Publikováno

Dopravní úpravy kvůli dostavbě Temelína vyjdou podle vlády asi na 3,9 mld. Kč

Jaderná elektrárna temelín

Stavební úpravy, které budou nutné v dopravní infrastruktuře kvůli přepravě nadměrných a těžkých nákladů pro rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně, vyjdou asi na 3,879 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informoval úřad vlády. Kabinet na dnešním zasedání souhlasil s tím, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na tato opatření vyčlení 47,46 milionu korun z letošního rozpočtu.

Opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně zahrnuje letos podepsaná smlouva o výstavbě bloků v Dukovanech. V Temelíně se připravuje také malý modulární reaktor (SMR), s jehož stavbou se počítá v první polovině 30. let. Se stavebními úpravami v dopravě je podle kabinetu nutné začít co nejdříve, aby následná výstavba nových jaderných bloků byla bez komplikací a průtahů.

SFDI na chystaná opatření uvolní letos 47,46 milionu korun, peníze si rozdělí Ředitelství vodních cest ČR, Povodí Vltavy, Jihočeský a Středočeský kraj. „Celkové náklady na realizaci opatření na dopravní infrastruktuře nutná pro hladký průběh dostavby Temelína jsou vyčísleny v současnosti na 3,879 miliardy korun,“ uvedla Strakova akademie.

Jaderná elektrárna Temelín. Nuclear
Jaderná elektrárna Temelín. Zdroj: Flickr / centralniak / CC BY 2.0

Společnost ČEZ v červenci provedla devět geologických vrtů u Jaderné elektrárny Temelín, jejichž výsledky využije v žádosti o povolení k umístění SMR. Technologie dodá britská firma Rolls-Royce SMR, se kterou ČEZ podepsal loni strategickou spolupráci na vývoji modulárních reaktorů. V britské firmě koupil zhruba dvacetiprocentní podíl, za nějž zaplatil několik miliard korun.

SMR u Temelína má mít elektrický výkon 470 megawattů, jeho životnost se počítá nejméně na 60 let a půjde o tlakovodní reaktor. Další plánované SMR v Česku budou mít stejný výkon. Jeden reaktor v Dukovanech má v současnosti výkon přes 500 MWe (elektrických megawattů).

Publikováno

Analytici: Emisní povolenky budou i po úpravách stát domácnosti peníze navíc

Radiátor, topení

I po změnách v systému emisních povolenek ETS2, které v úterý představila Evropská komise, budou povolenky stát domácnosti peníze navíc, a to několik tisíc korun ročně. Uvedli to analytici, které ČTK oslovila. Podle některých odborníků úpravy snižují riziko extrémních výkyvů cen, jiní označují změny za kosmetické úpravy, které měly vyhovět kritice některých členských zemí.

„Po posledních změnách systému ETS2 stále platí, že emisní povolenky budou znamenat nemalou dodatečnou zátěž rodinných rozpočtů. Zmírnila se sice možnost extrémních cen, ale v zásadě dosavadní výpočty zůstávají v platnosti,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.

Průměrná domácnost s menší energetickou náročností zaplatí podle XTB několik tisíc korun navíc ročně, více energeticky náročná domácnost až pár desetitisíců navíc.

Manažer Finlord Boris Tomčiak dopad na průměrnou domácnost, která využívá fosilní paliva při topení a přepravě, odhaduje i při udržení stropu 45 eur, což je jedním z cílů nových úprav, ve výši několika tisíc korun. Zároveň ale připomněl pokles cen energetických surovin, který vyrovnává růst nákladů spojený s povolenkami. Jako příklad uvedl zemní plyn, jehož cena od počátku roku klesla o 13 eur (316 korun) za megawatthodinu (MWh). „Takovýto pokles znamená do finální ceny plynu pro domácnosti dokonce větší redukci, než je naopak nárůst ceny v důsledku emisních povolenek,“ uvedl Tomčiak.

Riziko Tomčiak vidí v neudržení předpokládaného stropu, pak by energetické náklady rostly rychleji oproti nárůstu příjmů domácností, řekl. Připomněl ale příjmy z prodeje ETS2, které budou země využívat k částečné podpoře nízkopříjmových domácností nejvíce ohrožených zdražováním.

EK v úterý popsala pět mechanismů, kterými se zajistí dlouhodobé udržení ceny emisní povolenky na hodnotě 45 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). Mechanismy se přitom spustí, jakmile cena povolenky hodnotu přesáhne. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) změny znamenají záruku, že povolenky se udrží na přijatelných cenách a nový systém nebude mít negativní dopady na lidi, spotřebitele, malé firmy a živnostníky.

Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal ale považuje navržené změny za proklamace. „Včerejší (Úterní) návrh EK je zbytečnou komplikací schématu a jde o další zaplevelení evropského práva. Nejde o změnu k lepšímu,“ uvedl Dohnal.

Domácnost, která při topení spotřebuje deset MWh plynu ročně a najezdí 20.000 kilometrů ročně autem na naftu, by měla podle Dohnala zaplatit navíc 17.000 korun ročně. Pokud cena povolenky bude 45 eur za tunu CO2, pak by to bylo 10.000 korun, uvedl. Obě výše nákladů v celkovém účtu domácnosti jsou podle něj málo znatelné položky a dopad na domácnosti označil za hystericky přeceňovaný.

Také ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda kritizoval to, že komise nepřišla se zastropováním. Brusel podle něj přistoupil jen ke kosmetickým změnám. „Systém by měl být předvídatelnější a stabilnější, což ovšem nevylučuje, že cena povolenek výrazně poroste. Pouze tedy zřejmě poroste předvídatelněji a s menšími výkyvy. Což je tedy spíše výhra pro investory a spekulanty s povolenkami, ne nutně pro občany členských zemích EU, včetně Česka,“ uvedl Kovanda.

Nový systém ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Podle dosavadních plánů má platit od roku 2027. Česko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádaly změny systému a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany.

Publikováno

Amazon pokračuje v přípravách svého projektu modulárního reaktoru

Vizualizace plánované elektrárny Amazonu, Energy Northwest a X-energy

Společnost Amazon zveřejnila nové vizualizace své plánované elektrárny s malými modulárními reaktory (SMR), která ponese název Cascade Advanced Energy Facility. Zároveň informovala o pokroku, kterého bylo dosaženo rok po oznámení investičních plánů.

