U Břeclavi letos vznikne jedno z největších bateriových úložišť v Česku

U Břeclavi letos vznikne jedno z největších bateriových úložišť v Česku. Mělo by přispět ke stabilitě sítě, kapacitu bude mít 31 megawatthodin, uvedli zástupci firmy MND na dnešní tiskové konferenci v Praze. Jeho provoz začne na začátku příštího roku. Společnost má v plánu dokončit dalších šest velkokapacitních bateriových úložišť v ČR a další dvě v Německu.

Energetici začnou od října nově zapojovat do distribuční soustavy v Česku samostatně stojící bateriová úložiště. Podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT dosud největší zprovozněné úložiště od společností LG Energy Solution, Siemens a LTW Battery v Česku má kapacitu 29 megawatthodin.

Možnost zapojování samostatných bateriových úložišť do sítě vychází z letos schválené novely energetického zákona Lex OZE III, která po letech diskusí vymezila v Česku pravidla pro akumulaci, agregaci a flexibilitu energie.

Nyní jsou podle asociace v ČR tato zařízení zatím spíše raritou, protože neexistovalo jejich legislativní ukotvení ani finanční podpora. Několik větších systémů sice funguje, ale pouze v kombinaci s dalšími energetickými zdroji, nejčastěji v teplárnách, elektrárnách, s plynovým zdrojem či s fotovoltaikou.

„Výhodou bateriových úložišť je, že jsou relativně kompaktní a nevyžadují rozsáhlé zábory plochy a obvykle se nacházejí v méně atraktivních oblastech jako jsou průmyslové zóny,“ řekl Michal Sasín z MND.

Například v Břeclavi se jedná o pozemek v blízkosti rozvodny vysokého napětí. „Další máme v plánu vybudovat v místě našich fotovoltaických elektráren, čímž optimalizujeme jejich využitelný výkon,“ dodal.

Velkokapacitní bateriová úložiště zvyšují stabilitu sítě a urychlují přechod k udržitelnější energetické skladbě. Zároveň umí reagovat nejen na přebytky, ale také nedostatky energie v síti, a tím předcházet výpadkům. Celková kapacita budovaných bateriových úložišť MND v Česku bude podle firmy 107 megawatthodin.

Další velká bateriová úložiště mimo jiné plánuje skupina Sev.en finančníka Pavla Tykače, a to ve Chvaleticích na Pardubicku a v Kladně. Svou kapacitou by měla několikanásobně předčit doposud spuštěná zařízení v ČR.

18 odpovědí na “U Břeclavi letos vznikne jedno z největších bateriových úložišť v Česku”

  1. Jaká je cena? Potřebovali bychom se dostat na cenu 150$/kWh se vším všudy, tady i s rozpočítaným příslušenstvím – rozvody, (trafostanice,) měniče, HW, SW. Pok to zacně dávat ekonomický smysl i pro stabilizaci sítěpodle spotových cen (mimo SVR).

  2. Pomůže úložiště 107MWh redukovat alespoň o 1h horkou zálohu uhelných Opatovic (s 100MW výkonem)? Nebo je to jen nezbytný doplněk k pouhým 100MWp fotovoltaiky, aby nehodila vidle do elektrizační soustavy, když se náhle zatáhne? Žádná záloha „na potom“ to rozhodně nebude. Na tento byznys pro někoho si všichni připlatíme v distribučních nákladech, místo aby taková úložiště (pouhé UPS zdroje pro jejich nestabilitu) měli povinně všichni provozovatelé větších FVE. Ať si taková úložiště platí z poplatků na OZE! Temelín těch 107MWh vyrobí za tři minuty.

    1. Zjevně nechápete, že bateriová úložiště budou mít zásadní dopad na energetiku nejen v ČR. V ČR už se chystají stovky velkých bateriových úložišť, jen E.ON na svém distribučním území povolil projekty BESS o celkové kapacitě několika GWh. Stejné to je na území ČEZ a PRE. Během několika let zde budou BESS s kapacitou několika desítek GWh, které budou schopny uložit a následně dodat několik TWh za rok. Jen pro představu BESS o kapacitě 107 MWh při denním cyklu teoretický dodá ročně do sítě 40 GWh,

      1. Není Vám ani trochu divné, že ty GWh nevidíme na ceně elektřiny ani v Německu? A ti by je ke svým OZE (bez jádra pro base load) určitě potřebovali už včera. Kdy tedy nastanou ty světlé zítřky s bateriovými úložišti, které budou stačit alespoň na večerní špičku? Každodenní obdélníkový průběh cen (nízká za poledne, vysoká na večerní špičku) a statistické údaje o instalovaných německých úložištích (Fraunhofer na energy-charts) svědčí, že ukládací schopnosti úložišť zatím nestačí ani v úrovni UPS úložišť nutných jako podpora OZE.

