Ceny ropy zůstávají na globálních trzích na začátku prosince stabilní. Trh balancuje mezi geopolitickým napětím, které ceny podporuje, a přetrvávající hrozbou nadbytku nabídky, která růst tlumí. Podle serveru Reuters se barel ropy Brent v pátek 5. prosince obchodoval kolem 63 dolarů za barel a barel americké ropy WTI kolem 59 dolarů. Informoval o tom server Reuters.
Brent i WTI během posledních dnů potvrdily, že trh nemá jasný směr. Zatímco Brent zůstal téměř beze změny, WTI mírně posílila a míří k druhému týdnu růstu v řadě.Analytici upozorňují, že volatilita je nízká a investoři zůstávají opatrní. Podle komentářů je na trhu přítomna dvojí síla: stagnující mírová jednání o Ukrajině, která ceny podporují, a odolná produkce OPEC+, která růst brzdí.
Zdroj: Pixabay. Rafinerie
Stagnace mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
Mírové rozhovory o válce na Ukrajině zůstávají bez výsledků. Nedávné americké jednání s Ruskem nepřineslo průlom, který by umožnil vrátit větší objem ruské ropy zpět na trh.
Právě tato možnost v minulých týdnech držela ceny pod tlakem — očekávání, že dodávky z Ruska by poklesly. Neúspěch jednání proto udržuje geopolitický tlak a pomáhá cenám „uvíznout“ v úzkém pásmu.
OPEC+ drží produkci stabilní, trh čeká na přebytek
Druhou stranou rovnice je odolná produkce OPEC+. Organizace se rozhodla ponechat těžbu na současné úrovni minimálně do začátku příštího roku.Tento krok přidává na nabídce, která už nyní směřuje k přebytku.
Analytici upozorňují, že jakákoliv mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou by mohla přinést další objem ropy — což by mohlo vyvolat tlak na pokles cen.Trh tak očekává, že v následujících měsících může dojít k nárůstu neprodané ropy, což by mohlo ceny postupně snižovat.
Makroekonomické signály
Vedle geopolitiky sledují investoři také vývoj americké měnové politiky. Podle průzkumu provedeného Reuters mezi ekonomy 82 % z nich očekává, že Federal Reserve na nadcházejícím zasedání sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů.
Nižší sazby by mohly podpořit ekonomickou aktivitu a tím i poptávku po energiích, což by pro trh s ropou znamenalo potenciální impulz k růstu.
Napětí ve Venezuele a riziko výpadku dodávek
Dalším významným faktorem je rostoucí napětí kolem Venezuely. Řada komentářů zmiňuje, že potenciální americká vojenská akce proti venezuelským drogovým strukturám by mohla ohrozit produkci až 1,1 milionu barelů ropy denně, která většinou putuje do Asie.
Tento scénář podporuje obavy trhu, že dodávky by mohly být narušeny — a to by mohlo působit jako podpora cen ropy navzdory nadbytku na trhu.
Trh mezi dvěma póly
Současný vývoj drží trh s ropou mezi dvěma silami. Na jedné straně je geopolitické riziko — válka na Ukrajině, potenciální výpadky z Venezuely — které ceny podporuje. Na druhé straně je ale obava z přebytku nabídky a vysoká produkce OPEC+, což růst významně brzdí. Kombinace těchto vlivů vede ke stabilním, ale citlivým cenám ropy, které mohou rychle reagovat na jakoukoliv novou informaci.
Investoři a analytici v nadcházejících týdnech budou sledovat další vývoj mírových jednání o Ukrajině, rozhodnutí Fedu o sazbách a případné kroky USA vůči Venezuele. Tyto faktory mohou výrazně ovlivnit směr, kterým se ceny ropy vydají.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Evropská unie jednají o nahrazení cenového stropu na ruskou ropu úplným zákazem poskytování námořních služeb pro její přepravu. Snaží se tak snížit ruské příjmy z ropy, které Moskvě pomáhají financovat válku na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Zhruba třetina vývozu ruské ropy se uskutečňuje prostřednictvím západních tankerů a s využitím západních dopravních služeb. Zvažovaný zákaz by tyto dodávky, které směřují zejména do Indie a Číny, zastavil, píše Reuters.
ropa, tanker
Zdroj: Pixabay
Přepravu zbývajících dvou třetin ruského exportu ropy zajišťuje takzvaná stínová flotila, kterou tvoří stovky tankerů provozovaných mimo západní dohled a námořní normy. V případě zavedení zvažovaného zákazu by Rusko muselo tuto flotilu rozšířit, upozorňuje Reuters. Zákaz by podle zdrojů mohl být součástí příštího balíku sankcí EU vůči Rusku plánovaného na začátek příštího roku.
EU spolu se skupinou G7 a Austrálií zavedla cenový strop na ruskou ropu přepravovanou po moři v prosinci 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Strop byl původně stanoven na 60 dolarů za barel. EU, Británie a Austrálie se letos dohodly na jeho snížení na 47,60 dolaru za barel, Spojené státy však tento krok odmítly podpořit.
Maďarská státní energetická skupina MVM se připravuje na postupné ukončení dodávek ruského plynu, pokud to bude potřeba. Agentuře Reuters to řekl její generální ředitel Károly Mátrai. Uvedl, že firma bude schopna dodávat zemi dostatek plynu, i když se dovoz z Ruska zastaví, ačkoli se tím pravděpodobně zvýší ceny.
Evropská unie se ve středu dohodla, že postupně do konce roku 2027 přestane dovážet ruský plyn, a ukončí tak svou desítky let trvající energetickou závislost na Moskvě. Krátkodobé smlouvy o dodávkách plynu přes plynovody chce ukončit do června 2026.
Vnitrozemské Maďarsko se proti takovému postupu ohradilo. Chce ho napadnout u Soudního dvora EU.
MVM obchoduje v rámci střední Evropy s více než deseti miliardami krychlových metrů plynu. Na maďarském velkoobchodním trhu má podíl 40 až 45 procent. Podle Mátraie firma vyjednává s několika dalšími dodavateli, generální ředitel ale neupřesnil, se kterými.
„Věříme… že budeme schopni zajistit Maďarsku plynové dodávky i bez ruského plynu,“ řekl Mátrai.
