Současná vedra snižují účinnost solárních elektráren, snižují efektivitu panelů

solar panel, photovoltaics, cell

Současné vysoké teploty snižují účinnost solárních elektráren. Jejich výkon v uplynulých dnech klesl oproti ideálním podmínkám až o 14 procent. Důvodem je přehřívání panelů, což snižuje jejich efektivitu. Pro výrobu elektřiny ze solárů je nejdůležitější sluneční svit, nejlépe fungují při teplotách kolem 25 stupňů. Vyplývá to z komentářů oborových zástupců pro ČTK.

„Solární panely vyrábějí z osvitu, ne z teploty,“ uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Upozornil tak na to, že vyšší teplota neznamená vyšší výkonnost zařízení. „Naopak při vysokých teplotách se dokonce lehce snižuje,“ podotkl.

Vliv vysokých teplot na výkon solárních panelů potvrdila také spolumajitelka fotovoltaické společnosti Schlieger Markéta Chrbolková. „Ve vedrech kolem třiceti stupňů, která nyní panují, může plocha panelu dosáhnout teploty až 65 stupňů. Tato teplota závisí na řadě faktorů, jako sklon, konstrukce nebo třeba vítr. Optimální teplota panelů je přitom 25 stupňů. Každý stupeň teploty panelu nad 25 stupňů snižuje výkon zhruba o 0,35 procenta. Při současných vedrech, kdy se solární panely zahřívají až na 65 stupňů, tak může být pokles výkonu zhruba 14 procent,“ vysvětlila.

Hlavním důvodem je podle ní reakce křemíku, což je základní materiál většiny solárních panelů. „Když se zvyšuje teplota, tak se zvyšuje i vnitřní energie elektronů v křemíku, což způsobuje, že se snižuje napětí na jednotlivých článcích. Tím pádem se snižuje i celková efektivita přeměny slunečního záření na elektrickou energii. S rostoucí teplotou klesá účinnost přeměny energie zejména vlivem snížení napětí článků v panelu a to má vliv na jeho výkon,“ uvedla Chrbolková.

Podle Solární asociace jsou ideální podmínky pro výrobu elektřiny ze solárů průměrné letní dny, kdy je hodně slunečních hodin, ale teploty jsou okolo 25 stupňů. Důležitý je také sklon panelů a také jejich čistota, protože prach a nečistoty na panelech rovněž mohou ovlivnit účinnost zařízení.

Řešení snížené účinnosti solárů během tropických dnů podle Krčmáře možné je, dosud ho ovšem nedovoluje tuzemská legislativa. „V době extrémních teplot by o to víc dávala smysl instalace vertikálních solárních panelů pro agrovoltaiku, která je ale v Česku bohužel stále zakázaná. Nyní se na ministerstvu životního prostředí pracuje na novelizaci vyhlášky, která by tuto formu instalací mohla povolit,“ dodal Krčmář.

Česko ve středu zažilo nejteplejší den letošního roku, teploty na řadě míst výrazně překonaly 35 stupňů Celsia. Vedra některé části Česka sužují od počátku letních prázdnin, hrozí i dnes zejména ve východní polovině země.

Belgie odkládá aukci pro offshore vítr, vláda se bojí rizik a dopadů na rozpočet

Nizozemsko offshore větrná elektrárna

Belgická vláda se rozhodla pozastavit aukci na plánovaný offshore větrný park o instalovaném výkonu 700 MW v Severním moři. Jako důvody vláda uvedla právní rizika a obavy z dopadu na rozpočet kvůli rostoucím nákladům. Belgie tak rozšířila řady zemí, které se v posledních letech potýkají s problematickou situací ohledně aukcí pro offshore větrné parky.

Liberálně reformistická strana podle serveru Renewables Now uvedla, že aukce, kterou spustila ještě předchozí vláda, přináší značná právní rizika, nereálný harmonogram a vágní finanční rámec. Současná vláda se tak rozhodla aukci pozastavit a podmínky přepracovat. Přepracovaná aukce s transparentnějšími podmínkami by měla být podle vlády spuštěna nejpozději do konce prvního kvartálu příštího roku.

„Pokračování v tomto postupu by vystavilo stát značným právním rizikům a značnému rozpočtovému zatížení,“ uvedl podle serveru Renewables Now belgický ministr energetiky Mathieu Bihet.

Zrušená aukce se týká oblasti Princess Elisabeth Zone I, která se rozkládá na 46 kilometrech čtverečních, a je součástí plánované série aukcí mezi lety 2024 a 2028, které mají Belgii zajistit až 3500 MW nového instalovaného výkonu v offshore zdrojích.

Problematické offshore aukce jsou opakujícím se tématem

Belgie není zdaleka první zemí, která se v posledních letech potýká s problémy okolo aukcí pro offshore větrné parky. Ať už se jedná o růst nákladů a soutěžených cen či propad zájmu investorů kvůli nedostatečné podpoře, aukce zaznamenávají změny podmínek v řadě zemí.

Relativně nedávným příkladem může být Dánsko, kde aukce pro offshore vítr loni zcela selhala. Kvůli růstu nákladů se developeři parků zdráhají za soutěžené plochy státům platit a žádají návrat k systému provozní podpory. Dánsko tak plánuje aukce letos na podzim restartovat a na podporu výstavby offshore parků vyčlenit miliardy.

Podmínky offshore aukcí nedávno upravilo i Nizozemsko. Tamní vláda se rozhodla snížit objem aukce na pouhou třetinu z důvodu obav o nedostatečný zájem investorů. Ochota investorů do offshore parků klesá i v Německu, kde loňská aukce přinesla závazek developerů zaplatit státu pouhý zlomek částky ve srovnání s předchozím kolem.

