Publikováno

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Německé i evropské zásobníky plynu jsou na začátku topné sezony neobvykle málo naplněné

Německo vstupuje do topné sezony 2025/2026 s významně nižší naplněností zásobníků zemního plynu, než tomu bylo v předchozích letech. Obdobný stav je pozorován i v rámci Evropské unie jako celku. Česká republika je na tom o něco lépe.

Německá asociace provozovatelů zásobníků zemního plynu INES podle zahraničního server Clean Energy Wire upozornila na skutečnost, že úroveň naplnění německých zásobníků zemního plynu na úrovni 75 % je při vstupu do topné sezóny významně nižší než v předchozích letech.

Celý článek najdete ZDE.

2. USA rozhořčeny: Británie dává přednost SMR před americkou jadernou technologií

Spojené království podpořilo vývoj malých modulárních reaktorů a rozhodlo, že první projekt se bude realizovat v Severním Walesu na místě odstavené jaderné elektrárny. USA rozhodnutí  kritizují, na stejném místě si dělaly zálusk na zakázku pro Westinghouse.

Spojené království vybralo v severním Walesu místo pro první malé modulární reaktory (SMR). Jedná se o ostrov Anglesey v severním Walesu, kde stojí jaderná elektrárna Wylfa. Její provoz skončil na konci roku 2015.

Celý článek najdete ZDE.

3. Německá průmyslová cena elektřiny je blízko schválení EU. Podnikům se nelíbí podmínky návrhu

Německo se blíží dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má začít platit od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Program v hodnotě 3-5 miliard eur má podpořit energeticky náročné podniky, které čelí vyšším cenám elektřiny než globální konkurence. Podpora zahrnuje také plánované aukce na výstavbu 8 GW plynových elektráren připravených na vodík. Německá vláda však stále čeká na formální schválení opatření ze strany EU.

Němečtí koaliční lídři oznámili, že vyjednávání s Evropskou komisí o zavedení snížené průmyslové ceny elektřiny postupují velmi příznivě. Opatření má vstoupit v platnost 1. ledna 2026 a platit až do konce roku 2028.

Celý článek najdete ZDE.

4. Britská jaderná elektrárna Hinkley Point B získala povolení k vyřazení z provozu

Tři roky odstavená jaderná elektrárna Hinkley Point B v britském Somersetu získala od regulátora povolení k vyřazení z provozu. Nic již tak nebrání demontáži dvou bloků typu AGR s instalovaným výkonem 1250 MW. Práce na vyřazování technologie z provozu zaberou více než 10 let. V lokalitě Hinkley Point nyní Spojené království staví dva nové bloky typu EPR s celkovým výkonem 3,2 GW, které se do provozu dostanou po roce 2030.

Britský jaderný regulační úřad (Office for Nuclear Regulation – ONR) oznámil, že udělil povolení k vyřazení z provozu pro jadernou elektrárnu Hinkley Point B. Provoz elektrárny s dvěma reaktory ukončila společnost EDF Energy již v roce 2022. Od té doby provozovatel mimo jiné z reaktorů vyjmul jaderné palivo.

Celý článek najdete ZDE.

5. Aukce na nové plynové zdroje v Německu: Vláda zredukovala plán na 8 GW

Po dlouhých jednáních s Evropskou komisí představila německá vláda výrazně upravený plán výstavby nových plynových zdrojů. V příštím roce chce vypsat aukce na nejméně 10 GW řiditelné kapacity pro období, kdy obnovitelné zdroje nepokryjí spotřebu. Pouze 8 GW z toho mají tvořit plynové elektrárny připravené na budoucí provoz na vodík. Oproti původnímu záměru vybudovat až 20 GW do roku 2030 jde o podstatné zredukování původních představ, informuje server Montel News.

Kancelář Merz ve čtvrtek 13. listopadu oznámil, že jednání s Evropskou komisí míří do finále. Komise by měla v nejbližší době schválit dlouho odkládaný režim státní podpory, který je podmínkou pro spuštění aukcí. Ty mají podpořit výstavbu nových zdrojů o výkonu alespoň 10 GW.

Celý článek najdete ZDE.

6. ČEZ v Ústeckém kraji investuje do teplárenství 20 miliard korun, staví kotelny

ČEZ do teplárenství v Ústeckém kraji investuje 20 miliard korun. Hotové jsou nové plynové kotelny v Prunéřově a Tušimicích na Chomutovsku a pět plynových kotelen v ústecké čtvrti Střekov. V Prunéřově se připravuje stavba biomasové kotelny, kogenerační jednotky a horkovodu do Kadaně. V Tušimicích firma počítá se stavbou malého modulárního reaktoru a zvažuje stavbu paroplynového cyklu v Trmicích na Ústecku. Novinářům to dnes řekl ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Skupina ČEZ bude podle Čermáka připravena na řízený odchod od uhlí do roku 2030. „Je to pro nás reálný horizont,“ uvedl. Výše investic se do cen tepla promítne minimálně. „Z dlouhodobých plánů a smluv vyplývají nárůsty, které jsou ve srovnání s republikou poměrně malé,“ řekl. Loni v květnu ČEZ uvedl, že do roku 2030 investuje v Ústeckém kraji 100 miliard korun do transformace energetiky a teplárenství. Díky tomu by se měl zachovat systém centrálního zásobování teplem, který funguje ve většině větších měst v kraji.

Celý článek najdete ZDE.

7. Německo snižuje financování do opatření v oblasti ochrany klimatu

Nedávné škrty v rozpočtu německé vlády pravděpodobně znemožní splnění závazků v oblasti klimatu a energetiky. Dle kritiků to na hlavní ekonomiku Unie vrhá negativní světlo, a to i vzhledem k tomu, že přichází v době konání každoroční klimatické konference COP.

Rozhodnutí  snížit rozpočet na financování opatření v oblasti klimatu vyvolalo vlnu nevole ze strany environmentálních organizací, některých politiků a akademiků. Informoval o tom server Euractiv.

Celý článek najdete ZDE.

8. O geotermální energii je velký zájem, ukázala konference v Litoměřicích

Velký zájem o možnosti využití geotermální energie ukázala dnešní konference v Litoměřicích, na které se sešli vědci, podnikatelé i zástupci samospráv. Čerpání tepla z nitra Země by se mohlo stát podle odborníků součástí náhrady uhlí jinými zdroji. Geotermální energii by mohly využívat i obce v budovách a městských energetických systémech. Tak tomu bude v případě Litoměřic, kde v lednu začne hloubení mělkých vrtů. ČTK to řekl Antonín Tym, manažer geotermálního projektu Synergys.

Výzkumníci, zástupci vrtných společností, developeři a představitelé veřejné správy zaplnili konferenční sál litoměřického hradu a debatovali o praktickém využívání geotermální energie, ale také o bezpečnosti, způsobech jímání energie a jejího zužitkování. Představovali technologie tepelných čerpadel, výměníků, které vytápějí a nebo také chladí budovy.

Celý článek najdete ZDE.

9. Japonsko se chystá znovu zprovoznit největší jadernou elektrárnu na světě

V Japonsku by mohla být brzy znovu uvedena do provozu největší jaderná elektrárna na světě Kašiwazaki-Kariwa, která byla odstavena před více než deseti lety po jaderné katastrofě ve Fukušimě. Guvernér prefektury Niigata, kde se elektrárna nachází, Hidejo Hanazumi by měl již v pátek oznámit, že souhlasí s částečným opětovným zprovozněním elektrárny, uvedla agentura Kjódó s odvoláním na několik nejmenovaných zdrojů. Schválením tak bude odstraněna poslední překážka v úsilí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO) o znovuzprovoznění elektrárny.

Hanazumi svůj záměr předloží k projednání prefekturnímu shromáždění, což je zákonodárný orgán dané oblasti, na jeho řádné schůzi, která začne 2. prosince. Pokud shromáždění jeho rozhodnutí podpoří, očekává se, že Hanazumi vyhoví žádosti centrální vlády a schválí opětovné spuštění provozu, uvedl list Nikkei.

Celý článek najdete ZDE.

10. Jaderná elektrárna Pakš II očekává první beton v únoru 2026

Maďarský úřad pro atomovou energii (HAEA) vydal klíčová povolení umožňující zahájit lití prvního betonu pro Jadernou elektrárnu Pakš II. Konkrétně udělil stavební licence pro budovu dozorny, budovu pomocných provozů a budovu technické údržby 5. bloku.

Jedno z rozhodnutí se týká také výstavby šestého bloku Pakš II. Další se vztahuje k výstavbě pátého bloku. První „jaderný“ beton — okamžik, od kterého je projekt oficiálně považován za „jadernou elektrárnu ve výstavbě“ — je plánován na únor 2026.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Graf ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Graf Německo

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu

Publikováno

Energetická nezávislost Litvy na křižovatce: Audit kritizuje klíčový mořský větrný park

Offshore větrná elektrárna

Vládní auditní kancelář v Litvě dostala od parlamentu zadání prozkoumat páteřní energetický projekt offshore větrných farem. Výsledek auditu odhaluje mnoho problémů a vyvolává tak nad projektem řadu otazníků.

Litva je v současnosti energetickým importérem, a to již od odstavení jaderné elektrárny Ignalina. Baltský stát spotřebuje zhruba 12 TWh elektřiny ročně, zatímco výroba činí přibližně 5 TWh. Zbytek je pokryt dovozem. V posledních letech se však rozdíl pomalu snižuje, a to díky sázce na obnovitelné zdroje. Hlavními zdroji elektřiny jsou v Litvě větrná energie (42,6 %) a solární energie (17,3 %).

Litevské vedení si tohoto problému je dlouhodobě vědomo a aktivně jej řeší. Země si klade ambiciózní cíl dosáhnout 100% podílu obnovitelných zdrojů. Klíčem k tomu mají být právě větrné elektrárny. Jejich počet v zemi výrazně narostl v posledních pěti letech, kdy bylo spuštěno mnoho projektů, například letos Kalme WF 1 a 2 s celkovým instalovaným výkonem přes 300 MW.

Páteřním projektem má však být velký offshore park v Baltském moři (po kterém čím dál více popukuje také třeba Polsko). Účelem projektu je dosáhnout do roku 2035 instalovaného výkonu až 1,4 GW. Park by tak měl být schopen dodat přes 5 TWh elektřiny ročně. První tendr na výstavbu první 700MW části se odehrál v roce 2023 a vyhrála jej společnost Offshore Windfarm One, vlastněná státní firmou Ignitis. Právě tato společnost se nyní dostala do hledáčku auditorů.

Problémů je mnoho

Audit byl Seimasem (litevským parlamentem) nařízen poté, co státní firma Ignitis přiznala že má problém sehnat zájemce o elektřinu skrze PPA (power purchase agreement) a že je celkově v nejistotě ohledně budoucnosti projektu. Teď se ukazuje že zákonodárci měli proč mít obavy.

Podle auditu projekt porušil pravidla tendru. Do tendru se přihlásila dceřiná společnost „Offshore Windfarm One, UAB“ [ UAB v Litvě značí akciovou společnost], která také získala povolení. Projekt však reálně nestaví a neorganizuje. Místo toho výstavbu zajišťuje její mateřská společnost Ignitis Renewables, UAB. Závažnějšími problémy jsou však ekonomické implikace související s vývojem na trzích. Nejenže za poslední rok zdražily některé komponenty větrných elektráren, ale cena elektřiny postupně klesá.

Audit zjistil, že projekt bude o 23 % dražší a jeho výnosnost pravděpodobně klesne, podle předpokladů to může být až o 40 %. Audit také kritizuje prvotní rozdělení projektu na dvě fáze, které podle něj celý projekt prodražilo. Dalším problémem je skutečnost, že Ignitis ani jeho dceřiná společnost dosud nenašly odběratele pro budoucí elektřinu a nebyly podepsány žádné power purchase agreements (PPA), které by zajistily odběr.

Problémy se ukázaly i v časových odhadech. Přestože se projekt fyzicky ještě nezačal stavět, nabral již zpoždění poté, co skupina Ignitis omezila některé své výdaje. Přibližně 60 % plánovaných prací bylo odloženo. Oficiální datum začátku výroby elektřiny je však stále stejné: 12. února 2030.

Audit doporučil několik řešení, jak splnit pravidla tendru a snížit náklady. Co je ovšem klíčové, jsou právě PPA; v Litvě se zdá, že není příliš podniků či institucí, které by o tento typ dohody měly zájem nebo jej vyžadovaly.

Mořské větrné parky jsou pro Litvu nadále klíčové pro dosažení energetické nezávislosti i splnění klimatických cílů. Je třeba vzít v úvahu, že jde o první projekt svého druhu v baltských státech. Audit však ukazuje, jak se podobné projekty mohou dostat do problémů v několika zásadních ohledech.

Publikováno

Obyvatelé Rohova na Opavsku v referendu schválili výstavbu větrných elektráren

Větrný park severně od Paříže

Obyvatelé Rohova na Opavsku v pátek v místním referendu vyslovili souhlas s výstavbou až pěti větrných elektráren v katastru obce. K referendu přišlo 189 lidí, tedy 39,8 procenta z 475 voličů. Z nich 128 čili 67,7 procenta hlasovalo pro elektrárny, 60 bylo proti a jeden hlas byl neplatný. Referendum tak je platné a výsledky pro obec závazné. Vyplývá to z výsledků hlasování zveřejněných na obecních internetových stránkách.

