Publikováno

Elevion Group z ČEZ koupila italskou firmu na zpracování odpadu Maserati Energia

Společnost Elevion Group ze skupiny ČEZ koupila většinový podíl v italské firmě na zpracovávání biologicky rozložitelného odpadu Maserati Energia. Ta v Itálii provozuje bioplynové stanice a plynové kogenerační jednotky, které jsou napojeny na ropovod TAL. ČTK to dnes sdělil mluvčí ČEZ Martin Schreier. O akvizici informoval také italský list Il Piacenza. Její cenu firma nezveřejnila.

„Předmětem akvizice je závod zaměřený na zpracování a zhodnocování biologicky rozložitelného odpadu. Elevion Group v Itálii nabízí dekarbonizační řešení zvyšující energetickou účinnost. Provozuje tu vedle bioplynových stanic také plynové kogenerační jednotky. Tyto zdroje jsou součástí italské části ropovodu TAL, kde přispívají ke zvýšení efektivity provozu čerpadel ropovodu, navýšení jeho přepravní kapacity směrem do České republiky a posílení její energetické nezávislosti,“ řekl Schreier.

Vstup do Maserati Energia je součástí investičního plánu Elevion Group, který podle italského listu počítá s investicemi firmy za 250 milionů eur (přes šest miliard korun) do roku 2030 v Itálii. Cílem akvizice je pokrytí celého řetězce výroby zeleného plynu v regionu.

ČEZ ESCO, kogenerace, ilustrační obrázek
ČEZ ESCO, kogenerace, ilustrační obrázek

Elevion Group majoritní podíl koupila od Paola Maseratiho, který ve firmě zůstává jako menšinový společník. Pod českou společnost přecházejí i zaměstnanci podniku.

Společnost Elevion Group se zaměřuje na integrované energetické služby (ESCO), zejména v oéblasti úsporných a ekologických opatření. Působí zejména v Německu, Polsku, Rumunsku a severní Itálii. Patří pod ní v současné době 60 společností. Ročně realizuje více než 6000 projektů, jako například modernizace energetického a tepelného hospodářství, modernizace osvětlení, energetické audity, výstavba decentralizovaných energetických zdrojů, projekty energetických úspor a další. Patří do skupiny ČEZ.

Publikováno

Experti: Růst regulované části cen energií je důsledkem potřeby investic do sítí

Elektrické vedení

Zvýšení regulované části cen energií u domácností pro příští rok je podle analytiků důsledkem potřeby masivních investic do tuzemských energetických sítí. V příštích letech přitom bude tato potřeba ještě výraznější. Koncové ceny energií pro domácnosti přesto budou v příští roce o něco nižší, dodavatelé totiž zlevňují. Vyplývá to z komentářů analytiků, které oslovila ČTK.

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun, oznámil dnes Energetický regulační úřad (ERÚ). Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem má oproti letošku vzrůst v průměru o 1,1 procenta, u plynu o 4,7 procenta. U velkých odběratelů naopak regulovaná cena elektřiny klesne. Nemusí však jít o definitivní výši regulovaných cen.

V případě, že nová vláda rozhodne o slibované změně ve financování podporovaných zdrojů energie (POZE), ceny určované státem naopak klesnou o více než 15 procent, uvedl úřad.

Svaz energetiky ČR připomněl, že v regulovaných cenách se odráží potřeba investic do tuzemské energetiky, která prochází velkou transformací. „I proto upozorňujeme, že je třeba řešit změny v tarifní struktuře či efektivní využívání prostředků Modernizačního fondu s cílem mírnit cenové nárůsty pro zákazníky. Stejně tak podporujeme opatření ke snížení poplatku za POZE, které by mělo vést především k posílení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu,“ řekl výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba.

Cenové rozhodnutí ERÚ potvrzuje podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera nastavený směr, který úřad už dříve avizoval. Růst regulovaných cen elektřiny i plynu pro domácnosti je také podle něj důsledkem potřeby velkých investic. „Zde ani distributoři, ani ERÚ nemohou než jít tímto směrem, který vytyčili politici,“ podotkl. U plynu přitom Macenauer očekává v nadcházejících letech další růst cen, zejména pak při transformaci teplárenství.

V rozhodnutí ocenil snížení regulovaných cen elektřiny pro velké odběratele. „Je to výborná zpráva v době, kdy v důležitých průmyslových zemích EU masivně dotují, nebo se chystají dotovat, nejen regulované ceny pro energeticky intenzivní obory, ale také silovou elektřinu,“ řekl Macenauer.

U elektřiny i plynu podle něj působí ještě jeden neviditelný faktor. „A to rapidní navýšení ceny téměř všeho, co je v důsledku dekarbonizace potřeba instalovat do současných sítí. Často jde v porovnání s nyní provozovanými zařízení o několikanásobek pořizovací ceny,“ dodal Macenauer.

Podle Lukáše Kaňoka z webu Kalkulátor.cz by i přes mírný růst regulované složky ceny energií měly domácnosti v roce 2026 platit za elektřinu o něco méně než v letošním roce. „Kolik ušetří ale bude hlavně na nich samotných. Dodavatelé velmi mírně zlevňovali, kdo bude aktivní, může ušetřit až 30 procent,“ uvedl Kaňok.

Publikováno

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

oil, pipeline, oil supply, ropovod

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

„Jádrem dohody je samozřejmě priorita vybudovat ropovod do Asie,“ řekl ve čtvrtek Carney před podpisem smlouvy po boku konzervativní premiérky Alberty Danielle Smithové.

Kromě rozšíření vývozu plán zahrnuje celkové zvýšení produkce ropy a zemního plynu v provincii.

Dohoda je podle AFP pro Carneyho Liberální stranu významným obratem v její politice, která definovala necelou dekádu vlády bývalého premiéra Justina Trudeaua. V rámci energetické dohody se na navrhovaný ropovod v Albertě nevztahují některé federální zákony o klimatu včetně zákazu provozu tankerů u pobřeží Britské Kolumbie, informuje stanice BBC. Dohoda rovněž zmiňuje pozastavení federálního limitu emisí z ropy a zemního plynu.

Ministr kultury Stephen Guilbeault, který ve vládě Carneyho předchůdce Trudeaua zastával post ministra životního prostředí, rezignoval na svůj post na protest proti dohodě několik hodin po jejím podepsání. „Vstoupil jsem do politiky, abych prosazoval boj proti změně klimatu,“ uvedl Guilbeault v prohlášení. Dodal, že se proti dohodě důrazně vymezuje, protože úmluva Kanadu vzdálí od jejích cílů v oblasti omezení skleníkových plynů. Guilbeault stál za řadou klimatických politických opatření v Trudeauově vládě. Ta jsou podle něj nyní likvidována.

oil, pipeline, oil supply
Dodávky ropy, ropovod. Zdroj: Unsplash

Smithová, která předchozí vládu Liberální strany vinila z potlačování ekonomického potenciálu Alberty, podle AFP ve čtvrtek učinila poznámku na adresu Trudeaua. „Posledních deset let bylo extrémně těžkým obdobím,“ řekla premiérka provincie.

