok sdělila, že bude usilovat o prodloužení provozní licence minimálně do roku 2054.

Constellation Energy provozuje největší jadernou flotilu v rámci Spojených států. Ta čítá 21 jaderných reaktorů na 15 lokalitách. Společnost deklaruje, že její portfolio jaderných, vodních, větrných a solárních zdrojů vyrábí okolo 10 % veškeré bezemisní energie v USA. Podle Bloombergu vzrostly akcie Constellation Energy jen v den oznámení o poskytnutí půjčky o 22 %.

Federální podpora

Oficiální oznámení podtrhuje úlohu Ministerstva energetiky při naplňování exekutivního příkazu prezidenta Donalda Trumpa, který se týká znovunastartování americké jaderné základny a návratu odstavených reaktorů do provozu.

„Opětovné spuštění jaderné elektrárny zajistí Američanům po celém regionu cenově dostupnou, spolehlivou a bezpečnou energii. Také pomůže zajistit, že Amerika bude mít energii potřebnou k růstu domácího výrobního sektoru a k vítězství v závodě o dominanci v umělé inteligenci,“ uvedl v oznámení ministr pro energetiku Chris Wright.

Toto oznámení představuje vůbec první projekt, který za Trumpovy administrativy obdržel současně podmíněný závazek i finální dohodu o financování. Úvěr má zajistit pokrytí většiny odhadovaných počátečních nákladů projektu, které se pohybují kolem 1,6 miliardy dolarů (33,6 miliardy Kč). První část půjčky má Ministerstvo energetiky uvolnit v prvním čtvrtletí nadcházejícího roku .

Greg Beard, hlavní poradce Úřadu pro půjčkové programy Ministerstva energetiky, platformě Nucnet uvedl, že společnost Constellation by projekt dokázala dokončit i bez federální podpory. Půjčka však cílí na snížení ceny elektřiny pro zákazníky. Ceny elektřiny v regionech, kde PJM Interconnection (PJM) provozuje přenosovou soustavu, tedy i Pensylvánie, dramaticky rostou. Za první pololetí letošního roku činil nárůst až 41 %.

„Současné podmínky nejsou důsledkem přirozeného růstu poptávky. Téměř celé současné napětí na kapacitním trhu způsobují nové odběry spojené s datovými centry – jak ty již připojené, tak ty očekávané,“ komentoval Bowring situaci podle serveru E&E News.

Obavy z růstu cen elektřiny a negativních dopadů na životní prostředí vedou k protestům místních proti výstavbě datových center.

Dlouhodobé kontrakty pro datová centra

V posledních letech firmy stále častěji uzavírají dlouhodobé smlouvy s jadernými elektrárnami, aby si zajistily spolehlivý zdroj energie. Právě s Constellation Energy uzavřela dvacetiletou smlouvu o dodávkách jaderné energie také společnost Meta. V tomto případě bude elektřina pocházet z jaderné elektrárny Clinton Clean Energy Center ve státě Illinois.

Ze zprávy poradenské společnosti McKinsey vyplývá, že provoz datových center výrazně ovlivní nárůst spotřeby elektřiny. V USA by měla do roku 2030 poptávka po elektřině související s datovými centry každoročně narůstat téměř o čtvrtinu. Celosvětově pak očekává v daném časovém horizontu nárůst průměrně o 17 % každý rok.

Microsoft ovšem nesází pouze na jádro. Před 2 lety uzavřel dohodu o dodávkách elektřiny z fúze se společností Helion. Ta letos zahájila práce na fúzní elektrárně Orion ve státě Washington.

28. listopadu 202528. listopadu 2025

Elevion Group z ČEZ koupila italskou firmu na zpracování odpadu Maserati Energia

Společnost Elevion Group ze skupiny ČEZ koupila většinový podíl v italské firmě na zpracovávání biologicky rozložitelného odpadu Maserati Energia. Ta v Itálii provozuje bioplynové stanice a plynové kogenerační jednotky, které jsou napojeny na ropovod TAL. ČTK to dnes sdělil mluvčí ČEZ Martin Schreier. O akvizici informoval také italský list Il Piacenza. Její cenu firma nezveřejnila.

