Příspěvky

Publikováno

O geotermální energii je velký zájem, ukázala konference v Litoměřicích

Velký zájem o možnosti využití geotermální energie ukázala dnešní konference v Litoměřicích, na které se sešli vědci, podnikatelé i zástupci samospráv. Čerpání tepla z nitra Země by se mohlo stát podle odborníků součástí náhrady uhlí jinými zdroji. Geotermální energii by mohly využívat i obce v budovách a městských energetických systémech. Tak tomu bude v případě Litoměřic, kde v lednu začne hloubení mělkých vrtů. ČTK to řekl Antonín Tym, manažer geotermálního projektu Synergys.

Výzkumníci, zástupci vrtných společností, developeři a představitelé veřejné správy zaplnili konferenční sál litoměřického hradu a debatovali o praktickém využívání geotermální energie, ale také o bezpečnosti, způsobech jímání energie a jejího zužitkování. Představovali technologie tepelných čerpadel, výměníků, které vytápějí a nebo také chladí budovy.

Litoměřice se tématu geotermální energie věnují dlouhodobě, jsou jediným městem v ČR, které mají povolený zvláštní zásah do zemské kůry. V lednu se začnou v areálu bývalých Jiříkových kasáren hloubit mělké vrty. Některé z nich budou dodávat energii, další budou monitorovací. Dohromady jich podle Tyma budou vyšší desítky. Odborníci na nich budou ověřovat různé postupy, testovat technologii. První soubor vrtů bude vytápět budovu, kde sídlí výzkumné centrum. Následovat budou další dva soubory těchto vrtů.

Termostat, vytápění, budovy
Termostat, vytápění, budovy

Samostatně se připravují dva hloubkové vrty, které se dostanou zhruba do dvou kilometrů pod povrch. „V tuhle chvíli už jsme ve fázi, kdy vybíráme něco jako technický dozor a inženýrskou firmu, která má zkušenosti s hlubinným vrtáním,“ uvedl Tym. Firma pomůže s dopracováním konceptu hlubinných vrtů a dokumentace. Odborníci z vrtných společností se pak vyjádří k tomu, zda lze daným způsobem vrty zrealizovat.

Projekt Synergys, jehož hlavním cílem je využití geotermální energie, budování podzemních zásobníků tepla, výroba tzv. zeleného vodíku a podobně, Ústecký kraj zařadil mezi strategické projekty v programu spravedlivé transformace. Realizace projektu již byla schválena. Náklady se odhadují na 1,25 miliardy korun. „Děláme to proto, abychom získali know-how, vytvořili postupy, ověřili technologie, ale i zjistili, co třeba nefunguje, co je složité nebo co je příliš rizikové nebo drahé. Abychom na konci tohoto dlouholetého procesu měli odpovědi na zadané otázky. Víme, že zájem o tyto informace už i velké energetické firmy třeba v České republice mají a mají zájem investovat do hlubokých vrtů. Naše zkušenost a získaná data tak budou využitelná jinde,“ shrnul Tym.

Publikováno

Slovensko zváží žalobu proti plánu EU ukončit dovoz ruského plynu, řekl Fico

Plynovod

Bratislava 19. listopadu (zpravodaj ČTK) – Slovensko zváží možnost podání žaloby proti plánu Evropské ukončit dovoz zemního plynu z Ruska do EU. Novinářům to dnes řekl premiér Robert Fico. Příslušnou analýzu v této záležitosti by měl Ficův kabinet projednat příští týden.

Ministři energetiky členských zemí EU návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do evropského bloku podpořili letos v říjnu; úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Slovensko stejně jako Maďarsko tento návrh nepodpořilo.

Fico opět tvrdil, že zastavení dovozu ruského plynu poškodí Slovensko.

Plynové pole Kharasaveyskoye
Plynové pole Kharasaveyskoye. Zdroj: Gazprom

Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková minulý týden uvedla, že ruský plyn se na celkových dodávkách pro největšího prodejce plynu na Slovensku SPP letos podílí pouze třetinou. Důvodem jsou omezené přepravní kapacity přes Maďarsko.

V minulosti měl plyn z Ruska hlavní podíl na celkovém dovozu plynu na Slovensko. Letošní dodávky ovlivnilo rozhodnutí Ukrajiny neprodloužit tranzit ruského plynu přes své území. Ruská společnost Gazprom následně začala dodávat plyn na Slovensko přes Turecko a další země včetně Maďarska. Ukrajina se už čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi.

Slovenský premiér se opět postavil proti použití zmrazených ruských aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Státníci členských zemí EU rozhodnutí v této záležitosti odložili do prosince. Největší výhrady měla dříve Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii.

Publikováno

ORLEN posouvá polský offshore: Projekt Baltic East získal environmentální souhlas

Offshore větrný park

Polská skupina ORLEN obdržela kladné enviromentální stanovisko pro projekt Baltic East, jeden z největších připravovaných větrných parků v Baltském moři. Paralelně přitom běží řízení ohledně připojení do přenosové soustavy na základě předschválených podmínek. Projektu se tak otevírá cesta k účasti v prosincové aukci na provozní podporu. Ta bude první v historii Polska a má pokrýt až 4 GW instalovaného výkonu.

Baltic East je výrazným projektem i v evropském měřítku. Park o výkonu přibližně 1 GW má vzniknout na ploše 110 km² ve vzdálenosti 22,5 km od pobřeží a po plánovaném spuštění v roce 2032 by měl zásobovat elektřinou asi 1,25 milionu domácností.

Baltic East je klíčovou součástí širšího projektu Baltic Power, který rozvíjí Orlen ve spolupráci s kanadskou společností Northland Power. Aktuální technická koncepce počítá s desítkami turbín o výkonu nad 14 MW na jednotku. Bude se přitom jednat o moderní, výkonné stroje Vestas V236-15. Stavět se bude v hloubkách mezi 25 a 40 metry.

Přenos energie zajistí dvě offshore rozvodny a až čtyři kabely HVAC, které výkon přenesou do jediné onshore stanice a následně do polské přenosové soustavy. Tyto parametry posouvají Baltic East mezi technologicky nejvyspělejší projekty z připravované druhé vlny polského offshore rozvoje.

Polsko v roce 2025 představilo sérii legislativních úprav, které mají urychlit povolovací procesy, podpořit domácí průmyslové zapojení a stabilizovat investiční prostředí. Připravovaná aukce pro rozvoj projektů o instalovaném výkonu až 4 GW má být prvním velkým testem architektury rozdílových kontraktů CfD v Polsku. Od té si Poláci slibují nízké riziko cenových výkyvů a investiční stabilitu.

Snížení podílu uhlí v energetickém mixu

Baltic East zapadá do širších energetických ambicí Polska, které se snaží posílit bezemisní výrobu a snížit roli uhlí v energetickém mixu. Vláda i průmyslové skupiny zdůrazňují, že offshore větrné elektrárny představují spolehlivý zdroj výkonu v zimních měsících a zároveň mohou vytvořit novou průmyslovou specializaci země. Součástí strategie je totiž také snaha vybudovat robustní domácí dodavatelský řetězec, který podpoří tvorbu pracovních míst a sníží závislost na zahraničních technologiích v etapách výroby, instalace i servisu.

Graf z Energostatu: /energostat/power/generation-share/poland/2024-01-01/2024-12-31

Získání environmentálního povolení pro Baltic East tak představuje víc než jen administrativní krok. Projekt se stává důležitou součástí aktuálně připravované vlny offshore výstavby, která má postupně přetvořit pozici Polska v evropské energetice. Severovýchodní sousedé počítají s tím, že pobřežní vítr podpoří stabilitu národní energetické soustavy, zejména díky vyšší zimní větrnosti Baltu. Zároveň jde o způsob, jak omezit roli uhlí a posílit domácí výrobu čisté energie.

Rychlý rozvoj offshore v Baltském moři však klade nové nároky na přenosovou síť, koordinaci investic i plánování, což budou nepochybně nejpalčivější témata příštích let.

Publikováno

Japonsko se chystá znovu zprovoznit největší jadernou elektrárnu na světě

V Japonsku by mohla být brzy znovu uvedena do provozu největší jaderná elektrárna na světě Kašiwazaki-Kariwa, která byla odstavena před více než deseti lety po jaderné katastrofě ve Fukušimě. Guvernér prefektury Niigata, kde se elektrárna nachází, Hidejo Hanazumi by měl již v pátek oznámit, že souhlasí s částečným opětovným zprovozněním elektrárny, uvedla agentura Kjódó s odvoláním na několik nejmenovaných zdrojů. Schválením tak bude odstraněna poslední překážka v úsilí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO) o znovuzprovoznění elektrárny.

Hanazumi svůj záměr předloží k projednání prefekturnímu shromáždění, což je zákonodárný orgán dané oblasti, na jeho řádné schůzi, která začne 2. prosince. Pokud shromáždění jeho rozhodnutí podpoří, očekává se, že Hanazumi vyhoví žádosti centrální vlády a schválí opětovné spuštění provozu, uvedl list Nikkei.

TEPCO plánuje uvést do provozu dva největší bloky elektrárny, číslo 6 a 7, které mohou společně vyprodukovat 2710 megawattů (MW) elektřiny, což je o něco více než je instalovaný výkon jaderné elektrárny Temelín. Zároveň zvažuje vyřazení některých z pěti zbývajících bloků. Celkový instalovaný výkon elektrárny Kašiwazaki–Kariwa činí 8212 MW což je zhruba dvojnásobek výkonu Temelína a Dukovan dohromady.

Společnosti TEPCO již dříve přislíbila 100 miliard JPY (13,4 miliardy Kč) na podporu místních komunit, aby získala podporu pro restart elektrárny, o který se již snaží mnoho let navzdory odporu některých místních obyvatel. Pokud bude obnovení provozu schváleno, bude v souladu s plány nové premiérky Sanae Takaičiové, která chce podpořit více restartů jaderných elektráren s cílem posílit energetickou bezpečnost. Částečné obnovení provozu elektrárny by také pomohlo snížit náklady na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do Japonska, které je po Číně druhým největším kupcem LNG na světě.

Od zavedení přísnějších bezpečnostních pravidel po katastrofě ve Fukušimě v roce 2011 Japonsko znovu spustilo několik reaktorů. Ke konci října bylo v provozu 11 reaktorů s instalovanou kapacitou 10.647 MW. Před katastrofou provozovaly japonské energetické společností 54 reaktorů, napsala agentura Reuters.

Publikováno

Sankce tlačí na Indii: Nové kontrakty na LPG i LNG a více „neruské“ ropy

Indie ropa

Podle agentury Reuters indické státní rafinerie udělily svůj první společný dlouhodobý kontrakt firmám Chevron, Phillips 66 a TotalEnergies na dovoz amerického LPG od roku 2026. Indie zároveň zvyšuje import ropy ze států Perského zálivu a hledá alternativní zdroje pro LNG.

Administrativa Donalda Trumpa letos zavedla 50% clo na vybrané indické exporty. Tato cla jsou mimo jiné součástí tlaku na vyrovnání obchodní bilance,  indické vedení tak v současnosti reaguje snahou splnit přání Washingtonu navýšením energetických dovozů.

V Indii se LPG používá hlavně v domácnostech k vaření. Jeho distribuci zajišťují státní firmy, které LPG prodávají za dotovanou cenu. Zajímavostí je, že spotřeba LPG často roste před volbami, protože federální i státní vlády v tomto období častěji poskytují dotace nebo dokonce palivo zcela zdarma.

Přestože přesná čísla kontraktu ještě nejsou veřejná, podle zdrojů mají dodavatelé možnost jednu ze čtyř dodávek doplnit LPG z jiného zdroje než USA. Indie plánuje, že přibližně 10 % jejích dodávek LPG bude od roku 2026 pocházet z USA. Letos podle vládních dat importuje Indie přibližně 65 % své spotřeby LPG.

Ropa

Co se týče ropy, Indie pokračuje v diverzifikaci a postupně snižuje dovoz ruské ropy, částečně kvůli tlaku sankcí a rizikům spojeným s obchodem. Podle Reuters někteří producenti z Perského zálivu již zvyšují své dodávky ropy do Indie a další budou následovat.

Kuwait Petroleum například plánuje navýšit dodávky do Indie v listopadu a prosinci. Indické rafinerie také údajně projeví zájem o další dodávky od Saúdské spoelčnosti Aramco a iráckého SOMO, protože tito producenti snížili své prodejní ceny.

Ruské společnosti Lukoil a Rosněfť, které se nově dostaly do hledáčku západních sankcí, hrály na indickém trhu významnou roli. Indie se nyní snaží snížit svou závislost na dovozu ruské ropy a zároveň minimalizovat riziko sekundárních sankcí. Podle některých zdrojů Indie v prvních devíti měsících roku dovezla z Ruska v průměru až 1,7 milionu barelů denně, což by mohlo představovat zhruba 30 % její spotřeby.

Společnost Reliance Industries (soukromý hráč) údajně plánuje ukončit výraznou část svých nákupů od Rosněfti, přestože má dlouhodobé smlouvy. Státní rafinerie provádějí podobné kroky, přičemž asi 60 % z ruských dodávek ropy pro Indii údajně pocházelo právě od Lukoilu a Rosněfti. Podle některých zdrojů se toto číslo dokonce navýšilo během minulého měsíce. Rosněfť má navíc v Indii investice, mj. v rafinérské firmě Nayara Energy, která je z poloviny vlastněna touto ruskou společností.  A stále nakupuje ropu od své ruské matky, přes různé překupníky, na které sankce zatím nedopadly.

Petronet LNG

Petronet LNG, jeden z hlavních indických importérů LNG, podepsal s Exxon Mobil kontrakt na dovoz půl milionu tun LNG v osmi dodávkách od roku 2026. Tento plyn pochází z australského projektu Gorgon, který provozuje Exxon.

Podle dohody se mají roční dodávky navyšovat až na 1,2 milionu tun. Petronet proto zamýšlí rozšířit kapacitu svého terminálu ve městě Dahej na západě Indie. Firma také provozuje LNG terminál v Kochi na jihu země.