Amazon ve spolupráci s energetickou společností Energy Northwest a technologickým vývojářem X-energy plánuje vybudovat až 12 malých modulárních reaktorů v blízkosti jaderné elektrárny Columbia Generating Station ve státě Washington.

V první fázi má vzniknout čtveřice reaktorů s celkovým elektrickým výkonem 320 MWe. Podle aktuálních plánů by výstavba měla začít na konci této dekády, přičemž provoz by mohl být zahájen v průběhu 30. let.

SMR jako řešení pro datová centra

Amazon patří mezi největší provozovatele datových center – vedle Microsoftu, Googlu či Mety – kteří hledají stabilní a bezemisní zdroje elektrické energie. Malé modulární reaktory mají být jedním z řešení těchto potřeb pro energeticky náročné výpočetní procesy, včetně umělé inteligence.

Vizualizace plánované elektrárny Amazonu, Energy Northwest a X-energy. Zdroj: Amazon

„Tento projekt není jen o nové technologii, ale o vytvoření spolehlivého bezemisního zdroje energie, který podpoří náš digitální svět,“ uvedla Kara Hurstová, ředitelka pro udržitelnost společnosti Amazon.

Technické parametry reaktoru Xe-100

Projekt využije technologii SMR Xe-100, což je pokročilý reaktor IV. generace vyvinutý společností X-energy.

Základní jednotka má výkon 80 MWe, přičemž čtyři moduly tvoří standardní blok o výkonu 320 MWe. Reaktor využívá vysokoteplotní helium jako chladivo a dokáže produkovat páru o teplotě až 565 °C, vhodnou i pro průmyslové aplikace, například v těžbě nebo chemickém průmyslu.

Jaderný reaktor Xe-100
Jaderný reaktor Xe-100. Zdroj: X-energy

Xe-100 využívá kulové palivo TRISO (Tri-structural Isotropic fuel), které zajišťuje vysokou úroveň pasivní bezpečnosti – každý palivový element má vlastní vícevrstvý obal a odolává extrémním teplotám bez rizika tavení.

Reaktor je navržen tak, aby byl přepravitelný po silnici, což umožňuje zkrátit dobu výstavby a lépe řídit finanční náklady. Technologie se již uplatňuje v jiném projektu společnosti X-energy, který vzniká v areálu Dow Inc. v Texasu a po spuštění by se mohl stát prvním komerčním pokročilým jaderným reaktorem určeným přímo pro průmyslový provoz v Severní Americe.

Dopad na region a zaměstnanost

Amazon odhaduje, že výstavba přinese více než 1000 pracovních míst a následně vytvoří přes 100 trvalých pozic.

Na podporu vzdělávání vznikne na Columbia Basin College v Pasco (Washington) nové Energy Learning Center, vybavené výcvikovým simulátorem, který bude replikou blokové dozorny reaktoru Xe-100.

Dlouhodobý cíl: 5 GW z jádra do roku 2039

Projekt Cascade je součástí širší iniciativy společnosti Amazon, jejímž cílem je zajistit více než 5 GW nových jaderných kapacit v USA do roku 2039.

Amazon a X-energy zároveň podepsaly dohodu s jihokorejskými společnostmi Doosan Enerbility a KHNP o urychlení výstavby nových SMR.

Vizualizace plánované elektrárny Amazonu, Energy Northwest a X-energy. Budovy v areálu elektrárny. Zdroj: Amazon

„Rozsah tohoto projektu je historický. Díky podpoře Amazonu jsme mohli urychlit vývoj technologie, rozšířit tým o špičkové odborníky a posunout projekt Cascade do čela energetických inovací,“ uvedl generální ředitel X-energy Clay Sell.

Publikováno

U Dukovan bude příští rok hotová administrativní budova, i pro pracovníky KHNP

U Jaderné elektrárny Dukovany dokončí stavbaři příští rok šestipatrovou administrativní budovu pro téměř 200 zaměstnanců. Nastěhují se do pracovníci společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je investorem projektu nového jaderného zdroje. Jedno patro budou využívat lidé z korejské firmy KHNP, jež vyhrála tendr na dostavbu Dukovan. ČTK to dnes sdělila společnost EDU II.

U administrativní budovy budované od letošního ledna byla dokončena hrubá stavba. K nastěhování bude připravená ve třetím čtvrtletí 2026. Budou v ní i jednací místnosti a sály. Výši investice společnost nezveřejnila. V EDU II vlastní 80 procent akcií ministerstvo financí a 20 procent polostátní energetická skupina ČEZ.

Společnosti EDU II a KHNP si zatím pronajímají kanceláře v budovách jaderné elektrárny. Tento týden tam přijel devítičlenný stálý tým KHNP, který bude spolupracovat na přípravě výstavby nového jaderného zdroje. „Oba týmy se budou postupně rozrůstat,“ uvedl ředitel EDU II Petr Závodský. Doplnil, že týmy čekají měsíce intenzivní práce na podkladech a dokumentaci.

Elektrárna Dukovany na Třebíčsku
Elektrárna Dukovany na Třebíčsku. Zdroj: Jiří Sedláček / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Administrativní budovu navrhla divize Energoprojekt Praha společnosti ÚJV Řež, buduje ji Winning PS – stavební firma. Budova bude energeticky úsporná, s fotovoltaickou elektrárnou na střeše.

Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady na dva reaktory v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun. Stavební práce by podle dřívějších údajů společnosti mohly začít v roce 2029. Od letošního srpna tam odborníci provádějí geologický průzkum. První blok by měl být hotový v roce 2036.

Minulý týden vláda schválila akční plán pro řešení dopadů stavby bloků na okolí. Dokument počítá s opatřeními zhruba za 15 miliard korun, z toho 12 miliard korun poskytne stát. Peníze mají eliminovat rizika spojená se zatížením dopravní infrastruktury, bydlení, zdravotnictví a dalších oblastí v regionu

Publikováno

Reakce komise ohledně ETS2 je podle Hladíka absolutním vítězstvím

Kotlíkové dotace, emissions, emise, chimney, residential

Reakce Evropské komise (EK) na požadavky Česka a dalších 18 států na úpravy v systému nových emisních povolenek ETS2 je absolutním vítězstvím, řekl dnes při příchodu na jednání vlády novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Komise požadavky států plně reflektovala, uvedl. Znamená to podle něj záruku, že povolenky se udrží na přijatelných cenách a nový systém nebude mít negativní dopady na osoby, spotřebitele, malé firmy a živnostníky.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který vyjednává o vzniku nové vlády s SPD a Motoristy, dnes označil změny, které před nadcházejícím summitem unijních lídrů navrhla EK, za nesmyslné a alibistické. Dosluhujícího premiéra Petra Fialu (ODS) vyzval, aby v Bruselu odmítl „zelené šílenosti“, které podle něj komise navrhuje.