„Předmětem akvizice je závod zaměřený na zpracování a zhodnocování biologicky rozložitelného odpadu. Elevion Group v Itálii nabízí dekarbonizační řešení zvyšující energetickou účinnost. Provozuje tu vedle bioplynových stanic také plynové kogenerační jednotky. Tyto zdroje jsou součástí italské části ropovodu TAL, kde přispívají ke zvýšení efektivity provozu čerpadel ropovodu, navýšení jeho přepravní kapacity směrem do České republiky a posílení její energetické nezávislosti,“ řekl Schreier.

Vstup do Maserati Energia je součástí investičního plánu Elevion Group, který podle italského listu počítá s investicemi firmy za 250 milionů eur (přes šest miliard korun) do roku 2030 v Itálii. Cílem akvizice je pokrytí celého řetězce výroby zeleného plynu v regionu.

ČEZ ESCO, kogenerace, ilustrační obrázek

Elevion Group majoritní podíl koupila od Paola Maseratiho, který ve firmě zůstává jako menšinový společník. Pod českou společnost přecházejí i zaměstnanci podniku.

Společnost Elevion Group se zaměřuje na integrované energetické služby (ESCO), zejména v oéblasti úsporných a ekologických opatření. Působí zejména v Německu, Polsku, Rumunsku a severní Itálii. Patří pod ní v současné době 60 společností. Ročně realizuje více než 6000 projektů, jako například modernizace energetického a tepelného hospodářství, modernizace osvětlení, energetické audity, výstavba decentralizovaných energetických zdrojů, projekty energetických úspor a další. Patří do skupiny ČEZ.

28. listopadu 2025

Experti: Růst regulované části cen energií je důsledkem potřeby investic do sítí

Zvýšení regulované části cen energií u domácností pro příští rok je podle analytiků důsledkem potřeby masivních investic do tuzemských energetických sítí. V příštích letech přitom bude tato potřeba ještě výraznější. Koncové ceny energií pro domácnosti přesto budou v příští roce o něco nižší, dodavatelé totiž zlevňují. Vyplývá to z komentářů analytiků, které oslovila ČTK.

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun, oznámil dnes Energetický regulační úřad (ERÚ). Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem má oproti letošku vzrůst v průměru o 1,1 procenta, u plynu o 4,7 procenta. U velkých odběratelů naopak regulovaná cena elektřiny klesne. Nemusí však jít o definitivní výši regulovaných cen.

V případě, že nová vláda rozhodne o slibované změně ve financování podporovaných zdrojů energie (POZE), ceny určované státem naopak klesnou o více než 15 procent, uvedl úřad.

Svaz energetiky ČR připomněl, že v regulovaných cenách se odráží potřeba investic do tuzemské energetiky, která prochází velkou transformací. „I proto upozorňujeme, že je třeba řešit změny v tarifní struktuře či efektivní využívání prostředků Modernizačního fondu s cílem mírnit cenové nárůsty pro zákazníky. Stejně tak podporujeme opatření ke snížení poplatku za POZE, které by mělo vést především k posílení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu,“ řekl výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba.

Cenové rozhodnutí ERÚ potvrzuje podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera nastavený směr, který úřad už dříve avizoval. Růst regulovaných cen elektřiny i plynu pro domácnosti je také podle něj důsledkem potřeby velkých investic. „Zde ani distributoři, ani ERÚ nemohou než jít tímto směrem, který vytyčili politici,“ podotkl. U plynu přitom Macenauer očekává v nadcházejících letech další růst cen, zejména pak při transformaci teplárenství.

V rozhodnutí ocenil snížení regulovaných cen elektřiny pro velké odběratele. „Je to výborná zpráva v době, kdy v důležitých průmyslových zemích EU masivně dotují, nebo se chystají dotovat, nejen regulované ceny pro energeticky intenzivní obory, ale také silovou elektřinu,“ řekl Macenauer.

U elektřiny i plynu podle něj působí ještě jeden neviditelný faktor. „A to rapidní navýšení ceny téměř všeho, co je v důsledku dekarbonizace potřeba instalovat do současných sítí. Často jde v porovnání s nyní provozovanými zařízení o několikanásobek pořizovací ceny,“ dodal Macenauer.

Podle Lukáše Kaňoka z webu Kalkulátor.cz by i přes mírný růst regulované složky ceny energií měly domácnosti v roce 2026 platit za elektřinu o něco méně než v letošním roce. „Kolik ušetří ale bude hlavně na nich samotných. Dodavatelé velmi mírně zlevňovali, kdo bude aktivní, může ušetřit až 30 procent,“ uvedl Kaňok.

28. listopadu 2025

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

„Jádrem dohody je samozřejmě priorita vybudovat ropovod do Asie,“ řekl ve čtvrtek Carney před podpisem smlouvy po boku konzervativní premiérky Alberty Danielle Smithové.

Kromě rozšíření vývozu plán zahrnuje celkové zvýšení produkce ropy a zemního plynu v provincii.

Dohoda je podle AFP pro Carneyho Liberální stranu významným obratem v její politice, která definovala necelou dekádu vlády bývalého premiéra Justina Trudeaua. V rámci energetické dohody se na navrhovaný ropovod v Albertě nevztahují některé federální zákony o klimatu včetně zákazu provozu tankerů u pobřeží Britské Kolumbie, informuje stanice BBC. Dohoda rovněž zmiňuje pozastavení federálního limitu emisí z ropy a zemního plynu.

Ministr kultury Stephen Guilbeault, který ve vládě Carneyho předchůdce Trudeaua zastával post ministra životního prostředí, rezignoval na svůj post na protest proti dohodě několik hodin po jejím podepsání. „Vstoupil jsem do politiky, abych prosazoval boj proti změně klimatu,“ uvedl Guilbeault v prohlášení. Dodal, že se proti dohodě důrazně vymezuje, protože úmluva Kanadu vzdálí od jejích cílů v oblasti omezení skleníkových plynů. Guilbeault stál za řadou klimatických politických opatření v Trudeauově vládě. Ta jsou podle něj nyní likvidována.

oil, pipeline, oil supply — Dodávky ropy, ropovod. Zdroj: Unsplash

Smithová, která předchozí vládu Liberální strany vinila z potlačování ekonomického potenciálu Alberty, podle AFP ve čtvrtek učinila poznámku na adresu Trudeaua. „Posledních deset let bylo extrémně těžkým obdobím,“ řekla premiérka provincie.

Alberta musí v souvislosti s výjimkami z klimatických zákonů na oplátku zvýšit poplatky za uhlík a vyvinout největší program zachycování uhlíku na světě s cílem snížit své celkové emise. Dohoda rovněž stanovuje, že ropovod musí být ve spoluvlastnictví domorodého obyvatelstva a financován soukromou společností, nikoliv z daní.

28. listopadu 202528. listopadu 2025

Německo schválilo ukládání emisí CO2 pod zem. Podle odpůrců to může být kontraproduktivní

Německá Spolková rada schválila právní reformu, která umožní ukládání CO2 pod mořské dno, umožní výstavbu potrubí pro přepravu CO2 a znemožní využití technologií pro zachytávání a ukládání emisí CO2 (Carbon Capture and Storage – CCS) v uhelných elektrárnách. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.

Stávající německá vládní koalice představila reformu umožňující šisrší rozvoj technologií pro zachytávání a ukládání či využití emisí CO2 letos v srpnu. Schválení tamní Spolkovou radou představuje poslední potřebný souhlas.