Místní plebiscit je platný při účasti alespoň 35 procent oprávněných voličů. Výsledek referenda je pro zastupitele při účasti nejméně 35 procent závazný, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina zúčastněných a současně alespoň 25 procent všech oprávněných voličů.

Starosta Roman Šušolík (Rohov pro všechny) řekl ČTK, že výsledek místního referenda vnímá jako jasně vyjádřenou vůli občanů a obec bude postupovat v souladu s jeho výsledkem. Hovořit o jednáních směřujících k samotné výstavbě je ale podle něj zatím předčasné.

„Nejprve bude výsledek referenda oficiálně projednán na nejbližším zasedání zastupitelstva, které přijme potřebná usnesení. Teprve na základě těchto kroků může obec pokračovat v jednáních s investorem – vždy tak, aby byl respektován názor občanů, dodrženy právní předpisy a byly chráněny zájmy obce,“ řekl Šušolík.

Obec podle něj eviduje zájem ze stran několika subjektů.

Starosta už v pátek ČTK řekl, že investoři zvažují v obci výstavbu maximálně pěti větrných elektráren, každé s plánovaným výkonem v rozsahu pěti až sedmi megawattů. Rohov podle něj může získat nemalé finanční příspěvky do rozpočtu, které by mohl využít na nákladné stavební akce, jako je obnova a výstavba obecní kanalizační sítě nebo opravy místních komunikací a budov.

Šušolík uvedl, že firma obci nabízí jednorázovou platbu za celkový počet vybudovaných elektráren i pravidelné roční plnění za každý rok provozu. „Dále je zde možnost sdílení elektřiny s odběrnými místy na katastru naší obce. V neposlední řadě nám nabízejí finanční podporu pro organizační složky obce, instituce a spolky prostřednictvím nadací,“ uvedl starosta.

Obec se na výstavbu elektráren nejprve ptala obyvatel v anketě. Lidé v ní sice vyjádřili souhlas, ale odpovědělo jich málo. To přimělo zastupitele vyhlásit místní referendum.

Publikováno

Jižní Korea mění kurz: Významný uhelný hráč v Asii míří k čisté energii

Uhelná elektrárna Alcúdia

Jižní Korea na summitu COP30 v Belému oznámila zásadní obrat. Vstoupila do Powering Past Coal Alliance (PPCA), globální aliance, která prosazuje konec výroby elektřiny z uhlí. Pro zemi se sedmou největší uhelnou instalovanou kapacitou na světě je to historický krok a jasný signál pro svět, že chce rychlejší přechod k čistým zdrojům.

Uhlí stále tvoří velkou část korejské energetiky. V roce 2024 se na výrobě elektřiny podílelo 30,5 %, ačkoli v roce 2015 to bylo ještě 42,5 %. Korea provozuje 61 uhelných bloků a několik z nich uvedla do provozu nedávno. Vstupem do PPCA však Jižní Korea mění pravidla: vláda už nebude stavět nové uhelné elektrárny a začne zavírat ty existující. Do roku 2040 plánuje ukončit provoz 40 bloků. O zbývajících 21 rozhodne po veřejné debatě a ekonomické a ekologické studii proveditelnosti. Konkrétní harmonogram představí příští rok.

Ministr pro klima, energii a životní prostředí Kim Sung-hwan zdůraznil, že tento krok nastartuje „spravedlivý přechod k čisté energii“. Korea chce posílit energetickou bezpečnost, omezit závislost na dovozu uhlí a otevřít prostor pro moderní obory, které vytvoří tisíce nových pracovních míst. Země dnes dováží téměř veškeré uhlí a patří mezi čtyři největší dovozce na světě. Přechod na obnovitelné zdroje tak slibuje i výrazné finanční úspory.

Změna má podporu i v domácím byznysu. Podle nedávného průzkumu chce 99 % korejských manažerů elektřinu z obnovitelných zdrojů a 92 % žádá konec uhlí do deseti let. Čistá energie se tak pro firmy stává nutnou podmínkou pro další růst a investice.

Tento krok zároveň posiluje celý asijsko-pacifický region. Korea může sehrát klíčovou roli v urychlení odklonu od uhlí i v sousedních státech. PPCA nyní představila plán, který nabízí konkrétní nástroje a doporučení. Má pomoci zemi postupovat rychle, ale zároveň citlivě k pracovníkům i komunitám, které na uhlí dosud závisely.

Publikováno

OZE letos poprvé vyrobily více elektřiny než uhelné zdroje. Tahounem je Čína

Obrázek dokumentující větrné turbíny při východu slunce.

V první polovině roku 2025 dále rostla globální poptávka po elektřině, expanze obnovitelných zdrojů však nárůst převážila. Zdaleka největší podíl na ní měla solární energie. Z hlediska emisí skleníkových plynů Čína a Indie jejich množství snížily, zatímco západní ekonomiky zaznamenaly nárůst.

V první polovině roku 2025 vzrostla celosvětová poptávka po elektřině oproti prvnímu pololetí předchozího roku o 369 TWh, tedy o 2,6 %. Vyplývá to z reportu organizace Ember, která čerpá data z 88 zemí pokrývajících 93 % veškeré poptávky. Mezinárodní energetická agentura (IEA) připisuje tuto skutečnost zejména rostoucímu využívání elektřiny v odvětvích průmyslové výroby, zvýšené poptávce po klimatizaci, zrychlující se elektrifikaci vedené dopravním sektorem a rapidní expanzi datových center.

Podle autorů dokumentu s názvem Global Electricity Mid-Year Insights 2025 byl nárůst ovšem více než kompenzován zvýšením výroby solární a větrné energie. Poprvé v historii letos předstihly obnovitelné zdroje uhlí v množství vyrobené elektřiny. Zatímco podíl obnovitelných zdrojů se zvýšil z 32,7 % na 34,3 %, podíl uhlí klesl z 34,2 % na 33,1 %. Tahounem je zejména solární energie, která je zodpovědná za 83 % tohoto nárůstu. Ta zaznamenala meziročně přírůstek 31 %, větrná energie pak 7,7 %.  Výroba elektřiny z vodních zdrojů poklesla o 2 %. Pokles zaznamenala taktéž biomasa a bioplyn, celkem o 1 %. Mírný nárůst o 2,5 % zaznamenaly naopak jaderné zdroje, o 4,7 % pak ostatní nízkoemisní zdroje.

Kdo stojí za solárním boomem

Největší zásluhy na celosvětovém růstu výroby elektřiny ze solárních elektráren měla Čína s podílem 55 %. V prvních šesti měsících tohoto roku Čína přidala více solární a větrné energie než zbytek světa dohromady. Na druhou stranu ale také ve zmiňovaném období uvedla do provozu 21 GW nových uhelných elektráren. To je nejvíce od roku 2016.