Dodal, že i kdyby dlouhodobá maďarská smlouva o nákupu plynu s Ruskem spadala pod plánovaný zákaz EU, MVM by pravděpodobně měla přístup k různým kapacitám přístavů pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Evropě a „plynu bude pravděpodobně dost“.
MVM si už zajistila miliardu metrů krychlových LNG ročně v chorvatském terminálu na ostrově Krk. Podepsala také smlouvy se společností Shell na přibližně 200 milionů metrů krychlových ročně od roku 2026 a s francouzskou společností Engie na 400 milionů metrů krychlových.
Nicméně náklady na přepravu plynu z terminálů na LNG do Maďarska a na Slovensko podle Mátraie v budoucnu ceny plynu od MVM zvýší. Firma v současné době dováží 3,5 miliardy metrů krychlových ruského plynu prostřednictvím plynovodu Turkstream a nakupuje ruský a další plyn na spotovém trhu.
Firma potřebuje uspokojit poptávku v Maďarsku, která činí přibližně osm miliard metrů krychlových ročně, a dodává i na Slovensko. MVM působí i v České republice, kam podle Mátraie dodává pouze neruský plyn, a to přes Německo.
Území po těžbě hnědého uhlí nedaleko Mostu se plně otevře veřejnosti na jaře 2028. V příštím roce začne demolice budov v prostoru bývalého hlubinného dolu Centrum a stavba tříkilometrové silnice přes území bývalého povrchového dolu ČSA. Novinářům to dnes řekl Pavel Farkač, vedoucí rozvojových a transformačních projektů skupiny Sev.en Energy. První etapa proměny území skončí do konce roku 2027. Lidé z Mostecka se v příštím roce vyjádří, co by si na místě přáli.
V hlubinném dole těžba skončila v roce 2016. Vydaná jsou povolení k demolicím nepotřebných objektů, práce se uskuteční v příštím roce. Stát zůstanou památkově chráněné objekty s těžební věží. Zkraje roku se přestěhuje těžební stroj do nedalekého Podkrušnohorského technického muzea. Plochu vlastník přemění v průmyslový areál, kde se počítá například s výrobou vodíku pro studijní účely. Připravit se musí napojení na vodovod, kanalizaci a další sítě. Plánuje se podle Farkače také digitalizace celého území.
Páteřní silnice naváže na stávající, která vede přes areál. „Bude osou pro přesun územím, které má minimálně stejný turistický potenciál jako jezero Most,“ uvedl Farkač. Silnice bude připravena i pro průjezd nákladních vozidel. Do konce roku 2027 vznikne také potřebná infrastruktura v podobě stezek, laviček, odpadkových košů, informačních cedulí. Část území zpřístupnila skupina veřejnosti už letos.
Součástí strategického projektu Green Mine je výzkumná činnost. Odborníci z vysokých škol testují například dřeviny, které rychle rostou na rekultivované půdě. Využít je bude možné jako biomasu. Vědci zjišťují, jaké vzácné kovy lze získat z popílku z elektráren, který se na území uskladňuje. Lom plní také úlohu terénní učebny, kde se na podzim vystřídalo 140 dětí z 11 škol z Mostecka a Chomutovska. Další série kurzů začne v únoru. Postupně se na vzdělávacích programech o energetice či obnově krajiny vystřídá 800 žáků a studentů základních a středních škol z regionu.
Uhelný důl. Zdroj: Unsplash
Firma už nyní připravuje zaměstnance na období po úplném ukončení těžby uhlí na Mostecku. Přímo v lokalitě ČSA pracují ještě horníci z Vršanské uhelné na tzv. sanační těžbě v bocích budoucího jezera, které se přirozeně napouští. „Opakovaně pořádáme burzy práce. Teď je například v kurzu pro strojvedoucí pět zaměstnanců,“ řekl Farkaš s tím, že nyní nelze říci kolika zaměstnanců a kdy se propouštění bude týkat.
Vlastníci plochy chtějí znát názor veřejnosti na to, co by v lokalitě mělo být. S vedením Mostu diskutují o bytové zástavbě, uvažuje se o lehké průmyslové výrobě. Na jaře se uskuteční anketa pro veřejnost. Součástí rozsáhlého území je národní přírodní památka, která zahrnuje část zbytkové jámy velkolomu ČSA, kde vzniká jezero a kde byla třetina plochy ponechána přirozeným přírodním procesům. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která památku spravuje, plánuje její zpřístupnění po dokončení sanací a rekultivačních prací, a to nejpozději v roce 2027. Těžba v povrchovém lomu skončila loni, rekultivace ale začala už před 30 lety a zahrnuje aktuálně 4500 hektarů. Rostou tu lesy, vznikly mokřady, jezírka, louky, pastvy.
Náklady na první etapu projektu Green Mine jsou podle Farkaše 540 milionů korun, 80 procent z toho pokryje evropská dotace.
V Číně technici oficiálně zahájili stavbu dalších dvou jaderných bloků typu Hualong One. První z bloků se nachází v nové jaderné elektrárně Zhaoyuan, která bude celkem disponovat šesti reaktory. Druhý z bloků vyroste v rámci druhé fáze jaderné elektrárny San’ao. Jaderné bloky čínského designu Hualong One disponují instalovaným výkonem zhruba 1,2 GW. Plánovaná doba výstavby činí 5 let.
Nová výstavba čínských jaderných bloků typu Hualong One zaznamenala dva důležité milníky. Technici v druhé půlce listopadu oficiálně zahájili stavbu prvním litím betonu ve dvou lokalitách. Konkrétně se jedná o první blok nové elektrárny Zhaoyuan v provincii Shandong a třetího bloku jaderné elektrárny San’ao v provincii Zhejiang. Výstavbu obou jaderných bloků schválila čínská vláda v srpnu loňského roku.
„Zjistili jsme, že přípravy třetího bloku San’ao splňují podmínky zahájení výstavby. Společnost China General Nuclear proto může zahájit lití první várky betonu pro základy jaderného ostrova,“ uvedl čínský jaderný regulátor (National Nuclear Safety Administration – NNSA).
V jaderné elektrárně San’ao již probíhá stavba dvojice jaderných bloků, která byla zahájena v letech 2020 a 2021. Ty plánuje společnost China General Nuclear (CGN) uvést do provozu v letech 2026 a 2027. Třetí blok je pak součástí druhé dvoublokové fáze elektrárny. Celkový instalovaný výkon San’ao po dokončení všech tří fází přesáhne 7 GW (brutto) a elektrárna ročně do sítě dodá 54 TWh elektřiny.
„Celkový objem prvního lití betonu je přibližně 8 820 metrů krychlových a předpokládaná doba lití je 57 hodin,“ uvedl Huang Weide, zástupce generálního ředitele společnosti CGN.
První Hualong One s chladicí věží
Nová jaderná elektrárna Zhaoyuan s plánovanými šesti bloky Hualong One je zajímavá tím, že jako první blok typu Hualong One využije v rámci sekundárního okruhu 203 metrů vysokou chladicí věž. Díky chladicí věži nebude blok tolik závislý na mořské vodě a sníží elektřinu potřebnou na její čerpání z několik kilometrů vzdáleného pobřeží. Nainstalovaný zásobník zajistí možnost chlazení pro případy přerušení dodávek mořské vody po dobu nejméně 30 dnů.
„Využitím této technologie rozšiřuje projekt Zhaoyuan možnosti umístění dalších jaderných bloků a poskytuje nové referenční zkušenosti pro budoucí jaderný rozvoj Číny,“ Yu Xiangdong, výkonný ředitel společnosti Shandong Zhaoyuan Nuclear Power.
Stavbu rekordně vysoké chladicí věže u jaderné elektrárny dokončili letos čínští stavbaři v lokalitě Lianjiang. Tato jaderná elektrárna ovšem využívá druhého čínského reaktorového designu CAP1000.
Německá vláda pracuje na rozsáhlé revizi legislativy týkající se rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a chce dosáhnout dohody v rámci vládní koalice začátkem příštího roku. Součástí reformy mají být na jedné straně nové cíle pro rozvoj OZE a na straně druhé nový investiční rámec včetně úpravy schématu provozní podpory. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.
Připravovaná reforma má kromě nových cílů pro rozvoj OZE přinést i úpravy v oblasti financování. Nové zdroje se zřejmě už nebudou moci spolehnout na stávající mechanismus provozní podpory, který zajišťuje minimální garantovanou cenu za dodanou elektrickou energii, ale nijak neomezuje skutečnou cenu, kterou podporované zdroje získají na trhu s elektřinou.
„Konkrétně pracujeme na zavedení oboustranných rozdílových smluv,“ uvedl Christian Schmidt, ředitel sekce elektroenergetiky na Ministerstvu hospodářství a energetiky.
Zahraniční server Clean Energy Wire připomněl, že úpravu schématu provozní podpory požaduje po Německu evropská legislativa, podle které musí nově přidělené provozní podpory pro větrné, solární, geotermální, vodní či jaderné elektrárny po roce 2026 zahrnovat opatření vedoucí k zamezení překompenzace.
Tento časový horizont zhruba odpovídá očekávání německé vládní koalice ohledně platnosti nového rámce. Ten musí být nejdříve schválen v tamním parlamentu a následně musí získat souhlas také od Evropské komise.
„Uvědomujeme si, že developeři chtějí mít co nejdříve jistotu ohledně plánování a že změny mohou vyvolat neklid na trhu. Naším cílem je, aby nový investiční rámec vstoupil v platnost k 1. lednu 2027,“ dodal Schmidt.
Cena tepla pro brněnské domácnosti i podniky se od ledna příštího roku nezmění, přestože teplárnám rostou náklady. Za gigajoule (GJ) tak odběratelé opět zaplatí 1154 korun s DPH. Novinářům to dnes řekl ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Růst nákladů městská firma pokryje z vlastních zdrojů.
„Část tlaku na náklady kompenzujeme dříve zajištěnými nákupy zemního plynu, vyššími příjmy z prodeje elektřiny a postupnou dekarbonizací, zejména biomasovým zdrojem v Brně-severu a rostoucím využitím tepla ze SAKO Brno,“ uvedl Fajmon.
Kotel na dřevní štěpku, který je zatím ve zkušebním provozu, by měl od příštího roku začít pokrývat 15 procent výroby tepla. Zatím teplárny vyrábějí 80 procent tepla ze zemního plynu, zbylých 20 procent nakupují z městské spalovny odpadu společnosti SAKO Brno.
Biomasa. Autor: PSNH @flickr
Kvůli růstu cen zemního plynu zvýšily Teplárny Brno v listopadu 2022 cenu na 1672 korun za GJ z původních 784 korun. Poté cenu třikrát snížily, naposledy od 1. ledna 2025 o 67 korun za GJ.
Pro letošní rok očekávají teplárny přibližně o sedm procent vyšší prodej tepla než loni kvůli letošní nižší průměrné teplotě.
Aukce na provozní podporu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) v příštím roce skončí. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nyní spustilo poslední aukci, další se už vyhlašovat nechystá. Podle úřadu dosavadní podpora splnila stanovené cíle. ČTK to řekl mluvčí MPO Marek Vošahlík.
Ministerstvo od loňska zorganizovalo několik kol aukcí na podporu KVET. Podporu provozu při nich podle něj získaly desítky subjekty, mezi nimi i velké energetické firmy. Ty v rámci podpory získávají příspěvek na provoz podle vysoutěžené referenční aukční ceny za vyrobenou megawatthodinu (MWh).
„Na konci tohoto roku končí notifikace provozní podpory pro KVET. Průběžně vypisované aukce naplnily stanovený cíl, tedy nahradit zhruba tři gigawatty uhelné kapacity nízkouhlíkovými zdroji a přispět k modernizace teplárenství,“ řekl Vošahlík.
Novou formu podpory podle něj nyní ministerstvo nepřipravuje.
V aktuálně vyhlášené aukci, v níž mohou zájemci podávat žádosti o podporu od 19. prosince do 24. února příštího roku, plánuje ministerstvo podpořit zdroje o celkovém instalovaném výkonu přes 910 megawattů. Aukce je určená pro nové i modernizované výrobny elektřiny a tepla, které využívají zemní plyn, biomasu, bioplyn nebo důlní plyn. Podpořeny mohou být výrobny s výkonem od jednoho megawattu.