Základní opatření podle Hladíka spočívá v tom, že povolenek bude 80 milionů místo 20 milionů. „Budou se pouštět na trh ve chvíli, kdy cena přesáhne 45 eur,“ uvedl. Další opatření zafixuje ceny povolenek po pětiletém období. „Další opatření se týká stability a předvídatelnosti trhu. To znamená, že burza se otevře už příští rok, protože zatím se ve veřejném prostoru vlastně objevují bankovní deriváty. Tomu chce komise také zabránit, aby bylo jasné, že ta cena není nějakých 80 eur, jak se objevuje ve veřejném prostoru,“ řekl Hladík.

Plán je podle něj posílením mechanismů, které zajistí, že cena se udrží kolem 45 eur. „Nikdy to nemohl být pevný strop, protože to by byla daň a na daň je v Evropské unii potřeba jednomyslnost. Té bychom nedosáhli,“ řekl Hladík.

V reakci na Babišovu kritiku poukázal Hladík na to, že šéf ANO je aktuálně na dovolené. „Myslím, že by bylo fajn, kdyby od moře zase přijel do Česka a začal trošku pracovat. Je po volbách. Myslím si, že toho populismu v Česku bylo dost,“ uvedl. Babišovy populistické řeči podle Hladíka jen vyvádějí ČR mimo Evropskou unii, což s sebou může přinést negativní ekonomické dopady pro každého.

První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil změny v systému povolenek v úterý za debakl. Stanoviska EK jsou čím dál tím tvrdší a kategoričtější, míní. Podle Hladíka se Havlíček vyjadřoval ještě dřív, než komise návrh představila. „On prostě zjednodušeně řečeno něco plácl a neznal ten návrh jako takový. Tohle je absolutní diletantismus, který si budoucí ministr nemůže dovolit,“ řekl. Jde o maximum, čeho mohla ČR dosáhnout, a je za tím rok úsilí, doplnil Hladík.

Havlíček dnes novinářům naopak řekl, že se Hladík nechal chytit na udičku a nepochopil princip obchodování s emisními povolenkami. Jde podle Havlíčka o nekompromisní nástroj spekulativního charakteru. „Bagatelizování dopadů emisních povolenek nebo hra na jejich zastropování je neskutečná faleš od ministra Hladíka,“ prohlásil. Havlíček je přesvědčený o tom, že nová Sněmovna ETS 2 do českého právního řádu nezavede.

Nový systém ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Podle dosavadních plánů má platit od roku 2027. Česko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádaly změny systému a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany.

Publikováno

Katar a USA kvůli LNG žádají EU o přehodnocení směrnice o udržitelnosti

LNG tanker

Katar a Spojené státy zaslaly představitelům zemí Evropské unie dopis, ve kterém vyjadřují hluboké znepokojení nad směrnicí o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) a nad jejími nezamýšlenými dopady na konkurenceschopnost při obchodování se zkapalněným zemním plynem (LNG). Oznámila to dnes podle agentury Reuters katarská státní společnost QatarEnergy. Katarský ministr energetiky Saad Kaabí minulý týden řekl Reuters, že Katar nebude schopen dodávat LNG do Evropy, aby pokryl její energetické potřeby, pokud se CSDDD nezmění.

V dopise podepsaném Kaabím a americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem se uvádí, že směrnice představuje významné riziko pro dostupnost a spolehlivost důležitých dodávek energie pro domácnosti a podniky v celé Evropě a existenční hrozbu pro budoucí růst, konkurenceschopnost a odolnost průmyslové ekonomiky Evropské unie.

CSDDD ukládá velkým podnikům působícím v EU povinnost kontrolovat, zda jejich dodavatelské řetězce nevyužívají nucenou práci nebo neškodí životnímu prostředí. Za nesplnění těchto povinností jim hrozí pokuty. Minulý týden právní výbor Evropského parlamentu podpořil plány na zmírnění směrnice poté, co čelil odporu od společností. Kaabí ale dodal, že změny neřeší klíčové problémy.

Katarský LNG terminál Ras Laffan
Katarský LNG terminál Ras Laffan. Zdroj: Matthew Smith / Creative Commons / CC-BY-2.0

Katar je po Spojených státech druhým největším vývozcem LNG na světě. Většina katarského vývozu směřuje do Asie, v Evropě mu mezi importéry LNG patří třetí místo s podílem 11 procent.

EU se zkapalněným plynem z Kataru a USA snaží částečně nahrazovat dodávky plynu z Ruska. V roce 2024 se LNG na celkovém dovozu zemního plynu do EU podílel 37 procenty. Z toho dodávky z USA a Kataru se na celkových dodávkách LNG do EU podílely téměř 60 procenty.

Publikováno

EU chce v USA obejít federální vládu v oblasti obnovitelných zdrojů

Ursula von der Leyenová

Evropská unie plánuje při práci na projektech obnovitelných zdrojů a řešení klimatických problémů spolupracovat s jednotlivými státy a firmami v USA. Jde pravděpodobně o reakci na administrativu Donalda Trumpa, která se k obnovitelným zdrojům staví konfrontačně. S informací přišel server Financial Times s odvoláním na brzy vycházející policy paper EU.

Spojené státy za druhé administrativy Donalda Trumpa opět orientují svou energetickou politiku více na fosilní paliva. Administrativa zároveň znovu odstoupila od Pařížské dohody a zpomaluje rozvoj obnovitelných zdrojů v USA. Tento vývoj představuje komplikaci nejen pro americké firmy, ale také pro některé americké státy, které vsadily na obnovitelné zdroje. Zároveň jde o komplikaci pro Evropskou unii, která energetickou transformaci považuje za jeden ze svých hlavních cílů.

Evropská komise nyní údajně má plán, jak v politice pokračovat, podle něhož se chystá „spolupracovat se Spojenými státy na čistých technologiích“. Zajímavé je ovšem pokračování: „se subnárodními entitami, firmami a think-tanky“. Děje se tak v době, kdy Spojené státy naopak tlačí na blok, aby ustoupil od svých ambiciózních klimatických cílů i dalších nařízení, jako například nařízení o odlesňování či zákona o vyloučení environmentálních a sociálních škod z dodavatelských řetězců.

Přestože i v Bruselu sílí hlasy pro snížení nebo alespoň zjednodušení některých regulací a nařízení, letos dorazilo do sídla EU už několik delegací z různých amerických států, které přijely diskutovat různé politiky týkající se klimatu. Nejčastěji se hovořilo o zavádění systému zpoplatnění uhlíkových emisí, který se postupně a v různých formách spouští na mnoha místech světa.

Zmíněný dokument, který má být představen ve čtvrtek, má právě představit diplomatickou strategii Unie v mezinárodním prostředí, a to jak bude chtít pomoci energetické transformaci na mezinárodní úrovni. Jde jak o snahu pomoci jiným státům zavádět trhy s uhlíkem, tak například o investice ve „vlajkových“ projektech: těmi mohou být například solární elektrárny v rozvojových zemích či investice do firem, které dekarbonizují svou produkci, a to i z důvodu, že jim to pomůže vyrovnat se s CBAM (uhlíkovým clem), které má začít platit příští rok a bylo tvrdě kritizováno hlavně Indií a Čínou.

Dalším oznámením v dokumentu je také to, že se EU připravuje vytvořit „businessovou radu pro čistou tranzici“, která má rovněž pomoci s propagací „čistých“ firem. Jeden ze zástupců EU řekl Financial Times, že hlavním cílem dokumentu je: „pomoci zemím s tranzicí, ale zároveň snížit naši závislost na Číně v oblasti přírodních zdrojů.“ Komise dokument zatím nekomentovala a je možné, že některé části budou ještě pozměněny. Celkový rámec ale pravděpodobně zůstane ve stejném duchu.

Publikováno

Itálie meziročně navýšila kapacitu bateriových úložišť o 50 %, ČR na svůj hlavní boom teprve čeká

Větrná elektrárna s bateriovým úložištěm. Zdroj: Vattenfall

Itálie výrazně pokročila v developmentu nových bateriových úložišť (BESS). Podle tamního provozovatele přenosové sítě, společnosti Terna, vzrostla instalovaná kapacita bateriových systémů meziročně o přibližně 50 %, a to na 17,4 GWh. Přitom se očekává další významný rozvoj. ČR na svůj boom zatím čeká, velké projekty jsou teprve v přípravě.

Itálie ke konci třetího čtvrtletí meziročně navýšila kapacitu BESS na svém území o zhruba 50 % z loňských 11,4 GWh na 17,4 GWh. Tento nárůst byl podle síťového operátora tažen především velkými projekty, jež jsou rozptýleny v celkovém počtu 849 tisíc instalací.

I přes strmý meziroční nárůst kapacity však má nastat v následujících letech další významný a žádoucí rozvoj. Itálie totiž skrze společnost Terna před nedávnem vysoutěžila rozvoj BESS o celkové kapacitě 10 GWh. Více než polovinu nové kapacity postaví italský energetický gigant, společnost Enel.

Aukce funguje tak, že developeři na základě výsledků aukce získají v průměru ročně cenu takřka 13 tis. EUR za každou MWh kapacity BESS, která bude pro síťového operátora k dispozici. Díky tomu, že je podpora soutěžena na 15 let, to pak pro developera znamená podstatné snížení investičního rizika a jednodušší získání bankovního financování pro jeho projekt. Pro stát to znamená větší jistotu, že se zamýšlená kapacita opravdu postaví. Vhodné je také zmínit, že cenový strop byl v aukci Ternou nastaven na 37 tis. EUR/MWh.

V ČR se mezitím na boom instalací bateriových úložišť teprve čeká – nyní myšleno na boom velkých projektů. První vlaštovky a „stand alone“ BESS jsou ohlášeny a v několika málo případech se již i realizují. Velké plány s BESS mají významní tuzemští hráči – zmínit lze např. ČEZ, Sev.en, C-energy nebo MND.

Rozvoji BESS v ČR má pomoci investiční podpora, nikoli podpora provozní. Investiční podporu vypsal SFŽP skrze Modernizační fond o celkovém objemu 2 mld. CZK. Jaký výkon se z vysoutěženého objemu opravdu instaluje, stejně jako v případě vysoutěžené investiční podpory u FVE, ukáže čas. Investiční podpora totiž nemusí být sama o sobě dostačující k tomu, aby byla zajištěna ekonomická rentabilita projektu.

Publikováno

Havlíček: Návrh EK k systému povolenek je debakl, neobrací se ku prospěchu Česka

Změny v systému emisních povolenek ETS2 a návrh Evropské komise (EK) považuje první místopředseda ANO Karel Havlíček za debakl. Podle něj se úprava, jak ji dnes EK představila ministrům na jednání v Lucemburku, neobrací ve prospěch Česka. Stanoviska EK jsou čím dál tím tvrdší a kategoričtější, řekl dnes Havlíček novinářům po jednání hnutí ANO, SPD a Motoristů o programu budoucí koaliční vlády. Hnutí ANO je tak stále proti tomu, aby byly emisní povolenky součástí české legislativy. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes apeloval na budoucí vládu, aby v iniciativě Česka pokračovala.

Nový systém ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Podle dosavadních plánů má platit od roku 2027. Česko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádaly změny systému a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dnes na síti X informoval, že EK vyslyšela český požadavek na úpravu systému nových emisních povolenek ETS2 a představila konkrétní návrh změny legislativy. Podle něj bude možné stabilizovat cenu povolenky a předcházet jejím výkyvům. „Emisní povolenky tak neohrozí naše domácnosti ani drobné živnostníky, výrobce či podnikatele,“ dodal Hladík.

Stejného mínění je premiér. „Zároveň však nesmíme zůstat stát v půli cesty a musíme pokračovat v hledání podpory pro celkové odložení náběhu tohoto typu povolenek. Proto apeluji na budoucí vládu, aby v naší iniciativě pokračovala. V unii totiž nestačí jen nadávat a kritizovat. Jen tvrdým vyjednáváním, trpělivým vysvětlováním našich pozic a budováním koalic lze prosadit konkrétní kroky, které skutečně pomohou našim občanům,“ uvedl Fiala.