Temelín testuje drony pro kontroly zařízení bez lidské obsluhy i navigace

Jaderná elektrárna temelín

V jaderné elektrárně Temelín testují autonomní drony. To znamená, že jsou bez lidské obsluhy i satelitní navigace, protože její signál se do některých chráněných prostor elektrárny nedostane. Energetici je chtějí využívat při inspekcích obtížně přístupných míst, kam se dron sám dostane, zkontroluje, vyhodnotí stav a vrátí se, informoval dnes temelínský mluvčí Marek Sviták.

Uživatel dronu zadá pouze místo, které má prověřit. „Pomocí speciálního softwaru a pokročilé senzoriky zvládne dron nejen pohyb v členitém terénu bez satelitního signálu, ale také sám rozhodne o optimální trajektorii, dokáže se opakovaně přiblížit ke kontrolovanému místu s milimetrovou přesností a bezpečně se vrátí na místo startu. Za pomoci umělé inteligence dokáže vyhodnotit místa, která pak vyžadují nějaký druh údržby nebo opravy,“ řekl Filip Schmidt, vedoucí odboru Životnost technologií z Výzkumného a zkušebního ústavu (VZÚ) Plzeň. Projekt vzniká za podpory Technologické agentury České republiky.

Dron testovali odborníci z VZÚ Plzeň a Fly4Future v Úpravně chladicí vody, v jednom z pomocných provozů. „Zatím to bylo o tom, zda se dron v členitém terénu dokáže samostatně pohybovat a sesbírat potřebná data. V tomto směru to splnilo svůj účel,“ dodal Schmidt.

Jaderná elektrárna Temelín. Nuclear
Jaderná elektrárna Temelín. Zdroj: Flickr / centralniak / CC BY 2.0

Zaměstnanci společnosti ČEZ ve spolupráci s dodavateli už využívají různé drony a roboty při kontrolách velkých nebo špatně přístupných míst. V Temelíně to jsou například kontroly chladicích věží, v Dukovanech v minulosti odborníci ověřovali stav vnitřních částí kondenzátoru. Tyto stroje ale někdo řídil.

„Využití dronů a umělé inteligence se stává realitou i pro jádro. A není to v rozporu s prioritou zajištění bezpečnosti, naopak, posiluje naše možnosti. Před ostrým využitím každou technologii velmi pečlivě testujeme v chráněném prostředí. Chceme být stále na špičce technologického vývoje, abychom drželi předpoklady pro efektivní nejméně šedesátiletý provoz,“ řekl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika. Energetici už několik let využívají umělou inteligenci například při snižování vlastní spotřeby elektrické energie nebo při vyhodnocování dat, které sesbírají drony během kontrol.

Elektrárna Temelín, která je jedním ze dvou jaderných zdrojů v Česku, pokryje zhruba pětinu domácí spotřeby elektřiny. Letos od začátku roku vyrobila 8,7 terawatthodiny elektřiny, za loňský rok to bylo 14,3 terawatthodiny.

Klimatické cíle EK zasáhnou hlavně domácnosti, teplárny se jim přizpůsobí lépe

Radiátor, topení

Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, mohou být velkým problémem zejména pro domácnosti, které mají kotel na fosilní paliva. Kvůli novým pravidlům by zřejmě musely přejít na jiné zdroje tepla. Naopak centrální teplárny budou schopny navrženým cílům vyhovět lépe, cena tepla z centrálního zásobování by tak neměla výrazněji vzrůst. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo Teplárenské sdružení ČR.

Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent.

„Teplárenství je při vytvoření odpovídajících podmínek schopné snížit emise do roku 2040 o 88 procent. V roce 2040 by měl být fosilní zemní plyn využíván prakticky pouze ve špičkových zdrojích a částečně v kogeneraci při vykrývání výkyvů výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ uvedlo sdružení.

Teplárna Kladno
Teplárna Kladno

V případě dokončení všech připravených a plánovaných podpůrných nástrojů, jako je zejména Modernizační fond a aukce na podporu vysokoúčinné výroby (KVET), tak podle tepláren nebude cena tepla ze soustav zásobování tepelnou energií významněji růst nad rámec inflace. „Zůstane tak vysoce konkurenceschopná,“ podotkl sdružení.

Velký problém bude navržený cíl podle sdružení představovat naopak pro domácnosti, které topí fosilními palivy. Emise z těchto kotlů už totiž podle sdružení nebude do budoucna možné příliš snižovat. „Budou muset přejít na jiný zdroj tepla,“ upozornilo sdružení.

Evropská komise cíl zveřejnila navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Česká vláda už ve středu uvedla, že nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty.

Německo plánuje ve spolupráci s Nizozemskem těžit zemní plyn v Severním moři

Německá vláda schválila projekt ve spolupráci s Nizozemskem na těžbu zemního plynu v Severním moři. Dohoda realizuje návrh z vládní smlouvy na využití potenciálu domácí těžby plynu, uvedlo ministerstvo hospodářství ve svém prohlášení.

Německá vláda ve středu schválila podpis dohody mezi Německem a Nizozemskem o využívání přeshraničních ložisek uhlovodíků v Severním moři, kterou předložila německá ministryně hospodářství a energetiky. Nizozemská vláda již dala souhlas k projektu, který byl kritizován kvůli jeho dopadu na ekologicky citlivou oblast Waddenského moře.

„Podporujeme Nizozemsko při těžbě z přeshraničního ložiska plynu. To posiluje nejen bezpečnost dodávek našich sousedů, ale také evropský trh s plynem – a tím i nás. Touto dohodou vytváříme spolehlivý právní rámec pro tuto spolupráci. Nizozemsko je již desítky let silným partnerem v oblasti dodávek energie,“ uvedla ministryně hospodářství CDU Katherina Reiche.

Dohoda by projektu, který realizuje nizozemská společnost One Dyas, poskytla bezpečný právní základ. Dohoda je nezbytná, protože ložisko se nachází ve vodách Německa i Nizozemska. Před těžbou z takových přeshraničních ložisek je nutné nejen získat příslušná povolení podle horního práva od Nizozemska a dotčeného spolkového státu Dolní Sasko, ale také uzavřít mezinárodní dohodu.

Dohoda je především technického charakteru a není projektovým ani těžebním povolením. Upravuje mimo jiné postup pro zjišťování a rozdělení přeshraničních ložisek zemního plynu, zdanění a výběr tzv. těžebních poplatků, které by v případě německé části plynuly do pokladny Dolního Saska. Dále upravuje spolupráci hornických úřadů Dolního Saska a Nizozemska. Samotné těžební povolení pro německou část ložiska bude muset vydat spolková země Dolní Sasko.

Podle ministerstva hospodářství bude společnost One Dyas ložisko těžit pouze tak dlouho, dokud bude poptávka po zemním plynu ze strany Německa a Nizozemska, aby splnila ambice klimatické neutrality. Využívat má elektřinu z německé offshore větrné farmy, aby minimalizovala emise CO2 z těžebních operací.

Nevládní organizace Environmental Action Germany (DUH) uzavření dohody kritizuje s tím, že byla přijata navzdory značným protestům proti projektu v blízkosti ostrova Borkum. DUH uvedla, že rizika, jako je nehoda na těžebním místě nebo výsledné emise skleníkových plynů, byla ignorována. Projekt podle nevládní organizace ohrožuje také útesy a ohrožené druhy. Předchozí vláda projekt neschválila kvůli právním nejistotám, argumentoval šéf DUH.

Kori 1 bude první demontovanou jadernou elektrárnou v Jižní Koreji

Jihokorejská jaderná elektrárna Kori

Jihokorejský jaderný regulátor dal zelenou demontáži prvního bloku jaderné elektrárny Kori 1, který tak bude vůbec prvním trvale vyřazeným blokem v zemi. Jaderná elektrárna ukončila po téměř čtyřiceti letech svůj provoz již v roce 2017. Práce na její demontáži by měly zabrat více než dekádu.

Výstavba jaderných bloků se ve světle energetické krize z nedávných let dostala opět do centra pozornosti, a to nejen v Evropě. Kromě plánů na výstavbu nových bloků však současně dochází k vyřazování a demontáži již vysloužilých elektráren. K demontáži první jaderné elektrárny se chystá i Jižní Korea, kde jaderný regulátor dal v minulém týdnu souhlas k demontáži bloku Kori 1.

Kori 1 byl vůbec prvním komerčně provozovaným jaderným blokem v Jižní Koreji, a to od roku 1978. Blok byl nicméně po 39 letech provozu trvale odstaven v roce 2017. Tamní jaderný regulátor nyní schválil plán společnosti KHNP na demontáž bloku. Ta by měla trvat celkem 12 let a vyžádat si v přepočtu na 810 milionů dolarů.

Úřad pro jadernou bezpečnost podle agentury uvedl, že plán demontáže předložený společností KHNP splňuje veškeré technické požadavky. Toto rozhodnutí tak otevírá cestu k trvalému vyřazení vůbec první jaderné elektrárny v zemi, která je pátým největším výrobcem elektřiny z jádra na světě.

Odborníci z odvětví podle Reuters uvedli, že demontáž Kori 1 by mohla Jižní Koreji otevřít cestu k účasti na zahraničních projektech demontáže jaderných zařízení. Tomuto odvětví dominují Spojené státy americké, nicméně v posledních letech nicméně svou aktivitu na tomto trhu navyšují i německé či japonské společnosti.

Jaderná energetika hraje v elektroenergetickém mixu Jižní Koreje významnou roli. Podle agentury Reuters s odvoláním na vládní data se jaderné zdroje podílely v loňském roce na výrobě elektřiny v zemi bezmála jednou třetinou.

Fotovoltaika bez rizika od nejlépe hodnocené firmy v oboru – Fotovoltaika od SEFY nově s nulovou zálohou!

photovoltaics, solar, solární elektrárna, obnovitelné zdroje, domácnost, střešní panely

V posledních letech se fotovoltaika stala jedním z nejdiskutovanějších témat v oblasti moderního bydlení i podnikání. Rostoucí ceny energií, tlak na udržitelnost a touha po energetické nezávislosti motivují čím dál více domácností i firem k pořízení vlastní solární elektrárny. Český trh se v minulosti potýkal s problémy, které důvěru mnoha zákazníků narušily – zejména v období tzv. solárního boomu.

Když solární boom narušil důvěru

Mnoho firem v uplynulých letech naskočilo do vlny poptávky, slíbilo zázraky, vybralo zálohy ve statisících – a pak… nedodalo vůbec nic. Zákazníci čekali měsíce, často marně, a firmy mizely z trhu jedna po druhé. Nedostatek zkušeností, zázemí i lidských kapacit udělal své. Výsledkem byly nejen ztracené peníze, ale i ztráta důvěry ve fotovoltaiku jako takovou.

SEFY jde opačnou cestou. A nabízí jistotu.

Společnost SEFY Czech Republic s.r.o. se na českém trhu profiluje zcela opačně – jako stabilní, odborný a maximálně transparentní partner pro každého, kdo uvažuje o vlastní fotovoltaice. Důvěra zákazníků není pro SEFY jen slovo. Firma získala za rok 2023 i 2024 ocenění jako nejlépe hodnocená fotovoltaická firma na portálu Refsite.cz, který sbírá ověřené recenze reálných klientů.

Za důvěryhodností stojí také lidé. Jednatel společnosti Ing. Miroslav Mikeš je členem představenstva CAFT (Cech Akumulace a Fotovoltaiky) – nejvýznamnějšího profesního sdružení v oboru. To dokazuje nejen odbornost, ale i aktivní podíl na formování budoucnosti solární energetiky v Česku.

Vlastní vývoj a výroba: srdce systému drží SEFY pevně v rukou

Silným pilířem je i sesterská společnost A-Z TRADERS, která se specializuje na vývoj a výrobu komponentů pro fotovoltaické instalace, regulaci energie, bezpečnostní prvky, rozvaděče a další klíčové části fotovoltaických systémů. Díky tomu má SEFY unikátní kontrolu nad kvalitou a dostupností. Zákazníci společnosti SEFY navíc získávají nejmodernější inovativní produkty vyvinuté a vyrobené v Česku, které společnost A-Z TRADERS pravidelně uvádí na trh.

Novinka od 1. července: Fotovoltaika s nulovou zálohou

A právě díky tomuto stabilnímu zázemí si může SEFY dovolit krok, který zcela mění pravidla hry: od 1. 7. 2025 nabízí svým zákazníkům fotovoltaickou elektrárnu na klíč zcela bez zálohy.

„Zákazníci u nás neplatí předem ani korunu. Až když je systém připravený a namontovaný, teprve tehdy probíhá fakturace. Je to náš způsob, jak říct: věříme vlastní práci a jsme připraveni nést odpovědnost.“ – říká Miroslav Mikeš, jednatel SEFY Czech Republic s.r.o..

Co zákazník získá s fotovoltaikou od SEFY?

  • Moderní, efektivní FVE systém na klíč
  • Chytrou regulaci A-Z ROUTER Smart, která zajišťuje maximální využití vlastní výroby a minimalizuje přetoky do sítě
  • Rychlou návratnost investice – díky optimalizaci spotřeby se vám náklady vrátí během několika málo let
  • Odborné poradenství a projekt na míru
  • Zázemí silné a prověřené firmy, která se neopírá o subdodavatele, ale má vlastní instalační týmy i technické zázemí

Fotovoltaika bez rizika. Konečně.

SEFY přináší do českého solárního světa to, co mu dlouho chybělo: důvěru, profesionalitu a férové podmínky. Zákazník tak nemusí složit zálohu, nic neriskuje – a přesto získává špičkové řešení od leadera trhu.

Chcete vědět víc?
Navštivte www.sefy.cz nebo si domluvte bezplatnou konzultaci s naším specialistou. Fotovoltaika ještě nikdy nebyla tak jednoduchá, bezpečná a výhodná jako dnes.

Senát schválil zavedení oblastí pro snazší vznik solárních a větrných zdrojů

Obnovitelné zdroje energie

Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu. Předpokládá to návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který dnes přijal Senát. Nyní jej dostane k podpisu prezident. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) řekl senátorům, že zákon představuje takzvaný podvozek pro další legislativu a související povolovací procesy týkající se obnovitelných zdrojů energie.

Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím.

Zákon zavádí takzvané akcelerační oblasti, kde budou obnovitelné zdroje schvalovány ve zjednodušeném režimu. Předem vymezené podmínky v takzvaných akceleračních zónách mají podle ministerstva životního prostředí snížit administrativní zátěž investorů. Projekty, které budou v souladu s evropskou směrnicí, nebudou podléhat procesu posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Jednodušší schvalování se bude týkat nejen samotných zdrojů elektřiny, ale i navazující infrastruktury, jako jsou transformátory, elektrická vedení nebo akumulátory.

Samotné vymezení akceleračních oblastí budou stanoveny na třech úrovních. Konkrétně půjde o územní plány obcí, dále v zásadách územního rozvoje krajů a na celostátní úrovni územním rozvojovým plánem. Konflikty mezi vznikem akcelerační zóny a rozvojovými plány obcí se nepředpokládají, protože oblasti pro obnovitelné zdroje budou muset vznikat přinejmenším 500 metrů od zastavěného území.

Cílem je podle ministerstva životního prostředí zvyšovat míru soběstačnosti ve vyrobené energii. Vzhledem k očekávanému zvyšování spotřeby elektřiny v průmyslu je podle ministerstva v bezpečnostním zájmu země posílit výrobu na českém území, a to zejména stavbou jaderných a obnovitelných zdrojů.

Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím. Bude se odvíjet od množství vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu. Za jednu megawatthodinu takto vyrobené elektřiny bude provozovatel platit 50 korun a to se bude násobit místním koeficientem. Zákon stanoví koeficient jedna, ale obec ho bude moci snížit až na nulu. Sazba poplatku a výše koeficientu pak musí zůstat zachovány po celou dobu provozování větrné elektrárny.

Podle dřívějšího vyjádření Svazu moderní energetiky je schválení zákona důležitým krokem k posílení české konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti.

Senátoři na návrh svojí kolegyně Hany Žákové (STAN) schválili doprovodné usnesení, které souvisí s pokrytím bílých míst v Česku, kde není dostupný mobilní signál. Podle senátorky jde o to, aby v případech, kde se tato nepokrytá místa překrývají s akceleračními zónami, bylo možné postavit základové desky pro vysílače mobilního signálu.

Senát proto v přijatém usnesení vyzval vládu, aby při vymezování nezbytných a akceleračních oblastí zohlednila možnost jejich využití pro budování infrastruktury elektronických komunikací. Cílem má být lepší pokrytí oblastí s nedostatečným signálem a efektivně využít dané území pro víc účelů.

Protože Senát schválil zákon, nehlasoval už o pozměňovacím návrhu svého místopředsedy Ladislava Václavce (ANO), který míní, že stát v tomto návrhu nehájí zájmy občanů. Chtěl proto navrhnout mimo jiné, aby větrnou elektrárnu nebylo možné postavit blíže než tři kilometry od nejbližší stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci. Poukazoval přitom na to, že obdobnou úpravu mají třeba na Slovensku.

Čínské loděnice chtějí letos dodat rekordní počet tankerů pro přepravu LNG

Stavba LNG tankeru Dapeng Star

Čínské loděnice plánují v letošním roce dodat rekordní počet tankerů na zkapalněný zemní plyn (LNG). Vysoká poptávka po tomto palivu jim za prvních pět měsíců letošního roku umožnila více než zdvojnásobit výnosy, i když zbytek průmyslu se potýká s poklesem zisků a bojuje s vyššími americkými cly a přetrvávajícím deflačním tlakem. Uvedla to agentura Bloomberg.

Největší čínská loděnice Hudong-Zhonghua plánuje do konce roku dodat deset tankerů, čímž významně přispěje k celostátnímu rekordu. Podle čínské státní televize CCTV má zároveň objednávky na dalších 60 lodí v hodnotě 150 miliard jüanů (439 miliard Kč), které má předat do roku 2031.

Čína tak těží z rostoucí globální poptávky po LNG. Zkapalněný zemní plyn je nejrychleji rostoucím fosilním palivem, zejména díky růstu těžby ve Spojených státech a Kataru. Čínští dovozci navíc usilují o vlastní flotily, aby si posílili vyjednávací sílu na trhu. Prudký růst ale přináší i spory. Americká vláda například dospěla k závěru, že čínské dotace nespravedlivě zvýhodňují tamní loděnice a poškozují americké konkurenty.

LNG tanker Arctic Princess
LNG tanker Arctic Princess. Zdroj: JoachimKohlerBremen / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-4.0

Loni podle mezinárodní skupiny dovozců LNG vzrostl počet nově dodaných plavidel pro přepravu LNG o více než 60 procent na 67. Celosvětová flotila se tak rozrostla na 831 plavidel a dalších 103 plavidel má být dodáno letos. Nevyřízené objednávky nyní představují téměř polovinu stávající kapacity flotily.

Čínští výrobci podle televize CCTV zkrátili dobu výroby tankerů pro LNG na polovinu, respektive na 15 měsíců. Částečně i díky tomu, že 80 procent potřebných dílů a služeb jim zajišťují domácí dodavatelé.

Po dokončení všech současných zakázek bude mít Čína na globální flotile plavidel pro přepravu LNG 15procentní podíl, což je více než dvojnásobek současného stavu, odhaduje organizace BloombergNEF. I tak ale zůstane daleko za Jižní Koreou, která je světovou jedničkou ve stavbě lodí.

Jak nahlížejí podniky na investice do nízkouhlíkových technologií?

Průmyslová výroba, emise

V poslední době se často skloňuje ohrožení cílů směřujících ke klimatické neutralitě i nárůst využívání fosilních paliv. Může se tak zdát, že investice do čistších zdrojů energie ztrácejí momentum. Peter Bakker, generální ředitel Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj, říká, že i navzdory geopolitickým tlakům a ekonomickým překážkám společnosti pokračují v investicích do přechodu na čisté nulové emise. Primárním důvodem není pouhé slepé dodržování předpisů a regulací, nýbrž motivace získat konkurenční výhodu, podporovat odolnost a zabezpečit udržitelný a dlouhodobý růst.

Výsledky průzkumu Business Breakthrough Barometer ukazují, že 91 % zúčastněných vedoucích představitelů podniků je přesvědčeno o tom, že jejich společnosti v uplynulém roce zachovaly nebo zvýšily investice do opatření souvisejících s přechodem na uhlíkovou neutralitu.

Dle Bakkera jsou nyní podniky již ve fázi investic a realizace. A to i přesto, že regulační orgány v některých zemích snižují klimatické ambice. Riziko plynoucí z klimatické změny podle něj představuje výrazné podnikatelské riziko a snížení negativního dopadu je hlavní hnací silou. Dokazují to i výsledky barometru, kdy se 92 % vedoucích pracovníků domnívá, že pokud by teď nekonali ve prospěch přechodu na klimatickou neutralitu, náklady by ve finále převýšily investice do nízkouhlíkových technologií.

Největší překážkou není regulace, ale nepřehledné politické prostředí

Neodmyslitelným základem pro navyšování investic je správná kombinace příznivých podmínek, jako je stabilní a předvídatelná politická situace, přístup k cenově dostupné čisté energii a rostoucí poptávka po nízkouhlíkových řešeních. Tyto prerekvizity vytvářejí vhodné prostředí pro průmyslovou transformaci.

Jako příklad ideálního prostředí bylo prezentováno Německo, které díky národnímu cíli 100 % obnovitelné energie do roku 2035, silnému plánování síťové infrastruktury a jasným pobídkám pro vodíkové projekty a akumulaci energie přilákalo v roce 2023 investice do čisté energie ve výši téměř 37 miliard eur.

Existují však takové politické aktivity, které vysílají smíšené signály. Kupříkladu se jedná o klimatickou politiku EU, jejíž původní cíl byl podpořit rozvoj trhu s udržitelnými výrobky. Evropské klimatické politiky se však nyní zmítají v nejasnostech, což má za následek oslabení tržních signálů, na které se podniky spoléhají, aby mohly s důvěrou investovat.

Na základě výsledků Barometru uvedlo až  94 % respondentů, že podpůrná politika v oblasti transformace je jedním z nejkritičtějších faktorů při plánování investic. To znamená, že vlády musí vytvářet podmínky, v nichž se účastníci trhu pohybují s důvěrou. Cesta ke stabilnímu plánování investic vede skrze nasazování konzistentních rámců, signálů poptávky a plánů infrastruktury. Pokud tyto signály chybí, kapitál se poohlíží jinde.

Březnový požár u letiště Heathrow způsobilo selhání při údržbě rozvodny

Elektrické vedení

Požár, kvůli kterému bylo letos v březnu uzavřeno londýnské letiště Heathrow a na místě uvízly tisíce cestujících, způsobilo selhání společnosti National Grid při údržbě rozvodny elektřiny. Uvedla to dnes oficiální zpráva. Britský energetický regulační úřad Ofgem na základě zprávy zahájil okamžitě vyšetřování správce sítě.

Zavření nejrušnějšího letiště v Evropě stálo aerolinky desítky milionů liber a vyvolalo otázky ohledně odolnosti britské infrastruktury. Ministr energetiky Ed Miliband označil zjištění zprávy za „velmi znepokojivá“.

Zpráva je výsledkem vyšetřování incidentu z konce března, které provedl správce elektrické sítě National Energy System Operator. Ten se loni oddělil od společnosti National Grid. Ofgem na základě zprávy zahájil vyšetřování firmy National Grid Electricity Transmission, která vlastní a spravuje vysokonapěťovou přenosovou síť v Anglii a Walesu.

Podle zprávy byla příčinou požáru na Heathrow „katastrofická porucha“ na jednom z vysokonapěťových izolátorů transformátoru v rozvodně National Grid Electricity Transmission. Do izolátoru se pravděpodobně dostala vlhkost, která způsobila elektrickou závadu a následný požár transformátoru. Kontrolní mechanismy National Grid podle šetření selhaly a nedokázaly odhalit, že nebyla provedena žádná opatření ohledně zvýšené vlhkosti, na kterou měření upozornilo už v roce 2018.

Regulační PST transformátory ČEPS. Zdroj: vlastní
Regulační PST transformátory ČEPS. Zdroj: vlastní

National Grid uvedla, že má zavedený komplexní program kontroly a údržby svých zařízení a po požáru přijala další opatření.

Ofgem dodal, že přezkum prokázal, že příčinou požáru byla technická závada, které bylo možné zabránit. Plánuje proto prověřit, zda National Grid dodržovala příslušné právní předpisy a licenční podmínky týkající se rozvoje a údržby elektrické sítě v blízkosti Heathrow. Dále zadá nezávislý audit zařízení National Grid, který má zjistit, zda šlo o ojedinělý případ, nebo o systémový problém.

National Grid se zabývá přenosem a distribucí elektrické energie a zemního plynu. Je zodpovědná za správu a provoz důležité infrastruktury energetických sítí v Británii. Jejím hlavním úkolem je zajišťovat spolehlivý a bezpečný přenos elektřiny a plynu od výrobců k distributorům a konečným odběratelům. National Grid také investuje do rozvoje a údržby energetických sítí, aby zajistila stabilitu a efektivitu dodávek energie.

Německá vláda otáčí: Po průmyslu by se levnější elektřiny mohly dočkat i domácnosti

Elektroměr

Vysoké ceny elektrické energie pro domácnosti a průmysl jsou dlouhodobým tématem pro politiky nejen v Německu. Zatímco německá vládní koalice již před nedávnem oznámila plány na podporu průmyslu skrz levnější elektřinu, s domácnostmi se nepočítalo. Po tlaku veřejnosti se však zdá, že se plány rychle změnily, a domácnosti by se tak mohly dočkat levnější elektřiny.

Podle serveru Clean Energy Wire německá vládní koalice diskutuje o možném snížení ceny elektřiny pro domácnosti. Učinit by tak mohla snížením daně z elektrické energie na minimální hodnotu stanovenou v rámci pravidel EU. Podle serveru tato otočka přichází pouhých pár dní poté, co tuto možnost vláda vyloučila.

Důvodem je zřejmě nespokojenost veřejnosti ohledně plánování německého rozpočtu, který měl počítat s podporou energeticky náročného průmyslu, nicméně menší podniky a domácnosti se úlevy původně dočkat neměly.

Podle serveru se však současná vláda zavázala ke snížení cen elektřiny pro všechny v rámci koaliční dohody. Cestu k levnější elektřině pro těžký průmysl přitom otevřela teprve nedávno samotná EU zmírněním pravidel pro státní podporu. Toto opatření má pomoct oživit průmysl, podpořit ho v soutěži se Spojenými státy a Čínou a udržet ho v Evropě.

Zlevnění elektřiny pro německé domácnosti však nebude zadarmo, vláda podle všeho hledá možnosti, kde bude muset sníženou daň ušetřit. Podle současného kancléře vláda v rozpočtu počítala s téměř 6 miliardami eur z daně z elektrické energie a rozpočet si bude muset ohlídat.

Jaderná fúze je opět o krok blíže, ITER vybral zhotovitele torusu fúzního reaktoru

ITER

Společnost Westinghouse Electric Company podepsala kontrakt v hodnotě 180 milionů USD (přibližně 3,95 miliardy Kč) s organizací ITER na sestavení prstencové vakuové komory pro mezinárodní termonukleární experimentální reaktor ITER, který se staví v Cadarache na jihu Francie. Tato vakuová nádoba představuje jeden z nejkritičtějších prvků reaktoru. Jedná se o hermeticky uzavřený dvouplášťový ocelový kontejner, uvnitř kterého bude udržováno fúzní plazma.

Po instalaci všech sektorů vakuové nádoby zahájí Westinghouse nejsložitější fázi montáže – souběžné svařování devíti sektorů do jednoho celistvého prstencového útvaru, tzv. torusu.

Spolupráce s dlouhou historií

„Jsme potěšeni, že se Westinghouse ujímá této klíčové role v našem unikátním projektu. Díky desítkám let zkušeností s návrhem a výstavbou jaderných elektráren věříme, že firma přinese do sestavení tokamaku ITER svou mimořádnou odbornost,“ uvedl Pietro Barabaschi, generální ředitel ITER.

Šachta tokamaku ITER s instalovanými dvěma sektorovými moduly vakuové nádoby. Společnost Westinghouse se podílela na výrobě sektorů vakuové nádoby v rámci konsorcia Fusion for Energy (F4E) se svými partnery Ansaldo Nucleare a Walter Tosto. Zdroj: Westinghouse

Dočasný CEO Westinghouse Dan Sumner dodal, že Westinghouse vždy stál v čele energetických inovací a společnost je hrdá, že „může být součástí tohoto průlomového projektu, který by mohl zajistit energetickou bezpečnost pro budoucí generace“.

Westinghouse s organizací ITER dlouhodobě spolupracuje. Společně s partnery z konsorcia AMW (italské společnosti Ansaldo Nucleare a Walter Tosto) se podílel na výrobě pěti sektorů vakuové nádoby. V rámci projektu vyvíjel pokročilé výrobní techniky a spolupracoval s globálními partnery tak, aby splnil přísné požadavky na kvalitu.

ITER: Krok ke komerčnímu využití fúze

ITER je největší mezinárodní projekt v oblasti jaderné fúze. Jeho cílem je prokázat technickou proveditelnost fúze jako velkokapacitního a bezemisního zdroje energie. Reaktor má produkovat 500 MW fúzního výkonu při vstupu 50 MW energie pro ohřev plazmatu, a to po dobu nejméně 400 sekund. Elektrická energie se v zařízení vyrábět nebude – ITER slouží výhradně pro výzkumné účely.

Sestavování sektorů vakuové nádoby se přerušilo kvůli defektům a bude realizováno teprve po jejich opravě. Zdroj: ITER

Na výstavbě zařízení se podílí desítky zemí. Evropská unie financuje téměř polovinu nákladů, zatímco zbývajících šest partnerů (Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a USA) si rovným dílem dělí druhou polovinu.

Stavba byla zahájena v roce 2010, původní termín dosažení prvního plazmatu v roce 2018 byl však posunut na rok 2025. V roce 2023 ITER oznámil nový harmonogram, podle kterého má první fáze provozu zahrnovat fúzi deuterium-deuterium v roce 2035, následovanou plným provozem s magnetickým polem a plazmovým proudem.

Koalice členských států EU chce větší cenovou regulaci v rámci ETS2

Kotlíkové dotace, emissions, emise, chimney, residential

Současný návrh nového systému pro obchodování s emisemi obsahuje opatření zaměřená na regulaci ceny povolenky. Dle koalice 16 zemí, včetně České republiky, by však měl být ochranný mechanismus nastaven přísněji.

Jak uvedl server Rinnovabili, současný návrh legislativy zakotvující systém ETS2 obsahuje bezpečnostní brzdu: ta je použita ve chvíli, kdy cena CO₂ povolenky dosáhne 45 €/t. Podobně jako v systému ETS1 umožňuje opatření uvolnit do oběhu další povolenky a tím má trh s emisemi ochladit. Podle koalice 16 zemí je však objem těchto dodatečných povolenek příliš skromný, a žádají jeho navýšení.

Evropský ETS2 rozšíří od roku 2027 stávající trh s emisními povolenkami na sektor silniční dopravy, budov a menších podniků. Dodavatelé fosilních paliv budou povinni nakupovat povolenky úměrně uhlíkovému obsahu svých produktů, čímž se de facto na koncového spotřebitele promítne nový environmentální poplatek.

Ve veřejném dopise zaslaném Evropské komisi některé státy, mimo jiné Česko, Rakousko, Belgie, Itálie, Nizozemsko či Polsko, navrhují zřídit zvláštní rezervu stability, která by se aktivovala v případě náhlého cenového šoku. Zároveň chtějí posunout první aukce povolenek, aby trh dostal včasný cenový signál a mohl se lépe připravit.

Iniciativa má údajně dostatečnou podporu k dosažení kvalifikované většiny v Radě EU, a tedy reálnou šanci prosadit úpravu legislativy ještě před začátkem fungování ETS2.

Signatáři zastávají názor, že pevnější cenový strop ochrání především domácnosti před přílišným navýšením jejich nákladů. Členské státy argumentují nedávnými protesty, které proběhly hned v několika evropských zemích. Například ve Francii veřejnost reagovala na zdražení pohonných hmot.

Kritici se naopak obávají otupění celého systému ETS2 a tím i signálu pro cenu uhlíku, což může zpomalit pokrok v odklonu od fosilních paliv. Kritici nového návrhu také upozorňují na důležitost výnosů z ETS2, ty mají proudit do Sociálního klimatického fondu, který podpoří zranitelné domácnosti, přispěje na nákup elektromobilů či na zateplování budov.

EU tím chce vyvážit sociální dopady ambicióznější klimatické politiky a udržet veřejnou podporu pro dosažení emisní neutrality do roku 2050.

Slovensko a Maďarsko by mohly brzy sdělit, zda se dohodnou o projektu na Dunaji

Slovensko a Maďarsko jsou blízko k tomu, aby oznámily, zda se dokážou dohodnout v dlouholetém sporu ohledně soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros na řece Dunaj. Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Tomáš Taraba. Slovenská opozice odmítla dřívější Tarabovo tvrzení, že Maďarsko má podle platné smlouvy dostávat zdarma polovinu elektřiny vyrobené ve slovenském vodním díle Gabčíkovo, které je s instalovaným výkonem 720 megawattů největší vodní elektrárnou v zemi. Maďarsko před lety od vybudování své části společného projektu odstoupilo.

„Jsme blízko k tomu, abychom řekli, zda se umíme, nebo neumíme dohodnout. Pokud se umíme dohodnout, tak pak to bude dlouhý proces, to musí jít do parlamentu,“ uvedl Taraba k jednáním s Budapeští.