Výrobní závod společnosti BASF Schwarzheide je jedním z největších výrobních závodů společnosti v Evropě. V roce 2022 má být v tomto závodě vybudován nejmodernější závod na výrobu katodových materiálů. Závod bude zpočátku využívat energii z vysoce účinné kogenerační jednotky (vlevo) a v budoucnu bude využívat také energii z obnovitelných zdrojů. Zdroj: BASF
Podle oborových zástupců je potenciál kombinované výroby elektřiny a tepla přesto nadále vysoký. „Potenciál využití kogenerace je stále velký a čím dál více se ukazuje, že kogenerace je díky flexibilitě provozu v energetickém mixu skutečně nezastupitelná,“ řekl předseda spolku COGEN Czech Lukáš Dobeš.
V minulých aukcích uspěly desítky projektů. Mezi nimi například modernizace teplárny skupiny EPH Daniela Křetínského v Opatovicích a v Komořanech, dále připravovaný paroplynový zdroj polostátního ČEZ v Mělníku nebo nový zdroj teplárny v Ostravě-Třebovicích firmy Veolia Energie. Podporu získaly například také malé vodní elektrárny či větrná elektrárna.
Plynárenská infrastruktura bývá na první pohled neviditelná – skryté trubky pod zemí, kilometry potrubí, tisíce zařízení a objektů. Přesto jde o jeden z nejdůležitějších systémů, na kterém stojí energetická bezpečnost České republiky. Aby všechno fungovalo přesně, bezpečně a bez přerušení, potřebuje provozovatel přepravní plynárenské soustavy, společnost NET4GAS, nejen spolehlivé technologie v terénu, ale také perfektní přehled o tom, kde se každý prvek nachází, v jakém je stavu a jak spolu jednotlivé části souvisí.
Tímto digitálním nástrojem plynárenské soustavy je Geografický informační systém (GIS) – nástroj, který se stal ve společnosti NET4GAS klíčovým pilířem moderní správy soustavy, prostorové analýzy, bezpečnostního řízení i příprav projektů, jako je transformace plynovodů na přepravu vodíku nebo budoucí případná CO₂ infrastruktura.
GIS propojuje obrovské množství dat, technologie v terénu, analytické systémy i lidi v celé organizaci – a díky tomu umožňuje provozovat jednu z nejzásadnějších energetických sítí v zemi s vysokou přesností, efektivitou a vizí do budoucna.
GIS jako centrální platforma pro správu infrastruktury
Geografický informační systém ve společnosti NET4GAS tvoří digitální základnu pro evidenci, správu i analýzu celé plynárenské infrastruktury. Není to jen software – je to centrální platforma, která spojuje geografická data s klíčovými podnikovými systémy, jako jsou PIMS (Pipeline Integrity Management System), SAP PM, V3S (systém pro vydání Vyjádření vlastníka technické infrastruktury), DIP (Dokumentace investičních projektů) či DMS. Díky této úrovni integrace se GIS stává nástrojem, který podporuje provozní rozhodování, zvyšuje bezpečnost a výrazně usnadňuje plánování rozvoje infrastruktury. Umožňuje rychle spojit technický stav zařízení s jeho přesnou lokalizací a souvislostmi v území, což je klíčové například při opravách, haváriích nebo přípravě investic.
Rozhraní GIS. Zdroj: NET4GAS
Datový model a data: Digitální model plynárenské soustavy
Základem funkčního GIS je robustní datový model. V NET4GAS přesně definuje, jaká data se evidují, jak se ukládají a jak spolu souvisejí. GIS tak obsahuje kompletní digitální obraz – digitální model – celé přepravní soustavy. Díky tomu je možné chápat infrastrukturu nejen jako potrubí, ale jako propojený systém tisíců prvků, jejichž technické a prostorové vlastnosti spolu vzájemně souvisejí.
Tvoří jej především dvě skupiny dat:
Geodetická data – přesně zaměřené trasy plynovodů, technologických objektů, kabelů, prvků protikorozní ochrany či elektropřípojek. Jde o informace o tom, kde přesně se jednotlivé prvky nacházejí a jak jsou umístěny v terénu.
Technologická 2D schémata jednotlivých objektů – logické zobrazení vztahů mezi prvky uvnitř potrubních dvorů a dalších zařízení. Nezobrazují polohu v terénu, ale ukazují, jak systém uvnitř objektu funguje a jak jsou prvky propojené.
Stručně řečeno – GIS NET4GAS uchovává kompletní prostorovou, technickou i dokumentační podobu celé infrastruktury. Díky tomu mohou pracovníci rychle porozumět souvislostem a lépe vyhodnocovat dopady jakékoliv změny.
Díky propojení s digitálním archivem lze jednoduše zobrazit archivní i aktuální dokumentaci. V praxi to znamená rychlejší orientaci v terénu, efektivnější opravy a vyšší bezpečnost provozu – například v situaci, kdy je potřeba okamžitě ověřit parametry konkrétní armatury nebo doprovodné infrastruktury.
Mobilní sběr dat: Když technik stojí přímo u potrubí
Kvalitní data vznikají především v terénu – tam, kde se infrastruktura skutečně nachází. Mobilní pracovníci NET4GAS proto využívají satelitní přijímače s centimetrovou přesností a pracují s tablety či chytrými telefony vybavenými mobilním klientem GIS. Přesné měření a přímé zadávání dat přímo na místě výrazně snižuje riziko chyb i čas potřebný na jejich zpracování.
Představme si technika, který stojí u části potrubí, provádí kontrolu a v reálném čase aktualizuje data. Jakmile údaje uloží, objeví se okamžitě v GIS a jsou dostupné projektantům i dalším týmům. Digitální model infrastruktury se tak obnovuje prakticky nepřetržitě.
Takový přístup přináší několik zásadních výhod:
data jsou vždy přesná a aktuální,
při havarijních situacích je reakce mnohem rychlejší,
informace jsou okamžitě sdílené napříč týmy,
technologie efektivně doplňuje zkušenosti terénních pracovníků.
Mobilní GIS tak propojuje fyzický svět infrastruktury s jejím digitálním obrazem a umožňuje přesnější a rychlejší rozhodování.