Publikováno

Německo snižuje financování do opatření v oblasti ochrany klimatu

Nedávné škrty v rozpočtu německé vlády pravděpodobně znemožní splnění závazků v oblasti klimatu a energetiky. Dle kritiků to na hlavní ekonomiku Unie vrhá negativní světlo, a to i vzhledem k tomu, že přichází v době konání každoroční klimatické konference COP.

Rozhodnutí  snížit rozpočet na financování opatření v oblasti klimatu vyvolalo vlnu nevole ze strany environmentálních organizací, některých politiků a akademiků. Informoval o tom server Euractiv.

V době, kdy rozvojové země na probíhající konference COP žádají o větší podporu, riskuje dle kritiků Berlín podkopání důvěry v klíčovém okamžiku mezinárodní spolupráce v oblasti klimatu. Německo je dlouhodobě považováno za pionýra v oblasti mezinárodní spolupráce a financování rozvojových projektů. Páteční rozhodnutí vlády při jednání o rozpočtu povede k masivním škrtům v prostředcích určených pro ministerstvo pro rozvoj. Právě to je zodpovědné za rozdělení většiny z 6 miliard eur ročně, které Berlín slíbil vynaložit na globální úrovni na financování opatření v oblasti klimatu.

Ute Sudmann, finanční specialistka z nevládní organizace Germanwatch uvedla, že vzhledem k tomu, že konference COP30 v Brazílii vstupuje do druhého týdne, je drastické snížení rozpočtu na financování opatření v oblasti klimatu „fatálním signálem“ pro ostatní země. Například organizace Oxfam pak označila tento krok za „hrozící zradu“ rozvojových zemí. I v nejoptimističtějším scénáři je podle odhadů Oxfam nepravděpodobné, že by celková částka na klimatická opatření v příštím roce překročila 5,3 miliardy eur. Částka se pak bude nadále snižovat.

Návrh rozpočtu vlády, který byl dohodnut po 15hodinovém maratonu jednání, snižuje financování ministerstva pro rozvoj o přibližně 1,5 miliardy eur. To Německu prakticky znemožňuje splnit svůj dlouhodobý roční závazek ve výši 6 miliard eur k dosažení globálního cíle financování opatření v oblasti klimatu ve výši dohromady 100 miliard eur. K tomuto ústupu dochází navzdory tomu, že bohaté země se na loňské konferenci COP29 v Baku dohodly na ztrojnásobení financování opatření v oblasti klimatu na 300 miliard eur do roku 2035. I letošní jednání COP30 se silně zaměřují na navýšení financování klimatických opatření. Bývalá německá zmocněnkyně pro klima Jennifer Morganová poznamenala, že země nyní zvažují ztrojnásobení cílů financování adaptačních opatření do roku 2030 nebo 2035, ale zdůraznila, že „cíl bez financování nestačí“.

Publikováno

USA rozhořčeny: Británie dává přednost SMR před americkou jadernou technologií

Obrázek zachybuje vizualizaci malého modulárního reaktoru Rolly-Royce

Spojené království podpořilo vývoj malých modulárních reaktorů a rozhodlo, že první projekt se bude realizovat v Severním Walesu na místě odstavené jaderné elektrárny. USA rozhodnutí  kritizují, na stejném místě si dělaly zálusk na zakázku pro Westinghouse.

Spojené království vybralo v severním Walesu místo pro první malé modulární reaktory (SMR). Jedná se o ostrov Anglesey v severním Walesu, kde stojí jaderná elektrárna Wylfa. Její provoz skončil na konci roku 2015.

Projekt povede britská strojírenská společnost Rolls-Royce, přičemž SMR by měly být zprovozněny v roce 2030.

Jedná se i o český úspěch. Dvacetiprocentní podíl v Rolls-Royce SMR má totiž společnost ČEZ, která je strategickým partnerem britské strojírenské firmy. Spojené království a Česko navíc podepsaly dohodu o spolupráci v oblasti civilního jaderného programu. Obě okolnosti tak mohou mít dopad na rozvoj malých modulárních reaktorů v ČR.

Reakce USA

Rozhodnutí, které přišlo podle agentury Reuters ve chvíli, kdy v oblasti ztrácí středolevá Labouristická strana politickou podporu, však vyvolalo ostrou kritiku ze strany USA, které kritizovaly britskou energetickou strategii za zvyšování cen a oslabování Spojeného království.

V neobvykle ostře formulovaném prohlášení americký velvyslanec uvedl, že zvolením SMR se oddálí výstavba a snížení britských cen elektřiny, které patří k nejvyšším na světě.

Pravým důvodem ovšem bude snaha USA o větší zapojení do energetického sektoru Spojeného království. Jedním z kroků k tomuto cíli byla výstavba jaderné elektrárny pod vedením USA na stejném místě, kterou měla vést americká energetická společnost Westinghouse.

„Jsme tímto rozhodnutím velmi zklamáni, zejména proto, že existují levnější, rychlejší a již schválené možnosti, jak zajistit čistou a bezpečnou energii na stejném místě,“ uvedl velvyslanec.

Britská vláda uvedla, že zváží výstavbu nové velké jaderné elektrárny na jiném místě, a pověřila státní společnost GB Energy-Nuclear, aby do podzimu 2026 našla vhodné místo.

Pokračující spolupráce s USA?

Mluvčí britského premiéra Keira Starmera uvedl, že Wylfa je nejvhodnějším místem pro SMR, ale Spojené království má i nadále zájem spolupracovat se Spojenými státy v oblasti jaderné energie.

„Budeme úzce spolupracovat s našimi americkými partnery, kteří zůstávají klíčoví pro budoucnost britské jaderné energie … Toto rozhodnutí nezavírá dveře větším elektrárnám jinde. Necháváme si otevřené možnosti a zajišťujeme, aby USA hrály v našich plánech významnou roli,“ uvedl mluvčí.

Ve Spojeném království se v současné době staví dvě velké jaderné elektrárny, Hinkley Point C v západní Anglii a Sizewell C ve východní Anglii.

Starmer uvedl, že jeho blízký vztah s americkým prezidentem Donaldem Trumpem pomáhá v celé řadě oblastí, od zajištění první dohody o zmírnění některých amerických cel až po spolupráci v konfliktech na Ukrajině a na Blízkém východě.

Trump však otevřeně kritizuje britskou energetickou politiku a snahy o dosažení nulových čistých emisí do roku 2050, vyzývá vládu k větší těžbě ropy v Severním moři a kritizuje větrné farmy v zemi.

Publikováno

ČEZ v Ústeckém kraji investuje do teplárenství 20 miliard korun, staví kotelny

ČEZ do teplárenství v Ústeckém kraji investuje 20 miliard korun. Hotové jsou nové plynové kotelny v Prunéřově a Tušimicích na Chomutovsku a pět plynových kotelen v ústecké čtvrti Střekov. V Prunéřově se připravuje stavba biomasové kotelny, kogenerační jednotky a horkovodu do Kadaně. V Tušimicích firma počítá se stavbou malého modulárního reaktoru a zvažuje stavbu paroplynového cyklu v Trmicích na Ústecku. Novinářům to dnes řekl ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Skupina ČEZ bude podle Čermáka připravena na řízený odchod od uhlí do roku 2030. „Je to pro nás reálný horizont,“ uvedl. Výše investic se do cen tepla promítne minimálně. „Z dlouhodobých plánů a smluv vyplývají nárůsty, které jsou ve srovnání s republikou poměrně malé,“ řekl. Loni v květnu ČEZ uvedl, že do roku 2030 investuje v Ústeckém kraji 100 miliard korun do transformace energetiky a teplárenství. Díky tomu by se měl zachovat systém centrálního zásobování teplem, který funguje ve většině větších měst v kraji.