Reforma umožní ukládání zachycených emisí CO2 pod mořské dno a navíc dává spolkovým zemím možnost povolit ukládání CO2 pod zem na pevnině. S ohledem na dlouhodobý odpor veřejnosti k obnodným projektům nicméně v této oblasti není očekáván příliš velký rozvoj.

V Německu je v současné době již povolené zachytávání emisí CO2, nicméně legislativa neumožňovala zahájení projektu zaměřeného na ukládání zachycených emisí a významně omezovala přepravu zachycených emisí ve větším objemu.

„Tento zákon představuje důležitý stavební blok pro dekarbonizaci našeho hospodářství a nový regulatorní rámec, na který netrpělivě čeká průmysl,“ uvedl Stefan Rouenhoff (CDU) z ministerstva hospodářství.

Německá vládní koalice v srpnu při představení schválené právní reformy uvedla, že technologie pro zachytávání, přepravu a trvalé uložení emisí CO2 hluboko pod zemí jsou nezbytné pro dosažení klimatické neutrality Německa do roku 2045. Vláda tyto technologie současně vnímá jako potřebné pro zachování konkurenceschopnosti tamního průmyslu.

Rozvoj uvedených technologií v Německu má však podle zahraničního serveru Clean Energy Wire také řadu odpůrců. Ti dlouhodobě upozorňují na riziko, že může dojít k prodloužení využívání fosilních paliv a tedy poškozování klimatu namísto jeho ochrany.

28. listopadu 2025

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem má oproti letošku vzrůst v průměru o 1,1 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek. Nemusí však jít o definitivní výši regulovaných cen. V případě, že nová vláda rozhodne o slibované změně ve financování podporovaných zdrojů energie (POZE), ceny určované státem naopak klesnou o více než 15 procent, uvedl úřad.

Dnešní rozhodnutí ERÚ vychází z aktuálně nastavených podmínek, včetně státních dotací na podporované zdroje energie ve výši 24,6 miliardy korun. Hnutí ANO, vítěz sněmovních voleb, už dříve avizovalo, že v případě sestavení vlády bude chtít přesunout veškeré výdaje na POZE na stát, což by snížilo výdaje odběratelů zhruba o 20 miliard korun. ERÚ uvedl, že je v případě změn připraven regulované ceny energií okamžitě upravit.

Koncové ceny energií, které odběratelé platí, se skládají z obchodní a regulované složky. Obchodní část určují dodavatelé, regulovanou naopak stát prostřednictvím ERÚ. U elektřiny bude regulovaná složka pro domácnosti v příštím roce tvořit 45 procent výsledné ceny, u plynu asi 25 procent. U velkých odběratelů bude podíl regulované složky na konečné ceně nižší. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny nyní také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.

Podle aktuálního rozhodnutí ERÚ regulovaná složka ceny elektřiny na hladině nízkého napětí, tedy zejména u domácností, vzroste o 1,1 procenta. To znamená růst v průměru asi o 29 Kč za spotřebovanou megawatthodinu (MWh), přičemž průměrná spotřeba domácností je kolem tří MWh za rok. Pro větší odběratele na hladině vysokého napětí naopak regulovaná cena klesne o 5,8 procenta, a na hladině velmi vysokého napětí o 11,8 procenta. To by představovalo pokles o vyšší desítky korun za MWh.

U plynu ERÚ rozhodl o navýšení regulované složky o 4,7 procenta pro maloodběratele, tedy kolem 22 Kč za MWh. Pro velké odběratele regulovaná část ceny plynu stoupne o 4,5 procenta, tedy zhruba deset korun za MWh.

Úřad podle Šefránka v rozhodnutí zohlednil potřebu investic do soustav, do růstu cen se promítla také inflace. Pozitivně se podle něj naopak do cen propisuje pokles nákladů na krytí technických ztrát, zajištění systémových služeb.

„Při stanovení regulovaných cen se musíme řídit aktuálně platným usnesením vlády, které vyčleňuje ze státního rozpočtu dotaci na POZE ve výši 24,6 miliardy korun. Pokud v budoucnu dojde k rozhodnutí o přenesení celé podpory POZE na stát, jsme připraveni neprodleně vydat změnový cenový výměr,“ řekl Šefránek.

Podle něj se taková změna dá stihnout během zhruba 14 dnů.

I přes růst regulovaných cen ovšem lze podle úřadu vzhledem ke zlevňování od dodavatelů očekávat mírný pokles koncových cen. Změny ale budou velmi individuální v závislosti na konkrétní smlouvě odběratele, upozornil ERÚ.

28. listopadu 202527. listopadu 2025

EU schválila kompenzaci téměř 2 mld. eur pro LEAG za předčasné uzavření německých uhelných elektráren

Německo se zavázalo k postupnému ukončení těžby uhlí nejpozději do roku 2038. Zatímco v západním Německu postupuje odklon od uhlí rychleji, než se původně plánovalo, a jeho ukončení se nyní očekává do roku 2030, na východě země, kde společnost LEAG provozuje elektrárny a doly, je pokrok pomalejší. Elektrárny LEAG mají být trvale odstaveny v letech 2028-2038.

Evropská komise posuzovala plán podle pravidel pro státní podporu a konstatovala, že pomoc je nezbytná pro odklon od uhlí v souladu s klimatickými cíli, přiměřená a úměrná, „protože je omezena na nezbytné minimum a nevede k nadměrné kompenzaci“. EU na konci roku 2023 schválila kompenzaci ve výši 2,6 miliardy eur také pro energetickou společnost RWE.

Evropská komise musí dát souhlas s opatřeními státní podpory, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž v Unii. Pokyny EU umožňují členským státům podporovat určitá opatření ke snížení nebo odstranění emisí CO₂, i za cenu rizika narušení hospodářské soutěže.

Ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová rozhodnutí přivítala s tím, že kompenzace zajistí regionu plánovací jistotu. Část kompenzace bude vyplácena podle toho, jak se bude v dalších letech vyvíjet zisk jednotlivých elektráren.

Společnost LEAG současně oznámila, že plánuje investovat do nové energetické infrastruktury – například do bateriového úložiště o kapacitě 1,6 GWh, které má vyrůst na jednom z bývalých hnědouhelných provozů.

Schválení kompenzace zapadá do širší strategie německého odklonu od uhlí, podle které má být výroba elektřiny z hnědého uhlí ukončena nejpozději do roku 2038. Přesto krok vyvolává kontroverze: ekologické organizace kritizují kompenzace jako příliš vysoké, zatímco regionální politici argumentují, že odchod od uhlí musí být spravedlivý a ekonomicky zvládnutelný právě ve strukturálně slabších oblastech, jako je Lužicko.

Vlastníkem společnosti LEAG je EP Group Daniela Křetínského. Dceřiná společnost EP Energy Transition v březnu odkoupila zbývajících 30 % akcií od PPF, čímž se stala výhradním vlastníkem LEAG.

27. listopadu 2025

ÚJV Řež a Rolls-Royce SMR budou více spolupracovat na modulárních reaktorech

Obrázek zachybuje vizualizaci malého modulárního reaktoru Rolly-Royce

Společnosti ÚJV Řež a Rolls-Royce SMR budou více spolupracovat na zavádění technologie malých modulárních reaktorů (SMR) v ČR i zahraničí. Podepsaly dohodu, která navazuje na současný kontrakt na analýzu, testování a hodnocení kritických komponent. Spolupráce má fungovat i při výstavbě malých modulárních reaktorů Rolls-Royce SMR. ČTK to dnes oznámil mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ má v britské firmě zhruba dvacetiprocentní podíl a v ČR chystá dostavbu prvního SMR u Jaderné elektrárny Temelín zhruba v polovině 30. let.

„Spojením našich zkušeností s průkopnickou technologií Rolls-Royce SMR můžeme pomoci zařazení českého průmyslu na špici globálního trhu SMR a významně přispět k naší bezpečné energetické budoucnosti,“ řekl ředitel ÚJV Řež Martin Ruščák.

Obě firmy budou podle nově uzavřeného memoranda zkoumat příležitosti v řadě technických a regulatorních oblastí, včetně analýzy jaderné bezpečnosti, projekčních a inženýrských služeb, hodnocení a testování, technické podpory provozu nebo povolovacích požadavků specifických pro Českou republiku. „Posílení tohoto partnerství nejenže upevňuje naše vlastní inženýrské schopnosti, ale také zajišťuje, že spolupracujeme s nejlepšími na světě při rozvoji nasazení Rolls-Royce SMR,“ uvedl technický ředitel Rolls-Royce SMR David Dodd.

SMR u Temelína bude mít elektrický výkon 470 megawattů, což odpovídá dodávkám energie pro jeden milion domácností po dobu nejméně 60 let.

Jaderná elektrárna Temelín. Nuclear — Jaderná elektrárna Temelín. Zdroj: Flickr / centralniak / CC BY 2.0

Dnes se konala technická konference pro dodavatele, která přiblížila zástupcům českého průmyslu aktuální stav a postup projektu malých modulárních reaktorů od Rolls-Royce SMR. Tuzemské firmy mají možnost se zapojit do výstavby malých modulárních reaktorů jak v ČR, tak i na dalších světových trzích.

Britská vládní organizace Great British Nuclear (GBN) vybrala společnost Rolls-Royce SMR jako preferovaného dodavatele SMR v Británii, což představuje mimo jiné příležitost postavit první tři malé modulární reaktory v Británii.

Modulární reaktory je možné vyrábět sériově v továrnách a po jednotlivých blocích jich postupně víc soustředit na jednom místě. Od velkých jaderných bloků se liší především nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou.

27. listopadu 202527. listopadu 2025

EK schválila opatření pro stabilizaci cen emisních povolenek ETS2

Brusel/Praha 27. listopadu (zpravodajka ČTK) – Evropská komise dnes schválila návrh opatření, které má stabilizovat cenu emisní povolenky v systému ETS 2, a zabránit tak dopadům na domácnosti i firmy. Konkrétně jde o změnu týkající se takzvaného stabilizačního mechanismu MSR, jehož cílem je udržovat rovnováhu na trhu s povolenkami a zabránit extrémním výkyvům jejich cen. Změna rozhodnutí o MSR je klíčovým krokem k rychlému provedení opatření oznámených eurokomisařem Wopkem Hoekstrou s cílem zajistit postupné a hladké zahájení systém ETS2, uvedla EK ve svém prohlášení. Krok komise ocenil i odstupující český premiér Petr Fiala, jehož vláda změnu v systému emisních povolenek prosazovala.

„Evropská komise dnes v reakci na náš návrh schválila konkrétní opatření, která zabrání růstu cen emisních povolenek ETS2, a omezí tak negativní dopady povolenek na občany a firmy,“ uvedl Fiala na sociální síti X.

„Plníme tak náš slib, že nedopustíme skokové zdražení bydlení a pohonných hmot. Díky nové legislativě bude možné ceny emisních povolenek efektivně zastropovat,“ dodal. Nová vláda podle něj musí v jednáních pokračovat a získat podporu pro další úpravy a zrušení celého systému, jak zástupci hnutí ANO před volbami slibovali.

Evropská komise již v říjnu v reakci na požadavky Česka a dalších 18 států oznámila úpravy v systému emisních povolenek ETS2. Popsala celkem pět mechanismů, kterými se zajistí dlouhodobé udržení ceny emisní povolenky na hodnotě 45 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). Mechanismy se přitom spustí, jakmile cena povolenky tuto hodnotu přesáhne.