Mezi dvacítkou největších solárních producentů na světě během prvních šesti měsíců tohoto roku hned sedm zemí vyrobilo alespoň pětinu své elektřiny ze solární energie. Jedná se o Maďarsko, Řecko, Nizozemsko, Pákistán, Španělsko, Austrálii a Německo. Přitom v Německu stejně jako v Číně zaznamenaly nárůst i černouhelné zdroje. Ve srovnání s prvním pololetím minulého roku dodaly do tamní soustavy o více než pětinu větší objem elektřiny.

Podle prognóz agentury IEA by měla solární energie do roku 2027 pokrýt přibližně polovinu očekávaného přírůstku globální poptávky po elektřině.

„Solární energie se stala motorem globální energetické transformace. V kombinaci s akumulátory se stane nezastavitelnou silou. Jako největší a nejrychleji rostoucí zdroj elektřiny je klíčová pro uspokojení neustále rostoucí světové poptávky. Uprostřed šumu je nezbytné soustředit se na skutečné signály. Teplejší počasí vedlo k nárůstu výroby z fosilních paliv v roce 2024, ale je velmi nepravděpodobné, že by se podobný skok opakoval v roce 2025,“ prohlásil Phil MacDonald, někdejší výkonný ředitel společnosti Ember.

Čína a Indie snižují emise, západní ekonomiky hlásí nárůst

Report organizace Ember se věnuje také monitoringu emisí skleníkových plynů. V první polovině roku 2025 došlo k jejich mírnému poklesu. V celosvětovém měřítku se jedná o 12 MtCO₂. Snížení díky růstu výroby z nízkoemisních zdrojů zaznamenaly Čína (-46 MtCO₂) a Indie (-24 MtCO₂). Naopak emise stouply ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku v Evropské unii (+13 MtCO₂) a Spojených státech amerických (+33 MtCO₂). Na tyto čtyři ekonomiky připadaly v daném období téměř dvě třetiny světové spotřeby elektřiny a zároveň bezmála dvě třetiny všech emisí CO₂.

V EU navzdory výraznému solárnímu boomu stagnovala výroba z větrné a vodní energie a biomasy. Poptávka proto musela být kompenzována vyšší výrobou z plynu a uhlí. V USA rostly nízkoemisní zdroje pomaleji než poptávka po elektřině, což vedlo k vyšší výrobě z uhlí. Podpora nové administrativy přitom nadále upevňuje roli uhlí v rámci energetického mixu.

Publikováno

Exkancléř Scholz kritizoval, že Německo dříve nevsadilo na plynové terminály

Pozemní část plynovodu Nord Stream 2

Berlín/Schwerin 21. listopadu (zpravodaj ČTK) – Bývalý německý kancléř Olaf Scholz dnes kritizoval, že Německo výrazně dříve nevsadilo na budování plynových terminálů, které by pomohly v případě výpadu dodávek z plynovodů. Učinil tak ve své výpovědi před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko. Jeho poslanci se zabývají možným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu plynovodu Nord Stream 2, jenž spojoval Německo a Rusko přes Baltské moře.

Scholz, který po konci ve funkci kancléře letos v květnu zůstává řadovým poslancem sociální demokracie (SPD), řekl, že řadu let před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 vyzýval, aby Německo budovalo na svém pobřeží terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). Cílem mělo být, aby Německo bylo flexibilní a nebylo závislé na dodávkách plynu potrubím z Ruska. Energetickou závislost na Rusku exkancléř označil za chybu.

Scholz nastoupil do čela německé vlády teprve v prosinci 2021, krátce před ruskou invazí na Ukrajinu. Předtím byl ale od roku 2018 vicekancléřem a ministrem financí ve vládě kancléřky Angely Merkelové.

LNG terminal Fos Cavaou
Zdroj ENGIE: LNG terminál Fos Cavou, Francie

Plynovod Nord Stream 2 byl dokončen v roce 2021, potrubím ale nikdy žádný plyn neproudil. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu nebyl uveden do komerčního provozu. Spolu s plynovodem Nord Stream 1, který začal fungovat v roce 2011, byly trubky Nord Streamu 2 při sérii explozí v září 2022 poškozeny. Podle německých vyšetřovatelů je odpálilo ukrajinské komando. Ve středu italský soud rozhodl o vydání jednoho z jeho členů do Německa.

Ve vyšetřovacím výboru zemského sněmu ve Schwerinu už vypovídal mimo jiné i bývalý kancléř Gerhard Schröder či někteří ministři vlád někdejší kancléřky Merkelové. Samotná exkancléřka před výborem zatím nevypovídala.

Publikováno

Zavedení vodíkových autobusů u Mníšku se zpozdí kvůli dodávce technologie

Vodík

Zavedení vodíkových autobusů na pravidelných linkách v okolí Mníšku pod Brdy u Prahy bude mít zpoždění. Projekt měl původně začít v prosinci, nakonec to bude během prvního čtvrtletí příštího roku. Důvodem je prodleva v dodávce plničky od skotské firmy. Vodíkové projekty mají zpoždění po celé Evropě, důvodem jsou napjaté harmonogramy dodavatelů i skutečnost, že se vodíková ekonomika v Evropě nerozvíjí tak rychle, jak se očekávalo, řekl dnes ČTK mluvčí společnosti ČEZ Martin Schreier.

Na pilotním projektu spolupracují Středočeský kraj, ČEZ a Martin Uher Bus. Bezemisní autobusy budou využívat takzvaný zelený vodík, který má původ v obnovitelných zdrojích. Náklady na pořízení deseti vozů přesáhnou podle dřívějších informací 154 milionů korun, většinu by měla pokrýt evropská dotace. Okolí Mníšku bude první oblastí v Česku s pravidelným provozem vodíkových autobusů.

Firma ČEZ ESCO staví vodíkové hospodářství, které bude tvořit elektrolyzér o příkonu 540 kW, vysokotlaké skladování vyrobeného vodíku a plnicí stanice s kapacitou až tři vodíkové autobusy za hodinu. Vítěz tendru na autobusy, polská firma Solaris, dodal deset vodíkových autobusů, které bude provozovat smluvní dopravce Martin Uher Bus. Budou jezdit na linkách 446, 517 a 688. Dojezd autobusu bude až 320 kilometrů. Hejtmanství financuje dopravní náklady včetně výdajů na vodík.

vodík, hydorgen, power to gas
Vodík Zdroj: Pixabay

Podle Schreiera je v areálu nyní hotová trafostanice, hlavní rozvaděč i přivedení výkonu, dále vodovodní přípojka a vnitroareálová infrastruktura a zastřešení. Pokud jde o vodíkové hospodářství, tři kontejnery včetně elektrolyzéru dorazí během několika týdnů. Delší zpoždění má však dodávka posledního z kontejnerů – plničky a výdejního stojanu pro vodíkový autobus. „Dodavatel ujišťuje, že ke startu dojde v prvním čtvrtletí 2026,“ uvedl Schreier.