Uhlí v kraji nahradí zemní plyn a biomasa. Do budoucna se počítá i s teplem z malých modulárních reaktorů, vodíku nebo s využitím odpadu. Plynové kotle v Ústí nad Labem, Priunéřově a Tušimicích stály dohromady 250 milionů korun.

coal plant, prunéřov, čez, uhelná elektrárna
Elektrárna Prunéřov. Zdroj: Flickr, Czech/Slovak Republics

Plynová kotelna v Prunéřově slouží nyní jako alternativní zdroj k současnému uhelnému bloku. Zásobovat bude teplem odběratele nejprve pouze v létě a později celoročně. Provoz spustila v červnu. Město Kadaň zatím čerpá teplo z Tušimic. ČEZ Teplárenská postaví z Prunéřova do Kadaně 5,7 kilometru dlouhý horkovod, který bude hotový v roce 2027. Kadaň podepsala se společností ČEZ Teplárenská smlouvu na dodávky tepla na dalších 15 let.

V Prunéřově se bude stavět kotel na biomasu a další plynové kotelny. Tyto zdroje by měly zásobovat zákazníky v topné sezoně 2028/2029, tedy v předstihu před oznámeným ukončením výroby z uhlí v roce 2030. V Prunéřově stály dvě hnědouhelné elektrárny, provoz Prunéřov I skončil v červnu 2020.

V ústecké čtvrti Střekov postavilo ČEZ ESCO ve spolupráci s městem pět plynových kotelen a kilometr nových plynovodů. „Pojistili jsme tak dodávky tepla pro zásobování 3000 domácností,“ uvedl primátor Petr Nedvědický (ANO). Další investici plánuje radnice v příštím roce s ohledem na 160 odběrných míst, které získávají teplo od teplárenské společnosti Energy. Ta dluží za emisní povolenky a hrozí ukončení její činnosti. „Po mnoha diskuzích s dotčenými občany nabízíme vytápění plynem. Město bude investorem této akce tak, abychom zajistili alternativní zdroj při případném výpadku tepla,“ řekl ČTK Nedvědický. Výše investice je zhruba 20 milionů korun a termín dokončení do konce roku 2026.

Publikováno

Jaderná elektrárna Pakš II očekává první beton v únoru 2026

Maďarský úřad pro atomovou energii (HAEA) vydal klíčová povolení umožňující zahájit lití prvního betonu pro Jadernou elektrárnu Pakš II. Konkrétně udělil stavební licence pro budovu dozorny, budovu pomocných provozů a budovu technické údržby 5. bloku.

Jedno z rozhodnutí se týká také výstavby šestého bloku Pakš II. Další se vztahuje k výstavbě pátého bloku. První „jaderný“ beton — okamžik, od kterého je projekt oficiálně považován za „jadernou elektrárnu ve výstavbě“ — je plánován na únor 2026.

Incident z 30. ledna 2025 a reakce regulátora

Dne 30. ledna 2025 došlo v jižní části stavební jámy k uvolnění dvou rohů pažicí stěny. Regulátor HAEA následně nařídil částečné zastavení prací v dotčené oblasti, uložil prověření stability celé jámy a realizaci zajišťovacích opatření. Po jejich provedení povolil v červnu 2025 pokračování prací v plném rozsahu.

Postup výstavby a připravenost dodavatelů

Podle Rosatomu, generálního dodavatele projektu, nová povolení potvrzují soulad projektu s mezinárodními, evropskými i národními požadavky jaderné bezpečnosti. Design VVER-1200 pro nové bloky využívá kombinaci aktivních i pasivních bezpečnostních systémů.

Zemní práce na základech jaderné elektrárny Pakš II. Zdroj: Paks 2

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že na staveništi již byly odtěženy 2 milionu m³ zeminy a do podloží instalováno 43 000 cementových sloupů. Dokončeno je 30 budov a dalších 50 je ve výstavbě. Komponenty pro výstavbu bloků se vyrábějí v šesti zemích; podílejí se i francouzské a německé firmy. Klíčové vnitřní vestavby reaktoru a parogenerátory vyrábí Rosatom v Rusku.

Diverzifikace paliva: Framatome od 2027, Westinghouse od 2028

Současně Maďarsko posiluje bezpečnost dodávek paliva pro provozované bloky VVER-440 v JE Pakš. Skupina MVM uzavřela se společností Westinghouse kontrakt v hodnotě 114 mil. USD na dodávky paliva od roku 2028. Podle generálního ředitele MVM Károlyho Mátraie dohoda zvýší bezpečnost a flexibilitu provozu i předvídatelnost cen pro domácnosti a firmy.

Prezident Westinghouse Nuclear Fuel Tarik Choho doplnil, že tímto kontraktem Westinghouse zásobuje všechny provozovatele reaktorů VVER v Evropě a na Ukrajině, čímž posiluje bezpečnost dodávek jaderného paliva.

Palivový soubor určený pro reaktory typu VVER-440. Zdroj: Rosatom

V rámci diverzifikace má Maďarsko od roku 2027 odebírat palivo VVER-440 také od společnosti Framatome. Historicky elektrárna odebírala palivo od ruského výrobce TVEL.

Politicko-průmyslový rámec a právní kontext v EU

Oznámení o diverzifikaci paliva přišlo v době jednání maďarského premiéra Viktora Orbána s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Memorandum o porozumění zmiňuje záměr prohloubit spolupráci v civilní jaderné energetice, včetně malých modulárních reaktorů (SMR) a nakládání s použitým palivem, s ambicí vytvořit z Budapešti regionální uzel pro středoevropský trh SMR.

Maďarsko avizovalo podporu výstavby až 10 SMR s potenciální hodnotou do 20 mld. USD. Podle vládní služby About Hungary se USA rovněž zavázaly vyjmout Maďarsko z případných energetických sankcí vůči Rusku, které by se dotýkaly projektu Pakš II.

nucelar, paks, maďarsko, hungary
Jaderná elektrárna Pakš. Zdroj: Wikimedia Commons / Barna Rovács (Rovibroni) / CC BY-SA 4.0

V září Soudní dvůr EU vyhověl odvolání Rakouska proti schválení maďarské státní podpory pro Pakš II a konstatoval, že Evropská komise měla důkladně prověřit soulad přímého zadání s pravidly EU pro veřejné zakázky. Komise proto znovu přezkoumává své rozhodnutí z roku 2017. Maďarští představitelé uvádějí, že verdikt projekt nezastaví ani neoddálí.

Stávající JE Pakš a parametry nových bloků

Elektrárna Pakš, ležící přibližně 100 km jižně od Budapešti, dnes zahrnuje čtyři tlakovodní reaktory VVER-440 sovětského designu uvedené do provozu v letech 1982–1987. Rozšíření Pakš II vychází z mezivládní dohody z počátku roku 2014, podle níž ruské podniky a mezinárodní subdodavatelé dodají dva bloky VVER-1200. Financování zahrnuje ruský státní úvěr ve výši až 10 mld. EUR, který má pokrýt 80 % nákladů projektu.

Žádost o stavební povolení pro Pakš II byla podána v červenci 2020, povolení bylo vydáno v srpnu 2022 a v roce 2023 byl dojednán stavební harmonogram. Cílem je připojit nové bloky k elektrické síti na počátku 30. let.

Publikováno

Aukce na nové plynové zdroje v Německu: Vláda zredukovala plán na 8 GW

Po dlouhých jednáních s Evropskou komisí představila německá vláda výrazně upravený plán výstavby nových plynových zdrojů. V příštím roce chce vypsat aukce na nejméně 10 GW řiditelné kapacity pro období, kdy obnovitelné zdroje nepokryjí spotřebu. Pouze 8 GW z toho mají tvořit plynové elektrárny připravené na budoucí provoz na vodík. Oproti původnímu záměru vybudovat až 20 GW do roku 2030 jde o podstatné zredukování původních představ, informuje server Montel News.

Kancelář Merz ve čtvrtek 13. listopadu oznámil, že jednání s Evropskou komisí míří do finále. Komise by měla v nejbližší době schválit dlouho odkládaný režim státní podpory, který je podmínkou pro spuštění aukcí. Ty mají podpořit výstavbu nových zdrojů o výkonu alespoň 10 GW.

Koaliční strany původně počítaly s výstavbou až 20 GW nových elektráren pro zajištění dodávek v obdobích nízké výroby z obnovitelných zdrojů. Evropská komise však naznačila, že před schválením aukcí bude po Německu požadovat zavedení kapacitního mechanismu nejpozději do roku 2028.

Z 10 GW plánované kapacity připadne 8 GW na plynové elektrárny, které musí být technicky schopné pozdějšího přechodu na vodík. Zbylá část bude otevřena i jiným technologiím, zejména bateriovým úložištím či dalším formám flexibilních technologií. Cílem je, aby nové elektrárny byly v provozu do roku 2031 až 2032.

„Chceme zajistit, aby byly potřeby Německa v oblasti elektřiny pokryty i v době, kdy není dostupný vítr ani slunce,“ uvedl kancléř Friedrich Merz na tiskové konferenci po jednání vedení koaličních stran.

Vláda tvrdí, že plánovaná řiditelná kapacita postačí jako rezerva pro období tzv. Dunkelflaute, dlouhých období s minimem větru a slunečního svitu, a tedy s nízkou výrobou solárních a větrných elektráren. Zároveň však čelí kritice za to, že pokračuje v investicích do fosilní infrastruktury, přestože cílem Německa je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045.

Uhlí končí, obnovitelné zdroje rostou a systém potřebuje zálohy

Německá energetika se nachází v období výrazné transformace. Po odstavení jaderných elektráren a plánovaném konci uhlí nejpozději v roce 2038 se země rychle stává závislou na počasí. Podíl obnovitelných zdrojů má do roku 2030 vzrůst na 80 % spotřeby elektřiny. Regulaci a větší výkyvy v síti však nelze bez záložních zdrojů zvládnout.

Nové plynové elektrárny proto mají fungovat jako záložní zdroj. Politicky však jde o citlivé téma, zvláště když je třeba sladit klimatické ambice s pravidly EU pro státní pomoc. I proto došlo ke snížení plánované kapacity a přísnému požadavku na vodíkovou připravenost, která má umožnit splnit klimatické cíle do roku 2045. Teoreticky je možné i vybavení technologií pro zachytávání uhlíku (CCS), ale její ekonomická životaschopnost zůstává nejasná.

Zdroj: Uniper. Plynová elektrárna Irsching, Německo

Vláda očekává, že aukce na minimálně 2 GW výkonu plynových elektráren schopných přechodu na vodík budou připravené už v letech 2026 nebo 2027, tak aby zdroje byly v provozu do roku 2032. Tyto elektrárny mají urychlit odklon od fosilních paliv a dostanou dočasnou státní podporu na provozní náklady spojené s přechodem na vodík.

Aukce v roce 2029 budou na dosud nespecifikovaný objem kapacity, pokud to bude nutné pro zajištění dodávek. Tyto aukce budou otevřeny všem technologiím včetně stávající kapacity, a to i v sousedních zemích.

Vláda rovněž plánuje zavedení kapacitního trhu do roku 2027, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek od roku 2032 i po realizaci těchto aukcí.

Ministryně hospodářství Katherina Reiche uvedla, že aukce budou tvořit základ pro bezpečné dodávky elektřiny a konkurenceschopný německý průmysl. „Toto je důležitý první krok k zavedení komplexního, technologicky neutrálního kapacitního trhu, který podpoří výstavbu dalších elektráren a flexibilních kapacit,“ dodala.

Podle odborníků se však vzhledem k přípravám neočekává, že první soutěže začnou před koncem roku 2026.

Průmysl vítá jasný signál, ekologové kritizují roli plynu

Průmyslové svazy nové plány hodnotí pozitivně. BDI upozorňuje, že německá konkurenceschopnost závisí na stabilních cenách a dostupné elektřině. Energetický svaz BDEW oceňuje zejména to, že stát je připraven krátkodobě podpořit i vyšší provozní náklady spojené s přechodem na vodík. Bez takových nástrojů, například kontraktů na vyrovnání rozdílů (CfD), by investice byly podle něj těžko realizovatelné.

Naopak ekologické organizace kritizují, že většina kapacity připadne plynovým elektrárnám a omezí se tak prostor pro bateriová úložiště.

Publikováno

Reuters: Americký Chevron se zajímá o koupi zahraničních aktiv ruského Lukoilu

Americký ropný gigant Chevron zkoumá možnost nákupu zahraničních aktiv ruské ropné společnosti Lukoil, která čelí novým sankcím ze strany Spojených států. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. O zahraniční aktivity Lukoilu, jejichž hodnota činí nejméně 20 miliard dolarů (přes 400 miliard Kč), již projevily zájem i další firmy, včetně amerického investičního fondu Carlyle, píše Reuters.

Nové sankce USA vůči Rusku zahrnují zákaz obchodních transakcí s ruskými ropnými společnostmi Rosněfť a Lukoil, který by měl vstoupit v platnost 21. listopadu. Minulý týden nicméně americké ministerstvo financí potenciálním zájemcům povolilo do 13. prosince jednat s Lukoilem o koupi jeho zahraničních aktivit.

ropa, oil, rig
Zdroj: Flickr / Lindsey G / CC BY 2.0

Lukoil se na celosvětové těžbě ropy podílí zhruba dvěma procenty. Mezi jeho zahraniční aktiva patří tři rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku, Mexiku, Ghaně, Egyptu a Nigérii a stovky čerpacích stanic po celém světě, včetně USA. Podíl zahraničních aktivit Lukoilu na globální těžbě ropy činí zhruba půl procenta.

V minulosti provozovala společnost Lukoil také síť čerpacích stanic v České republice. V roce 2014 však tyto stanice převzala maďarská ropná a plynárenská skupina MOL.

Publikováno

EU a Spojené království zahajují jednání o propojení uhlíkových trhů

Kotlíkové dotace, emissions, emise, chimney, residential

Evropská unie zahájí jednání se Spojeným královstvím o propojení trhů zpoplatňujících emise uhlíku. Dohody by mohly výrazně snížit třecí plochy po Brexitu, stabilizovat energetické trhy a usnadnit přeshraniční obchod. Pro firmy by to znamenalo méně administrativy, předvídatelnější ceny uhlíku a jednodušší fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).

Evropská unie udělala další krok k užší spolupráci se Spojeným královstvím. Ministři členských států schválili mandát pro zahájení jednání o dvou důležitých dohodách: o propojení evropského a britského systému emisního obchodování (ETS).

Pokud jednání uspějí, mohlo by to výrazně snížit třecí plochy, které mezi EU a UK přetrvávají od Brexitu a zároveň posílit klimatickou i energetickou součinnost na obou stranách.

Podle dánské ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerreová jde o snahu přetavit politické gesto z letošního EU–UK summitu do konkrétních výsledků. EU chce snížit zátěž pro podniky a stabilizovat podmínky na trzích, které v posledních letech čelí vysoké nejistotě.

Uhlíkové clo. Zdroj: Evropský parlament
Uhlíkové clo. Zdroj: Evropský parlament

Propojení ETS: Jednotná cena uhlíku a silnější investiční signály

Obě jurisdikce už dnes provozují vlastní trhy s emisními povolenkami, ale jejich pravidla i cenové signály nejsou jednotné. Spojení trhů by přineslo hned několik výhod: jednotnou cenu pro oba trhy, snížení rizika přesouvání emisně náročné výroby a větší stabilitu pro investory, kteří plánují nízkouhlíkové projekty v energetice, průmyslu či dopravě.

Strany budou muset rozhodnout, které sektory by propojení pokrývalo. Očekává se, že půjde nejen o výrobu elektřiny či průmysl, ale možná i o letectví a námořní dopravu. Pro evropské i britské firmy by sladěná pravidla znamenala jednodušší dlouhodobé plánování a nižší regulatorní riziko.

Dopady na CBAM: britské zboží by mohlo získat výjimku

Propojení ETS by mělo přímý dopad i na unijní uhlíkové clo známé jako CBAM. To se dosud vztahuje i na britské výrobky, protože ceny uhlíku v EU a UK nejsou harmonizované. Pokud se oba trhy propojí, EU může britské zboží od poplatku osvobodit.

To je zásadní zejména pro exportéry oceli, cementu, hliníku, hnojiv či elektřiny. Firmy na obou stranách zoufale čekají na jasnější pravidla. Téma je však politicky citlivé – UK si chce zachovat regulační autonomii a EU prosazuje vysoké standardy.

Možné dohody mezi EU a Spojeným královstvím představují především snahu o praktické řešení problémů, které se po Brexitu promítly do obchodu, energetiky i regulatorní stability. Propojení ETS by firmám na obou stranách usnadnilo plánování a snížilo administrativní náklady.

Publikováno

EPH a TotalEnergies založí společný podnik pro výrobu elektřiny v Evropě

Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského a společnost TotalEnergies založí společný podnik, který se zaměří na flexibilní výrobu elektřiny v Itálii, Nizozemsku, Spojeném království, Irsku a případně i Francii. Jeho hodnota bude 10,6 miliardy eur (zhruba 256 miliard korun). ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

V nově vytvořeném podniku poskytne EPH společnosti TotalEnergies poloviční podíl. „Na oplátku získá EPH 4,1procentní podíl ve společnosti TotalEnergies SE,“ podotkl Častvaj. EPH zůstane dlouhodobým strategickým akcionářem TotalEnergies. Do společného podniku vloží EPH své stávající flexibilní výrobní zdroje a rozvojové projekty na cílových trzích, s výjimkou uhelných elektráren.

Mezi hlavní obchodní činnosti nového podniku budou patřit výroba energie z plynu a systémy pro skladování energie v bateriích. Celkový instalovaný výkon dosáhne 11 gigawatt (GW), což je kombinace flexibilních plynových a biomasových zdrojů a bateriových úložišť. Další tři GW projektů jsou ve výstavbě.

Ve Francii je ještě potřeba projednat záměr se zástupci zaměstnanců. EPH tam případně může do společného podniku vložit pouze firmu C.S.E. Coulomb, což je francouzská společnost zabývající se akumulací energie pomocí baterií.

EPH měla podle Křetínského velký zájem stát se dlouhodobým akcionářem TotalEnergies a založit společný podnik. „TotalEnergies je jednou z největších evropských společností napříč všemi odvětvími a zároveň má silnou globální přítomnost. Díky našemu akcionářskému podílu v TotalEnergies naplňujeme naši strategickou ambici diverzifikovat a snížit geografickou expozici, která je dosud koncentrována v EU a UK,“ sdělil.

EPH a TotalEnergies již spolupracují. Od loňského prosince společně vedou britskou energetickou firmu West Burton Energy, která vlastní plynovou elektrárnu a bateriová úložiště. EPH v ní od TotalEnergies odkoupila poloviční podíl.

TotalEnergies se zaměřuje především na zpracování ropy a prodej pohonných hmot, kromě toho podniká i v plynárenství a s dalšími energetickými komoditami. V posledních letech je aktivní také v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Působí přibližně ve 120 zemích a po celém světě zaměstnává více než 100.000 lidí.

„Tato akvizice představuje další významný milník ve strategii TotalEnergies vybudovat v Evropě integrovaného hráče v oblasti elektroenergetiky,“ uvedl k nové spolupráci generální ředitel TotalEnergies Patrick Pouyanné.

„Jakožto největší dodavatel plynu v Evropě nám tato transakce umožňuje naplno využít integraci gas-to-power a vytvářet přidanou hodnotu pro náš LNG řetězec nezávisle na ropných cyklech,“ dodal.

Skupina EPH zahrnuje přes 70 společností v celé Evropě. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe. Majoritním vlastníkem skupiny je jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský. Mateřskou skupinou je EPCG, do ní kromě energetické sekce patří také například mediální skupina Czech Media Invest (CMI) nebo EC Investments. V EPCG má Křetínský 89,3 procenta akcií a zbylých 10,7 procenta vlastní skupina manažerů EPH.

Publikováno

Saudi Aramco usiluje o posílení pozice na světovém trhu s LNG

Obrázek zobrazuje kanceláře Saudi Aramco a jejich logo.

Společnost Saudi Aramco by měla tento týden podsat smlouvu na odběr zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA. Jedná se o dlouhodobou strategii zařadit se na trhu s LNG vedle hráčů jako Shell nebo TotalEnergies.

Saudi Aramco má podle agentury Reuters v úmyslu podepsat dvě smlouvy o odběru zkapalněného zemního plynu z USA se společnostmi Woodside Energy a Commonwealth LNG.

Saúdský gigant, který je největším vývozcem ropy na světě, se chce stát významným obchodníkem se zkapalněným zemním plynem. Cíle plánuje dosáhnout i prostřednictvím smluv o odběru s americkými producenty LNG a podílů na projektech LNG.

Role USA

K podpisu smluv má dojít při návštěvě saúdskoarabského korunního prince Mohammeda bin Salmana ve Washingtonu. Aramco již spolupracuje s dalšími americkými hráči, včetně společnosti NextDecade, která provozuje a rozvíjí terminál Rio Grande LNG.

Dlouhodobým cílem Saúdů je obchodovat 20 milionů tun LNG ročně, jak uvedl podle serveru LNGPrime generální ředitel společnosti Aramco Amin Nasser v srpnu během telekonference s analytiky. Pro srovnání společnosti Shell, která je největším obchodníkem s LNG na světě, prodala loni přibližně 66 milionů tun.

Aramco by si měla zajistit dodávky LNG v objemu až dvou milionů tun ročně z plánovaného zařízení Commonwealth LNG v Cameronu v Louisianě. Dále má získat podíl v projektu Louisiana LNG společnosti Woodside v hodnotě 17,5 miliardy dolarů a uzavřít smlouvu o odběru v objemu dvou milionů tun LNG ročně.

LNG jako dekarbonizační palivo

Aramco vidí LNG jako přechodové palivo pro dekarbonizaci, zejména v Asii, kde může nahradit uhlí a snížit emise oxidu uhličitého. Kromě investic do LNG investuje desítky miliard dolarů do rozvoje těžby plynu, kterou plánuje do roku 2030 navýšit o 60–80 %.

Společnost Aramco se  k tématu odmítla vyjádřit. Stejně tak společnost Woodside uvedla, že se nevyjadřuje k tržním spekulacím, a odkázala na dřívější dohodu o prozkoumání možností spolupráce se společností Aramco. Rovněž společnost Commonwealth LNG na žádost o vyjádření nereagovala.

Publikováno

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Německý bateriový boom by mohl zablokovat přístup k síti pro průmysl i elektrárny

Rychlý růst projektů bateriových úložišť v Německu vyvolává obavy provozovatelů přenosové soustavy z hrozícího zahlcení připojovací kapacity. Investoři aktuálně žádají o připojení projektů o výkonu přesahujícím 250 GW. Provozovatelé přenosové soustavy proto žádají změnu legislativy, aby se zabránilo nevratným „lock-in“ efektům, které by mohly ohrozit přístup průmyslu, datových center i nových elektráren k síti. Vláda také zvažuje stanovení horního limitu pro rozvoj baterií.

Podle německých provozovatelů přenosové soustavy aktuální žádosti o připojení do sítě zahrnují bateriová úložiště o celkovém výkonu přesahujícím 250 GW. Provozovatelé varují, že současná pravidla zaručují přednost projektům, které podají žádost dříve, bez ohledu na jejich přínos pro síť.

Celý článek najdete ZDE.

2. Růst spotřeby elektřiny se rozšiřuje mimo rozvojové země. Podle IEA začala „doba elektrická“

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své nejnovější publikaci World Energy Outlook 2025 očekává růst spotřeby elektřiny do roku 2035 o 40 až 50 %. Na rozdíl od předchozích let by neměla růst poptávky po elektřině táhnout převážně Čína, ale také vyspělé země a další rozvojové země mimo Čínu. 

Mezinárodní energetická agentura uvedla, že elektřina je „srdcem vyspělých zemí“ a že poptávka po ní roste ve všech posuzovaných scénářích rychleji než celková spotřeba energie.

Celý článek najdete ZDE.

3. Odkud poteče vodík do ČR? NET4GAS je zapojen do rozvoje čtyř mezinárodních koridorů

Česká republika se stejně jako ostatní členské státy EU připravuje na rozvoj vodíkového hospodářství. Podle nedávno zveřejněného rozvojového plánu pro českou přepravní soustavu plynu, který připravil její provozovatel NET4GAS, nebude však domácí výroba vodíku v EU stačit na pokrytí předpokládané spotřeby, a velká část této komodity proto bude do EU dovážena. Klíčovou roli mají sehrát připravované vodíkové přepravní koridory a navazující vodíková infrastruktura, která by měla být připravena do roku 2040.

Evropská unie a spolu s ní řada členských zemí vkládají vysoké naděje do vodíkového hospodářství, které má pomoci dekarbonizovat místní energetiku. Kromě sezónní akumulace pro obnovitelné zdroje by měl vodík rovněž nabídnout cestu k dekarbonizaci průmyslových procesů, které využívají vodík běžně vyráběný ze zemního plynu.

Celý článek najdete ZDE.

4. Úřady: Extrémní ceny elektřiny během Dunkelflaute byly v pořádku. Trhem nikdo nemanipuloval

Fenomén takzvaných Dunkelflaute, tedy období nízké výroby větrných a solárních elektráren, je s rostoucím instalovaným výkonem obnovitelných zdrojů stále patrnější. Takovéto situace se vyskytly v Německu i ke konci loňského roku, kdy ceny na denním trhu zamířily až k tisíci eur za MWh. Zástupci německého síťového regulátora a antimonopolního úřadu nyní uvedli, že jejich vyšetřování zatím neodhalilo žádné nezákonné manipulace s trhem. Extrémní ceny elektřiny tak byly v těchto situacích adekvátní.

Podporované solární a větrné elektrárny v posledních letech z trhu vytlačují konvenční tepelné elektrárny, což vede k větší nestabilitě na krátkodobých trzích s elektřinou. Zatímco při vhodných podmínkách ceny elektřiny často klesají k nule nebo do záporu, v opačném případě atakují stovky až tisíce eur. Takové situace, v němčině nazývané Dunkelflaute, přilákaly ke konci roku 2024 i pozornost německých regulačních orgánů.

Celý článek najdete ZDE.

5. Zelený vodík raději ne. Proč firmy ruší nebo odkládají velké vodíkové projekty v Evropě

Realita ukazuje, že navzdory mnoha kladům je vodík coby zdroj energie ekonomický nesmysl. Ani dotace v řádu miliard eur nestačí na očekávaný technologický průlom a investoři se do vodíku nehrnou.

Stephen R. Covey ve své knize 7 návyků skutečně efektivních lidí přirovnává firmu k četě, která si mačetami razí cestu džunglí. Řadoví zaměstnanci sekají, jejich vedoucí určují tempo a ostří mačety. Vrcholový management pak z výšky korun stromů kontroluje, zda firma postupuje správným směrem ve správné džungli. Po letech rozvoje byznysu se zeleným vodíkem se shora ozývá: „Špatná džungle!“.

Celý článek najdete ZDE.

6. Reaktor s kapalným palivem poprvé realizoval produkci uranu 233 z thoria

Čína se dostává do čela výzkumu v oblasti pokročilých jaderných technologií. Dalším významným krokem je zahájení testů thoriového cyklu v prototypovém reaktoru s kapalným palivem v podobě tekutých solí TMSR-LF1. 

V současnosti se obnovuje zájem o využití reaktorů s kapalným palivem, kdy se využívají tekuté soli obsahující uran, thorium nebo transurany. Tyto reaktory by mohly umožnit uzavření palivového cyklu a velké výhody by v tomto směru mohlo přinést právě využití thoria. Blanket s tekutým palivem by se měl využívat i v podkritických systémech urychlovačem řízených transmutorů, které by umožnily velmi efektivní spalování jaderného odpadu. Velmi intenzivně se na zmíněné technologie zaměřuje Čína, která dosáhla nového úspěchu. V novém prototypovém reaktoru s tekutými solemi TMSR-LF1 (Thorium-based Molten Salt Reactor  Liquid Fuel) byly zahájeny testy s využíváním thoria pro produkci uranu 233.

Celý článek najdete ZDE.

7. Shell se stahuje z projektů větrných elektráren, zaměří se opět na ropu a plyn

Nadnárodní energetická skupina Shell oznámila, že opouští dva projekty offshore větrných parků ve Spojeném království. Shell, stejně jako někteří další giganti ze sektoru těžby ropy a zemního plynu, v posledních letech přehodnocuje svou strategii a po předchozích ambiciózních plánech na poli rozvoje obnovitelných zdrojů se opět vrací k těžbě ropy a zemního plynu.

Vedení společnosti Shell se po revizi své strategie rozhodlo opustit projekty offshore větrných parků MarramWind a CampionWind. Shell tak prodal svůj 50% podíl v projektu MarramWind společnosti ScottishPower Renewables, v případě projektu CampionWind vrátil práva k pronájmu společnosti Crown Estate Scotland, která spravuje královský majetek. Podle agentury Reuters zatím není jasné, zda bude projekt CampionWind pokračovat v jiné formě. Oba projekty měly dohromady nabídnout zhruba 5 GW instalovaného výkonu.

Celý článek najdete ZDE.

8. IEA: Rusku v říjnu klesly příjmy z vývozu ropy a paliv na 13,1 miliardy USD

Rusku v říjnu klesly příjmy z prodeje ropy a paliv meziročně o 2,3 miliardy na 13,1 miliardy USD (asi 273 miliard Kč). Na vině byl slabší objem vývozu i nižší ceny, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Vývoz ropy a ropných produktů klesl o 150.000 barelů denně na 7,4 milionu barelů denně. Zvrátil se tak nárůst zaznamenaný v září.

Pro Rusko životně důležitý energetický průmysl je pod tlakem kvůli zintenzivnění útoků ukrajinských dronů na ropné rafinerie a ropovody. Oslabují ho i západní sankce, které mají oslabit příjmy Moskvy používané pro válku na Ukrajině.

Celý článek najdete ZDE.

9. USA zrychlují v jádře: Illinois ruší moratorium, New York chystá nové bloky

V jednom týdnu se v USA odehrály hned dvě události, které mohou zásadně ovlivnit rozvoj jaderné energetiky. New York Power Authority (NYPA) vypsala první výzvy k podání návrhů na rozvoj pokročilých jaderných reaktorů na severu státu New York. Ve státě Illinois zákonodárci schválili normu, která od 1. ledna 2026 ruší více než třicet let trvající moratorium na výstavbu velkých jaderných elektráren.

Guvernérka státu New York Kathy Hochul letos pověřila NYPA, aby připravila plán na nejméně 1 GW nového instalovaného výkonu jaderných elektráren ve státě New York. Bezprostředně po červnovém oznámení podnik zahájil předběžné posouzení a konzultace s klíčovými stakeholdery.NYPA nyní zveřejnila dvě samostatné výzvy (Request for Information, RFI). První výzva cílí na obce a regiony v severní části státu, které mají zájem o projekt výstavby pokročilého jaderného bloku. Zájemci mají vybrat alespoň jednu lokalitu se „silným potenciálem pro nový jaderný zdroj“ – tedy s dostatečnou rozlohou, přístupem k vodě a odpovídající ochranou proti vnějším vlivům – a doložit podporu místní komunity a klíčových aktérů.

Celý článek najdete ZDE.

10. Italská Federacciai varuje: Bez změny politiky EU ztratíme strategickou ocel

Italská ocelářská federace Federacciai varuje, že bez zásadní změny evropské průmyslové politiky hrozí uzavření posledních vysokých pecí na kontinentu, informuje server S&P Platts. Zatímco Itálie apeluje na Brusel, aby zajistil dostupnou energii a účinnou ochranu před levnými dovozy, čeští oceláři v otevřeném dopise nové vládě žádají, aby se Česko v EU ozvalo dříve, než Evropa ztratí schopnost vyrábět strategický materiál vlastními silami. Přechod na výrobu oceli za pomocí vodíku označuje federace jako technologicky i ekonomicky absurdní.

Evropský ocelářský průmysl se ocitá na rozcestí, na což naléhavě upozornila italská ocelářská federace Federacciai, která varuje, že bez zásadní a cílené evropské průmyslové politiky hrozí, že Evropa ztratí svoji strategickou výrobu oceli – klíčové suroviny pro stavebnictví, automobilový průmysl, infrastrukturu i obranný průmysl.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Graf ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Graf Německo

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu

Publikováno

Distributoři letos zatím připojili 20 700 fotovoltaik, meziročně o 40 % méně

Úbytek nových instalací solárních elektráren v Česku pokračuje. Distributoři za letošní tři čtvrtletí připojili na území republiky 20.700 nových fotovoltaik, což je meziročně o 40 procent méně. Asi o třetinu klesl oproti loňsku i celkový výkon nových zařízení. Pokračuje tak trend z loňského roku, kdy začal prudce klesat zájem zejména u domácností. Vyplývá to z odpovědí distributorů na dotazy ČTK. V České republice je připojeno přes 230.000 fotovoltaických elektráren.

Výrazný pokles nových instalací hlásí všichni distributoři, a to shodně kolem 40 procent. Firma ČEZ Distribuce letos za prvních devět měsíců připojila 13.575 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 383,5 megawattu (MW). Více než tři čtvrtiny z toho byly malé zdroje do deseti kilowattů (kW) na hladině nízkého napětí. Přes 87 procent instalací je pak podle společnosti vybaveno bateriovým úložištěm.

Do distribuční sítě EG.D bylo letos nově zapojeno zhruba 6250 fotovoltaických elektráren s výkonem 144 MW. Rovněž u druhého největší distributora převažují zařízení do deseti kW, kterých bylo zatím přibližně 4600. Téměř pětinu instalací poptaly firmy.

Solární elektrárna
Solární elektrárna. Zdroj: Pixabay

Nových instalací solárních elektráren postupně ubývá také v Praze. V prvních třech čtvrtletích letošního roku zapojila PREdistribuce na území hlavního města 875 fotovoltaik s celkovým výkonem 15,4 MW. Převážně jde o domácí fotovoltaiky na hladině nízkého napětí, uvedl mluvčí Pražské energetiky Karel Hanzelka.

Zájem o připojování nových solárních elektráren klesá druhým rokem. Loni bylo v Česku zprovozněno 44.593 nových fotovoltaik, což bylo meziročně o 38.106 méně. Důvodem je podle expertů především menší poptávka u domácností. Tento trh je podle nich už nasycený z předchozích rekordních let. Mírně naopak roste budování větších zařízení.