Evropská komise podle Hladíka na ministerském jednání popsala celkem pět mechanismů, kterými se zajistí dlouhodobé udržení ceny emisní povolenky na hodnotě 45 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). Mechanismy se přitom spustí, jakmile cena povolenky tuto hodnotu přesáhne. „Cena povolenky tak bude předvídatelná a stabilní,“ řekl Hladík novinářům v Lucemburku. Nevyužité povolenky do roku 2030 zůstanou v rezervě. Mechanismus stabilizační rezervy zároveň bude fungovat i po roce 2030 a bude moci zasáhnout, pokud by cena povolenky nepřiměřeně rostla, dodal.

Podle Havlíčka je ale iluzorní se domnívat, že se dají zastropovat ceny emisních povolenek. Hladík podle něj fabuluje, stejně jako když před několika měsíci tvrdil, že náklady budou ve stovkách korun. „Nebudou, budou v řádu tisíců až desetitisíců korun na domácnost, záleží, jak se ta cena bude pohybovat,“ podotkl dnes Havlíček.

„Platí stále stejné stanovisko, nedopustíme, aby se implementovala tato směrnice, toto nařízení do českého práva, jinými slovy nedopustíme, aby emisní povolenky byly součástí české legislativy a to je pro nás ta nejzásadnější obrana,“ řekl Havlíček.

Zároveň uvedl, že je na ostatních zemích, zda systém zavedou. „Ale pro Českou republiku by to byla zejména pro nízkopříjmové a středněpříjmové domácnosti naprostá pohroma,“ dodal.

Nyní by o věci mělo začít vyjednávání mezi Evropskou komisí, členskými státy sdruženými v Radě EU a Evropským parlamentem. Hladík v této souvislosti uvedl, že apeloval na Evropskou komisi, aby byla záležitost projednávána ve zrychleném režimu a Evropský parlament ji tak stihl odsouhlasit ještě v letošním roce.

V současnosti v EU funguje systém povolenek ETS, který se vztahuje na elektrárny a průmyslové podniky produkující skleníkové plyny. Každá povolenka umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentní množství jiného plynu. Výnosy z jejich prodeje mají členské státy EU využívat na opatření na ochranu klimatu.

Publikováno

Program ANO navazuje na stávající směřování české energetiky, v některých oblastech je však radikálnější

Podle dosavadních jednání má ANO připadnout vedení MPO a hnutí chce svůj volební program promítnout do programového prohlášení vlády. Energetická část programu se ve většině bodů překrývá s dosavadními kroky kabinetu Petra Fialy i státních institucí. Výraznější rozdíl je u ETS 2 a regulovaných složek elektřiny, kde ANO prosazuje radikálnější přístup: zpochybňuje zavedení ETS 2 a navrhuje potenciálně vyšší míru dotací do regulované ceny elektřiny.

Hnutí ANO se stalo vítězem letošních parlamentních voleb a deklarovalo ambici přetavit svůj volební program v programové prohlášení vlády. Stávající diskuse naznačují, že Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo připadnout právě ANO. Hnutí by tak mohlo mít znatelný vliv na českou energetiku v následujících letech.

Hnutí ANO má pro oblast energetiky 9 programových bodů, které se do značné míry shodují se stávajícím úsilím minulé vlády.

Zestátnění ČEZ

Stejně jako minulá vláda koalice SPOLU, Pirátů a Starostů má hnutí ANO ambici na zestátnění skupiny ČEZ.

„Získáme stoprocentní kontrolu státu ve skupině ČEZ,“ tvrdí program ANO.

Touto ambicí hnutí navazuje na kroky minulé vlády, která usilovala o úpravu zákona, tzv. „lex ČEZ“. Lex ČEZ měl za cíl snížit hlasovací práh pro rozdělení akciové společnosti na 75 % přítomných akcionářů a umožnit oddělení části ČEZ.

Regulovaná cena elektřiny férově

Vítězné ANO deklaruje ambici snížit ceny regulované složky elektřiny tak, aby české „domácnosti a podniky [neplatily] více než v okolních zemích“. Ambicí je zejména větší zapojení státu do hrazení systémových nákladů.

„Platby za regulované složky se férově přerozdělí mezi stát a zákazníky, k pokrytí nákladů na sítě se využijí evropské fondy, včetně Modernizačního fondu.“

Dotaci regulované složky ceny elektřiny v minulosti schválil například německý kabinet, který na její snížení pro koncové zákazníky alokoval 1,3 miliardy eur.

Ambice využití prostředků z Modernizačního fondu navazuje na již spuštěný program ELEGRID pro pokrytí nákladů na modernizaci a rozvoj elektrizační soustavy.

Emisní povolenky

Hnutí ANO uvádí, že se vymezí proti systému emisních povolenek a bude usilovat o jeho revizi. V oblasti zavedení emisních povolenek pro domácnosti a dopravu je volební program ještě razantnější:

„V případě emisních povolenek pro domácnosti a dopravu ETS 2 jsme připraveni neimplementovat tento systém do české legislativy.“

Program ANO a deklarovaná připravenost neimplementovat ETS 2 jsou významně radikálnější oproti postoji vlády Petra Fialy, která se na evropské úrovni snažila o úpravu systému a odklad jeho platnosti až do roku 2028.

Neimplementování této evropské legislativy však může vést k finančním postihům pro ČR. Například Belgie dostala denní penále za opožděnou transpozici evropské směrnice v oblasti telekomunikací.

Výstavba jaderných bloků

Program hnutí ANO navazuje na již započatou práci v oblasti výstavby nových bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Program uvádí:

„Zahájíme stavební řízení nových jaderných bloků Dukovany 5 a 6 a zahájíme práce na Temelíně 3 a 4.“

Program je tak ve shodě s kroky předchozí vlády, která letos podepsala smlouvu s KHNP, jež má nové bloky elektrárny Dukovany stavět, a požádala Evropskou komisi o notifikaci veřejné podpory.

Prevence blackoutů

Hnutí ANO chce „zajistit spolehlivou regulaci přetoků elektřiny ze sousedních zemí“ a urychlit klíčové síťové projekty. V ČR již od roku 2017 fungují na česko-německém profilu v rozvodně Hradec u Kadaně čtyři transformátory s řízením fáze (PST) , které ČEPS instaloval právě pro řízení neplánovaných toků. Program ANO zmiňuje ambici instalovat tato zařízení také na hranici s Polskem.

Výstavba plynových energetických zdrojů

Program ANO počítá se „zrychlením výstavby nových flexibilních zdrojů – zejména plynových“ a se zavedením kapacitních mechanismů. Program navazuje na kroky minulé vlády, která otevřela cestu k zavedení kapacitního mechanismu návrhem novely energetického zákona (tzv. lex OZE III) a diskusí o zajištění přiměřenosti výkonu.