„Dnes plníme závazky, které jsme oznámili v říjnu. Tato opatření dále posilují stabilitu a cenovou dostupnost v rámci ETS2 a nasměrují nás na předvídatelnější cestu k nízkouhlíkové budoucnosti,“ uvedl eurokomisař Hoekstra.

„Vytváříme správné podmínky pro udržení cen pod kontrolou a rychlý zásah, pokud by příliš vzrostly,“ dodal.

Navrhované opatření lze provést bez změny směrnice o ETS. Po dnešním přijetí komisí se na něm musí dohodnout členské státy EU a Evropský parlament. Teprve poté vstoupí v platnost.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka se schválením opatření snížilo riziko, že by ceny vystřelily na extrémní hodnoty. „Ale železný strop ceny povolenky na 45 eurech z toho nedělá. Navíc se stále bavíme o reálné hodnotě v blízkosti 60 euro v době, kdy emisní povolenky vstoupí v platnost,“ upozornil Tyleček.

Zároveň zdůraznil, že samotná cena povolenek v blízkosti stropu bude znamenat nemalý zásah do výdajů domácností a firem. „Peněženky domácností se musí připravit v průměru na několikatisícové výdaje ročně navíc v přímých nákladech. A další značné, i když poněkud skryté, částky vydají nepřímo kvůli nárůstu cenové hladiny zboží a služeb firem, které budou přenášet své zvýšené náklady na své zákazníky,“ dodal Tyleček.

Nový systém ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Podle původních plánů má platit od roku 2027. Díky tlaku ČR a dalších zemí bylo ale dojednáno, že bude o rok odložen a spuštěn až v roce 2028.

Zavedení systému ETS2 kritizuje i předseda hnutí ANO a nejspíš budoucí český premiér Andrej Babiš. V programovém prohlášení vznikajícího kabinetu je vyjmenováno, že vláda „odmítne emisní povolenky, tzv. ETS2, sníží poplatky za distribuci a přenos, podpoří rozvoj jaderné energetiky a domácích zdrojů a posílí soběstačnost a energetickou bezpečnost státu“.

27. listopadu 2025

CVVM: Nesouhlas Čechů s výstavbou nového jaderného bloku v Dukovanech klesl

Nesouhlas Čechů s výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany klesl. Staví se proti ní devět procent lidí, zatímco před rokem to bylo 16 procent. Naopak čtyři pětiny veřejnosti výstavbu nadále podporují. O pět procentních bodů na 11 procent ale přibylo lidí, kteří k této otázce nemají jasné stanovisko. Současně se snížily obavy občanů z používání jaderné energie, na druhou stranu méně důvěřují vládě při rozhodování o jaderné energetice. Vyplynulo to z červnového zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Používání jaderné energie se sice nadále obává většina lidí, v meziročním srovnání se ale jejich počet snížil na 59 procent ze 64. Naopak o čtyři body na 38 procent vzrostl podíl těch, kteří v souvislosti s využitím jaderné energie nemají žádné obavy.

Lidí, kteří důvěřují vládě, že o rozvoji jaderné energetiky rozhoduje správně, ubylo o pět bodů na 53 procent. Počet nedůvěřujících se téměř nezměnil, jsou jich necelé dvě pětiny. O sedm bodů na 11 procent pak přibylo občanů, kteří neví, jak na danou otázku odpovědět.

Elektrárna Dukovany na Třebíčsku. Zdroj: Jiří Sedláček / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

S využitím jaderné energie k výrobě elektřiny v ČR přesto souhlasilo v průzkumu 73 procent lidí a 17 procent uvedlo, že není ani pro, ani proti. Vyloženě negativní stanovisko zaujalo pět procent a stejný podíl nedokázal odpovědět.

Souhlas s využitím jaderné energie k výrobě elektřiny v ČR častěji vyjadřovali muži, lidé s vyšší úrovní vzdělání a z velkých měst, uvedli autoři průzkumu, který v druhé polovině června uskutečnili mezi tisícovkou občanů starších 15 let.