Zobrazení dat v GIS. Zdroj: NET4GAS
Mapové aplikace a externí zdroje: Informace tam, kde jsou potřeba
GIS specialisté zajišťují zpracování, validaci a aktualizaci prostorových dat, která jsou následně zpřístupněna zaměstnancům prostřednictvím moderního mapového portálu – dostupného jak na počítači, tak na mobilním zařízení. Díky tomu mají pracovníci údržby, projektanti i dispečeři přístup ke stejným informacím, jen v jiném kontextu.
Mapové aplikace jsou navrženy modulárně, podle potřeb jednotlivých útvarů. Aplikace pro měření kvality plynu tedy vypadá jinak než aplikace pro správu telekomunikační infrastruktury nebo monitoring leteckých přeletů nad plynovody. Uživatelé v nich mohou sledovat plánované stavební záměry, rychle vyhledat objekt, ověřit technické parametry nebo koordinovat práce v terénu. To výrazně zjednodušuje komunikaci a snižuje riziko nedorozumění.
Vedle interních dat využívá NET4GAS i externí geoprostorové a geodatové služby, které poskytují informace o záměrech jiných subjektů, ochraně přírody, geologických podmínkách či povodňových územích. V jediném mapovém prostředí je tak možné rychle zjistit, kde se plánují nové stavby, zda se jedná o chráněné území nebo jaké limity se týkají konkrétní lokality. V praxi to znamená například to, že systém včas upozorní na možný střet stavebního záměru s ochranným pásmem plynovodu – ještě dříve, než dojde k zásahu do terénu.
Inovace technologií: Drony a 3D skeny mění způsob, jak infrastrukturu vidíme
NET4GAS postupně rozšiřuje GIS o moderní technologie, které zásadně mění způsob, jakým lze infrastrukturu dokumentovat a analyzovat. To, co dříve vyžadovalo náročná geodetická měření, je dnes možné provést během několika minut díky fotogrammetrii nebo laserovému skenování.
Dronové snímkování umožňuje pořizovat detailní obrazová data technologických objektů, která lze následně převést do přesných 3D modelů. Tyto modely slouží jako vizuálně věrná dokumentace využitelná při údržbě, technickém plánování nebo projekčních pracích. Zvyšují bezpečnost práce, protože pracovníci nemusí vstupovat do rizikových lokalit, a zároveň zrychlují celý proces sběru dat.
Podobně 3D laserové skenování dokáže zachytit konstrukční detaily s milimetrovou přesností. Výsledné digitální modely pomáhají při kontrole zhotovitelů, plánování rekonstrukcí nebo při přípravě investičních projektů. Minimalizují riziko kolizí, zpřesňují projektovou dokumentaci a umožňují simulovat budoucí zásahy v prostoru.
Pro NET4GAS jde o výrazný posun vpřed – rychlejší práci, vyšší bezpečnost, přesnější data a možnost vytvářet realistické 3D digitální modely technologických objektů.
Strategické projekty: Vodík, evropské koridory a CO₂ infrastruktura
Energetický svět se dynamicky mění a GIS je klíčovým nástrojem při přípravě projektů, které budou určovat budoucnost české energetiky.
H2Readiness – příprava sítě na vodík
GIS umožňuje posoudit, které části infrastruktury mohou být upraveny pro přepravu čistého vodíku, vyhodnotit technické a provozní parametry a identifikovat územní či environmentální omezení. Projektovým týmům poskytuje přesná data i analýzy nezbytné pro plánování transformace.
Evropské vodíkové koridory SEEHyC (South-East European Hydrogen Corridor) a CEHC (Central European Hydrogen Corridor)
Tyto projekty mají propojit Českou republiku s evropskou vodíkovou sítí. GIS zde pomáhá s územními analýzami, plánováním tras, posuzováním dopadů na krajinu a zajištěním souladu s legislativou i územními plány. Díky tomu je možné navrhovat trasy, které budou technicky proveditelné, bezpečné a kompatibilní s evropskou infrastrukturou.
CCS a CO₂ infrastruktura
V oblasti možné budoucí přepravy CO₂ by mohl GIS umožňovat analýzu možností využití stávajících plynovodů, navrhovat nové trasy, hodnotit environmentální limity a modelovat dopady na území.
Jihovýchodní evropský vodíkový koridor. Zdroj: NET4GAS
Opatření ke snížení cen energií pro domácnosti a průmysl či výstavba nových zdrojů včetně urychleného zavedení kapacitních mechanismů patří mezi hlavní priority, na nichž se při dnešním jednání shodli zástupci největších tuzemských energetických firem s pravděpodobným budoucím ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO). ČTK to sdělil Svaz energetiky ČR (SEČR). Havlíček podle svazu při jednání potvrdil například úmysl nové vlády přesunout veškeré poplatky podporovaných zdrojů energie (POZE) na stát či pokračovat v investicích do nových jaderných i obnovitelných zdrojů nebo modernizace sítí.
Svaz sdružuje klíčové subjekty tuzemské energetiky z elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství a dalších odvětví. V současné době má více než 60 členů s více než 100.000 zaměstnanci, včetně největších výrobců, distributorů a dodavatelů energií v ČR.
„Je dobrou zprávou, že jsme nalezli shodu mezi řadou priorit SEČR a programovým prohlášením vlády v klíčových energetických otázkách pro zajištění bezpečných a stabilních dodávek energie. Úspěšná energetická transformace je předpokladem i úspěchu české ekonomiky jako celku,“ řekl předseda představenstva SEČR a šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš.
Stožár Dunaj provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPS
Havlíček při jednání zopakoval energetické priority nastupující vlády, mezi něž má patřit cenová dostupnost energií, zajištění energetické bezpečnosti, modernizace infrastruktury, podpora nízkoemisních zdrojů a nových technologií či rozvoj investičního prostředí a technického vzdělávání. Společným cílem bude podle svazu také vytvoření předvídatelného regulačního rámce, zjednodušení a výrazné zrychlení povolovacích procesů a snížení byrokracie.
„Diskutovalo se také o výstavbě nových zdrojů včetně urychleného zavedení kapacitních mechanismů pro nové zdroje. Máme společný zájem na funkčním nastavení spolupráce v energetice mezi státem a SEČR, například v rámci komise pro strategii v oblasti energetiky a klimatu, a také na prosazování úprav evropských pravidel,“ uvedl Havlíček.
Výkonný ředitel SEČR Josef Kotrba doplnil, že českou energetiku čekají obří investice, které vyžadují stabilní proinvestiční prostředí. „Jsou před námi ale také úkoly v podobě legislativních úprav nebo prosazování návrhů revize evropských pravidel tak, aby byly plně v souladu se zájmy České republiky. Jako příklad lze uvést prosazení požadavku na prodloužení taxonomické přípustnosti jaderných a plynových zdrojů,“ dodal.
Skupina producentů ropy OPEC+ schválila nový mechanismus hodnocení maximální produkční kapacity členských zemí. Od roku 2026 budou všechny členské státy každý rok podstupovat nezávislý audit, který nastaví férové těžební kvóty podle jejich skutečné kapacity. Členové věří, že nový přístup odstraní dlouhodobý rozpor mezi teoretickými limity a skutečnými možnostmi těžby a posílí důvěru investorů i celého ropného trhu v budoucí dohody.
Nový systém počítá i s pravidelnou aktualizací dat. Po úvodním auditu v roce 2026 budou státy vždy na začátku roku předkládat aktuální data o kapacitě. OPEC+ pak v březnu údaje vyhodnotí a upraví kvóty pro další období. Tím bude moct lépe reagovat na situaci, kdy má většina producentů jen minimální volnou kapacitu a navýšení těžby často trvá měsíce.
Motivace změny: rostoucí rozpory uvnitř OPEC+
V posledních letech se rozdíly mezi kvótami a skutečnou produkcí dál prohlubovaly. Podle dat S&P Global Platts v říjnu 2025 těžilo 12 zemí méně, než jim umožňovaly jejich limity. Rusko zaostávalo o 101 tisíc barelů denně, zatímco jiné státy, například Kazachstán, své kvóty překračovaly.
Napětí rostlo i kolem požadavků na těžební limity. Řada afrických producentů kvůli úbytku kapacit a slabým investicím nedokázala své cíle plnit. Naproti tomu třeba Spojené arabské emiráty do rozvoje těžby výrazně investovaly a žádaly vyšší kvóty. Spory podle OPEC+ vedly i k odchodu Angoly v roce 2024. Organizace věří, že nový auditní systém těmto konfliktům předejde.
Audity povedou nezávislí poradci. OPEC+ oslovil například americkou firmu DeGolyer and MacNaughton, která má posoudit kapacity devatenácti členů. Zbývající tři země, Rusko, Írán a Venezuela, americké auditory kvůli sankcím odmítly, a proto pro ně organizace vybere nejspíš auditora z Indie, případně tyto země použijí vlastní data. Podle vedení OPEC+ jde o nutnou flexibilitu, která umožnila uzavřít dohodu.
Saúdský ministr energetiky Abdulaziz bin Salman označil rozhodnutí o auditu za „jeden z nejúspěšnějších dnů své kariéry“ a věří, že nový mechanismus pomůže stabilizovat trhy a odměnit země, které investují do růstu kapacit.
Druhý blok jaderné elektrárny Doel v belgickém Vlámsku byl po 50 letech provozu definitivně odpojen od sítě. Stalo se tomu tak poté, co v září tohoto roku Belgie odstavila první blok jaderné elektrárny Tihange. Ukončení výroby elektřiny v rámci tohoto reaktoru bylo plánováno na základě vnitrostátní politiky postupného odklonu od jaderné energie. Doel 2 je pátým belgickým reaktorem, který bude uzavřen, po Doel 3, Tihange 2, Doel 1 a Tihange 1.
Odstavení tlakovodního reaktoru o výkonu 445 MWe bylo provedeno pod dohledem belgické Federální agentury pro jadernou kontrolu. Před započetím samotné demontáže reaktoru bude nejdříve odstraněno palivo z reaktoru a následně ochlazeno v skladovacím bazénu, aby mohlo být přepraveno do dočasného skladu.
Belgický federální zákon ze dne 31. ledna 2003 vyžadoval postupné odstavení všech sedmi jaderných reaktorů v zemi. V souladu s touto politikou měly být reaktory Doel 1 a 2 původně vyřazeny z provozu v roce 2015, kdy uplynulo 40 let od jejich uvedení do provozu.
V letech 2013 a 2015 byl však zákon novelizován tak, aby reaktory Doel 1 a 2 mohly zůstat v provozu dalších 10 let. Reaktor Doel 1 byl vyřazen z provozu v únoru tohoto roku. Reaktor Doel 3 byl uzavřen v září 2022 a reaktor Tihange 2 na konci ledna 2023. Reaktor Tihange 1 byl odpojen od sítě 30. září tohoto roku.
Belgie přehodnocuje postoj k jádru
Poslední dva belgické reaktory – Doel 4 a Tihange 3 – měly být uzavřeny také minulý měsíc. Po vypuknutí konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v únoru 2022 nicméně vláda a společnost Electrabel zahájily jednání o proveditelnosti a podmínkách provozu reaktorů po dobu dalších deseti let, do roku 2035, a v prosinci bylo dosaženo konečné dohody s vyváženým rozložením rizik.
Pro pokračování provozu reaktorů Doel 4 a Tihange 3 musela společnost Electrabel předložit rozsáhlou dokumentaci LTO (Long Term Operation) obsahující bezpečnostní studie a akční plán pro další zvýšení bezpečnosti nejmladších reaktorů. Tato dokumentace byla předložena v prosinci 2024 pro oba reaktory.
Reaktor Tihange 3 byl 5. dubna odpojen od sítě kvůli rozsáhlé inspekci a údržbě s cílem zajistit bezpečný dlouhodobý provoz reaktoru. Po důkladné analýze Federální agentura pro jadernou kontrolu (FANC) a její technická dceřiná společnost Bel V stanovily, že reaktor splňuje podmínky pro bezpečný restart, a reaktor o výkonu 1020 MWe byl 10. července znovu uveden do provozu. Reaktor Doel 4 byl odstaven 30. června z důvodu generální opravy a znovu spuštěn 8. října.
V květnu tohoto roku belgický federální parlament velkou většinou hlasů zrušil zákon z roku 2003, který stanovil postupné ukončení jaderné energetiky a zákaz výstavby nových jaderných elektráren. Federální agentura pro jadernou kontrolu vyzvala k vyjasnění v průběhu tohoto legislativního období ohledně možného prodloužení provozu Doel 4 a Tihange 3 po roce 2035.