Na podobné nástroje spoléhá řada států EU. Zároveň pro urychlení povolování začal platit nový stavební zákon a novela tzv. liniového zákona pro strategické energetické stavby, což může napomoci urychlení výstavby nových plynových zdrojů a jejich přípojek k elektrizační a plynové síti.

Zachování uhelných zdrojů do jejich plné náhrady

ANO deklaruje, že uhelné elektrárny nebude odstavovat bez odpovídající náhrady výkonu. Minulá vláda také připravovala řešení pro udržení uhelných elektráren v provozu i poté, co se jejich provoz stane ekonomicky nerentabilním, pokud by ČR neměla dostatek zdrojů energie.

Transformace teplárenství

Program ANO slibuje „podpořit přechod na plynové kogenerační jednotky, odpadní teplo a další alternativní zdroje“. Tím navazuje na dlouhodobou podporu modernizace soustav a zdrojů tepla (program HEAT) z Modernizačního fondu.

Podpora investic do OZE

ANO chce „vytvořit podmínky pro rozvoj solárních, větrných a vodních elektráren“ a akumulaci.

Prohlášení v programu navazuje na již běžící agendu. Tu zhmotňují zejména výzvy RES+ z Modernizačního fondu (např. RES+ 5/2025 na akumulaci) a nově také podprogram ELEGRID zaměřený na posílení přenosové a distribuční soustavy.

Od 1. 7. 2024 je v ČR účinná legislativa ke sdílení elektřiny a komunitní energetice (lex OZE II) a od léta 2025 platí zákon o akceleračních zónách pro rychlejší povolování vybraných OZE.

Program hnutí ANO se v mnoha oblastech shoduje se stávajícím směřováním energetiky udávaným minulou vládou a podporovaným státními institucemi, například SFŽP. V oblasti ETS 2 je program hnutí ANO (připravenost systém neimplementovat) významně radikálnější než postoj předcházející vlády.

Publikováno

Der Spiegel: Německo jedná s EU o stavbě méně plynových elektráren, než chtělo

Berlín 21. října (zpravodaj ČTK) – Německo jedná s Evropskou komisí (EK) o stavbě plynových elektráren, jejich výkon ale bude zřejmě výrazně nižší, než původně plánovala ministryně hospodářství Katherina Reicheová. S odvoláním na své zdroje na ministerstvu hospodářství a energetiky to dnes napsal časopis Der Spiegel.

Ministryně Reicheová z Křesťanskodemokratické unie (CDU) krátce po květnovém nástupu do funkce uvedla, že hodlá prosadit výstavbu plynových elektráren o celkovém instalovaném výkonu nejméně 20 gigawattů. Cílem bylo podle ní zajistit dostatek elektřiny, „když nebude foukat vítr a nebude svítit slunce“.

Der Spiegel ale napsal, že velkorysé plány narazily na odpor Evropské komise. Německo teď v Bruselu jedná o výrazně nižším instalovaném výkonu elektráren, podle zdrojů časopisu z řad zástupců energetických podniků je to 12 až 12,5 gigawattu.

Ministerstvo hospodářství tato čísla nepotvrdilo. Pokud by ale souhlasila, byl by to podle Spiegelu stejný výkon, o který usiloval a který s EK předjednal už předchůdce Reicheové v ministerské funkci Robert Habeck ze strany Zelených.

Siemens, plynová turbína, gas turbine, ccgt
Plynová turbína. Zdroj: Siemens Energy

Část nových elektráren v Německu by měla od začátku spalovat vodík místo zemního plynu. Do roku 2035 by měly na vodík přejít další do té doby plynové elektrárny. Evropská komise má připomínky hlavně kvůli tomu, že mají nové plynové elektrárny od začátku sloužit jako záložní zdroj pro případ výpadku výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nemohou tedy být z principu plně vytížené, a jejich provoz tak bude zřejmě vyžadovat státní subvence.

Ministryně Reicheová chtěla vypsat zakázky na výstavbu prvních nových plynových elektráren v Německu ještě do konce tohoto roku. Podle časopisu Der Spiegel ani tento její plán zřejmě nevyjde. Podle jeho zdrojů se to podaří nejdříve na jaře příštího roku.

Publikováno

EU představila způsob, jak zmírnit dopady uhlíkového cla na rozvojové ekonomiky

Evropská komise

Evropská unie podpoří země ovlivněné uhlíkovým clem. Peníze mají směřovat na snižování emisí a přechod na zelenou ekonomiku. Zprávu přinesla agentura Reuters.

Evropská komise stanovila priority EU v oblasti klimatické a energetické diplomacie. Jednou z nich je podpora rozvojových zemí, na které bude mít dopad zavedení tzv. mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), neboli uhlíkového cla platného od příštího roku.

V programu „Global Europe“, který zajišťuje poskytování evropských financí rozvojovým zemím, mají být z rozpočtu EU pro období 2028–2034 vyčleněny finanční prostředky ve výši 200 miliard eur.

„Zatímco se CBAM postupně zavádí, hodláme maximalizovat příspěvek programu Global Europe k potřebám rozvojových zemí v oblasti dekarbonizace a adaptace,“ uvádí se v dokumentu.

CBAM, který se bude vztahovat na do EU dovážené zboží, včetně oceli a cementu, čelí dlouhodobě kritice ze strany obchodních partnerů, včetně Brazílie, Jižní Afriky a Indie, dle kterých penalizuje rozvojové ekonomiky.

„Toto by pomohlo zmírnit obavy vznesené ohledně legislativy EU a posílilo by to partnerství a podporu širších regulačních reforem,“ uvádí se v dokumentu.

Financování by mohlo pomoci rozvojovým zemím investovat do snižování emisí v průmyslu a energetice, což by snížilo jejich náklady v rámci uhlíkové daně EU.

Komisař EU pro energetiku Dan Jorgensen uvedl, že blok nezruší své klimatické zákony v reakci na obavy obchodních partnerů. Řekl, že Brusel se spíše chce zaměřit na investice do dekarbonizace průmyslových odvětví, která by mohla být prospěšná pro obě strany. Například rozvoj obnovitelných zdrojů energie a vodíku v Africe.