      2. Jistě, že BESS v množství o hodně větším, než malém budou mít na naši energetiku vliv. Jenže, aby to bylo znatelné, nejdříve se musí do nich investovat miliardy Kč. Další miliardy je nutno investovat také do posílení sítí, abychom do těch BESS taky mohli přenést všechnu (nebo alespoň většinu) nárazové polední výroby FVE. Protože FVE jsou výkonově největším u nás realizovaným OZE. A pokud to má být decentralizovaně, je potřeba posílit násobně (až 10*) celou síť i v každé „Horní dolní“ když tam jsou malé FVE a cílí se na stav, že budou na každé budově. Na rozdíl od JE, kde v podstatě stačí jedno relativně krátké VVN vedení do nejbližší rozvodny.
        Ty investice nyní přihlášené k připojení (a je otázka kolik bude realizováno) chtějí vydělávat a ekonomiku mají propočtenou hlavně na službách krátkodobé SVR (porovnej udávaný výkon kontra kapacita). Svou kapacitou zdaleka nejsou schopny pokrýt ani ve slunečném dnu dobu, kdy nesvítí. Jenže tady „padne kosa na kámen“. Těch BESS je už nyní přihlášeno daleko více, než bude potřeba ba SVR.
        Potom už bude jen možnost těžit z rozdílu spotových cen. Jenže to je daleko méně výdělečné. Uvidíme, jak potom budou ty BESS schopny splácet úroky z úvěrů.
        Navíc, pokud by kapacita těch BESS byla opravdu „větší, než malá“ a měla by tedy nějaký vliv na pokles cen např ve večerní špičce, bude to další pokles výdělečnosti těch BESS.
        Ovšem úplná katastrofa pro ty nyní postavené bude, pokud se vyplní věštby příznivců o radikálním poklesu cen akumulátorů (třeba na polovinu). To ty současné BESS, které ještě budou splácet úvěry spolehlivě zlikviduje.

        1. @Bob 21. srpen 2025, 10:20
          Žádné posilování „(až 10*) celou síť i v každé „Horní dolní“ se dělat nebude, můžete to tu opakovat dokola, ale pravdou se to nestane.
          Tvrzení, že se cílí na stav, že budou FVE na každé budově, také není pravdivé.
          Není překvapením, že investice do BESS přináší i rizika, tak jako jiné oblasti podnikání.
          Stejně tak nebude překvapením, když někdo zkrachuje.
          Ale nebojte, oni nedělají rozhodnutí podle článků v novinách, jak si myslíte, ale vámi vyjmenované jistě vědí a rizika si vyhodnotí sami.

          1. Bez toho posilování (všimněte si slova až, ve skutečnosti bude menší, než 10* jako kompromis mezi posilováním sítě a omezováním FVE, ale i tak to bude velmi drahé) ovšem ta BESS nebudou mít tu levnou a čistou solární elektřinu pro nabíjení. I z té poslední „Horní dolní“.
            Samozřejmě, že se cílí na FVE na každé budově (mimo církevních, památkově chráněných a vojenských). Je to legislativně dávno ukotveno a pro nové budovy to platí už od 2030. Pro každou rekonstrukci vyžadující stavební povolení o něco později. Kromě toho máte už dříve ještě požadavky dle PENB, které se též řeší nejčastěji pomocí FVE.
            Oni dělají rozhodnutí dle nějakých předpokladů dotací a budoucích cen elektřiny (částečně „dle křišťálové koule“) a přitom si sami „pod sebou podřezávají větev“. Protože čím více bude BESS, tím menší bude jejich zisk oproti předpokladům.

          2. @Bob 21. srpen 2025, 12:24
            Když bude ve skutečnosti menší, proč píšete až 10*, to jste okoukal z reklamních letáků nebo u slev v marketu?
            Ani to co jste vyjmenoval neznamená, že na každé budově bude FVE.
            Zákon ani normy neukládají automatickou povinnost instalovat FVE při každé rekonstrukci.
            Oni samozřejmě vědí, že budou čelit konkurenčnímu prostředí, to je také běžné riziko podnikání.

          3. To Jarda 21. srpen 2025, 12:44
            Vy velmi dobře víte, z čeho odvozuji to „až 10*“, tak tu nešiřte dezinformace o „reklamních letácích“. Vychází to z aktuální průměrné velikosti domácí FVE.
            FVE bude postupně na každé budově (výjimky jsem jmenoval).
            Je to už legislativně dáno. Pro všechny nové budovy od 2030. Pro rekonstrukce nejpozději od 2040. Potom ani rekonstrukce bez FVE nepůjde jmenovitě.
            Už nějakou dobu ale stejně musí mít RD po rekonstrukci PENB s nejhorším výsledkem C vyhovující (jinak nedostanete povolení) a to se řeší převážně FVE a když to pořád nevyjde, tak ještě větší FVE.
            Odkaz: bravis.cz/blog/penb
            Nehledě na tu spoustu majitelů RD, kteří si na střechy starších domů dávají FVE bez rekonstrukce samotného domu.
            Opět ukazujete závažnou neznalost problematiky a z toho vyplývající chybné závěry.

          4. @Bob 21. srpen 2025, 23:43
            Dezinformace tu šíříte jen vy, s tím „až 10* celou síť i v každé „Horní dolní“.
            Ve všech cca 6000 obcích, se toto realizovat nikdy nebude, ani kdyby měl každý na střeše 50kWp.
            Chybné závěry děláte vy, protože vám „trochu“ nedochází, že tu stále budou statisíce domů, které nebudou dělat rekonstrukci se stavebním povolením, nejsou ani nové a nebudu se ani prodávat, tedy neřeší PENB, takže žádnou povinnost nemají.

          5. Nedobrý den,

            Nevím jestli zrovna desetkrát, ale násobně ano a možná klidně i 10x.

            Stávající domy/odběrná místa v obci mají nějaký požadovaný max. příkon, ale z pohledu sítě nikdy ve spotřebě nedochází k souběhu všech max. spotřeb. Reálně dochází k souběhu cca 60 procent a na to jsou cca dimenzované sítě plus něco do zálohy pro budoucno. To tak již cca 100 let vychází.

            Situace se poněkud mění s elektrickým topením (jedno jestli přímotopy, kotle, tep. čerpadla). Za chladné, temné, větrné zimní noci dojde k tomu, že zapnou téměř všechny tyto spotřebiče v oblasti a dojde k souběhu blízkému 100 procentům. Zatím těchto spotřebičů u nás není tolik, ale podíl roste a i legislativa jej vyžaduje. V Německu s tím již mají lokální problémy.

            Další podobný problém je elektromobilita – nabíjení. Tam sice není souběh 100 procent, ale s potenciálním rozšiřováním elektromobility a jejího výkonu/příkonu toto přidá k problémům také.

            No a pak jsou FVE, které jsou plně závislé na počasí. A tam je souběžnost 100 procent v dané obci. A FVE přesně jak BOB napsal jsou legislativou vyžadované a instalovaný výkon je obvykle násobkem příkonu budovy, aby pokryl spotřebu i na brzkém jaře/pozdním podzimu. A stavební legislativa na to tlačí víc a víc. Tam ta násobná 100 procentní souběžnost výkonu prostě je. Takže buďto posílit sítě, nebo direktivně a masivně omezovat přetoky do sítě. Jiná cesta nebude.

          6. To Jarda 22. srpen 2025, 09:21
            Prostudujte si nejdříve danou problematiku a legislativu. Každý objekt dříve, či později potřebuje rekonstrukci se stavebním povolením.
            PENB potřebujete při téměř každé úpravě objektu i bez stavebního povolení. Bez ) PENB (nebo nového PENB) nemůžete ani prodat, pronajmout, nebo třeba vyměnit plynový kotel na TČ. A potom každých 10 let i bez jakékoliv změny.
            Uvidíte, že se bude dál „přitvrzovat“ a nevyhovující dle PENB nebude problém jen při rekonstrukci na povolení, prodeji, nebo pronájmu.
            Ale jak píši, lidé si dávají FVE na střechy i bez toho. Neodvratně se cílí na FVE na každé střeše a nebude to trvat ani moc dlouho. Jinak totiž té už nyní dané bezemisní budoucnosti do 2040, případně 2050 nedosáhneme.
            A když chceme tu elektřinu využít, nebo aspoň její většinu, (třeba na nabíjení BESS, nebo zelený vodík), tak se také cílí na co největší posílení sítě až do té každé „Horní dolní“

          7. Pardon za druhý příspěvek / dodatek.

            K rekonstrukcím. EU nakázala a členské státy se zavázaly (implementovaly) nařízení o tom, že budovy do nějakého roku musí přejít na energetickou třídu teď nevím kolik. Ale stačí se zeptat strýčka googla. Hledejte EPBD IV nebo Directive (EU) 2024/1275. Mám za to, že i zde na serveru proběhla zpráva na jaře o tomto.

            Direktiva EU 2024/1275
            – Nově stavěné/povolované [veřejné budovy mají termíny 1.1.2028] a [všechny budovy bez rozlišení vlastníka od 1.1.2030] aby byly s nulovou (nebo téměř nulovou) spotřebou energie.
            – Stávající budovy bez rozlišení vlastníka jsou požadavky na rekonstrukce. Od nabytí platnosti direktivy.
            – Státy musí zajistit, aby všechny jiné než obytné budovy do roku 2030 toto plnili alespoň v 16 procentech
            – Státy musí zajistit, aby všechny jiné než obytné budovy do roku 2033 toto plnili alespoň v 26 procentech
            – dále si státy sami mají stanovit další tvrdší cíle do let 2040 a 2050 pro všechny budovy – fakticky státem vynucené rekonstrukce.

            A pak spousta dalších kliček a doplňkových věcí které možná něco ještě zpřísňují, ale nemám to načteno. Nemám načteno jak to implementovala ČR, jak si nastavila ty další limity, jak bude vynucovat rekonstrukce aby se splnily jednotlivé mylníky…

            Markéta Šichtařová se například na toto téma opakovaně vyjadřuje a byť laicky, ale snaží se dělat osvětu že toto tu je a toto začne za pár let dopadat na firmy a lidi vynucenými rekonstrukcemi v rámci energetických štítků, problémů se zápisy do katastru (prodej, koupě), možné problémy s finančním úřadem (pronájmy), problémy/nemožností získat stavební povolení na cokoli (třeba i jen výměna oken, nebo vchodových dveří) pokud nebude rovnou splněno energetické zlepšení budovy… A kdo na to nebude mít, ten bude mít smůlu. Vidím to něco jako když památkáři mají dnes velké požadavky na chráněné budovy na které vlastníci nemají, tak památka chátrá a chátrá protože rekonstrukce i plné užívání je mimo možnosti majitele. Tak do podobného režimu se nejspíše dostane většina budov a nemovitostí, lidí a firem. Prostě EU vereze kubanizace bytového a nemovitostního fondu.

            No a jako vedlejší efekt bude dopad i do sítě – viz předchozí příspěvek.

            S pozdravem,

          8. @Bob 22. srpen 2025, 10:29
            Rekonstrukce bude dříve nebo později, třeba za desítky let.
            Tak až to uvidím, tak si o tom můžeme zase popovídat, do té doby pravdu nemáte.
            Ne opravdu se necílí o posílení do každé „Horní dolní“ kvůli přetokům z FVE.
            A mimochodem, pro instalaci TČ nepotřebujete pokaždé stavební povolení ani PENB, takže opět neříkáte pravdu.

  3. Tato úložiště se budují proto , aby nebyly nutné v takové míře tzv. horké zálohy. Tím se ušetří velké množství paliva. Pro budování úložišť pro režim tzv. obchodní flexibility nejsou baterie ještě dostatečně levné.

    1. Úložiště „se“ budují, aby nebyly potřeby horké zálohy? Opravdu? Laicky možná ano, ale ve skutečnosti jde buď o technologická úložiště (UPS) nutná pro integrování dalších nestabilních OZE zdrojů do energetického mixu a o byznys na spotových cenách (s minimálním obecným přínosem). Do schopností horkých záloh z hlediska rychlosti reakce v jednotkách milisekund a do zajišťování rychlé stability mají jejich měniče zatím asi ještě dost daleko. Jinak by se tolik u ENTSO-E neskloňoval nutný podíl klasické setrvačnosti nahoru, dolů, jaké limity. Stačí se podívat na mix Německa s vysokým podílem fosilu na regulaci a s naprosto marginálními současnými schopnostmi úložišť.
      Data německých úložišť dle Fraunhofer institutu na energy-charts (Szenarien, Installierte Leistung, Speicherkapazitäten) kvantifikují současný stav úložišť v roce 2025 (37,3 přečerpávací /12,8GWh bat. úložiště), kdy na německý odběr 50GW stačí tak na čtvrt hodiny! Na svou večerní špičku tak startují i české plynové a uhelné zdroje, které v té době nabíhají vysoko nad český večerní odběr.
      Pro „světlé zítřky“ musí tedy ta úložiště ještě hodně, hodně přidat na schopnostech a na sumárních kapacitách a hodně, hodně ubrat na cenách. Zatím je to jen mediální masáž pro podporu něčího byznysu.

      1. ad „Data německých úložišť dle Fraunhofer institutu na energy-charts (Szenarien, Installierte Leistung, Speicherkapazitäten) kvantifikují současný stav úložišť v roce 2025 (37,3 přečerpávací /12,8GWh bat. úložiště), kdy na německý odběr 50GW stačí tak na čtvrt hodiny!“
        akurat ze Fraunhofer uvadza len v poznamkach, ze cca 80% z toho tvoria domace instalacie, ktore nemaju nic s riadenim/stabilizaciou siete ..

  4. No a proč se dělají horké zálohy a tepelné elektrárny se raději nevypnou?
    No přece kvůli polední nadprodukci FVE a jejich nevýrobě ve večerní špičce (tzv. kachní křivka) a příliš rychlým změnám výkonu FVE během dne.
    Takže úložiště se primárně dělají kvůli FVE.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.