Maďarsko přijme právní kroky kvůli plánu EU na ukončení dovozu plynu z Ruska, uvedl dnes jeho ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Šéf maďarské diplomacie zmínil, že přidat se má i Slovensko, premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím nerozhodl. Noční dohodu členských zemí sdružených v Radě EU a zástupců europarlamentu na podobě plánu musí obě instituce ještě formálně potvrdit.
„Pro Maďarsko je nemožné přijmout a zavést rozhodnutí EU o ukončení dodávek energie z Ruska,“ uvedl Szijjártó v Bruselu, kde se účastní ministerského jednání NATO.
Věc podle něj ohrožuje energetickou bezpečnost země. Maďarsko chce společně se Slovenskem podniknout právní kroky u Soudního dvoru Evropské unie, jakmile bude text dokončen, doplnil ministr.
Slovenský premiér Fico uvedl, že zatím není jasné, zda se Slovensko připojí k maďarským krokům, jeho vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) ale takový postup podporuje. Stát má navíc podle něj dostatečný základ pro to, aby o žalobě uvažoval.
„Považujeme toto rozhodnutí za škodlivé pro Slovensko a celou EU,“ zdůraznil Fico.
Vláda chce podle něj prozkoumat také na to, do jaké míry splnila unie závazky, které Slovensku dala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise zaslaném před schválením 18. balíčku sankcí.
Odcházející český ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes novinářům sdělil, že považuje za správné, aby zákaz dovozu ruského plynu platil striktně pro celou EU. „Česká republika má splněno, ta opatření jsme už udělali v průběhu posledních dvou let,“ uvedl.
EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině, na což upozornil i Jurečka. Chce také, aby členské státy EU získaly nezávislost na dovozu energie z Ruska a byly tím méně náchylné pro vydírání. Nová pravidla doplňují stávající sankce o omezení dovozu plynu.
Nařízení zavádí postupný a právně závazný zákaz dovozu jak zkapalněného zemního plynu (LNG), tak dovozu potrubního plynu z Ruska. Plný zákaz dovozu LNG začne platit od 1. ledna 2027 a zákaz dovozu plynovody nejpozději od 1. listopadu 2027.
Skončilo jednání mezi Spojenými státy americkými a Saúdskou Arábií o spolupráci v oblasti civilní jaderné energie. Ta má umožnit americkým firmám zapojit se do tamního jaderného programu. Navzdory dlouhotrvajícímu zájmu Saudů a historii vyjednávání těchto zemí se stále nepodařilo odstranit hlavní překážku spojenou s nešířením jaderných zbraní.
Americký ministr pro energetiku Chris Wright a jeho saúdský protějšek, princ Abdulaziz bin Salman Al Saud, podepsali Společné prohlášení o dokončení jednání o civilní jaderné spolupráci. Současně s tím se země domluvily na prohloubení spolupráce v dalších oblastech. Jedná se například o strategické minerály a zpřístupnění amerických technologií souvisejících s umělou inteligencí.
Podle sdělení z Bílého domu prohlášení vytváří „právní základ pro desetiletí trvající partnerství v oblasti jaderné energie“.
„Společně, s bilaterálními dohodami o zajištění bezpečnosti, chceme rozvíjet naše partnerství, přinést americkou jadernou technologii do Saúdské Arábie a zachovat pevný závazek k nešíření jaderných zbraní,“prohlásil Chris Wright.
Dohoda o nešíření zbraní jako brzda spolupráce
Článek 123 Zákona o jaderné energii upravuje, za jakých podmínek lze do zahraničí vyvážet americké civilní jaderné technologie, zařízení a materiály. Uzavření dohody o mírové jaderné spolupráci obsahující závazky o nešíření jaderných zbraní je nezbytnou podmínkou pro významný export. Podléhá ale vyjádření Kongresu. Mluvčí amerického ministerstva pro energetiku serveru Bloomberg potvrdil, že tato formální dohoda zatím nebyla podepsána.
Již v roce 2008 obě země podepsaly memorandum o porozumění, v němž vyjádřily záměr spolupracovat na různých jaderných projektech v oblasti medicíny, průmyslu a výroby elektřiny. V následujících letech probíhala jednání o dvoustranné dohodě o civilní jaderné energii, ale pokrok brzdily právě spory o podmínky nešíření zbraní. Zejména pak požadavek USA, aby Saúdská Arábie uzavřela Dodatečný protokol s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), který umožní rozšířenou kontrolu civilních jaderných zařízení, a přijala omezení obohacování a přepracování uranu.
Saúdský civilní jaderný program
V roce 2011 informovala agentura Reuters o skutečnosti, že království plánuje do roku 2030 vybudovat 16 jaderných reaktorů. O čtyři roky později pak oznámila úpravu harmonogramu, podle níž by dosažení instalovaného výkonu 17 GW mělo nastat až v roce 2040. Podle serveru World Nuclear News byla v roce 2017 výzva k podání nabídek na realizaci výstavby snížena na 2,9 GW. Při té příležitosti byly osloveny společnosti z Číny, Francie, Jižní Koreje a Ruska. Paralelně s tím země uzavřela v průběhu let dohody o spolupráci pro možnou výstavbu malých a středních modulárních reaktorů s Jižní Koreou, Čínou a Ruskem.
Dostupnost jaderného paliva a možnosti jeho získávání hrají při plánování programu klíčovou roli. Společnost Nucnet sdílela odhad, že by Saúdská Arábie mohla vytěžit přes 90 000 tun uranu ze tří hlavních ložisek v zemi. Zdroj uvádí toto množství jako dostačující nejen pro zajištění paliva pro jaderné elektrárny, které chce vybudovat, ale i pro vývoz. Při průzkumu a využití uranu pro jadernou energii spolupracovala s čínskými geology a MAAE, navzdory omezenému přístupu inspektorů k zařízením a údajům, jak uvedla agentura Bloomberg.
Konečně příležitost pro Westinghouse ?