Bližší informace o postoji Slovenska odmítl sdělit.

Pokud se Slovensko s Maďarskem nedohodne, bude podle Taraby v případu opět rozhodovat mezinárodní soud. Ten už v roce 1997 dal ve většině bodů za pravdu Slovensku, s výjimkou spuštění vodního díla pouze na slovenském území. Oba státy se o naplnění tohoto rozsudku zatím nedohodly.

Minulý týden Taraba tvrdil, že podle původní smlouvy má Maďarsko dostávat polovinu elektřiny z Gabčíkova zdarma. To popřeli slovenští opoziční politici, kteří tvrdili, že Taraba v případu obhajuje zájmy Maďarska. Elektrárnu v Gabčíkovu provozuje slovenský státní podnik Vodohospodárska výstavba.

Dohodu o projektu Gabčíkovo-Nagymaros uzavřely v roce 1977 tehdejší Československo s Maďarskem. V roce 1989 pak maďarská strana práce jednostranně zastavila a později od smlouvy odstoupila. Československo na to zareagovalo pokračováním prací pouze na svém území v náhradní variantě. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu v uvedeném rozhodnutí také potvrdil platnost smlouvy z roku 1977, v níž se Maďarsko zavázalo postavit dolní stupeň soustavy Nagymaros.

Růst o 100 % za dva roky. Český „solární boom“ má trvat dalších 5 let

fotovoltaická elektrárna, solární, obnovitelné zdroje, renewables, solar

Solární elektrárny v České republice čeká opět rekordní rok. Alespoň co do objemu výroby elektřiny. Jen za první pololetí solární elektrárny vyrobily o pětinu více elektřiny než za stejné období loňského roku, ukazují data provozovatele přenosové soustavy. Ve srovnání s rokem 2023 jde dokonce o dvojnásobný nárůst.

Poslední dva roky byly pro solární elektrárny v České republice přelomové. Do české soustavy totiž začaly přibývat nové solární zdroje ve větším množství. Předchozích deset let sektor prakticky „přešlapoval na místě“ poté, co se kvůli solárnímu boomu z let 2009 a 2010 dostal do nelibosti veřejnosti a politiků.

Nový instalovaný výkon v posledních dvou letech byl tažen především novými instalacemi na střechách domů a firem o menším instalovaném výkonu. Velké solární parky (tj. parky o výkonu převyšujícím výkon deset MW) jsou dosud převážně pouze na papíře. I přes to se výkon solárních zdrojů v soustavě za poslední dva roky téměř zdvojnásobil, když byly do sítě připojeny zdroje o výkonu přibližně 2 GW.

Výstavba nových zdrojů se pochopitelně projevila také na celkově vyšší výrobě solárních zdrojů v Česku. Jak je vidět na grafu zobrazujícím kumulativní roční výrobu elektřiny ze solárních zdrojů, jejich výroba se za poslední dva roky více než zdvojnásobila.

Graf z Energostatu: /energostat/power/generation-types-cumulative-solar/czech/2020-01-01/2025-06-30

Významný milník si připíše také letošní červen. Z dat plyne, že se jedná o měsíc s dosud nejvyšší výrobou elektřiny pocházející ze solárních elektráren. Tyto zdroje vyrobily přes 650 GWh elektrické energie, tedy dostatek elektřiny pro roční spotřebu více než 200 000 českých domácností.

Bude rostoucí trend i nadále pokračovat?

Česká republika má mít v roce 2030 přibližně 10 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách. Alespoň to předpokládá národní klimatický a energetický plán, který vláda schválila na přelomu loňského a letošního roku.

To znamená, že by v Česku mělo každý rok vyrůst přibližně 1 GW nových solárních zdrojů – výkon srovnatelný s jedním blokem jaderné elektrárny Temelín. Nárůst instalovaného výkonu, na který jsme byli zvyklí z posledních dvou let, by se tedy měl opakovat každoročně až do roku 2030.

Dosáhnout stanoveného cíle ovšem nemusí být tak jednoduché. Zejména ekonomická návratnost investic do velkých solárních parků se v posledních letech výrazně zhoršila. Důvodem je, že se ceny elektřiny na spotových trzích v poledních hodinách v posledních dvou letech podstatně snížily. Hodnota výroby elektřiny solárních zdrojů tak ztrácí na hodnotě, což může ohrozit finanční návratnost investic do nových zdrojů.

„Kachni křivka“ v České republice zobrazující průměrné spotové ceny elektřiny v různé denní hodiny. Zdroj: Energostat

Náznak zpomalení v oboru fotovoltaiky obsahuje také nedávná prezentace pro investory společnosti ČEZ. Z ní plyne, že také společnost ČEZ snížila své cíle ohledně výstavby obnovitelných zdrojů do roku 2030. ČEZ snížil svůj cíl výstavby přibližně na polovinu.

Že se velkým solárním parkům nedaří, ukazují také data Energetického regulačního úřadu o nově vydaných licencích pro solární zdroje. Za poslední dva roky (až do května tohoto roku) byla uvedena do provozu pouze jedna solární elektrárna s výkonem přes 10 MW. Tuto elektrárnu uvedla do provozu společnost ČEZ u obce Dolní Podluží na Děčínsku.

Graf z Energostatu: /energostat/power/generation-units-additions/solar/2020-01-01/2025-06-30

Ekonomiku solárních elektráren by mohly zlepšit provozní dotace. S těmi ovšem vláda nepočítá a spoléhá na to, že si investoři vystačí s investiční dotací z Modernizačního fondu. Po zavedení provozních dotací na solární zdroje volají dlouhodobě oborové organizace, dosud ovšem bezvýsledně.