„V míře, v jaké můžeme těmto zemím pomoci, budeme velmi otevření, a to jak s ohledem na možné finanční dohody, tak i s ohledem na technickou pomoc,“ uvedl Jorgensen v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Dokument EU také stanoví plány na větší zapojení podniků do energetické diplomacie bloku a na identifikaci priorit pro investice do čistých technologií v zahraničí, protože Evropa se snaží čelit dominanci Číny ve výrobě zelených technologií, jako jsou baterie a solární panely.

Publikováno

Nová britská elektrárna Sizewell C zasmluvnila dodávku turbín a jaderného paliva

Britská jaderná elektrárna Sizewell B

Projekt nové britské jaderné elektrárny Sizewell C zaznamenal dvojici smluvních milníků. Zástupci elektrárny podepsali smlouvu na dodávku turbínových ostrovů a zároveň si zajistili dodávky jaderného paliva pro oba bloky elektrárny na první roky provozu. Spojené království se rozhodlo postavit novou jadernou elektrárnu se dvěma bloky s celkovým výkonem 3 260 MW letos v červenci. Přípravné práce v lokalitě již běží téměř dva roky, ovšem na oficiální zahájení stavba zatím čeká.

Zástupci projektu nové britské jaderné elektrárny Sizewell C oznámili dvojici významných milníků. Prvním je uzavření smlouvy na dodávku turbínových ostrovů pro oba bloky od společnosti Arabelle Solutions (dceřiné společnosti EDF). V rámci smlouvy Arabelle Solutions dodá své nejvýkonnější parní turbíny včetně generátorů a dalších podpůrných technologií.  Hodnotu kontraktu ani jedna ze stran neuvedla.

„Jsme hrdí na přínos, který světová technologie turbínových ostrovů  společnosti Arabelle Solutions pro Sizewell C sehraje v dodávkách nízkouhlíkové elektřiny milionům britských spotřebitelů. Náš závazek k dlouhodobému partnerství zahrnuje také podporu vzdělávání pracovních sil a dovedností, které naplní jaderné ambice Spojeného království pro budoucí generace,“ uvedla Catherine Cornandová, generální ředitelka společnosti Arabelle Solutions.

Každý blok elektrárny bude disponovat turbínou skládající se z vysokotlaké, střednětlaké a trojice nízkotlakých částí umístěných na společné 70metrové hřídeli s elektrickým generátorem o výkonu 1700 MW. Nejdelší lopatky nízkotlaké části turbíny měří 75 palců, tedy něco přes 190 cm. V provozu se pak tyto lopatky ve spojení s čtyřpólovým elektrickým generátorem otáčí rychlostí 1500 otáček za minutu.

„Po mnoha letech práce v Hinkley Point C jsem potěšen, že tuto zakázku získala tak zkušená a oddaná společnost, jako je Arabelle Solutions. Jejich pozornost k detailům a touha neustále inovovat je bezkonkurenční. Udělení této zakázky je pro náš projekt skutečně významným okamžikem, protože tyto dvě turbíny nakonec dodají dostatek nízkouhlíkové energie k napájení až šesti milionů domácností,“ uvedl Nigel Cann, výkonný ředitel projektu Sizewell C.

Spojené království rozhodlo o stavbě nové jaderné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 3,2 GW v červenci letošního roku. Již na začátku roku 2024 zahájili technici přípravné práce v lokalitě elektrárny. Oficiální zahájení prvním litím betonu projekt ještě čeká.

Zajištění jaderného paliva na prvních 6 let provozu

Druhým oznámeným milníkem je uzavření strategického kontraktu na obohacení a dodávky jaderného paliva se společnostmi Urenco a Framatome. Smlouva se společností Urenco podpoří prvních šest let provozu elektrárny a pomůže podpořit přibližně tisícovku stávajících pracovních míst v obohacovacím zařízení společnosti Urenco na severozápadě Anglie.

„Význam Sizewell C pro energetickou budoucnost Spojeného království nelze podceňovat a společnost Urenco je hrdá na to, že byla vybrána jako dodavatel,“ uvedl Boris Schucht, generální ředitel společnosti Urenco.

Dlouhodobá smlouva o výrobě paliva se společností Framatome pak pro Sizewell C zajistí výrobu jaderného paliva z obohaceného uranu v továrně ve Francii. A to do té doby, dokud nebude k dispozici nová továrna na výrobu jaderného paliva ve Spojeném království.

 „Společnost Framatome je hrdá na to, že rozšiřuje své partnerství se společností Sizewell C. Jsme i nadále hluboce odhodláni pomáhat zemi dosáhnout jejích cílů v oblasti uhlíkové neutrality a přispívat k posílení bezpečnosti dodávek paliva prostřednictvím diverzifikovaného a odolného dodavatelského řetězce,“ dodal Lionel Gaiffe, senior viceprezident ve společnosti Framatome.

Pro Spojené království se jedná o druhou novou jadernou elektrárnu 21. století. Sesterská Elektrárna Hinkley Point C je ve výstavbě od roku 2018 a její zprovoznění se očekává v letech 2029 a 2030.

Země si od postupné stavby čtyř nových jaderných bloků slibuje získání know-how a postupné zefektivňování a zrychlování stavby. Obě elektrárny disponují plánovanou životností 60 let a mají Spojenému království zajistit zejména stabilní dodávky čisté elektrické energie.

Publikováno

ANO, SPD a Motoristé mají shodu v kritice Green Dealu, rozchází se v podpoře OZE

solar panel, photovoltaics, cell

Hnutí ANO, SPD i Motoristé se ve svých volebních programech shodují v kritice současné podoby Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a také jednoznačně odmítají systém emisních povolenek, zejména jeho rozšíření na dopravu a domácnosti. Rozchází se naopak například v podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE). Vyplývá to z programů jednotlivých stran zveřejněných na jejich webových stránkách.

Debata o programu vlády, kterou chtějí tyto strany sestavit, má trvat do konce pracovního týdne, kdy chtějí vyjednávači po uzavření všech kapitol komentovat programové dohody. O životním prostředí budou zástupci stran jednat ve čtvrtek.

Green Deal je v současné podobě podle programu ANO mrtvý a podle hnutí je nutné tvrdě tlačit na Evropskou komisi, aby ho ve stávající podobě co nejrychleji zrušila. Green Deal ve svém programu odmítá i SPD. Motoristé uvádějí, že chtějí omezit výdaje na projekty spojené s Green Dealem.

Odmítnout emisní povolenky chtějí ve svém programu Motoristé a také SPD, proti přijetí rozšířeného systému emisních povolenek na vytápění a silniční dopravu EU ETS 2 je také hnutí ANO.