Zájem o realizaci jaderných projektů v Saúdské Arábii má již řadu let společnost Westinghouse Electric Co. Ta platí za jedničku mezi americkými firmami v rámci odvětví jaderné energetiky. Svůj záměr projevila v roce 2013 po oznámení plánů na výstavbu jaderných elektráren ze strany Saudů. Za účelem získání zakázky se spojila s Toshiba Corporation a Exelon Nuclear Partners (ENP). Toshiba byla v té době její mateřskou společností původem z Japonska a ENP vlastnil největší provozovatel jaderných elektráren v USA. Společně nabízely dodání technologie AP1000 nebo reaktorů z řady ABWR.
„Tato společná iniciativa, spojující osvědčené technologie Toshiby a Westinghouse a provozní know-how Exelonu, nám umožňuje vypracovat nabídky pro Saúdskou Arábii s nejmodernějšími a nejbezpečnějšími jadernými technologiemi na světě,“ deklaroval v tiskové zprávě Yasushi Igarashi, výkonný viceprezident Toshiby.
Tato spolupráce tří společností ovšem nikam nevedla. Následovaly roky restrukturalizace vlastnické základny po ohlášení bankrotu společnosti Westinghouse. Nejprve v roce 2018, kdy se výrazně ztrátového podniku ujala společnost Brookfield. Další změna z hlediska vlastnické struktury nastala v roce 2022. Od té doby je z 51 % vlastněná společností Brookfield a ze zbylých 49 % společností Cameco. V obou případech se jedná o firmy s kanadským původem.
Z tendru na výstavbu 2,9 GW byla podle serveru Energy Intelligence v roce 2022 společnost Westinghouse vyřazena. Oficiálně ale nedošlo ze strany Saúdské Arábie k jejímu vyloučení ani k oznámení vítězného dodavatele.
Spolu s oživením diplomatických jednání mezi zeměmi tak ožívá i šance Westinghousu na zapojení se do saúdského jaderného programu. Bez podepsané dohody o nešíření jaderných zbraní však zůstává jen hypotetickou.
Ukrajina v ruské Tambovské oblasti v pondělí zasáhla ropovod Družba, uvedl podle několika ukrajinských médií zdroj z ukrajinské vojenské tajné služby HUR. Podle agentury Reuters jde letos o pátý útok na toto potrubí, kterým teče ruská ropa na Slovensko a do Maďarska. Slovenský přepravce ropy Transpetrol neeviduje žádné výpadky dodávek.
Podle deníku Ukrajinska pravda se útok na ropovod odehrál 1. prosince nedaleko obce Kazinskije Vyselki v Tambovské oblasti jižně od Moskvy. Podle zdroje z HUR byla k odpálení použita výbušnina s dálkovou aktivací a s přídavkem hořlavých směsí, což mělo zajistit intenzivnější explozi.
Ukrajinska pravda rovněž zveřejnila video, které má výbuch na ropovodu zobrazovat. Podle listu místní obyvatelé na sociálních sítích zveřejňovali vlastní snímky exploze a uváděli, že ji doprovázely jasné záblesky.
Dodávky ropy, ropovod. Zdroj: Unsplash
Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
Ukrajina, která se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už čtvrtým rokem, se snaží zničit infrastrukturu, kterou pokládá za klíčovou pro vojenské snahy Moskvy. Cílem jejích útoků se tak stávají ruské elektrárny, plynovody i ropovody.
Češi požadují, aby stát byl energeticky soběstačný, závislost na dovozu energií by podle většiny z nich zvyšovala riziko růstu cen i nestability dodávek. Za optimální v energetickém mixu přitom považují kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů, naopak podpora produkce z uhlí nebo plynu slábne. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
Na nutnosti soběstačnosti země při výrobě elektřiny se podle průzkumu, kterého se zúčastnilo 500 respondentů, shodlo 93 procent dotázaných. „Požadavek energetické soběstačnosti je v České republice dlouhodobě velmi silný, a to napříč všemi socio-demografickými skupinami. Názor ještě posílil v období po začátku války na Ukrajině a během následné energetické krize,“ řekl konzultant Ipsos pro výzkumy z oblasti energetiky Michal Straka.
Nezastupitelnou roli v otázce energetické soběstačnosti přitom podle většiny lidí hrají jaderné elektrárny. Jako hlavní zdroj energie je podle průzkumu preferovala více než polovina respondentů. Obnovitelné zdroje pak upřednostňovalo 36 procent z nich. Jako optimální přitom většina obyvatel považuje kombinaci obou zdrojů. Naopak plyn či uhlí má podle průzkumu podporu pouze v jednotkách procent.
Češi tak požadavkem na energetickou soběstačnost odmítají případnou závislost tuzemské energetiky na dovozu elektřiny. Podle 65 procent respondentů by především vedla k vyšším cenám, část lidí se v toto souvislosti obává také nestabilních dodávek. Více než čtvrtina dotázaných by pak závislost na dovozu vnímala jako bezpečnostní riziko.
Jaderná elektrárna Temelín. Zdroj: Flickr / centralniak / CC BY 2.0
Postoj české veřejnosti k jaderné energetice je dlouhodobě pozitivní. „Rozvoj jaderné energetiky aktuálně podporuje 77 procent dospělé populace, což představuje růst oproti minulým rokům. Zájem o téma posiluje také jeho medializace, mimo jiné v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany i dalšími tématy,“ podotkl Straka.
Hlavními důvody podpory jaderné energetiky jsou podle dotázaných zejména očekávané ekonomické úspory, ekologičnost a také posílení energetické soběstačnosti. Jako hlavní důvody proti rozvoji jaderné energetiky část veřejnosti nejčastěji uvádí obavy z bezpečnostních rizik, nakládání s radioaktivním odpadem a vysoké náklady na výstavbu a provoz jaderných elektráren.
Jaderná energetika by se spolu s obnovitelnými zdroji měla v budoucnu stát hlavními zdroji tuzemského energetického mixu. Stát v současnosti počítá s výstavbou dvou nových reaktorů v Dukovanech, které má postavit korejská společnost KHNP. První z nových reaktorů by měl být hotový v roce 2036. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů jsou při současných cenách 407 miliard korun. Kromě toho ovšem bude stát vyjednávat i o opci na další dva bloky v Temelíně. Vedle klasických bloků by v Česku měly v příští dekádě vzniknout i modulární reaktory.