Alberta musí v souvislosti s výjimkami z klimatických zákonů na oplátku zvýšit poplatky za uhlík a vyvinout největší program zachycování uhlíku na světě s cílem snížit své celkové emise. Dohoda rovněž stanovuje, že ropovod musí být ve spoluvlastnictví domorodého obyvatelstva a financován soukromou společností, nikoliv z daní.

Publikováno

Německo schválilo ukládání emisí CO2 pod zem. Podle odpůrců to může být kontraproduktivní

Německá Spolková rada schválila právní reformu, která umožní ukládání CO2 pod mořské dno, umožní výstavbu potrubí pro přepravu CO2 a znemožní využití technologií pro zachytávání a ukládání emisí CO2 (Carbon Capture and Storage – CCS) v uhelných elektrárnách. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.

Stávající německá vládní koalice představila reformu umožňující šisrší rozvoj technologií pro zachytávání a ukládání či využití emisí CO2 letos v srpnu. Schválení tamní Spolkovou radou představuje poslední potřebný souhlas.

Reforma umožní ukládání zachycených emisí CO2 pod mořské dno a navíc dává spolkovým zemím možnost povolit ukládání CO2 pod zem na pevnině. S ohledem na dlouhodobý odpor veřejnosti k obnodným projektům nicméně v této oblasti není očekáván příliš velký rozvoj.

V Německu je v současné době již povolené zachytávání emisí CO2, nicméně legislativa neumožňovala zahájení projektu zaměřeného na ukládání zachycených emisí a významně omezovala přepravu zachycených emisí ve větším objemu.

„Tento zákon představuje důležitý stavební blok pro dekarbonizaci našeho hospodářství a nový regulatorní rámec, na který netrpělivě čeká průmysl,“ uvedl Stefan Rouenhoff (CDU) z ministerstva hospodářství.

Německá vládní koalice v srpnu při představení schválené právní reformy uvedla, že technologie pro zachytávání, přepravu a trvalé uložení emisí CO2 hluboko pod zemí jsou nezbytné pro dosažení klimatické neutrality Německa do roku 2045. Vláda tyto technologie současně vnímá jako potřebné pro zachování konkurenceschopnosti tamního průmyslu.

Rozvoj uvedených technologií v Německu má však podle zahraničního serveru Clean Energy Wire také řadu odpůrců. Ti dlouhodobě upozorňují na riziko, že může dojít k prodloužení využívání fosilních paliv a tedy poškozování klimatu namísto jeho ochrany.

Publikováno

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun

Větrná elektrárna a vedení (wind)

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem má oproti letošku vzrůst v průměru o 1,1 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek. Nemusí však jít o definitivní výši regulovaných cen. V případě, že nová vláda rozhodne o slibované změně ve financování podporovaných zdrojů energie (POZE), ceny určované státem naopak klesnou o více než 15 procent, uvedl úřad.

Dnešní rozhodnutí ERÚ vychází z aktuálně nastavených podmínek, včetně státních dotací na podporované zdroje energie ve výši 24,6 miliardy korun. Hnutí ANO, vítěz sněmovních voleb, už dříve avizovalo, že v případě sestavení vlády bude chtít přesunout veškeré výdaje na POZE na stát, což by snížilo výdaje odběratelů zhruba o 20 miliard korun. ERÚ uvedl, že je v případě změn připraven regulované ceny energií okamžitě upravit.

Koncové ceny energií, které odběratelé platí, se skládají z obchodní a regulované složky. Obchodní část určují dodavatelé, regulovanou naopak stát prostřednictvím ERÚ. U elektřiny bude regulovaná složka pro domácnosti v příštím roce tvořit 45 procent výsledné ceny, u plynu asi 25 procent. U velkých odběratelů bude podíl regulované složky na konečné ceně nižší. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny nyní také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.

Podle aktuálního rozhodnutí ERÚ regulovaná složka ceny elektřiny na hladině nízkého napětí, tedy zejména u domácností, vzroste o 1,1 procenta. To znamená růst v průměru asi o 29 Kč za spotřebovanou megawatthodinu (MWh), přičemž průměrná spotřeba domácností je kolem tří MWh za rok. Pro větší odběratele na hladině vysokého napětí naopak regulovaná cena klesne o 5,8 procenta, a na hladině velmi vysokého napětí o 11,8 procenta. To by představovalo pokles o vyšší desítky korun za MWh.

U plynu ERÚ rozhodl o navýšení regulované složky o 4,7 procenta pro maloodběratele, tedy kolem 22 Kč za MWh. Pro velké odběratele regulovaná část ceny plynu stoupne o 4,5 procenta, tedy zhruba deset korun za MWh.

Úřad podle Šefránka v rozhodnutí zohlednil potřebu investic do soustav, do růstu cen se promítla také inflace. Pozitivně se podle něj naopak do cen propisuje pokles nákladů na krytí technických ztrát, zajištění systémových služeb.

„Při stanovení regulovaných cen se musíme řídit aktuálně platným usnesením vlády, které vyčleňuje ze státního rozpočtu dotaci na POZE ve výši 24,6 miliardy korun. Pokud v budoucnu dojde k rozhodnutí o přenesení celé podpory POZE na stát, jsme připraveni neprodleně vydat změnový cenový výměr,“ řekl Šefránek.

Podle něj se taková změna dá stihnout během zhruba 14 dnů.

I přes růst regulovaných cen ovšem lze podle úřadu vzhledem ke zlevňování od dodavatelů očekávat mírný pokles koncových cen. Změny ale budou velmi individuální v závislosti na konkrétní smlouvě odběratele, upozornil ERÚ.

Publikováno

EU schválila kompenzaci téměř 2 mld. eur pro LEAG za předčasné uzavření německých uhelných elektráren

Německá uhelná elektrárna Jänschwalde

Evropská komise schválila německou kompenzaci ve výši až 1,75 miliardy eur pro energetickou skupinu LEAG, která v rámci německého odklonu od uhlí předčasně odstaví své elektrárny. Kompenzace pokryje ztrátu zisku i sociální náklady spojené s restrukturalizací regionu a napomůže stabilizovat oblasti východního Německa, které jsou dlouhodobě závislé na těžbě hnědého uhlí.

Evropská komise umožnila Německu poskytnout státní pomoc v hodnotě až 1,75 miliardy eur společnosti Lausitz Energie Kraftwerke AG (LEAG) jako náhradu za předčasné odstavení jejích hnědouhelných elektráren. Kompenzace pokrývá ušlé zisky společnosti a sociální náklady na podporu zaměstnanců při přechodu na nová pracovní místa.

Německo se zavázalo k postupnému ukončení těžby uhlí nejpozději do roku 2038. Zatímco v západním Německu postupuje odklon od uhlí rychleji, než se původně plánovalo, a jeho ukončení se nyní očekává do roku 2030, na východě země, kde společnost LEAG provozuje elektrárny a doly, je pokrok pomalejší. Elektrárny LEAG mají být trvale odstaveny v letech 2028-2038.

Evropská komise posuzovala plán podle pravidel pro státní podporu a konstatovala, že pomoc je nezbytná pro odklon od uhlí v souladu s klimatickými cíli, přiměřená a úměrná, „protože je omezena na nezbytné minimum a nevede k nadměrné kompenzaci“. EU na konci roku 2023 schválila kompenzaci ve výši 2,6 miliardy eur také pro energetickou společnost RWE.

Evropská komise musí dát souhlas s opatřeními státní podpory, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž v Unii. Pokyny EU umožňují členským státům podporovat určitá opatření ke snížení nebo odstranění emisí CO2, i za cenu rizika narušení hospodářské soutěže.

Ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová rozhodnutí přivítala s tím, že kompenzace zajistí regionu plánovací jistotu. Část kompenzace bude vyplácena podle toho, jak se bude v dalších letech vyvíjet zisk jednotlivých elektráren.

Společnost LEAG současně oznámila, že plánuje investovat do nové energetické infrastruktury – například do bateriového úložiště o kapacitě 1,6 GWh, které má vyrůst na jednom z bývalých hnědouhelných provozů.

Schválení kompenzace zapadá do širší strategie německého odklonu od uhlí, podle které má být výroba elektřiny z hnědého uhlí ukončena nejpozději do roku 2038. Přesto krok vyvolává kontroverze: ekologické organizace kritizují kompenzace jako příliš vysoké, zatímco regionální politici argumentují, že odchod od uhlí musí být spravedlivý a ekonomicky zvládnutelný právě ve strukturálně slabších oblastech, jako je Lužicko.

Vlastníkem společnosti LEAG je EP Group Daniela Křetínského. Dceřiná společnost EP Energy Transition v březnu odkoupila zbývajících 30 % akcií od PPF, čímž se stala výhradním vlastníkem LEAG.

Publikováno

ÚJV Řež a Rolls-Royce SMR budou více spolupracovat na modulárních reaktorech

Obrázek zachybuje vizualizaci malého modulárního reaktoru Rolly-Royce

Společnosti ÚJV Řež a Rolls-Royce SMR budou více spolupracovat na zavádění technologie malých modulárních reaktorů (SMR) v ČR i zahraničí. Podepsaly dohodu, která navazuje na současný kontrakt na analýzu, testování a hodnocení kritických komponent. Spolupráce má fungovat i při výstavbě malých modulárních reaktorů Rolls-Royce SMR. ČTK to dnes oznámil mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ má v britské firmě zhruba dvacetiprocentní podíl a v ČR chystá dostavbu prvního SMR u Jaderné elektrárny Temelín zhruba v polovině 30. let.

„Spojením našich zkušeností s průkopnickou technologií Rolls-Royce SMR můžeme pomoci zařazení českého průmyslu na špici globálního trhu SMR a významně přispět k naší bezpečné energetické budoucnosti,“ řekl ředitel ÚJV Řež Martin Ruščák.

Obě firmy budou podle nově uzavřeného memoranda zkoumat příležitosti v řadě technických a regulatorních oblastí, včetně analýzy jaderné bezpečnosti, projekčních a inženýrských služeb, hodnocení a testování, technické podpory provozu nebo povolovacích požadavků specifických pro Českou republiku. „Posílení tohoto partnerství nejenže upevňuje naše vlastní inženýrské schopnosti, ale také zajišťuje, že spolupracujeme s nejlepšími na světě při rozvoji nasazení Rolls-Royce SMR,“ uvedl technický ředitel Rolls-Royce SMR David Dodd.

SMR u Temelína bude mít elektrický výkon 470 megawattů, což odpovídá dodávkám energie pro jeden milion domácností po dobu nejméně 60 let.

Jaderná elektrárna Temelín. Nuclear
Jaderná elektrárna Temelín. Zdroj: Flickr / centralniak / CC BY 2.0

Dnes se konala technická konference pro dodavatele, která přiblížila zástupcům českého průmyslu aktuální stav a postup projektu malých modulárních reaktorů od Rolls-Royce SMR. Tuzemské firmy mají možnost se zapojit do výstavby malých modulárních reaktorů jak v ČR, tak i na dalších světových trzích.

Britská vládní organizace Great British Nuclear (GBN) vybrala společnost Rolls-Royce SMR jako preferovaného dodavatele SMR v Británii, což představuje mimo jiné příležitost postavit první tři malé modulární reaktory v Británii.

Modulární reaktory je možné vyrábět sériově v továrnách a po jednotlivých blocích jich postupně víc soustředit na jednom místě. Od velkých jaderných bloků se liší především nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou.

Publikováno

EK schválila opatření pro stabilizaci cen emisních povolenek ETS2

emise-továrna-elektrárna

Brusel/Praha 27. listopadu (zpravodajka ČTK) – Evropská komise dnes schválila návrh opatření, které má stabilizovat cenu emisní povolenky v systému ETS 2, a zabránit tak dopadům na domácnosti i firmy. Konkrétně jde o změnu týkající se takzvaného stabilizačního mechanismu MSR, jehož cílem je udržovat rovnováhu na trhu s povolenkami a zabránit extrémním výkyvům jejich cen. Změna rozhodnutí o MSR je klíčovým krokem k rychlému provedení opatření oznámených eurokomisařem Wopkem Hoekstrou s cílem zajistit postupné a hladké zahájení systém ETS2, uvedla EK ve svém prohlášení. Krok komise ocenil i odstupující český premiér Petr Fiala, jehož vláda změnu v systému emisních povolenek prosazovala.

„Evropská komise dnes v reakci na náš návrh schválila konkrétní opatření, která zabrání růstu cen emisních povolenek ETS2, a omezí tak negativní dopady povolenek na občany a firmy,“ uvedl Fiala na sociální síti X.

„Plníme tak náš slib, že nedopustíme skokové zdražení bydlení a pohonných hmot. Díky nové legislativě bude možné ceny emisních povolenek efektivně zastropovat,“ dodal. Nová vláda podle něj musí v jednáních pokračovat a získat podporu pro další úpravy a zrušení celého systému, jak zástupci hnutí ANO před volbami slibovali.

Evropská komise již v říjnu v reakci na požadavky Česka a dalších 18 států oznámila úpravy v systému emisních povolenek ETS2. Popsala celkem pět mechanismů, kterými se zajistí dlouhodobé udržení ceny emisní povolenky na hodnotě 45 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). Mechanismy se přitom spustí, jakmile cena povolenky tuto hodnotu přesáhne.

„Dnes plníme závazky, které jsme oznámili v říjnu. Tato opatření dále posilují stabilitu a cenovou dostupnost v rámci ETS2 a nasměrují nás na předvídatelnější cestu k nízkouhlíkové budoucnosti,“ uvedl eurokomisař Hoekstra.

„Vytváříme správné podmínky pro udržení cen pod kontrolou a rychlý zásah, pokud by příliš vzrostly,“ dodal.

Navrhované opatření lze provést bez změny směrnice o ETS. Po dnešním přijetí komisí se na něm musí dohodnout členské státy EU a Evropský parlament. Teprve poté vstoupí v platnost.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka se schválením opatření snížilo riziko, že by ceny vystřelily na extrémní hodnoty. „Ale železný strop ceny povolenky na 45 eurech z toho nedělá. Navíc se stále bavíme o reálné hodnotě v blízkosti 60 euro v době, kdy emisní povolenky vstoupí v platnost,“ upozornil Tyleček.

Zároveň zdůraznil, že samotná cena povolenek v blízkosti stropu bude znamenat nemalý zásah do výdajů domácností a firem. „Peněženky domácností se musí připravit v průměru na několikatisícové výdaje ročně navíc v přímých nákladech. A další značné, i když poněkud skryté, částky vydají nepřímo kvůli nárůstu cenové hladiny zboží a služeb firem, které budou přenášet své zvýšené náklady na své zákazníky,“ dodal Tyleček.

Nový systém ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Podle původních plánů má platit od roku 2027. Díky tlaku ČR a dalších zemí bylo ale dojednáno, že bude o rok odložen a spuštěn až v roce 2028.

Zavedení systému ETS2 kritizuje i předseda hnutí ANO a nejspíš budoucí český premiér Andrej Babiš. V programovém prohlášení vznikajícího kabinetu je vyjmenováno, že vláda „odmítne emisní povolenky, tzv. ETS2, sníží poplatky za distribuci a přenos, podpoří rozvoj jaderné energetiky a domácích zdrojů a posílí soběstačnost a energetickou bezpečnost státu“.

Publikováno

CVVM: Nesouhlas Čechů s výstavbou nového jaderného bloku v Dukovanech klesl

Jaderná elektrárna Dukovany

Nesouhlas Čechů s výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany klesl. Staví se proti ní devět procent lidí, zatímco před rokem to bylo 16 procent. Naopak čtyři pětiny veřejnosti výstavbu nadále podporují. O pět procentních bodů na 11 procent ale přibylo lidí, kteří k této otázce nemají jasné stanovisko. Současně se snížily obavy občanů z používání jaderné energie, na druhou stranu méně důvěřují vládě při rozhodování o jaderné energetice. Vyplynulo to z červnového zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Používání jaderné energie se sice nadále obává většina lidí, v meziročním srovnání se ale jejich počet snížil na 59 procent ze 64. Naopak o čtyři body na 38 procent vzrostl podíl těch, kteří v souvislosti s využitím jaderné energie nemají žádné obavy.

Lidí, kteří důvěřují vládě, že o rozvoji jaderné energetiky rozhoduje správně, ubylo o pět bodů na 53 procent. Počet nedůvěřujících se téměř nezměnil, jsou jich necelé dvě pětiny. O sedm bodů na 11 procent pak přibylo občanů, kteří neví, jak na danou otázku odpovědět.

Elektrárna Dukovany na Třebíčsku
Elektrárna Dukovany na Třebíčsku. Zdroj: Jiří Sedláček / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

S využitím jaderné energie k výrobě elektřiny v ČR přesto souhlasilo v průzkumu 73 procent lidí a 17 procent uvedlo, že není ani pro, ani proti. Vyloženě negativní stanovisko zaujalo pět procent a stejný podíl nedokázal odpovědět.

Souhlas s využitím jaderné energie k výrobě elektřiny v ČR častěji vyjadřovali muži, lidé s vyšší úrovní vzdělání a z velkých měst, uvedli autoři průzkumu, který v druhé polovině června uskutečnili mezi tisícovkou občanů starších 15 let.

Publikováno

Státy podporují těžbu lithia dotacemi a úlevami, trhu přesto dominuje Čína

lithium, těžba, důl

Lithium je v poslední době skloňováno stále častěji. Evropská unie jej řadí mezi kritické suroviny, bez nichž nelze dosáhnout cíle nulových emisí do roku 2050. Přesto v celém odvětví hraje Evropa jen pomyslné „druhé housle“. Evropa výrazně zaostává za Čínou, která dnes ovládá většinu globálního lithiového řetězce. Je proto na místě ptát se, co může Evropa udělat, aby tento nepříznivý stav alespoň zmírnila. Vzniká tak otázka, jak může Evropa vlastní lithiový řetězec nastartovat, a to včetně těžby. Dnešní vývoj ukazuje, že veřejná finanční podpora pro projekty těžby lithia není nijak výjimečná.

Čína v současnosti vyrábí více než tři čtvrtiny všech lithium-iontových baterií na světě, uvádí Mezinárodní energetická agentura (IEA). V zemi také sídlí šest z deseti největších producentů baterií. Podobně je tomu u těžby: Čína se v roce 2024 umístila na třetím místě za Austrálií a Chile s přibližně 40 000 tunami roční produkce, přičemž se očekává, že v příštím roce může vystoupat až na první příčku. Austrálie totiž kvůli globálnímu poklesu cen omezuje produkci.

Ačkoliv velká část čínských producentů zůstává podle prognóz krátkodobě ztrátová, odvětví pohání vpřed kombinace snahy udržet tržní podíl, zachovat pracovní místa, a především robustní státní podpora. Čína díky ní dlouhodobě posiluje svou kontrolu nad surovinovými zdroji, a to i tehdy, když projekty nejsou ekonomicky výhodné v krátkém horizontu. Podle analýzy AidData investovaly čínské státem podporované banky a další instituce v letech 2000–2021 přibližně 57 miliard dolarů (úvěry, granty a garance) do projektů těžby takzvaných „přechodových surovin“, včetně lithia.

Jak si stojí Evropa?

Evropa dlouho spoléhala na trh a dovoz, což vedlo k současné situaci v podobě 0,1 % světové produkce lithia. Tlak na energetickou bezpečnost a přijetí nařízení Critical Raw Materials Act však postupně otevírají cestu ke státnímu financování projektů, které mají za cíl zmenšit výraznou ztrátu vůči Číně či Spojeným státům.

Prvním příkladem je sousední Německo. Ačkoliv je tamní těžba teprve v počáteční fázi, nedávný objev ložiska o odhadovaných zásobách 43 milionů tun lithia v sasko-anhaltském Altmarku je určitý příznivým příslibem do budoucna. Německo však nezůstává jen u geologických průzkumů, neboť aktivně podporuje vznik celé hodnotové větve již nyní. Nejviditelnějším příkladem je projekt společnosti Vulcan Energy, která získala 104 milionů eur ve státních grantech od spolkové vlády i zemí Porýní-Falc a Hesenska. Cílem je vybudovat první ucelený řetězec výroby „čistého“ lithia v Německu a snížit závislost automobilového průmyslu na dovozech. Vulcan má od roku 2026 dodávat až 24 000 tun lithiumhydroxidu ročně, tedy množství postačující pro výrobu baterií do zhruba půl milionu elektromobilů. Projekt za 690 milionů eur zahrnuje těžbu v Porýní-Falc i navazující konverzi v závodě u Frankfurtu.

Další ukázkou této změny je projekt Rock Tech Lithium v Braniborsku. Zdejší ministerstvo hospodářství vydalo závazné memorandum o poskytnutí až 90 milionů eur na výstavbu lithiového konvertoru v Gubenu, prvního závodu svého druhu v Evropě. Podpora se navíc neomezuje pouze na výrobu. Německý drážní úřad přislíbil dalších až 10 milionů eur na železniční infrastrukturu potřebnou pro projekt. Rock Tech se tak stává jedním z prvních příjemců veřejných prostředků, které přímo podporují tvorbu chybějících článků evropského lithiového řetězce.

Silnou roli sehrává také Finsko, kde projekt Keliber ukazuje, že státní podpora nemusí mít formu grantů, ale i strategického financování. Evropská investiční banka se stala klíčovým pilířem úvěrové struktury, v jejímž rámci získala společnost Sibanye Stillwater 500 milionů eur na dokončení dolu a zpracovatelského závodu ve středním Finsku. Do projektu již dříve přiteklo 250 milionů eur formou navýšení kapitálu, přičemž menšinový podíl drží i státní Finnish Minerals Group. Keliber má od roku 2026 produkovat kolem 15 000 tun bateriového lithia ročně po dobu nejméně šestnácti let. Vzniká tak robustní model kombinující privátní kapitál, evropské instituce a státní účast.

Co zbytek světa?

Zatímco Evropa dohání ztracený čas, Spojené státy americké, Chile nebo Austrálie již řadu let uplatňují strategický a komplexní přístup k dodavatelským řetězcům strategických surovin. Kombinují přímé investice, daňové pobídky, státní garance, dlouhodobé odběrové kontrakty i regulatorní zásahy, aby si zajistily stabilní pozici v globálním dodavatelském řetězci. Výsledek je patrný: USA i Chile posilují domácí zpracování a navazující průmysl, zatímco Austrálie prozatím zůstává dominantním světovým producentem spodumenu, i když se nyní potýká s dopady nízkých cen.

Příkladem je americký projekt Thacker Pass (Nevada), jeden z největších potenciálních zdrojů lithia v USA. Do projektu vstoupil kapitálově i General Motors a americká vláda jej učinila precedentem v rámci budování domácího bateriového průmyslu. V říjnu 2024 Ministerstvo energetiky (DOE) nejen restrukturalizovalo úvěrovou podporu, ale zároveň získalo asi 5% podíl ve společnosti Lithium Americas i v samotném projektu. Jde o formu přímé státní intervence, která dalece překračuje obvyklé dotace. Vláda se zde stává minoritním investorem, protože lithium je zásadní pro splnění cílů zákona Inflation Reduction Act a pro snížení závislosti na Číně.

V Latinské Americe zaujímá nejrazantnější postup Chile, které v roce 2023 představilo svou Národní strategii lithia. Počítá se založením státního podniku Empresa Nacional del Litio a se získáním většinového podílu ve všech strategických ložiskách. Státní gigant Codelco spolu s agenturou ENAMI dostal mandát vstupovat do partnerství s investory a řídit rozvoj nových nalezišť. Chile tak nesází na granty, ale na přímou státní kontrolu nad klíčovými segmenty hodnotového řetězce, aby co nejvíce přidané hodnoty zůstalo v domácí ekonomice.

V Austrálii, konkrétně v Západní Austrálii, která dlouhodobě představuje světové těžební centrum lithia, vláda zvolila model cílené finanční podpory, aby udržela konkurenceschopnost producentů v době nízkých cen. Program Lithium Industry Support Program poskytuje dočasné bezúročné půjčky až do výše 50 milionů australských dolarů, úlevy na licenčních, přístavních i těžebních poplatcích a další opatření ke stabilizaci cash-flow. Jde o aktivní proticyklickou politiku, jejímž cílem je udržet provozy, pracovní místa i exportní kapacity v období cenové volatility a zachovat tak dominantní světovou pozici regionu.

Publikováno

Téměř třetina výdajů německého klimatického fondu je podle kritiků protiklimatická

wind power, větrná elektrárna

Podle analýzy Asociace pro udržitelnou ekonomiku je zhruba třetina plánovaných výdajů z německého Klimatického a transformačního fondu v rozporu s cíli klimatické politiky. Mezi největší problémové položky patří dotace na přenosové sítě, kompenzace pro energeticky náročný průmysl a investice do infrastruktury, které podle kritiků nevedou k dekarbonizaci.

Podle trackeru Asociace pro udržitelnou ekonomiku (BNW), poskytujícího přehled o dopadu veřejných výdajů na klima, je 31 % plánovaných výdajů z německého Klimatického a transformačního fondu (CTF) považováno za kontraproduktivní pro klimatické cíle. Podle výpočtů BNW to pro rok 2026 představuje přibližně 11,6 miliardy eur, které jsou v rozporu s národními klimatickými cíli.

CTF je hlavním nástrojem vlády pro financování opatření spojených s energetickou transformací – jeho zdrojem jsou výnosy z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), německého zpoplatnění emisí z dopravy a vytápění a zvláštního fondu ve výši 500 miliard eur určeného pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu.

Zejména veřejná podpora poplatků za přenosovou síť ve výši 6,5 miliardy eur v roce 2026 byla označena jako zpomalující německé klimatické cíle. Dále dotace ve výši 4 miliardy eur pro energeticky náročné podniky na kompenzaci zvýšení cen elektřiny v důsledku zpoplatnění emisí a 3,2 miliardy eur na údržbu mostů a tunelů na německé dálniční síti, což BNW označuje za slabě klimaticky odůvodněné.

Tracker BNW klasifikuje veřejné investice jako:

·      přispívající k klimatickým cílům – např. investice do energetických úspor, obnovitelných zdrojů energie nebo ochrany ekosystémů,

·      neutrální – např. investice do škol, nemocnic nebo sportovišť a

·      kontraproduktivní – např. dotace na fosilní infrastrukturu tam, kde existují efektivnější alternativy.

Německý parlament má tento týden projednat návrh rozpočtu na rok 2026. Na začátku tohoto roku varovaly environmentální asociace, že německý návrh rozpočtu na rok 2026 přispěje jen málo k posunu země k ekonomice šetrné k životnímu prostředí. Kritiku aktivistů si vysloužily zejména výdajové plány vlády v oblasti bydlení a dopravy, kde je současné snižování emisí příliš pomalé na to, aby bylo možné dosáhnout klimatických cílů.

Publikováno

Cena plynu po roce a půl spadla pod 30 EUR, trh bedlivě sleduje mírová jednání

plynový sporák, gas stove, gas cooker, gas prices

Ceny zemního plynu na evropských trzích zažily v posledních dnech relativně rychlý a nečekaný pokles, a to navzdory mrazivému počasí. Hlavním důvodem jsou spekulace o pozitivním vývoji jednání mezi USA a Ukrajinou o mírové dohodě. Poklesu cen nicméně pomáhají i relativně pozitivní fundamenty, především krátkodobý výhled počasí. Další výrazný pokles by však podle analytiků mohla omezit silnější poptávka v Asii.

Přestože ceny zemního plynu v Evropě během posledních 2 let výrazně poklesly oproti rekordům z roku 2022, kdy šplhaly až do stovek eur za megawatthodinu, stále jsou relativně vysoké a mají negativní dopad na místní průmysl a rozpočty domácností. S nadcházejícím obdobím špičkové poptávky spojené s vytápěním v průběhu zimy tak trh sleduje řadu faktorů, které mohou mít zásadní vliv na cenotvorbu.

Geopolitické dění je od začátku války na Ukrajině a eskalace vztahů mezi Izraelem a Íránem jedním z klíčových faktorů, který hýbe trhy. Právě válka na Ukrajině, která vedla k propadu dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy na zlomek dřívějších objemů, nyní opět hýbe cenami.

Cena měsíčního kontraktu v nizozemském obchodním bodě TTF, který je nejlikvidnějším trhem a zároveň cenovým benchmarkem pro Evropu, v tomto týdnu klesla dokonce pod 30 EUR/MWh. Pod tuto hodnotu se přitom cena kontraktu s dodávkou v následujícím měsíci naposled dostala loni v květnu.

Graf z Energostatu: /energostat/commodity/other-gas/ttf_gas_month_1/2024-01-01/2025-11-26

Cenami od konce minulého týdne hýbou spekulace o možném pokroku v jednáních mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Vyjednavači obou zemí se 23. listopadu setkali v Ženevě při jednáních o mírové dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle serveru S&P Global poté ve společném prohlášení uvedli, že toto setkání bylo „vysoce produktivní“ a že „v následujících dnech budou intenzivně pracovat na společných návrzích“.

V tomto týdnu se následně objevily zprávy o tom, že se Ukrajina předběžně dohodla s USA na znění mírové dohody, což vedlo k dalšímu poklesu cen. Stále nicméně není zcela jasné, zda bude dohoda uzavřena, a to zejména z toho důvodu, že její původní podoba byla přepracována, a nemusí tak být již tolik výhodná a akceptovatelná pro Rusko.

Poklesu nahrávají i tržní fundamenty

Podle analytiků a traderů oslovených serverem S&P Global poklesu cen pomáhají kromě geopolitických spekulací i fundamenty. Konkrétně se jedná o aktuální krátkodobý výhled počasí, kdy by nedávné mrazivé teploty mělo vystřídat mírně nadprůměrně teplé počasí a rovněž vyšší výroba větrných elektráren, která omezí poptávku po plynu pro výrobu elektřiny.

Dalším pozitivním faktorem jsou stabilní toky plynu skrz plynovody i dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Nicméně v případě LNG mohou nižší ceny na globálním trhu podpořit poptávku v jiných regionech, zejména v Asii, což by eventuálně mohlo vést k přesměrování tankerů na tamní trhy a omezit další pokles cen plynu v Evropě.

Publikováno

ČEPS se chystá na analýzu odstavení uhelných zdrojů, posuzovat bude bezpečnost

Stožáry kočka provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS.

Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS připravuje analytické postupy a procesy vyhodnocení možných dopadů uzavírání uhelných elektráren v Česku. Posuzovat bude zejména vliv odstavení zdrojů na bezpečnost dodávek elektřiny nebo tepla v ČR. Samotnou analýzu zahájí až po obdržení oficiálního oznámení o uzavření uhelných elektráren. To zatím od energetické skupiny Sev.en společnost nedostala. ČTK to řekl mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.

Firma Sev.en podnikatele Pavla Tykače dnes ohlásila odstavení uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027. „Společnost Sev.en ČEPS informovala o ekonomickém vyhodnocení provozu daných elektráren a nevyloučila možnost jejich uzavření, oficiálně nás však o ukončení provozu neinformovala,“ řekl dnes po poledni Hrabal.

Vyhodnocení potřebnosti těchto zdrojů pro provoz elektrizační soustavy ČR bude podle něj vycházet z více kritérií. „Kromě dopadů do zdrojové přiměřenosti a zajištění služeb výkonové rovnováhy se posuzují také síťové podmínky pro bezpečný provoz přenosové a distribuční soustavy,“ popsal Hrabal.

Seven, Elektrárna Chvaletice
Elektrárna Chvaletice Zdroj: Flickr, Dr Korom

ČEPS se na hodnocení v současné době už připravuje. Podle Hrabala provozovatel soustavy ladí potřebné analytické postupy a nastavuje proces vyhodnocování, včetně spolupráce s distributory a Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). „Pokud by společnost ČEPS obdržela oficiální informaci o ukončení provozu, postupovala by dále v souladu s platnou legislativou,“ dodal Hrabal.

Podle zákona musí producent energie s kapacitou nad 100 megawattů oznámit záměr odstavit tyto zdroje provozovateli soustavy minimálně 11 měsíců předem. ČEPS by následně měl do 60 dnů vyhodnotit, jestli by to mohlo ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo tepla v ČR. V případě, že by odstavení mohlo opravdu dodávky ohrozit, ERÚ má podle zákona následně propočítat případnou ztrátovost dalšího provozu těchto zdrojů a rozhodnout o jejich dalším fungování. V takovém případě by buď stanovil kompenzace pro stávajícího provozovatele, nebo by provoz nařídil za určenou cenu někomu jinému.

Publikováno

Studie: ČR musí do dekarbonizace investovat 3 biliony Kč, pro průmysl nereálné

Emise

Česká republika bude muset kvůli splnění nových klimatických cílů EU investovat do transformace průmyslu a dekarbonizace více než tři biliony korun. Několikanásobné zvýšení investic oproti současnosti je ale mimo finanční i technologické možnosti tuzemského průmyslu. Vážně tak hrozí ztráta jeho konkurenceschopnosti, především pak energeticky náročných firem. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EGU pro Svaz průmyslu ČR, kterou jejich zástupci dnes představili novinářům.

EU během listopadu schválila nový klimatický cíl, podle něhož by unie do roku 2040 měla snížit emise oproti roku 1990 o 90 procent. Pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí investic do dekarbonizačních projektů ve třetích zemích. Cíl platí pro celou EU, jednotlivé státy mohou mít různý podíl.

Splnění nových klimatických cílů bude studie vyžadovat výraznou akceleraci dekarbonizace tuzemského průmyslu, a to už velmi brzy. Zapotřebí budou zejména masivní investice do elektrifikace nebo nových technologií například na využití vodíků nebo ukládání oxidu uhličitého. Řada z těchto technologií ovšem podle studie dosud komerčně v průmyslu nefunguje.

„To by přineslo v příštích 15 letech bezprecedentní investiční a technické nároky, které nejsou realistické, a zároveň jsou pro značnou část energeticky náročného průmyslu fakticky likvidační,“ řekl projektový ředitel EGU a spoluautor studie Michal Kocůrek.

Podle Svazu průmyslu a dopravy nemají české firmy v energeticky náročných sektorech šanci na takto velké navýšení investic vydělat. „Jejich ziskovost naopak již nyní vlivem dosavadních opatření setrvale klesá. Vysoce problematická je i návratnost a profitabilita takových investic – to samozřejmě zajímá také každou banku při jednání o případných úvěrech,“ uvedl člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Milan Brejchal.

Pod tlakem jsou dlouhodobě především hutnictví, chemický průmysl a výroba nekovových materiálů – tedy cementu, vápna, skla nebo keramiky.

Studie ukázala tři základní scénáře. Při splnění 85procentního snížení emisí budou podle ní zapotřebí investice za 3,2 biliony Kč, při splnění 90 procent snížení emisí pak až 3,8 bilionu Kč. Třetí scénář podle EGU ukazuje maximální možnost investic, kterou český průmysl zvládne. Ten počítá s investicemi za přibližně 1,2 bilionu Kč.

České firmy budou podle svazu ztrácet zejména vůči zemím s méně striktní regulací a výhodnějšími podmínkami pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Apeluje proto na přizpůsobení cílů tuzemským podmínkám. Svaz zároveň vyzval k některým opatřením, které by podle průmyslníků usnadnit některé procesy při transformaci průmyslu. Jde například o zrychlené odpisy investic do dekarbonizačních projektů, zjednodušení povolovacích řízení, stabilizaci investičního prostředí. Zástupci průmyslu žádají také snížení nákladovosti energeticky náročných firem například úpravou regulovaných cen energií nebo vhodnějším zacílením veřejné podpory.

Publikováno

COP30: Globální podpora jaderné energetiky roste, připojily se další země

Klimatická konference COP30

Celkový počet zemí podporujících deklaraci o ztrojnásobení instalovaného výkonu jaderných elektráren do roku 2050 vzrostl na 33. Během klimatické konference COP30 v brazilském Belému se k iniciativě nově připojily Rwanda a Senegal. Roste také podpora ze strany jaderného průmyslu a finančních institucí.

V současnosti je v provozu zhruba 440 energetických reaktorů s celkovým instalovaným výkonem téměř 397 GWe v 31 zemích. Ve výstavbě je více než 70 nových bloků, které by měly přidat dalších přibližně 77 GWe. Výroba elektřiny z jádra dosáhla v roce 2024 historického maxima 2667 TWh.

Ministerská deklarace z COP28: Výchozí bod iniciativy

Během COP28, která se konala v prosinci 2023 v Dubaji, podpořilo 25 zemí ministerskou deklaraci vyzývající ke ztrojnásobení globálního instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách do roku 2050.

Deklaraci 2. prosince 2023 podepsali představitelé Bulharska, České republiky, Finska, Francie, Ghany, Jamajky, Japonska, Jižní Koreje, Kanady, Maďarska, Maroka, Moldavska, Mongolska, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Spojených arabských emirátů, Spojeného království, Spojených států amerických, Švédska a Ukrajiny. Během summitu se k nim dále připojily Arménie a Chorvatsko.

Jádro jako nástroj k dosažení klimatických cílů

Signatářské státy v deklaraci uznávají, že je potřeba ztrojnásobit instalovaný výkon v jaderných zdrojích, aby bylo možné dosáhnout globální uhlíkové neutrality / čisté nulové bilance skleníkových plynů „okolo poloviny století“ a zachovat možnost udržet globální oteplení na 1,5 °C.

Deklarace zároveň zdůrazňuje, že nové jaderné technologie mohou:

  • zaujímat relativně malou zastavěnou plochu a být umisťovány tam, kde jsou potřeba,
  • vhodně doplňovat obnovitelné zdroje energie,
  • díky své flexibilitě přispívat k dekarbonizaci i mimo elektroenergetiku.

Rozšíření podpory na COP29 v Baku

Na COP29, která se konala v listopadu minulého roku v Baku (Ázerbájdžán), deklaraci o ztrojnásobení jaderného výkonu podpořilo dalších šest států: Kazachstán, Keňa, Kosovo, Nigérie, Salvador a Turecko. Celkový počet zemí podporujících cíl se tak zvýšil na 31.

COP30 v Belému: Rwanda a Senegal jako nové signatářské země

Na začátku probíhající konference COP30 se k deklaraci nově připojily Rwanda a Senegal. Obě země tak veřejně potvrdily, že vidí v jaderné energetice jednu z cest k dosažení svých dlouhodobých energetických a klimatických cílů.

Rwanda: Systematická příprava pro využití jaderné energie

Rwanda se o využití jaderné energie zajímá již několik let. V roce 2018 podepsala mezivládní dohodu s Ruskem o spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie. Následovala dvě memoranda o spolupráci – jedno v oblasti vzdělávání a školení personálu a druhé v oblasti rozvoje veřejné podpory jaderné energetiky.

V roce 2020 vznikla Rwanda Atomic Energy Board, státní instituce, která má koordinovat výzkum a rozvoj národních aktivit souvisejících s jadernou energií. Připojení k deklaraci o ztrojnásobení jaderné kapacity je dalším krokem v této dlouhodobé strategii.

Senegal: Výzkumný reaktor a SMR v rámci vize Senegal 2050

Produkce elektřiny v Senegalu je dnes téměř výhradně závislá na fosilních palivech. Počátkem roku 2010 země v rámci své politiky náhrady ropy v elektroenergetice a integrace do západoafrické přenosové soustavy (West African Power Pool) oznámila, že zvažuje výstavbu jaderné elektrárny. V roce 2011 ale tehdejší prezident plány na výstavbu jaderné elektrárny zrušil.

V posledních letech se přístup mění. Náměstek ministra energetiky, ropy a dolů Cheikh Niana ve svém klíčovém projevu na Africa Energy Week v Kapském Městě minulý měsíc uvedl, že země zahájila svou „jadernou cestu“.

„Nejprve budujeme jaderný výzkumný reaktor – základnu pro vzdělávání našich lidí, našich vědců a inženýrů v pokročilé nukleární medicíně, zemědělství a materiálovém výzkumu,“ uvedl náměstek. „Současně připravujeme půdu pro budoucí výstavbu malého modulárního reaktoru jako součást naší dlouhodobé strategie Vize Senegal 2050. To není sen – je to strategická roadmapa. Vyzýváme naše africké bratry a sestry, aby se k nám připojili, aby Afrika nezůstala pozadu, ale stála v čele globálního pokroku,“ dodal.

Reakce Světové jaderné asociace na vstup Rwandy a Senegalu

Generální ředitelka Světové jaderné asociace (World Nuclear Association) Sama Bilbao y León k přistoupení Rwandy uvedla, že ambice této země v oblasti jaderné energetiky silně rezonují s globálním úsilím urychlit přechod k čisté, spolehlivé a dostupné energii. Rwanda je podle ní vítaným členem „koalice ambiciózních“.

K Senegalu dodala, že výstavba jaderného výzkumného reaktoru a probíhající přípravy na budoucí nasazení malého modulárního reaktoru v rámci vize Senegal 2050 ukazují odhodlání země k inovacím a pokroku.

Zároveň zdůraznila, že cesta ke ztrojnásobení jaderného výkonu je otevřená, ale bude vyžadovat „odvážné, pragmatické a vizionářské“ vedení. Vlády podle ní musí jednat okamžitě a dlouhodobě, zatímco průmysl musí dodávat výsledky a spolupracovat s občanskou společností. Čistší a stabilnější budoucnost s jadernou energetikou je podle ní na dosah, pokud se bude investovat do řešení, která skutečně fungují a přispívají ke spolehlivosti, inovacím a odpovědnosti ke klimatu.

Rostoucí podpora ze strany finančního sektoru a průmyslu

K prohlášení finančních institucí podporujících cíl ztrojnásobit výkon v jádře se nově připojily bankovní skupiny Stifel a CIBC. Posílily tak závazek finančního sektoru vnímat jadernou energetiku jako klíčový prvek čistých, stabilních a bezpečných energetických systémů.

Podporu zároveň vyjádřili významní velkoodběratelé energie – společnosti Equinix, Fermi America a Circulairity – a noví průmysloví partneři včetně Kazatompromu a firmy Nuclearia Energy. Všechny se zavázaly podporovat cíl ztrojnásobení instalovaného jaderného výkonu.

Dnes již více než 140 firem z jaderného průmyslu podepsalo související průmyslový závazek a od září 2024 se k cíli přihlásilo 16 významných finančních institucí. Iniciativu zároveň podporuje rostoucí skupina velkých spotřebitelů energie.

World Nuclear Outlook 2025: Ztrojnásobení je dosažitelné, pokud vlády splní své cíle

Světová jaderná asociace nedávno zveřejnila předběžný náhled své chystané zprávy World Nuclear Outlook 2025, která má být vydána do konce tohoto roku.

Studie shromažďuje národní cíle a plány jednotlivých vlád v oblasti jaderné energetiky do roku 2050 a hodnotí je v kontextu:

  • pokračujícího a prodlužovaného provozu stávajících reaktorů,
  • dokončení reaktorových bloků, které jsou již ve výstavbě,
  • realizace plánovaných projektů.

Závěr zprávy je, že ztrojnásobení globálního jaderného výkonu do roku 2050 je dosažitelné – ale pouze za předpokladu, že vlády budou konat okamžitě a důsledně naplní své vlastní národní cíle pro rozvoj jaderné energetiky.

Publikováno

Tykačova Sev.en ukončí provoz tří uhelných elektráren nejpozději v březnu 2027

Teplárna Kladno

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla dnes firma na svém webu. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 MW.

Ekonomická situace je pro výrobce energie využívající hnědé uhlí velmi nepříznivá, uvedla firma. Energetiku podle ní ovlivňuje řada faktorů, jejichž vývoj není jasný. Jde například o vývoj cen emisních povolenek od ledna 2026, vývoj ceny plynu v tomto zimním období nebo tempo nástupu dalších obnovitelných zdrojů. „Všechny tyto skutečnosti nás donutily ukončit provoz našich uhelných zdrojů – Elektrárny Počerady, Elektrárny Chvaletice a Teplárny Kladno v nejbližším možném zákonném termínu, tedy v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027,“ napsala firma ve stručném sdělení.

Mluvčí skupiny Eva Maříková dnes ČTK řekla, že ve dvou elektrárnách a teplárně dohromady aktuálně pracuje 800 lidí a zhruba 2,5násobek v dodavatelských firmách. Celá skupina zaměstnává 2600 lidí.

Možnost brzkého ukončení produkce v uhelných elektrárnách skupina Sev.en avizovala dříve. Současná vláda v demisi v minulosti uvedla, že uhelná energetika v Česku skončí do roku 2033. Dřívější uzavírání uhelných zdrojů ale připustili také další výrobci.

Polostátní skupina ČEZ ve svých aktuálních plánech pro ukončení výroby elektřiny z uhlí uvádí rok 2030, v případě rychlé ztráty konkurenceschopnosti uhelných elektráren je podle firmy možný i dřívější termín. „Naše elektrárny jsou zmodernizované, povětšinou i s dodávkou tepla pro blízké okolí, a jejich ekonomika je zatím příznivá i po roce 2027. Každý rok vyhodnocujeme ekonomiku uhelných zdrojů a podle toho se budeme rozhodovat,“ řekl ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Nejpozději do roku 2030, pravděpodobně ale ještě dříve, chce využívání uhlí ukončit ve svých provozech také skupina EP Infrastructure, která patří do holdingu EP Group miliardáře Daniela Křetínského. „V Elektrárnách Opatovice již byly podepsány smlouvy na dodávku paraplynových cyklů, které nahradí současné uhelné bloky. První nový plynový blok bychom měli převzít už na konci roku 2027. Celková investice dosahuje zhruba deseti miliard korun,“ sdělil dnes ČTK mluvčí EP Group Daniel Častvaj.

Elektrárna Počerady na Mostecku má podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon 1050 MW, elektrárna v Chvaleticích na Pardubicku 820 MW a v Kladně má elektrárna výkon 524 MW a teplárna 966 MW. Sev.en provozuje ještě teplárnu ve Zlíně s instalovaným elektrickým výkonem 64 MW a tepelným 373 MW, která je vybavená fluidními kotly schopnými vedle uhlí spalovat i biomasu a bioplyn. Firma také těží hnědé uhlí v lomu Vršany na Mostecku a pracuje na rekultivacích území po dřívější těžbě uhlí.

Společnost Sev.en Česká energie z Tykačovy skupiny Sev.en, pod kterou uhelné elektrárny a těžba uhlí patří, loni skončila v čisté ztrátě 2,1 miliardy korun. O rok dříve byla její ztráta skoro třikrát vyšší. Tržby skupiny v meziročním srovnání klesly o 26 procent na 1,06 miliardy eur (asi 26,8 miliardy korun).

Další součást skupiny Sev.en, firma Sev.en Global Investments, která spravuje zahraniční investice skupiny v energetice, ocelářství, petrochemii a dalších průmyslových sektorech, pak podle výroční zprávy za rok 2023 předloni spadla do čisté ztráty 11 milionů eur (zhruba 266 milionů Kč) poté, co za rok 2022 vykázala čistý zisk 492 milionů eur (asi 11,9 miliardy Kč). Po přecenění hodnoty energetických kontraktů ale skupina vykázala konečný zisk 142 milionů eur (3,43 miliardy korun). O rok dříve úplný výsledek činil 508 milionů eur (12,3 miliardy Kč).

Finančník Pavel Tykač podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je také majitelem fotbalového klubu Slavia Praha. Patří k nejbohatším Čechům, pravidelně se umisťuje na předních místech různých žebříčků, například web e15 mu letos v září s majetkem v hodnotě 102 miliard korun přisoudil osmé místo. Kromě skupiny Sev.en mu patří také další firmy, v polovině letošního listopadu odkoupil od skupiny Kaprain 50procentní podíl ve vydavatelství Mafra, která vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDNES.