Publikováno

OSN: Emisní cíle jsou ambiciózní, chybí ale peníze

Zpráva posuzujících dopady cílů signatářů Pařížské dohody na snižování emisí uvedla, že státy jsou ambiciózní. Vynakládané úsilí ale přesto nestačí pro zachování oteplení pod úrovní 1,5 stupně.

Mezivládní panel pro klimatickou změnu uvádí, že aby nárůstu průměrné globální teploty do konce století nepřesáhnul 1,5 °C ve srovnání s předindustriální dobou, jinými slovy, aby došlo k naplnění dlouhodobého cíle uvedeného v Pařížské dohodě, je nutné snížení globálních emisí o 43 % do roku 2030 a 60 % do roku 2035.

Cíle signatářů Dohody v oblasti snižování emisí, známé jako národně stanovené příspěvky (NDC), by však podle Souhrnné zprávy OSN, vydané tento týden, mohly do roku 2035 snížit emise pouze o 11-24 % pod úroveň roku 2019, v závislosti na rozsahu plnění cílů.

Simon Stiell, nejvyšší představitel OSN pro otázky klimatu, na základě Zprávy uvedl, že pokrok není dostatečně rychlý.

„Máme vážnou potřebu zrychlit tempo a pomoci zemím přijmout účinnější opatření v oblasti klimatu. Toto zrychlení musí začít hned teď,“ dodal Stiell.

EU a Čína plány neodevzdaly

Celkový obraz globálních ambicí navíc zůstává neúplný, protože prozatím své klimatické plány odevzdalo 64 zemí, které představují přibližně 30 % globálních emisí skleníkových plynů. Chyběly údaje například o Číně a EU, které dosud nezveřejnily podrobnosti o svých NDC, i když již oznámily své cíle v oblasti snižování emisí.

 „Souhrnná zpráva zdůrazňuje naléhavou potřebu koordinace před konferencí COP30 v Belému. Zatímco některé rozvinuté a rozvojové země poskytují jasné příklady, které je třeba následovat, zpoždění a nevýrazné sliby hlavních emitentů, jako jsou EU a Čína, podkopávají účinnost Pařížské dohody,“ řekl Steffen Menzel, vedoucí programu pro klimatickou diplomacii a geopolitiku v think tanku E3G dle deníku Guardian.

Vyšší ambice, málo peněz

Dosažitelná snížení jsou stále hluboko pod vědeckými referenčními hodnotami. Zpráva přitom uvádí, že ambice národně stanovených příspěvků se zvyšují. Například 89 % smluvních stran nyní zahrnuje cíle pro celé hospodářství, a většina z nich sladila své cíle pro rok 2035 s dlouhodobými strategiemi nulových emisí

Zásadní překážkou je však financování. Prostředky potřebné k plnění plánů přesahují 2 biliony dolarů. přičemž zmírňování představuje 1,3 bilionu USD a přizpůsobování více než 560 miliard USD. Technologické priority se zaměřují na obnovitelné zdroje energie, CCUS a klimaticky inteligentní zemědělství.

„Země dělají pokroky a stanovují jasné milníky na cestě k nulovým emisím. Víme také, že změna není lineární a některé země mají v minulosti zkušenosti s překračováním cílů,“ dodal Stiell.

Publikováno

Polsko podle Reuters chystá dohodu o dovozu LNG z USA na Slovensko a Ukrajinu

LNG tanker v přístavu.

Polsko pracuje na dohodě o dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států na Slovensko a Ukrajinu. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Reuters poznamenal, že ujednání dále prohloubí vazby Evropské unie na americké energetické zdroje.

Podle Reuters se očekává, že společné prohlášení o dovozu LNG zúčastněné strany oznámí později tento týden po jednání na transatlantické energetické konferenci. „Poté by následovaly diskuze o podmínkách dodávek na Slovensko,“ citovala agentura svůj zdroj.

Možný roční objem plynu, který by přes Polsko mohl proudit, činí čtyři až pět miliard kubických metrů. Zhruba tolik činí roční spotřeba Slovenska.

LNG tanker v přístavu.
LNG tanker v přístavu. Zdroj: Press RWE

Slovensko dlouhodobě trvá na pokračování dodávek plynu z Ruska a odmítá také návrh postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz plynu z Ruska do EU. Podle slovenského premiéra Roberta Fica přijde Slovensko o tranzitní poplatky a naopak při dodávkách plynu pro vlastní spotřebu bude platit za jeho přepravu. Slovensko má smlouvu o dodávkách ruského plynu do roku 2034.

Slovensko letos už nedostává ruský plyn původní trasou přes Ukrajinu, která se od února 2022 brání vojenské invazi Ruska a která neprodloužila tranzit ruského plynu přes své území. Ruský plyn pak začal proudit na Slovensko přes Turecko a další země, kapacita této trasy je ovšem omezena.

Publikováno

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku i v celé ČR skončí k 31. lednu 2026

Nejdelší tunel v Česku propojující doly Karviná a Darkov

Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celém Česku.

Horníkům zbývá z posledních tří porubů neboli dobývacích prostor vytěžit ještě přibližně 200.000 tun uhlí. „Toho bude dosaženo na konci ledna, kdy bude těžba na Dole ČSM ukončena. K 31. lednu 2026 odejde 750 zaměstnanců, po ukončení provozu úpravny uhlí k 28. únoru dalších 150,“ uvedla Černá. Odcházejícím zaměstnancům OKD vyplatí na odstupném dohromady přes 500 milionů korun, dostanou až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.

Technická likvidace Dolu ČSM potrvá přibližně tři roky a OKD si na ni nechá okolo 600 zaměstnanců. Zároveň už rozjíždí podnikatelský plán své činnosti do roku 2050, bude například jímat a využívat důlní plyn. Minulý měsíc firma podepsala smlouvu na dodávku kogenerační jednotky za více než 20 milionů korun, která bude z důlního plynu vyrábět elektrickou energii a teplo. V plánu má také míchání a prodej uhelných směsí – OKD bude nakupovat uhlí a svou infrastrukturu a know-how úpravny uhlí využije k produkci energetických směsí na míru zákazníkům.

„Přibližně tři roky deklarujeme, že těžbu v posledním činném černouhelném dole, Dole ČSM, ukončíme v prvním čtvrtletí roku 2026, a z dnešního pohledu jsme tento termín určili správně. Z ekonomického, personálního i legislativního hlediska by další prodloužení těžby už postrádalo smysl. Poslední vozík uhlí tak po téměř 250 letech vyvezeme z dolu na počátku února příštího roku,“ uvedl generální ředitel OKD Roman Sikora.

Předseda hnutí ANO a adept na premiéra Andrej Babiš ČTK řekl, že aktuální situaci ve firmě nezná, odpovědnost podle něj nese končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Děním se bude moct zabývat potom, co jeho vláda dostane k záležitosti informace, řekl Babiš. Řekl, že v předchozím mandátu firmu zachraňoval.

Za deset měsíců roku firma OKD vytěžila 985.000 tun uhlí. „Na roční plán 1,145 milionu tun tak zbývá vydobýt 160.000 tun,“ uvedla mluvčí. V prosinci horníci vytěží dva poruby, v lednu pak ještě z posledního porubu vytěží přibližně 40.000 tun uhlí.

„Zákazníků se zájmem o černé uhlí s přechodem na jiné zdroje energie ubývá. Do našich výsledků se promítá pokles světových cen uhlí i oslabení dolaru, které výrazně podporuje naši konkurenci, importéry uhlí. Předpokládáme ale, že udržením stabilního provozu a důslednými úsporami napříč všemi nákladovými položkami se nám podaří hornickou činnost ukončit v černých číslech,“ uvedl Sikora.

Kromě zhruba 900 zaměstnanců OKD, pro něž už firma nebude mít uplatnění, ukončí v prvním čtvrtletí příštího roku činnost i většina pracovníků dodavatelů důlně-stavebních prací. „Na útlumové práce budeme v počáteční fázi potřebovat zhruba 600 kvalifikovaných zaměstnanců s konkrétními odbornostmi, což bylo hlavním kritériem při určování nadbytečných pracovníků,“ uvedl personální ředitel OKD Radomír Štix.

Po ukončení ražeb a vybavování porubů technologiemi k dobývání už letos z OKD odešlo 400 kmenových zaměstnanců a 260 pracovníků dodavatelů. „Společnost aktuálně zaměstnává 2300 lidí, z nichž 1750 jsou kmenoví zaměstnanci. Průměrný věk kmenových zaměstnanců je 49 let. Průměrná měsíční hrubá mzda v roce 2024 činila 56.985 korun,“ uvedla Černá.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech firma těžbu ve většině dolů ukončila, protože se dlouhodobě nevyplácela. Podnik prostřednictvím společnosti Prisko vlastní stát.

Publikováno

Analytici: Úprava cílů EU není zmírněním Green Dealu, jen krátkou úlevou

Emise

Úpravy klimatických cílů EU podle analytiků sice přinesou krátkodobou úlevu, dlouhodobě však nejde o zmírnění dosavadní politiky unie. Spíše naopak. Odklad systému ETS2 podle nich jen zdraží povolenky v dalších letech. Analytici také poukazují na to, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je ve skutečnosti upevněním Green Dealu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Členské státy EU dnes schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Jedním z nich je, že systém nových emisních povolenek ETS 2, který se má týkat i silniční dopravy a vytápění, bude odložen o jeden rok a spuštěn v roce 2028. Za další z hlavních ústupků označil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to, že cíl do roku 2040 bude snížen na 85 procent za celou EU, bez závazných dílů pro jednotlivé státy, a až pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka sice úpravy přináší krátkodobou úlevu, ale z dlouhodobého pohledu jde spíše o zpřesnění a upevnění dosavadních závazků. Odklad systému ETS2 podle něj přispěje ke krátkodobému zmírnění tlaku na domácnosti a firmy, protože poskytne členským státům více prostoru na přípravu kompenzací a investice do modernizací. Z dlouhodobého pohledu však podle něj nelze změnu interpretovat jako skutečné zmírnění Green Dealu. V této souvislosti upozornil, že celkové cíle EU se nezměnily, redukci emisí tak budou muset státy stihnout v kratším čase.

„Ekonomicky to může znamenat, že cena emisních povolenek po spuštění systému poroste rychleji, než by tomu bylo při dřívějším startu. Trh totiž bude muset dohnat ztracený rok intenzivnějším tempem dekarbonizace, což se negativně promítne do cen energií i paliv,“ vysvětlil.

Úprava klimatického cíle je podle Tylečka na první pohled zmírněním oproti původním návrhům, ovšem vzhledem k tomu, že dosud žádný cíl pro rok 2040 neexistoval, tak jde ve skutečnosti o zpřísnění dosavadních pravidel.

Jako zpřísnění vnímá výsledek jednání ministrů ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Odložení povolenek o rok znamená, že budou muset být ještě dražší,“ uvedl. Důvodem je kratší čas na splnění klimatických cílů EU pro rok 2050, které zůstaly beze změn.

„Skutečným posunem by bylo například odložení splnění celého Green Dealu z roku 2050 na rok 2075. Pak by bylo možné rozložit potřebnou dekarbonizaci do mnohem delšího časového úseku, takže i tlak na růst cen povolenek by mohl být slabší – a tím nižší by byla jejich vyhlížená průměrná cena,“ podotkl Kovanda.

Ruben Marada ze společnosti Electree vnímá mírnou úpravu klimatického cíle do roku 2040 jako krok, který má odrážet reálné tempo technologických a ekonomických změn v evropské energetice. „Je přirozené, že některé členské státy hledají rovnováhu mezi ambicí a proveditelností. Za klíčové však považujeme, aby ani zmírněné cíle nevedly k odkládání konkrétních kroků, zejména v modernizaci sítí, rozvoji akumulace a řízení flexibility,“ řekl Marada.

Podle analytika Bidli Petra Špirita je výsledek jednání kompromisem mezi ambicí a realitou evropského průmyslu. „Odklad systému ETS2 i možnost vykoupit část emisí uhlíkovými kredity ukazují, že členské státy EU zohlednily obavy z ekonomických dopadů,“ řekl Špirit. Celkový výsledek podle něj odpovídá dlouhodobému požadavku ČR na mírnější přístup.

Publikováno

První dávka uhlíkové oceli z Černobylu byla schválena k recyklaci

Po zkušebním provozu dostal nový sarkofág povolení k práci s radioaktivními materiály a bude možné přistoupit k likvidaci starého sarkofágu a zničeného bloku (zdroj Černobylská jaderná elektrárna).

Státní jaderná regulační inspekce Ukrajiny povolila uvolnění prvních 20 tun uhlíkové oceli pocházející z Jaderné elektrárny Černobyl k jejímu opětovnému využití. Bezpečnost materiálů byla zajištěna roztříštěním, dekontaminací a důkladnou kontrolou v zařízení pro uvolňování odpadu pomocí gama spektrometrického monitorování. 

Zahájení procesu opětovného použití materiálů představuje významný milník nejen pro jadernou elektrárnu, ale také pro celou Ukrajinu. Dokazuje totiž, že země je schopná efektivně a spolehlivě využívat systém monitorování radiace.

První dávka materiálu pochází z demontáže zařízení elektrárny, následovat budou materiály ze tří bloků, které jsou v současné době vyřazovány z provozu. Kromě iniciativ na opětovné využití materiálů se také plánuje postupné zmenšování vyřazovací zóny kolem elektrárny s ohledem na vhodnost lokality pro umístění malých modulárních reaktorů.

Projektování sarkofágu nad zničeným blokem č. 4, který se později potýkal s technickými potížemi, začalo v květnu 1986, přičemž výstavba zabrala přibližně půl roku a byla ukončena koncem listopadu. Tři další bloky pokračovaly v provozu i po roce 1986 a poslední provozní blok, jednotka č. 3, fungovala do roku 2000.

Koncepce pro vyřazení elektrárny

Koncepce vyřazení jaderné elektrárny Černobyl z provozu byla schválena v roce 2004 a program vyřazení bloků 1, 2 a 3 jaderné elektrárny Černobyl byl schválen v roce 2008.

Konečným stavem po dokončení vyřazování z provozu bude takzvaný „brown spot“– stav energetických bloků po dokončení činností souvisejících s demontáží zařízení a dekontaminací zbývajících stavebních konstrukcí na úroveň radioaktivního znečištění, která je průměrná pro okolní oblast.

Vyřazení jaderné elektrárny v Černobylu z provozu by mělo být provedeno ve třech fázích:

  • Konečné odstavení (dokončeno) a konzervace (bude dokončeno do roku 2028);
  • Bezpečné uzavření (2029–2045);
  • Demontáž (2045–2064).

Dokončení činností souvisejících s vyřazením jaderné elektrárny v Černobylu z provozu je plánováno do roku 2065.

Publikováno

Svazy: Úpravy cílů EU jsou jen dílčí ústupky, problémy pro průmysl moc neřeší

emise-továrna-elektrárna

Dohodnuté úpravy v klimatické politice EU jsou pouze dílčími ústupky, a rizika velkých problémů a ztráty konkurenceschopnosti pro český i evropský průmysl nadále přetrvávají, zhodnotily dnes výsledky jednání ministrů EU Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. Jde podle nich zatím spíš jen o odklad některých problémů na později. Zároveň upozornili, že klíčové budou podmínky v legislativě. Vyplývá to z komentářů obou organizací pro ČTK. Teplárenské sdružení uvedlo, že se odkladem prodlužuje zvýhodnění domácností, které si samy vyrábí teplo z fosilních paliv.

Členské státy EU dnes schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Jedním z nich je, že systém nových emisních povolenek ETS 2, který se má týkat i silniční dopravy a vytápění, bude odložen o jeden rok a spuštěn v roce 2028. Za další z hlavních ústupků označil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to, že cíl do roku 2040 bude snížen na 85 procent za celou EU, bez závazných dílů pro jednotlivé státy, a až pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí.

Hospodářská komora sice uvítala vyjednané dílčí ústupky, spokojená ale není. „ETS 2 potřebuje důslednou revizi, nikoli jen oddálení problému o jeden rok,“ uvedla ředitelka úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková. Snížení klimatického cíle na 85 procent a možnost redukce emisí prostřednictvím mezinárodních kreditů podle ní znamená reálné zmírnění ambice o dva procentní body. „Nejasné ovšem je, co když kredity nenaplní celých pět procent, pak poroste tlak na domácí opatření,“ řekla Janáková.

Komora naopak ocenila příslib vyššího bezplatného přidělení povolenek pro český průmysl i po roce 2028. „Zatím je to ale jen příslib, konkrétní přínos ukáže až samotná úprava bezplatné alokace,“ podotkla Janáková. Pozitivně ohodnotila také důraz na geografickou rovnováhu investic z Inovačního fondu, bariérou ale podle ní zůstávají podmínky pro čerpání podpory, které jsou v jednotlivých členských státech odlišné.

Emise z výfuku automobilu
Emise z výfuku automobilu. Zdroj: Ruben de Rijcke / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-3.0

Svazu průmyslu se nelíbí zejména plán na snižování emisí, který hodnotí jako nerealistický a ohrožující český průmysl. „Evropský průmysl je ve velmi špatné kondici, protože jej trápí dlouhodobě vysoké ceny energie ve srovnání se zbytkem světa a klesající konkurenceschopnost i kvůli nadměrné regulaci. Obáváme se, že dopady na ČR budou disproporční kvůli vysokému podílu průmyslu na českém HDP, byť jde o unijní cíl a není stanoven příspěvek ČR,“ uvedl generální ředitel svazu Daniel Urban. Hlavní podíl na snižování podle něj ponese průmysl a energetika.

Svaz naopak uvítal dohodu o odkladu ETS 2. „Konkrétně u zavedení ETS 2 se očekávají dopady na inflaci až okolo jednoho procentního bodu, jejich odložení tedy prospěje udržení stabilní cenové hladiny,“ řekl Urban.

Úpravy klimatického cíle nebudou mít podle Teplárenského sdružení významný dopad na současné dekarbonizační aktivity v teplárenství. Snížení by ale podle tepláren bylo pomocí pro těžký průmysl. Snahu o odklad systému ETS 2 sdružení chápe. „Nicméně musíme upozornit, že se tím prodlužuje zcela nelogické zvýhodnění domácností, které si samy vyrábí teplo z fosilních paliv, proti domácnostem připojeným na teplárny, které budou během příštích pěti let investovat do dekarbonizace přes 200 miliard Kč,“ uvedlo sdružení.

Publikováno

Příčiny červencového výpadku elektřiny jsou dál nejasné, vyšetřování pokračuje

Elektrické vedení

Příčiny červencového rozsáhlého výpadku elektřiny v Česku jsou zatím stále nejasné. Vyšetřování události pokračuje pátým měsícem, provozovatel soustavy ČEPS v současné době analyzuje shromážděná data. Kromě toho pokračuje také vyšetřování Expertního panelu, který by měl vydat předběžnou zprávu v lednu. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.

Masivní výpadek elektrického proudu ze 4. července, který trval několik hodin, postihl asi milion odběratelů. V Česku je 6,3 milionu odběrných míst.

ČEPS zahájil spolu s odborníky analýzu výpadku téměř okamžitě, dosud vyšetřování ale uzavřeno nebylo. „Ve spolupráci s účastníky trhu bylo pro účely šetření nezbytné shromáždit širokou škálu dat, přičemž část z nich obdržela ČEPS od některých účastníků trhu až na začátku října. V tuto chvíli probíhá detailní expertní posouzení doplněných údajů, aby bylo možné zprávu o výpadku dokončit,“ uvedl Hrabal.

Zdroj: ČEPS

Další vyšetřování podle něj pokračuje na úrovni Evropské asociace provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) v Expertním panelu, kterého se účastní odborníci různých provozovatelů přenosových soustav včetně ČEPS, zástupci Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a národních regulačních orgánů. „Předběžná zpráva se očekává do šesti měsíců od události, tedy nejpozději v lednu 2026. Závěrečná zpráva pak do 12 měsíců, tedy do července 2026,“ popsal Hrabal.

Rozsáhlý výpadek elektřiny v ČR byl podle dřívějších zpráv ČEPS důsledkem souběhu několika výpadků. Na začátku bylo roztržení fázového vodiče, tedy kabelu, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. To vyřadilo z provozu páteřní linku V411, která je využívána pro vývod vysokých výkonů z elektráren a pro přenos elektřiny na dlouhé úseky. Vzápětí vypadl blok elektrárny Ledvice na Teplicku a velká rozvodna Krasíkov na Orlickoústecku. Dispečer kvůli velkému zatížení vypnul také vedení V208, které propojuje rozvodny. Důvod souběhu je ale dosud nejasný.

Provozovatel soustavy naopak vyloučil to, že za výpadkem bylo přetížení soustavy kvůli přetokům elektřiny ze zahraničí nebo poškození třetí osobou. Linka, jejíž výpadek vedl k výpadku, byla poškozena už loni, tehdy ale bez dalších problémů.

Publikováno

OPEC+ se od nového roku chystá přestat zvyšovat produkci

Ropná plošina, autor: Berardo62, flickr

Skupina OPEC+ se v neděli shodla, že mírně zvýší produkci v prosinci a poté od nového roku zvyšování produkce přestane, alespoň pro první čtvrtletí roku 2026. K zastavení růstu produkce kartel vede podle agentury Reuters hlavně obava z tzv. glutu, tedy nadprodukce a následného pádu cen.

Kartel zvýšil cíle (kvóty) své produkce o zhruba 2,9 milionu barelů denně, což představuje přibližně 2,7 % světové nabídky od dubna. Od října však tempo růstu zpomalil, jelikož dále roste obava z nadprodukce. Otázky se také týkají budoucnosti Ruska, které je jedním z členů organizace a v současnosti čelí novým sankcím zaměřeným na firmy Lukoil a Rosněfť.

Osm členů skupiny se v neděli dohodlo na mírném navýšení plánované produkce pro prosinec o zhruba 137 000 barelů ropy denně, stejné číslo jako v říjnu a listopadu.

„Po prosinci, z důvodu sezónnosti, se osm států rozhodlo pozastavit navyšování produkce v období leden až březen 2026,“ stojí v oznámení organizace.

V posledních měsících cena ropy spíše klesala, hlavně kvůli obavám o budoucnost světové ekonomiky, 20. října se ceny dostaly na pětiměsíční minimum. Trend se však pomalu otáčí – panuje určitý optimismus ohledně amerických vyjednávání o obchodních dohodách a do cen se navíc promítly nedávné americké sankce na ruské firmy. Cena ropy už také reagovala v pondělí lehkým nárůstem.

OPEC+

OPEC+ je volnější koalice států s podobnými zájmy jako původní kartel OPEC. Patří sem například Rusko, Mexiko, Brazílie, Súdán, Kazachstán či Malajsie. U tohoto konkrétního rozhodnutí je však výslovně zmíněno osm zemí: Rusko, Alžírsko, Irák, Saúdská Arábie, Omán, Kazachstán, Kuvajt a Spojené arabské emiráty. Skupina se má znovu sejít na konci listopadu.

Vztahy mezi těmito aktéry rozhodně nejsou vždy přátelské a geopoliticky se často rozcházejí. Například Írán je pro Saúdskou Arábii hlavním protivníkem, zatímco pro Rusko důležitým spojencem. Proč se však do nějaké míry navzájem potřebují, ukázal rok 2020. Tehdy Saúdská Arábie rozpoutala proti Rusku cenovou válku poté, co Moskva během pandemie COVID-19 odmítla snížit produkci. Výsledkem byl krátkodobý kolaps cen ropy na jednotky dolarů za barel; v některých případech se dokonce krátce obchodovalo i za záporné ceny. Od té doby se však vztahy mezi Moskvou a Rijádem zdají být relativně korektní.

Okolo ceny a poptávky po ropě v novém roce panuje řada nejistot, od vývoje války na Ukrajině, přes obavy z ekonomické recese a poklesu poptávky, až po nejasnosti kolem amerických plánů s Venezuelou, která stále patří mezi významné producenty.

Publikováno

Analytici: Spotřeba elektřiny pro elektromobily vzroste v Evropě do roku 2030 na dvojnásobek

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobilitu

Podle odborníků diskutujících v podcastu energetického portálu Montel povede zvyšující se podíl elektromobilů na trhu s nově prodanými vozy v Evropě k tomu, že se spotřeba elektřiny pro elektromobily v krátké době zdvojnásobí. Jiné sektory však mohou zažít ještě větší nárůst spotřeby. Nabíjecí infrastruktura pak může představovat úzké hrdlo rozvoje elektromobility.

Analytici se shodli na tom, že nárůst spotřeby elektřiny pro elektromobily v Evropě bude strmý. Shan Tomouk, vedoucí energetického výzkumu ve společnosti Benchmark Mineral Intelligence, odhaduje spotřebu v letošním roce na úrovni 45 TWh. V roce 2030 pak očekává už okolo 100 TWh. Pro vytvoření perspektivy – celková roční spotřeba Evropy se má aktuálně pohybovat okolo 2700 TWh, z toho na ČR připadá necelých 58 TWh.

K nárůstu spotřeby Tomouk dále dodal, že přestože očekáváný nárůst je významný, tak v porovnání s předpokládaným nárůstem spotřeby elektřiny např. v datacentrech není tento nárůst „až tak obdivuhodným“. O datacentrech, jejich spotřebě spojené i se zamýšleným investicemi technologických gigantů do jaderné energie, jsme psali např. zde, zde.

Zpátky ale k elektromobilitě. Za první tři kvartály letošního roku činil podle Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) podíl elektrických vozidel na prodeji nových vozů přibližně 16 %. Nejvyšší podíl nových elektrických aut má pak Norsko, a to 95 % všech nově prodaných vozů – důvody lze najít zejména ve státní podpoře (daňové úlevy, silniční poplatky atd.)

V tomto kontextu je zajímává také prezentace Jakuba Seidlera z ČNB, ze které lze vyčíst, že méně než 20 % aut v ČR je mladších 5 let a že průměrné stáří vozu v ČR je aktuálně více než 16 let. Obecně je pak procentuální podíl bezemisních aut (elektromobily a auta na vodík) na celkovém počtu velmi malý. Průměr v EU byl lehce nad 2 %.

Úzké hrdlo rozvoje je v infrastruktuře

Přechod k elektrickým vozidlům by pak mohl představovat výzvu pro evropskou elektrickou infrastrukturu, shodli se v podcastu Tomouk a Wenche Teiglandová, výkonná ředitelka společnosti Fount provozující síť nabíjecích stanic.

„Dokonce i v Norsku, kde je síť poměrně odolná, vidíme problémy při zavádění těžkých nákladních vozidel, která vyžadují výkonnější nabíjecí stanice,“ uvedla Teiglandová.

Doplnila také, že nabíjecí stanice musejí být umístěny i podél silnic, u kterých však v současnosti mnohdy není síť dostatečně rozvinuta, resp. není tam „kapacita“ pro připojení.

„Evropské sítě nebyly nutně vybudovány s ohledem na elektrifikaci dopravy. Když budujete sítě rychlonabíjecích stanic, kde může mít jedna stanice odběr 1–2 MW, vznikají fronty na připojení do sítě,“ rozvedl Tomouk s tím, že distribuční společnosti potřebují určitý čas na úpravu své soustavy tak, aby bylo možné připojit nové zařízení a síť byla bezpečná.

Publikováno

Rakousko zmenšuje plynovou síť. Průmysl varuje před rizikem deindustrializace

gas, infrastructure, pipeline, construction, plynovod, výstavba

Rakousko se chystá k zásadní změně ve své plynárenské infrastruktuře. Ministr hospodářství a energetiky Wolfgang Hattmannsdorfer na konci října oznámil, že od roku 2026 má dojít k postupnému redimenzování plynárenské sítě. Oficiálně má jít o krok směrem k naplnění klimatických cílů EU a strategie Net Zero do roku 2045, ve skutečnosti však změna přináší vážné otázky ohledně budoucnosti průmyslu a konkurenceschopnosti země.

Zásadní rámec této transformace doplňuje návrh regulátora E-Control, podle něhož se mají od 1. ledna 2026 zvýšit síťové poplatky za plyn v průměru o 18,2 %, a to v závislosti na regionu od +6,5 % až po +35 %. Důvodem je snižující se odběr plynu, což znamená, že fixní náklady na údržbu a provoz sítě se rozpočítávají na stále menší počet zákazníků, a to nevyhnutelně vede k růstu poplatků.

Rozhodnutí o tom, které části potrubí budou odstavovány, má být ponecháno lokálním orgánům a provozovatelům sítí podle ekonomické návratnosti a skutečné poptávky. Nejde tedy o plošné rušení, ale o cílené uzavírání málo využívaných větví, přičemž část infrastruktury má být převedena na přepravu vodíku v rámci vznikající vodíkové páteřní sítě (Hydrogen Backbone).

Z krátkodobého hlediska ale tato politika vyvolává rostoucí obavy v průmyslovém sektoru. Největším spotřebitelem plynu v zemi je společnost voestalpine AG, která v obchodním roce 2023/24 spotřebovala energii v rozsahu 36,4 TWh, z čehož 17,4 % připadá na zemní plyn. – ekvivalent 6,34 TWh elektřiny, tedy přibližně 8 % celkové rakouské výroby elektřiny.

Bez stabilního a levného přístupu k plynu je ohrožena jak kontinuita výroby, tak plánovaná transformace hutního průmyslu. Náhrada plynu uhlím by zpochybnila klimatické závazky, přechod na elektřinu zase naráží na limity dostupnosti a nestálost výroby z obnovitelných zdrojů energie.

Voestalpine přitom patří k hlavním symbolům technologické modernizace. V Linci připravuje projekt greentec steel, který počítá s přechodem na elektrickou obloukovou pec (EAF) a využíváním surovin ve směsi 40–60 % ocelového šrotu, 20 % HBI (Hot Briquetted Iron) a 20 % tekutého surového železa. HBI je produkt přímé redukce železné rudy (DRI), která se zatím provozuje na zemní plyn, ale v dalších letech má postupně přecházet na vodík. Cílem je snížit emise CO2 o více než 30 % do konce desetiletí, přičemž provoz nové pece by měl začít v roce 2027.

Paradox této přeměny spočívá v tom, že čím rychleji Rakousko snižuje svou závislost na plynu, tím dražší se plyn stává pro ty, kdo jej ještě potřebují. Se stejným problémem se potýkají všechny plynárenské sítě v Evropě.

Energeticky náročné provozy, jako jsou hutě, chemické závody či cementárny, se bez stabilního zdroje energie neobejdou. Zatímco politická reprezentace zdůrazňuje ekologickou stránku transformace, průmysl varuje před rizikem deindustrializace.

Publikováno

FT: Čína motivuje datová centra k přechodu na domácí čipy levnější elektřinou

Čína zavedla dotace, které sníží pro některá z největších datových center v zemi účty za energii až o polovinu. Dotace se vztahují pouze na datová centra využívající domácí čipy pro umělou inteligenci (AI), ne zahraniční čipy, jako ty od firmy Nvidia. Cílem tohoto kroku je podpořit domácí čipový průmysl. Napsal to dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na informované zdroje.

Místní vlády zvýšily pobídky na pomoc čínským technologickým gigantům, jako ByteDance, Alibaba a Tencent, které zasáhly vyšší náklady na elektřinu po zákazu Pekingu nakupovat čipy pro AI od společnosti Nvidia. Podle listu dotace přicházejí poté, co si několik technologických firem stěžovalo regulačním orgánům na zvýšení nákladů na používání domácích čipů od firem jako Huawei a Cambricon, z nichž většina je energeticky méně úsporných, než čipy firmy Nvidia.

Tento krok je další ukázkou toho, jak Čína motivuje své technologické společnosti, aby omezily svoji závislost na Nvidii a posílily domácí polovodičový průmysl, a Čína tak mohla lépe konkurovat USA v závodě o AI, uvedl FT. Podle odborníků elektřina potřebná k produkci stejného množství jednotek výpočetního výkonu ze současné generace čínských čipů je asi o 30 až 50 procent vyšší než u čipu H20 firmy Nvidia.

Čína nyní poskytuje levnější a zelenější elektřinu, než Spojené státy. Místní samosprávy, aby přilákaly největší projekty, navíc nabízejí dotace na elektřinu a další pobídky. Některé podle zdrojů stačí na to, aby pokryly náklady na provoz datového centra zhruba na rok. S novou dotací se cena průmyslové elektřiny sníží na 5,6 amerického centu (1,2 Kč) za kilowatthodinu (kWh). V USA je průměrný náklad na průmyslovou elektřinu podle vládního úřadu pro energetické informace 9,1 centu za kWh.

Publikováno

Equinor: Obchodní model Orstedu není nadále proveditelný, akcie Orstedu se propadla za 3 měsíce o více než 60 %

Offshore větrný park

Obchodní model dánského energetického giganta, společnosti Orsted, pro sektor offshore větrných elektráren není za současných tržních podmínek nadále ekonomicky životaschopný. Uvedl tak pro energetický portál Montel finanční ředitel společnosti Equinor, která je druhým největším akcionářem společnosti.

Společnost Orsted čelí kombinaci zpožďování a prodražování projektů, jež je navíc umocněna obratem americké administrativy od větrných projektů. Přitom právě vůči americkému trhu má Orsted významnou expozici.

Kombinace těchto faktorů znamená vyšší rizikovost portfolia, což má za následek, že pro společnost je obtížnější zajistit si potřebný kapitál pro další rozvoj. Situaci se rozhodl vyřešit Orsted úpisem nových akcií – a to v hodnotě až 9,4 mld. USD. V důsledku se cena akcie za poslední 3 měsíce propadla o více než 62 % na stávajících 117 DKK. Za posledních 5 let akcie odepsala cca 88,5 % své tehdejší hodnoty.

Současný model Orstedu již nefunguje

Největším akcionářem Orstedu je Dánsko, které drží ve společnosti přibližně 50,1 %. Dánsko svou participaci na úpisu nových akcií potvrdilo s tím, že si přeje zachovat svůj nadpoloviční podíl, čímž odvrátilo možné finanční problémy společnosti. Druhým největším akcionářem je Equinor s cca 10% podílem. Dle něj se ale bude muset stávající obchodní model změnit.

„Model společnosti Orsted vždy spočíval v tom, že rozvíjí projekty, které pak prodává dál,“ uvedl finanční ředitel Equinoru Torgrim Reitan pro Montel po prezentaci nejnovějších finančních výsledků skupiny v Oslu. „Tento trh se však v posledních letech výrazně zhoršil.“

Reitan specificky zmínil změnu v USA nastalou při nástupu Donalda Trumpa do úřadu. Dle něj ani Equinor, ani Orsted nepředpokládal, že by změna mohla ohrozit stávající projekty v pokročilém stádiu rozpracovanosti a s platným stavebním povolením.

Tím hovořil např. o projektu Empire Wind (810 MW) nebo Revolution Wind (704 MW), kde byl v obou případech vydán příkaz k zastavení prací, který byl ovšem následně stažen nebo zrušen. Pro dokreslení rozměrů obou projektů – celkový výkon všech větrných elektráren na území ČR byl ke konci roku 2024 necelých 354 MW.

„Rizikový obraz ve Spojených státech je nyní úplně jiný. Naše ochota dále investovat do americké offshore (pobřežní) větrné energie je velmi nízká,“ uvedl Reitan.

Publikováno

V Dukovanech skončila po dvou měsících plánovaná odstávka druhého bloku

Elektrárna Dukovany na Třebíčsku

V Jaderné elektrárně Dukovany skončila plánovaná odstávka druhého výrobního bloku spojená s obměnou části paliva, údržbou a kontrolami zařízení. Blok přestal dodávat elektřinu do sítě 29. srpna. Dodávky z obou turbosoustrojí energetici obnovili v pondělí ve 23:13. ČTK to dnes sdělil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V provozu jsou tak všechny čtyři bloky Dukovan. Na plný výkon se elektrárna dostane v následujících dnech.

„Před uvedením bloku na plný výkon čeká energetiky ještě další řada standardních testů a zkoušek,“ uvedl mluvčí.

Řízenou štěpnou reakci v reaktoru druhého bloku operátoři obnovili minulou sobotu večer. Pak zvyšovali výkon a prováděli předepsané kontroly a testy zařízení. K přenosové soustavě blok připojovali od pondělního odpoledne.

Kromě výměny pětiny palivových kazet v reaktoru za čerstvé prováděli energetici v bloku velký počet pracovních úkolů. Mezi nejvýznamnější patřily výměna kabeláží, rekonstrukce úsekových rozvaděčů a modernizace řídicího a bezpečnostního systému jednoho ze tří záložních dieselových generátorů. Práce v bloku se podle firmy ČEZ podařilo energetikům dokončit s několikadenním předstihem.

Jaderná elektrárna Dukovany, nuclear
Jaderná elektrárna Dukovany, Vladimír Sládek. Zdroj: Pexels

Další odstávka bude v Dukovanech v polovině prosince na prvním bloku. „Vždy se snažíme odstávky největších českých energetických zdrojů směřovat na období s nižší spotřebou. Takovým obdobím jsou i vánoční svátky,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Česko má šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dukovany loni dodaly do přenosové sítě 14,7 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos zatím 12,1 TWh. Elektrárna Temelín minulý rok vyrobila 15 TWh elektřiny.

Jaderná elektrárna Dukovany má nyní čtyři bloky, které byly uváděné do provozu v letech 1985 až 1987. Zakázku na stavbu dalších dvou bloků získala korejská společnost KHNP. Se společností Elektrárna Dukovany II, která má jako investor projekt na starosti, uzavřela dohodu o stavbě bloků v červnu. Geologický průzkum pro tyto bloky začal v srpnu.

Publikováno

RWE oficiálně zahájilo stavbu největšího německého bateriového úložiště

V Německu zahájili stavbu největšího bateriového úložiště s instalovaným výkonem 400 MW schopného dodávat elektřinu téměř 2 hodiny. Úložiště má pomoci Bavorsku vypořádat se s kolísavou výrobou z obnovitelných zdrojů energie a zajistit síťovou stabilitu. Současné plány počítají se zprovozněním baterií v lokalitě odstavené jaderné elektrárny na začátku roku 2028.

Německé energetická společnost RWE oznámila, že oficiálně zahájila výstavbu největšího německého bateriového úložiště. Úložiště s celkovým výkonem 400 MW a kapacitou 700 MWh vyroste v lokalitě Gundremmingen v Bavorsku. Společnost na výstavbu technologie vynaloží zhruba 230 milionů EUR (zhruba 5,6 miliardy Kč).

 „Gundremmingen zůstává klíčovou bavorskou energetickou lokalitou. Kromě nového bateriového úložiště se plánuje výstavba také 55hektarového solárního parku a plynové elektrárny. Bateriové úložiště stabilizuje síť v bezvětří a při počasí bez slunce. Bavorsko, jakožto ekonomicky nejúspěšnější spolková země Německa, potřebuje hodně energie. Mnohokrát děkujeme společnosti RWE a všem jejím zaměstnancům za jejich velké nasazení zde na místě,“ uvedl Markus Söder, bavorský ministerský předseda.

Technologie bateriového úložiště se bude skládat z více než 200 kontejnerů s  přibližně 850 tisíci lithium-železo-fosfátovými bateriovými články. RWE uvádí, že díky modernímu řízení a ultrarychlým střídačům budou baterie schopné reagovat na situaci v síti v během milisekund. Uvedení do komerčního provozu společnost plánuje na začátku roku 2028.

Náhrada za jaderný zdroj?

Bateriové úložiště je zajímavé také tím, že vyroste v lokalitě odstavené jaderné elektrárny Gundremmingen. Ta disponovala celkem třemi bloky s varnými reaktory, přičemž dva z nich z 80. let minulého století s výkonem přes 1300 MW vyráběly elektřinu až ro roku 2017, respektive 2021. Kromě výstavby tak v Gundremmingenu probíhají také demontážní práce, které potrvají minimálně do roku 2030. RWE uvádí, že v lokalitě i nadále zaměstnává zhruba 400 pracovníků.

„Energetický systém budoucnosti vyžaduje výkonná úložiště energie. Výstavbou největšího německého bateriového úložiště energie v Bavorsku, atraktivním regionu pro výrobu energie, vysíláme silný signál. Gundremmingen dokazuje náš trvalý závazek k důslednému využívání našich lokalit a toto nové úložiště je jen začátkem,“ dodal  Markus Krebber, generální ředitel společnosti RWE AG.

Společnost RWE uvádí, že celosvětově provozuje bateriová úložiště s výkonem okolo 1,2 GW a dalších 2,7 GW projektů je ve výstavbě. Letos v červnu v sousedním Nizozemsku spustila ultrarychlou baterii schopnou poskytovat síti umělou setrvačnost.

Publikováno

Sankce uvalené na Lukoil vyvolaly bulharský zákaz vývozu paliv do EU

Bulharsko, Sofia

Bulharský parlament schválil dočasný zákaz vývozu některých paliv do členských států Evropské unie. Opatření má zajistit stabilitu domácího trhu po amerických sankcích uvalených na ruský ropný koncern Lukoil, který provozuje největší bulharskou rafinerii v Burgasu. Zatímco vláda krok hájí jako nezbytný pro ochranu domácích dodávek, v Bruselu i mezi sousedními státy vyvolává obavy z narušení jednotného evropského trhu. Informoval o tom server Reuters.

Zákaz se vztahuje především na vývoz nafty a leteckého paliva do členských zemí EU. Výjimku však tvoří zásobování lodí a letadel, stejně jako dodávky pro ozbrojené síly NATO a EU. Ředitel celní správy může navíc povolit individuální výjimky.

Rozhodnutí iniciovaly vládní strany a získalo širokou podporu 135 hlasů a jen čtyři hlasy proti. Parlament zároveň uložil předsedovi Státní agentury pro válečné zásoby, aby do týdne prověřil stav národních palivových rezerv. Cílem je ověřit, zda má země dostatek zásob pro případ výpadků produkce či distribuce.

Lukoil v centru dění

Bulharská ekonomika je na Lukoilu silně závislá. Společnost provozuje rafinerii Burgas s kapacitou 190 000 barelů ropy denně, více než 200 čerpacích stanic a rozsáhlou síť skladů i přepravních kapacit. Po uvalení amerických sankcí na Lukoil a Rosněfť kvůli pokračující válce na Ukrajině oznámil Lukoil, že prodá své zahraniční aktivity globálnímu obchodníkovi s komoditami Gunvor, aby se vyhnul dopadům restrikcí.

Z pohledu bulharské vlády jde o preventivní krok. Vláda chce zabránit situaci, kdy by sankce ochromily dodávky z klíčového podniku a způsobily nedostatek paliv na domácím trhu.

Politika versus trh

Rozhodnutí přichází v době, kdy se Evropská unie snaží koordinovat energetickou politiku a postupně omezovat dovoz ruských fosilních paliv. Bulharský krok ale ukazuje, že při konkrétní hrozbě výpadků mohou státy upřednostnit národní energetickou bezpečnost před principy jednotného trhu.

Analytici upozorňují, že tento precedens může být problémem pro regionální stabilitu. Zvláště státy jako Rumunsko, Řecko či Severní Makedonie, které jsou s Bulharskem propojeny obchodními toky paliv, mohou pociťovat dopady omezení vývozu.

Signál pro Brusel

Krok bulharské vlády zároveň odhaluje hlubší dilema EU: jak sladit tlak na přerušení vazeb s ruským energetickým sektorem s reálnou závislostí některých členských států na ruských firmách. Bulharská vláda v minulosti opakovaně žádala výjimky z embarga na ruskou ropu. Argumentovala ekonomickou závislostí a potřebou přechodného období.

Pokud by se současný zákaz vývozu protáhl, mohl by ohrozit princip energetické solidarity a vést k dalším jednostranným krokům v jiných státech. Evropská komise tak bude zřejmě tlačit na jasný harmonogram ukončení omezení i na posílení regionální koordinace dodávek.

Zdroj: ČPS. ppk 2024, Victor Bernabeu, Wolfgang Peters, Barbara Jinks
Victor Bernabeu, Wolfgang Peters, Barbara Jinks na Podzimní plynárenské konferenci. Zdroj: ČPS

Dočasné řešení, nebo nový precedent?

Bulharská vláda tvrdí, že opatření je pouze dočasné a má chránit domácí trh před otřesy. Přesto může sloužit jako test, jak daleko mohou členské státy zajít při prosazování národních zájmů v rámci evropské energetické politiky.

Publikováno

Německo hledá úložiště jaderného odpadu, vhodná místa jsou i na hranici s ČR

Jaderný odpad

Berlín 3. listopadu (zpravodaj ČTK) – Německo dál hledá trvalé úložiště jaderného odpadu. Oblast, ve které by mohlo jednou být, úřad BGE zredukoval na 25 procent rozlohy země. Informoval o tom dnes na tiskové konferenci. Za vhodné pro vybudování úložiště úřad nyní považuje mimo jiné oblasti na hranici s Českem: v Krušných horách, na Šumavě a v Českém lese. Sklad má být hotový do roku 2050.

Německo rozhodlo o ukončení výroby elektrické energie z jádra v roce 2011 za vlády kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Poslední tři jaderné elektrárny odpojilo Německo od sítě v roce 2023 a energii z jádra tak přestalo vyrábět po více než 60 letech.

Dále ovšem pokračuje hledání místa pro trvalé úložiště jaderného odpadu. Cílem podle agentury je, aby v něm mohl zůstat pod zemí nejméně milion let. Spolková společnost pro trvalé uložení (BGE) dnes uvedla, že na základě geologických vlastností podloží vytipoval oblasti, ve kterých by mohlo úložiště vzniknout. Zaujímají zhruba 25 procent rozlohy Německa, které má přes 357.000 kilometrů čtverečních. Loni to bylo ještě 44 procent.

Jaderný odpad
Jaderný odpad. Zdroj Pixabay

Prověřované oblasti se nacházejí především na severu země, z nich už jako vhodné BGE označil mimo jiné místa v okolí Braunschweigu, Hannoveru či Osnabrücku. Ve středním Německu první fází prověřování úspěšně prošly oblasti u Halle a Erfurtu. Vhodná by podle BGE mohla být také některá místa na česko-saské hranici v Krušnohoří a na česko-bavorské hranici v oblasti Českého lesa a Šumavy. V aktualizované mapě jsou za vhodné označeny také tři velké oblasti v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa.

BGE zatím oblasti prověřuje od stolu. „Díváme se jen na geologická data, která máme k dispozici,“ uvedla předsedkyně úřadu Iris Graffunderová. Roli hraje geologické složení, ale například i hrozba zemětřesení. Až na konci roku 2027 chce BGE navrhnout oblasti, ve kterých by se měl provést povrchový průzkum. Konečné rozhodnutí o tom, kde se bude úložiště budovat, je pak na zákonodárcích. Nejpozději do roku 2050 by měl být hotový sklad pro 27.000 krychlových metrů vysoce radioaktivního odpadu, který vznikl za 60 let provozu jaderných elektráren v Německu. V současnosti je německý jaderný odpad v 16 provizorních úložištích v nejrůznějších částech země.

Místo pro trvalé uložení jaderného odpadu se hledá také v Česku. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) letos v září oznámila, že zahajuje geologické a hydrogeologické mapování lokalit, které připadají v úvahu pro stavbu hlubinného úložiště. Jedná se o čtyři území: Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína a Horka a Hrádek na Vysočině. Lokalita, kde se úložiště postaví, má být podle aktualizované koncepce pro nakládání s radioaktivním odpadem vybrána do roku 2030. Pravidla EU pro takzvané zelené investice nařizují Česku mít hotové úložiště do roku 2050.