Motoristé plánují ukončit podporu obnovitelným zdrojům a za jediný domácí zdroj považují uhlí, zatímco hnutí ANO v programu slibuje vytvořit podmínky pro rozvoj solárních, větrných nebo například vodních elektráren a OZE považuje za velmi důležitou součást nízkoemisního energetického mixu. SPD se proti OZE přímo nevymezuje, primárním zdrojem výroby elektrické energie by podle nich mělo zůstat i do budoucna jádro.

Hnutí ANO chce pokračovat v úspěšném programu Nová zelená úsporám, Motoristé ho naopak chtějí zrušit. Obě strany ale podporují například výstavbu menších vodních nádrží v krajině.

Motoristé navrhují zrušení protierozní vyhlášky, které by krajinu a přírodu podle ekologů poškodilo, současně ale podporují dobrovolná opatření, jako jsou remízky, větrolamy, meze, a slibují investice také do lesů a půdy. ANO se k tématům půdy a biodiverzitě v programu nevyjadřuje, slibuje ale vytvořit přírodní bariéry proti suchu a erozi. SPD k tématu ochrany krajiny ve svém programu neuvádí konkrétní kroky, slibuje obecně podporu ochrany přírody.

Podle dosavadní dohody má mít v kabinetu ANO devět křesel včetně premiéra, SPD tři křesla a Motoristé čtyři. Personální nominace chce předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámit po dohodě na programu, asi v půli listopadu. Především aspiranti Motoristů přitom čelí kritice. Možným kandidátem na post ministra životního prostředí je jejich předseda Petr Macinka. Proti tomuto obsazení se vznesla vlna kritiky od ekologů, vědců i studentů. Vznikla řada otevřených dopisů a výzev, v neděli na Hradčanském náměstí demonstrovali stovky lidí.

Publikováno

Okamura: Vznikající koalice chce platbu za obnovitelné zdroje převést na stát

Větrná elektrárna a vedení (wind)

Vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů bude chtít od ledna přenést platbu za obnovitelné zdroje energie (OZE) z občanů a firem na stát. Novinářům to po dnešním jednání řekl předseda SPD Tomio Okamura. Platba za podporované zdroje energie je součástí regulované složky ceny elektřiny, na pokrytí celkové podpory obnovitelných zdrojů se podílejí odběratelé i státní rozpočet.

„Co se týče cen energií, tak bychom chtěli, pokud vznikne vláda do konce roku, od ledna snížit regulovanou složku,“ řekl Okamura.

Podle něj k tomu není nutný souhlas Sněmovny, vláda o tom může rozhodnout vlastním nařízením, které následně do cen energií promítne Energetický regulační úřad (ERÚ).

Stát už v minulosti převzal kompletní náklady na podporu OZE, a to jako mimořádné opatření v době energetické krize. Po jejím odeznění se vrátilo rozdělení platby mezi rozpočet a odběratele.

Obnovitelné zdroje energie
Obnovitelné zdroje energie

Snížení regulované složky ceny elektřiny před volbami slibovalo i hnutí ANO. Jeho představitelé označovali vysoké ceny energií za problém pro konkurenceschopnost českého průmyslu. Celková roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie loni v Česku podle Operátora trhu s energiemi (OTE) činila 35,2 miliardy korun, asi o deset miliard korun více než předloni. Do podporovaných zdrojů patří mimo obnovitelných zdrojů také například teplo z obnovitelných zdrojů nebo biometan, jejich podíl je ale malý.

Další podrobnosti ekonomického programu budoucí koalice Okamura nekomentoval. Bez vyjádření je ponechali i zástupci ostatních subjektů. Programové cíle budoucí vlády chtějí společně představit v pátek.

Publikováno

Komisař Hoekstra představí návrh na stabilizaci cen emisních povolenek

emise-továrna-elektrárna

Lucemburk 20. října (zpravodajka ČTK) – Komisař pro klima Wopke Hoekstra v úterý na jednání ministrů životního prostředí zemí EU v Lucemburku představí návrh Evropské komise týkající se stabilizace cen nových emisních povolenek na individuální vytápění domácností a na pohonné hmoty (ETS2). Vyplývá z to z dopisu šéfky komise Ursuly von der Leyenové členským státům, který má ČTK k dispozici. Český premiér Petr Fiala uvedl již před měsícem, že unijní exekutiva vyhoví českému návrhu. Fiala tehdy rozhodnutí označil za velký úspěch, byť českým cílem je tyto emisní povolenky vůbec nezavádět. K tomu se však dosud nepodařilo získat většinu.

Nový systém emisních povolenek ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Platit má podle současných plánů od roku 2027. Česko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádají změny systému.

Podle českého ministerstva životního prostředí komisař pro klima již dříve uvedl, že Evropská komise stejně jako ČR jednoznačně nehodlá akceptovat příliš vysoké ceny a chápe obavy Česka i dalších zemí bloku. Veškeré obavy sepsala Praha v dopise, který unijní exekutivě jménem 19 zemí poslal ministr životního prostředí Petr Hladík.

„Někteří z vás vyjádřili obavy ohledně zavedení uhlíkové daně pro paliva používaná k vytápění a silniční dopravě (ETS2). Jsem i nadále přesvědčena, že tržní přístup v kombinaci s dalšími opatřeními je správným způsobem, jak tyto sektory modernizovat,“ uvedla von der Leyenová v dopise, který zaslala unijním prezidentům a premiérům jen pár dní před summitem EU.

Kotlíkové dotace, emissions, emise, chimney, residential
Emise domácností. Zdroj: Pixabay

Právě na něm má být jedním z hlavních témat rovněž konkurenceschopnost unie a dosahování klimatických cílů.

„Systém ETS2 by měl být zaváděn postupně a plynule. Komisař Hoekstra proto na zasedání Rady pro životní prostředí dne 21. října oznámí připravované návrhy, které se budou zabývat obavami z příliš vysokých nebo kolísavých cen, a naváže tak na dopis, který obdržel od 19 členských států,“ dodala šéfka komise s tím, že je v zájmu celé EU, aby byl „zajištěn předvídatelný vývoj cen“.

V současnosti v EU funguje systém povolenek ETS, který se vztahuje na elektrárny a průmyslové podniky produkující skleníkové plyny. Každá povolenka umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentní množství jiného plynu. Výnosy z jejich prodeje mají členské státy EU využívat na opatření na ochranu klimatu.