Podle něj se inovativní vodíkové projekty zpožďují po celé Evropě. Jde o pilotní řešení, která se ve větším měřítku teprve zavádějí. Zpoždění vodíkového projektu nebude mít podle mluvčího žádný vliv na cestující. Na linkách určených pro budoucí provoz vodíkových busů budou jezdit běžné autobusy jako dosud.

Vodíkový pohon je oproti dieselům výrazně dražší, vyšší je i pořizovací cena autobusů. Nevýhodou je nízká energetická účinnost a stejně tak i nutná výstavba plniček a nedostatek dodavatelů zeleného vodíku. Naopak výhodou je rychlé doplňování paliva, vysoký dojezd, nízká hlučnost a vysoká životnost palivových článků.

Publikováno

Ambice Indie v oblasti zeleného vodíku podráží nejistá poptávka

Vodíková palivová nádrž

Rozvoj vodíkového hospodářství v Indii naráží na nejistotu na straně poptávky, vysoké výrobní náklady, nedostatečnou infrastrukturu a lišící se definice pro zelený vodík v jednotlivých zemích světa. Vyplývá to z analýzy, jejíž výsledky zveřejnil americký Institut pro ekonomiku energetiky a finanční analýzu (IEEFA).

V Indii bylo k srpnu letošního roku v různých fázích rozvoje 158 projektů na výrobu zeleného vodíku. Uvedené projekty, jejichž celková výrobní kapacita činí 11,9 mil. tun/rok, vznikly převážně v reakci na přijetí Národní mise pro zelený vodík (National Green Hydrogen Mission) z ledna 2023, která cílí na roční výrobu zeleného vodíku v Indii ve výši 5 milionů tun (zhruba 167 TWh) do roku 2030. Pro financování této strategie bylo vyčleněno 2,2 miliardy dolarů.

Jak nicméně uvedl institut IEEFA, naprostá většina z uvedených projektů se nachází ve fázi oznámení. To se týká celkem 134 projektů s 94% podílem na celkové kapacitě identifikovaných projektů. Pouze 12 projektů s necelým 3% podílem na celkové kapacitě identifikovaných projektů bylo k srpnu 2025 v provozu.

„Přestože oznámená kapacita převyšuje téměř 2,4násobně vládní cíl, což odráží silný zájem investorů o indický vodíkový příběh, existují obavy o to, kolik kapacity bude skutečně realizováno s ohledem na výzvy při jejich realizaci a rozvoji,“ uvedla Charith Kondová, energetická specialistka v IEEFA a spoluautorka analýzy.

Nejistá poptávka jako hlavní brzda rozvoje

Mezi hlavní překážky bránící rozvoji uvedených projektů na výrobu zeleného vodíku zařadili autoři analýzy nejistou poptávku, vysoké výrobní náklady, nedostatečnou infrastrukturu (zejména skladovací a přepravní) či lišící se definice pro zelený vodík v jednotlivých zemích.

„Nastavení globálně akceptovaného rámce pro vykazování emisí, zavedení kvót pro nákup vodíku, využití agregované poptávky a rozvoj vodíkových hubů se sdílenou infrastrukturou jsou klíčové pro zajištění dostatečné poptávky a zrychlení spouštění projektů,“ uvedl institut.

Poptávka po vodíku a jeho derivátech v Indii by měla podle autorů analýzy přicházet ze třech oblastí. Tou první je náhrada takzvaného šedého vodíku vyráběného z fosilních paliv, který je využíván v různých průmyslových procesech. Další je náhrada fosilních paliv v obtížně dekarbonizovatelných sektorech a poslední potom export na zahraniční trhy.

„Podle odhadu průmyslu by celková poptávka po vodíku v Indii mohla do roku 2030 dosáhnout 15 až 20 milionů tun ročně. Vládní cíl pro výrobu zeleného vodíku v objemu 5 milionů tun ročně znamená, že by zhruba 25 až 33 % poptávky mohlo být pokryto zeleným vodíkem,“ dodal institut.

Publikováno

Sdružení: Většina tepláren v ČR zdraží o inflaci, případně ceny vůbec nezmění

Část tepláren v Česku v příštím roce zdraží své dodávky o úroveň inflace, další část tuzemských tepláren naopak žádné zvyšování cen nechystá. Výjimkou bude několik menších tepláren, které kvůli nákupům emisních povolenek zvýší ceny až dvouciferně. ČTK o tom dnes informovalo Teplárenské sdružení ČR.

„Energetická krize již odezněla a v příštím roce neočekávám významný růst cen tepla s výjimkou několika tepláren, které budou nově zařazeny do systému emisního obchodování a budou muset nakupovat povolenky,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

Výrazného zdražování se tak většina domácností v Česku, které jsou připojeny na centrální vytápění, podle sdružení obávat nemusí. Část tuzemských tepláren zdraží dodávky tepla zhruba o úroveň očekávané inflace, jejíž průměrná výše v říjnu činila 2,6 procenta. U plynových tepláren se s výjimkou jižních Čech projeví nárůst ceny za distribuci plynu. V případě uhelných tepláren je pak významným faktorem nárůst ceny povolenek.

Další část tepláren pak podle sdružení na začátku příštího roku ceny měnit vůbec nebude.

ZEVO chotíkov
Zdroj: ZEVO Plzeň

Výjimkou bude podle údajů sdružení několik menších tepláren, které budou muset nově nakupovat emisní povolenky. V jejich případě bude nárůst cen i dvouciferný. Přesný výčet tepláren, kterých se to bude týkat, sdružení neuvedlo.

Příčinou je změna zákona, která od ledna upravila pravidla pro výpočet instalovaného příkonu, který je klíčový pro zařazení do systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS1. Do letoška se do celkového příkonu nezapočítávaly kotle na biomasu, od začátku příštího roku se ale budou započítávat všechny kotle s příkonem od tří megawattů (MW), což způsobí. Několik menších tepláren kvůli tomu přesáhne příkon 20 MW a budou tak muset nově kupovat a vyřazovat povolenky.

Jednou z tepláren, kterých se změna dotkne, je v Ostrově. „Malé a střední teplárny investovaly mnohdy až stovky miliónů korun do modernizace zdrojů, zejména výstavby biomasových kotlů, aby snížily emise CO2 a současně nemusely kupovat povolenky. Za to je Evropská komise odměnila změnou pravidel a opět budou muset kupovat povolenky, což se negativně projevuje v konečné ceně tepla,“předseda představenstva Ostrovské teplárenské Tibor Hrušovský.

Publikováno

Německé i evropské zásobníky plynu jsou na začátku topné sezony neobvykle málo naplněné

Podzemní zásobník plynu Jemgum

Německo vstupuje do topné sezony 2025/2026 s významně nižší naplněností zásobníků zemního plynu, než tomu bylo v předchozích letech. Obdobný stav je pozorován i v rámci Evropské unie jako celku. Česká republika je na tom o něco lépe.

Německá asociace provozovatelů zásobníků zemního plynu INES podle zahraničního server Clean Energy Wire upozornila na skutečnost, že úroveň naplnění německých zásobníků zemního plynu na úrovni 75 % je při vstupu do topné sezóny významně nižší než v předchozích letech.

Asociace INES v rámci modelování odhadla, že za předpokladu velmi chladné zimy existuje riziko úplného vyprázdnění německých zásobníků v polovině ledna. Při mírnějším počasí by ještě na začátku března měla být úroveň naplnění zásobníků zhruba ve výši 30 %.

„Pro budoucí roky je zapotřebí, aby spolková vláda zavedla nástroje zajišťující bezpečné a více nákladově efektivní plnění zásobníků plynu tak, jak oznámila v koaliční smlouvě,“ řekl Sebastian Heinermann, výkonný ředitel asociace INES, a dodal, že pohled na naplněnost zásobníků v ostatních zemích EU ukazuje, že připravenost na zimu může být výrazně lepší při existenci fungujícího politického rámce.

Česko nad průměrem EU

Z dat zveřejňovaných na Energostatu vyplývá, že Evropská unie jako celek je v obdobné situaci jako Německo. Přestože aktuální naplněnost evropských zásobníků je o něco vyšší než v případě Německa (zhruba 81 %), je stále podstatně nižší, než tomu bylo v posledních letech. Nižší úroveň naplnění evropských zásobníků v polovině listopadu byla naposledy v roce 2021, tedy před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

Graf z Energostatu: /energostat/gas/gas-storage/eu/2020-01-01/2025-11-20

Česká republika je na tom o poznání lépe než Německo i evropský průměr. Podle dat asociace GIE je aktuální naplněnost českých zásobníků zemního plynu lehce pod 90 %, což je o několik procent více než v loňském roce. Stále je to však méně než v krizových letech 2022 či 2023, kdy byl kladen velký důraz na rychlé plnění evropských zásobníků plynu.

Graf z Energostatu: /energostat/gas/gas-storage/cz/2020-01-01/2025-11-20

Publikováno

Německá průmyslová cena elektřiny je blízko schválení EU. Podnikům se nelíbí podmínky návrhu

Spékací pásy v ocelárně

Německo se blíží dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má začít platit od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Program v hodnotě 3-5 miliard eur má podpořit energeticky náročné podniky, které čelí vyšším cenám elektřiny než globální konkurence. Podpora zahrnuje také plánované aukce na výstavbu 8 GW plynových elektráren připravených na vodík. Německá vláda však stále čeká na formální schválení opatření ze strany EU.

Němečtí koaliční lídři oznámili, že vyjednávání s Evropskou komisí o zavedení snížené průmyslové ceny elektřiny postupují velmi příznivě. Opatření má vstoupit v platnost 1. ledna 2026 a platit až do konce roku 2028.

Podle vicekancléře a ministra financí Larse Klingbeila se očekává, že Brusel plán schválí, a současná fáze jednání podle něj dává vysokou míru jistoty, že program bude možné spustit v plánovaném termínu. Dle Clean Energy Wire jde o jeden z nejvýznamnějších kroků německé ekonomické politiky posledních let.

Podpora ceny elektřiny pro průmysl bude stát přibližně 3-5 miliard eur a vláda již s Evropskou komisí diskutuje, zda může být rozsah podpory ještě navýšen. Současně se plánuje vypsání aukcí na výstavbu minimálně 8 GW záložních plynových elektráren, které mají být využity v případě nízké výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a přispět tak ke zmírnění cenových špiček. Tyto elektrárny mají být připraveny na spalování vodíku.

Ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová uvedla, že průmyslové podniky by díky opatření mohly dosáhnout snížení nákladů na elektřinu až o 50 %. Cenová podpora má být omezena minimální hranicí 50 €/MWh a určena výhradně energeticky náročným odvětvím vystaveným mezinárodní konkurenci. Kancléř Friedrich Merz zároveň upozornil, že finální rozhodnutí bude možné oznámit až po oficiálním souhlasu Bruselu.

Motivací opatření je především dlouhodobě vysoká cena elektřiny, která dopadá na německé společnosti více než na konkurenty v USA či Asii. Po omezení ruských dodávek plynu od roku 2022 se energeticky náročné podniky dostaly pod ještě výraznější tlak. Právě tato část průmyslu volá po cenovém zvýhodnění nejhlasitěji, přesto však panuje jistá skepse ohledně toho, zda opatření vyřeší všechny jejich problémy.

Rozporuplné reakce průmyslu

Podle šéfa svazu chemického průmyslu VCI, Wolfganga Große Entrupa, je snížená průmyslová cena elektřiny užitečným nástrojem, nikoli však komplexním řešením. Podniky podle něj potřebují širší soubor opatření zahrnující úlevy v oblasti daní a snížení administrativní zátěže.

Podle některých dotčených podniků však plánované podrobnosti, o kterých informoval deník Handelsblatt, tento nástroj značně znehodnocují. Kritika se zaměřuje především na to, že sleva na cenu elektřiny se poskytuje pouze na polovinu odebrané elektřiny. Cena elektřiny pro průmysl ve výši 50 EUR/MWh, kterou slíbila koalice, bude podle nich zdaleka nedosažena.

„Proč by mělo být u ceny elektřiny pro průmysl podporováno pouze 50 % spotřeby elektřiny ohrožených odvětví, mi není vůbec jasné,“ řekl Philip Nuyken, výkonný ředitel pro politiku ve Federálním svazu německého vápenného průmyslu.

Podniky navíc kritizují, že musí alespoň polovinu poskytnuté podpory investovat, například do modernizace zařízení.

„Kromě toho je nesprávné, aby se úlevy jako ochrana konkurenceschopnosti prostřednictvím investičních požadavků v protihodnotách dováděly do absurdna,“ řekl.

Publikováno

Britská jaderná elektrárna Hinkley Point B získala povolení k vyřazení z provozu

Nad Hinkley Pointem se stahují mraky. Pochybností o projektu za desítky miliard euro přibývá. Rozhodnutí o jeho realizaci se tak oddaluje. Autor: Jens Roesner, flickr.com

Tři roky odstavená jaderná elektrárna Hinkley Point B v britském Somersetu získala od regulátora povolení k vyřazení z provozu. Nic již tak nebrání demontáži dvou bloků typu AGR s instalovaným výkonem 1250 MW. Práce na vyřazování technologie z provozu zaberou více než 10 let. V lokalitě Hinkley Point nyní Spojené království staví dva nové bloky typu EPR s celkovým výkonem 3,2 GW, které se do provozu dostanou po roce 2030.

Britský jaderný regulační úřad (Office for Nuclear Regulation – ONR) oznámil, že udělil povolení k vyřazení z provozu pro jadernou elektrárnu Hinkley Point B. Provoz elektrárny s dvěma reaktory ukončila společnost EDF Energy již v roce 2022. Od té doby provozovatel mimo jiné z reaktorů vyjmul jaderné palivo.

„Po pečlivém posouzení a veřejných konzultacích jsme spokojeni s tím, že plány společnosti EDF na vyřazování elektrárny Hinkley Point B z provozu zahrnují vhodná opatření na ochranu lidí a životního prostředí,“ řekl Dan Hasted, ředitel regulace ONR.

EDF Energy požádala o povolení k vyřazení z provozu v září loňského roku. Areál elektrárny Hinkley Point B bude převeden ze společnosti EDF na Nuclear Restoration Services (NRS), dceřinou společnost Nuclear Decommissioning Authority. Ta bude zodpovědná za následující fáze vyřazování, kdy technici během zhruba 13 let demontují všechny budovy a technologie s výjimkou skladu jaderného odpadu.

Nové bloky v lokalitě ve výstavbě

Jaderná elektrárna Hinkley Point B vyráběla ve dvou blocích typu AGR (Advanced Gas-cooled Reactor) elektřinu od roku 1976. Celkový výkon elektrárny dosahoval 1250 MW. Za téměř 46 let provozu pak podle EDF Energy vyrobila přes 311 TWh bezemisní elektřiny. Spojené království v současné době disponuje čtyřmi provozuschopnými bloky typu AGR, které ukončí provoz do roku 2030.

„Budeme i nadále sledovat lokalitu Hinkley Point B během celé fáze vyřazování z provozu, abychom zajistili, že držitel licence bude dodržovat platné právní předpisy na ochranu pracovníků a veřejnosti,“ dodal Hasted.

V lokalitě Hinkley Point jsou v současné době ve výstavbě dva tlakovodní reaktory EPR, každý o výkonu 1600 MW. Zprovoznění elektrárny Hinkley Point C ovšem čelí posouvání termínu spuštění a nyní je jisté, že se do komerčního provozu nedostane dříve než na počátku 30. let.

Publikováno

Rolls-Royce SMR postaví ve Walesu modulární reaktory s výkonem 1,5 gigawattu

Britská společnost Rolls-Royce SMR, ve které přibližně 20 procent vlastní česká energetická firma ČEZ, postaví první tři malé modulární reaktory ve Velké Británii v lokalitě Wylfa na ostrově Anglesey v severním Walesu. Výkon zdroje bude zhruba 1,5 gigawattu (GW). Výběr místa, kde už fungovala jaderná elektrárna, potvrdila britská vládní organizace Great British Energy – Nuclear. ČTK to dnes oznámil mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.

Každý malý modulární reaktor Rolls-Royce SMR by měl podle očekávání vyrábět 470 megawattu (MW) bezemisní elektřiny. Podle ČEZ to odpovídá spotřebě jednoho milionu domácností po dobu nejméně 60 let. Média dříve informovala o tom, že britské rozhodnutí postavit v lokalitě Wylfa malé modulární reaktory kritizovali představitelé Spojených států. USA na stejném místě podporovaly výstavbu klasické jaderné elektrárny americkou společností Westinghouse.

Great British Energy – Nuclear, což je vládní organizace na podporu jaderné energetiky v Británii, letos vybrala Rolls-Royce SMR jako preferovaného dodavatele malých modulárních reaktorů. Rozhodnutí je významné i pro Česko, protože ČEZ plánuje ve spolupráci s Rolls-Royce SMR postavit malé modulární reaktory s výkonem až tři gigawatty, uvedl Kříž.

Vizualizace elektrárny s SMR Rolls-Royce. Zdroj: Rolls-Royce

V lokalitě Wylfa byla od první poloviny 70. let v provozu jaderná elektrárna, vyrábět přestala v roce 2015. S využitím areálu se ale dál počítalo pro moderní jaderné zdroje. Podle Rolls-Royce SMR je v oblasti díky její jaderné tradici k dispozici kvalifikovaná pracovní síla.

Malé modulární reaktory plánuje společnost Rolls-Royce SMR vybudovat také v Česku. První z nich by měl vzniknout vedle Jaderné elektrárny Temelín přibližně v polovině 30. let. Další lokality nyní ČEZ posuzuje. Jako vhodné se podle Kříže jeví areály současných uhelných elektráren, například Tušimice na Chomutovsku.

Energie z malých modulárních reaktorů by měla v Česku pomoci nahradit výrobu z končících uhelných elektráren. Třeba v Tušimicích by měl nový zdroj vyrábět i teplo pro okolní města a obce. Malé modulární reaktory fungují na stejném principu jako velké jaderné reaktory, mají ale nižší výkon a je možné je vyrábět sériově v továrnách. Podle expertů na jadernou energetiku se liší od velkých jaderných bloků především rychlejší a jednodušší stavbou.

Publikováno

COP30 bez jasného plánu ohledně fosilních paliv: Hrozí další „šedý ročník“?

climate, demonstration, activism

Kalendář otočil další list a je čas bilancovat i na poli Konference OSN o změně klimatu, která letos nese číslovku COP30 a probíhá v Brazílii. Právě v těchto dnech vrcholí, přičemž začala 10. listopadu. Nabízí se otázka: přinese nějaký skutečně hmatatelný výsledek, podobně jako COP21 s Pařížskou dohodou, nebo se letošní jednání zařadí mezi další „šedé ročníky“?

Britský deník The Guardian upozornil, že „brazilští hostitelé letos odmítli zařadit jakoukoli zmínku o přechodu od fosilních paliv do oficiálního programu konference“. Více než osmdesát států, kterým tato skutečnost není lhostejná, se proto rozhodlo jednat vlastní cestou a představilo iniciativu směřující k vytvoření plánu na postupné ukončení používání fosilních paliv. Mezi zapojenými nechybějí země Evropské unie, Spojené království ani státy z Afriky, Asie, Latinské Ameriky či Tichomoří.

„Jde o globální koalici, v níž se spojily země globálního severu i jihu a společně prohlásily: tato otázka nesmí být zametena pod koberec. Velmi jasně říkáme, že musí stát v centru pozornosti této konference,“ uvedl britský ministr energetiky Ed Miliband.

Skutečnost, že se státy musí u brazilského pořadatele vůbec dožadovat takto základního předpokladu klimatického summitu, je přinejmenším zarážející. Nakonec však dosáhly alespoň částečného úspěchu, zveřejněný návrh závěrečného rozhodnutí obsahuje zmínku o plánu postupného ukončení používání fosilních paliv jako jedné z možných cest.

Rozhodnutí Mutirão pro COP30

Výstup konference však zatím působí rozpačitě. Návrh takzvaného „Mutirão rozhodnutí“ obsahuje několik variant, z nichž žádná nepředstavuje jasnou a ambiciózní cestu k omezení fosilních paliv, o kterou usiluje více než osmdesát zemí.

Nejlepší ze současných možností sice vybízí státy, aby navázaly na dohodu z COP28 a vytvořily „spravedlivé a rovné“ domácí plány přechodu – včetně snižování závislosti na fosilních palivech či zastavení odlesňování. Zůstává však pouze u národních strategií a zcela míjí volání po globální akci.

Druhá z možností, analytiky označovaná za ještě slabší, se omezuje jen na sdílení příkladů dobré praxe a „úspěšných příběhů“ nízkouhlíkových řešení. Třetí možnost zatím neobsahuje žádný text.

O přechodu od fosilních paliv se sice hovoří i v části věnované reakci na nedostatečné ambice nových národních klimatických plánů (NDC), ani zde však není situace výrazně lepší. Jedna z variant předpokládá vznik každoročního fóra, které by monitorovalo plnění energetických cílů dohodnutých v Dubaji – ztrojnásobení obnovitelných zdrojů, zdvojnásobení energetické efektivity a postupný odklon od fosilních paliv. Všechny tyto cíle přitom aktuálně zaostávají.

Další možností je vytvoření dobrovolné iniciativy „Global Implementation Accelerator“, jejímž úkolem by bylo urychlit proměnu národních závazků ve skutečné politiky. A do třetice je ve hře koordinace takzvané „Belem Roadmap to 1,5“, která by měla zmapovat, jak svět opět nasměrovat k dosažení cíle 1,5 °C, byť OSN připouští, že jeho dočasné překročení je prakticky nevyhnutelné.

Ať už si vyjednavači nakonec zvolí kteroukoli z nabízených cest, klíčové bude, zda dokážou dodat rozhodnutí skutečný obsah a ambici. Svět totiž nepotřebuje další kompromisní formulace a obecné floskule, ale konkrétní kroky, které státy posunou od slibů k činům. Jinak se COP30 stane jen dalším ročníkem, který naléhavou otázku odkládá na později.

Publikováno

O geotermální energii je velký zájem, ukázala konference v Litoměřicích

Velký zájem o možnosti využití geotermální energie ukázala dnešní konference v Litoměřicích, na které se sešli vědci, podnikatelé i zástupci samospráv. Čerpání tepla z nitra Země by se mohlo stát podle odborníků součástí náhrady uhlí jinými zdroji. Geotermální energii by mohly využívat i obce v budovách a městských energetických systémech. Tak tomu bude v případě Litoměřic, kde v lednu začne hloubení mělkých vrtů. ČTK to řekl Antonín Tym, manažer geotermálního projektu Synergys.

Výzkumníci, zástupci vrtných společností, developeři a představitelé veřejné správy zaplnili konferenční sál litoměřického hradu a debatovali o praktickém využívání geotermální energie, ale také o bezpečnosti, způsobech jímání energie a jejího zužitkování. Představovali technologie tepelných čerpadel, výměníků, které vytápějí a nebo také chladí budovy.

Litoměřice se tématu geotermální energie věnují dlouhodobě, jsou jediným městem v ČR, které mají povolený zvláštní zásah do zemské kůry. V lednu se začnou v areálu bývalých Jiříkových kasáren hloubit mělké vrty. Některé z nich budou dodávat energii, další budou monitorovací. Dohromady jich podle Tyma budou vyšší desítky. Odborníci na nich budou ověřovat různé postupy, testovat technologii. První soubor vrtů bude vytápět budovu, kde sídlí výzkumné centrum. Následovat budou další dva soubory těchto vrtů.

Termostat, vytápění, budovy
Termostat, vytápění, budovy

Samostatně se připravují dva hloubkové vrty, které se dostanou zhruba do dvou kilometrů pod povrch. „V tuhle chvíli už jsme ve fázi, kdy vybíráme něco jako technický dozor a inženýrskou firmu, která má zkušenosti s hlubinným vrtáním,“ uvedl Tym. Firma pomůže s dopracováním konceptu hlubinných vrtů a dokumentace. Odborníci z vrtných společností se pak vyjádří k tomu, zda lze daným způsobem vrty zrealizovat.

Projekt Synergys, jehož hlavním cílem je využití geotermální energie, budování podzemních zásobníků tepla, výroba tzv. zeleného vodíku a podobně, Ústecký kraj zařadil mezi strategické projekty v programu spravedlivé transformace. Realizace projektu již byla schválena. Náklady se odhadují na 1,25 miliardy korun. „Děláme to proto, abychom získali know-how, vytvořili postupy, ověřili technologie, ale i zjistili, co třeba nefunguje, co je složité nebo co je příliš rizikové nebo drahé. Abychom na konci tohoto dlouholetého procesu měli odpovědi na zadané otázky. Víme, že zájem o tyto informace už i velké energetické firmy třeba v České republice mají a mají zájem investovat do hlubokých vrtů. Naše zkušenost a získaná data tak budou využitelná jinde,“ shrnul Tym.

Publikováno

Slovensko zváží žalobu proti plánu EU ukončit dovoz ruského plynu, řekl Fico

Plynovod

Bratislava 19. listopadu (zpravodaj ČTK) – Slovensko zváží možnost podání žaloby proti plánu Evropské ukončit dovoz zemního plynu z Ruska do EU. Novinářům to dnes řekl premiér Robert Fico. Příslušnou analýzu v této záležitosti by měl Ficův kabinet projednat příští týden.

Ministři energetiky členských zemí EU návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do evropského bloku podpořili letos v říjnu; úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Slovensko stejně jako Maďarsko tento návrh nepodpořilo.

Fico opět tvrdil, že zastavení dovozu ruského plynu poškodí Slovensko.

Plynové pole Kharasaveyskoye
Plynové pole Kharasaveyskoye. Zdroj: Gazprom

Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková minulý týden uvedla, že ruský plyn se na celkových dodávkách pro největšího prodejce plynu na Slovensku SPP letos podílí pouze třetinou. Důvodem jsou omezené přepravní kapacity přes Maďarsko.

V minulosti měl plyn z Ruska hlavní podíl na celkovém dovozu plynu na Slovensko. Letošní dodávky ovlivnilo rozhodnutí Ukrajiny neprodloužit tranzit ruského plynu přes své území. Ruská společnost Gazprom následně začala dodávat plyn na Slovensko přes Turecko a další země včetně Maďarska. Ukrajina se už čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi.

Slovenský premiér se opět postavil proti použití zmrazených ruských aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Státníci členských zemí EU rozhodnutí v této záležitosti odložili do prosince. Největší výhrady měla dříve Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii.