V srpnu 2024 spustila společnost Mingyang Smart Energy u čínského pobřeží kolos, který posunul hranice větrné energetiky, ale který zároveň přináší negativní environmentální dopady. Společnost instalovala 20MW větrnou turbínu, největší svého druhu na světě. Zařízení měří 242 metrů a má lopatky dlouhé 128 metrů. Při průměrné rychlosti větru 8,5 m/s vyrobí ročně 80 GWh.
Nová turbína překonala dosavadní rekord 16MW zařízení spuštěného v červnu 2023 v čínské provincii Hainan. Její lopatky mají plochu větší než dvě fotbalová hřiště, což jí umožňuje zachytit více větrné energie než kdykoli předtím. Konstruktéři použili modulární design s uhlíkovým vláknem. Navrhli ji pro oblasti se středními až vysokými rychlostmi větru. Turbína odolá i extrémním tajfunům s rychlostí přes 280 km/h.
Čínská společnost Dongfang Electric Corporation od října 2024 pracuje na prototypu ještě větší větrné turbíny, která má dosáhnout výkonu až 26 MW.
Zvyšování výkonu větrných turbín patří mezi hlavní způsoby, jak snížit náklady na výrobu elektřiny z offshore větrných elektráren. Větší turbíny možňují vyrábět stejné množství elektřiny s na menším prostoru a s nižšími na údržbu.
Nečekané změny mikroklimatu
Větrné turbíny mění proudění vzduchu. Rozměry této gigantické turbíny firmy Mingyang Smart Energy způsobily tak silný efekt, že vědci zaznamenali změny rychlosti větru a teplotního rozložení v okolí. Tyto mikroklimatické posuny mohou ovlivnit regionální počasí, a vědci proto provádějí dlouhodobý monitoring.
Podobné otázky řeší i menší větrné parky v Evropě, včetně těch českých. Je třeba zohlednit vliv na lokální klima, zemědělství a biodiverzitu. Turbíny v Evropě a Česku jsou menší a stojí většinou na větší ploše. Vliv na lokální klima zde obvykle zůstává omezený a nevede k zásadním změnám.
Ekologické dopady, které nelze ignorovat
Kromě mikroklimatu mohou obří turbíny zasahovat do tahů ptáků a mořských ekosystémů. S rostoucí velikostí větrných farem však roste i nutnost komplexních environmentálních posudků.
V Česku tento přístup již patří k povolovacím procesům. Čínský příklad ukazuje, že technologické inovace by měly jít ruku v ruce s pečlivým posouzením vlivů. To platí zejména u projektů, které přinášejí nové rozměry a výkony zařízení.
Něvěděl by prosím někdo přepočet, kolik jsou ta dvě fotbalová hřiště Fabií? Abych si to dovedl lépe předsatvit.
Bylo by na čase se začít vážně zabývat vlivem větrné energetiky na klima. Pokud je v Německu dnes instalováno 50 GW větrných elektráren, tak to prostě už musí mít významné odpady na proudění vzduchu a tím nejspíš i na srážky ve střední Evropě. Je potřeba pochopit, že větrníky fungují jinak než statické překážky, protože přímo větru odnímají energii, takže zpomalují pohyb vzdušných mas daleko více než statické překážky. Zejména při nižších rychlostech větru už dnes může být odběr energie docela významný ve vztahu k celkové energii vzdušných mas a k ovlivnění klimatu/počasí jistě dochází. Je ale potřeba tento vliv podrobněji kvantifikovat a zabývat se otázkou, zda skutečně můžeme v Evropě postavit další stovky GW, aniž bychom si vytvořili vážný problém (který pak budou někteří svádět na CO2).
Větší smysl nebo taky prioritnější jak chcete, by muselo mít posouzení jaderné a fosilní energetiky, které přináší do systému země další energetický zdroj, což ve větru není.
To už samozřejmě dávno posouzené je, vliv je zanedbatelný, takže ne, nemuselo by to mít větší smysl, naopak smysl posuzovat již posouzené je minimální.
U jaderných bych to na minimální vliv celkem i viděl, pokud nedojde ke katastrofě, či jí neřídí naprostí diletanti. Ale bydlet celý život v okolí uhelného kolosu chce každý, že ano?
On ale požadoval posuzovat co „přináší do systému země další energetický zdroj“, zjevně ve smyslu uvolněné energie toho zdroje, bydlení v okolí uhelného kolosu se to vůbec netýkalo.
Ad Emil , 19. srpen 2025, 13:16
Je otázka, kdo to posouzení dělal a za jakých předpokladů. Znáte-li odkaz na nějaké důvěryhodné posouzení, pak ho uveďte. Ani renomovaní čeští meteorologové mi nebyli schopni poskytnout odkaz na nějakou relevantní studii. Jedná-li se v Evropě již o výkony VE v řádu desetin TW, určitě to bude mít nějaký vliv na počasí, protože to zcela určitě je nad vlivem motýlích křídel, což znamená, že i velmi malá změna vstupních podmínek mívá u počasí velký vliv na průběh počasí. Rád bych viděl studii, která dokladuje, že odběr energie ve stovkách gigawatt nemá žádný vliv na polohy (posuny) tlakových výší a níží, které určují počasí (a proudění) v Evropě. A možná ten ještě větší vliv (než odběr energie z větru) bude mít promíchávání různě teplých vzdušných mas větrnou turbínou. Protože zase obráceně: teplota vzduchu je určujícím faktorem pro vzdušné proudění. Na žádnou studii tohoto charakteru jsem dosud nenarazil, takže moc nevěřím, že nějaký podrobný rozbor vůbec existuje. Už jen proto, že čas od času proběhne mediálním prostorem další zpráva, která zase nějak dál posouvá poznatky o vlivu předchozích větrných turbín na ty další. Hovoří se už snad o 80km (podle velikosti farmy).
Já jsem ale nepsal o vlivu větrných elektráren, naopak jsem oponoval tvrzení, že dává větší smysl posuzovat vliv tepelných elektráren než těch větrných.
Vše na co se ptáte je přehledně popsáno zde:
https://www.epochtimes.cz/2025/08/01/pomsta-obnovitelnych-zdroju-proc-tolik-neprsi/?utm_source=newsletter&utm_medium=e-mail&utm_campaign=nowall&utm_content=newsletter_editor
„A možná ten ještě větší vliv (než odběr energie z větru) bude mít promíchávání různě teplých vzdušných mas větrnou turbínou…. Na žádnou studii tohoto charakteru jsem dosud nenarazil, takže moc nevěřím, že nějaký podrobný rozbor vůbec existuje.“
Asi neumíte hledat. Toto již potvrdilo několik studií a většina se shoduje, že dochází k lokálnímu oteplení povrchu v nočních hodinách. Např. Smith et al. 2013 tvrdí, že tento efekt má dosah cca 2km (v závislosti na průměru turbíny) od větrné farmy. Pročtěte si studie zmíněné v 6. AR IPCC WGIII, box 6.7.
Před stavbou každé JE se dělá posouzení jejího vlivu na okolní mikroklima.
Aktuálně taky něco k bezpečnosti VtE:
novinky.cz/clanek/krimi-z-vetrne-elektrarny-na-svitavsku-upadl-kus-vrtule-
To je úplný nesmysl. Z jaderné elektrárny se ta energie uvolňuje ve formě páry a vliv na klima je zanedbatelný. Je to úplně jiný příběh, než když brzdíte pohyb vzduchových hmot, který přináší mraky s deštěm od moře.
Základna dešťových mraků je min. 2km od země jejich vrcholy i 15 km, tam asi vrtule ani té nejvyšší elektrárny nedosahují. Počasí se tvoří převážně v troposféře což je 7-17 km. Neznáte přírodní zákonitosti a strašíte.
Vrtule jistě do mraků nezasahují, ale zákon zachování energie platí. Tím, že tu energii větru odebíráte a také maříte, protože vrtule samozřejmě nemají 100 % účinnost, tak ten pohyb vzduchu prostě brzdíte, to je fyzika. A pokud se ten vzduch výrazně brzdí „u země“ na obrovských plochách, tak se díky tření postupně brzdí i ve větších výškách, to je taky fyzika. A pokud to děláte v rozsahu desítek nebo dokonce stovek GW, tak už to prostě vliv má. O počasí mnohdy rozhodují relativně malé rozdíly tlaku.
Pane Hájku, já bych vykácel lesy, protože ty taky brzdí větry.
Bylo by dobré založit sdružení (samozřejmě na neziskovém principu, dotované z rozpočtu státu), které by obhajovalo zachování větrů.
Předběžné opatrnosti není nikdy dost. Raději 100x něco přecenit, než jednou podcenit. Až nám dojde vítr, tak už bude pozdě plakat na rozlitým mlékem.
Mexi, zkoušel jsem vysvětlit, že brzdění větru na překážkách včetně lesů je asi o dva řády slabší, než když přímo odebíráte jeho energii pomocí vrtule, která je navržená k tomu, aby to dělala maximálně efektivně. Vrtule není pasivní statická překážka (pokud není vypnutá a zabržděná), je to aktivní prvek, to je naprosto zásadní rozdíl.
Ten pohyb nebrzdíte, JE má místní dopad na klima citelný, ostatně i města jsou známá jako tepelné ostrovy. To je zbrždění větru, asi jako když někdo do potoka vodní mlýnek, ten přeci taky vodě odebere kousek energie, aby se otáčel.
Stačí trochu hledat a výsledky zkoumání vlivu Temelína na klima lze snadno nalézt.
V odkazu níže jsou populární formou uvedeny výsledky:
in-pocasi.cz/clanky/klima/temelin-vliv-na-pocasi-17.6.2014
Citace:
„Popisu vlivu na počasí (resp. klima) byl v případě JETE podroben několika studiím. Jejich výsledky hovoří o tom, že měřitelné dopady na počasí se vyskytují pouze v bezprostředním okruhu elektrárny, v okruhu cca 5 km. Jedná se o zvýšení průměrné roční teploty o zhruba 0,05 °C. Pára unikající z chladících věží zvyšuje vlhkost vzduchu asi o 0,006 g/m3 (např. při teplotě 20 °C a relativní vlhkosti 50 % je absolutní vlhkost 8,7 g/m3).“
„vliv jaderné elektrárny na klima je omezený na bezprostřední okolí elektrárny, ale ani tam není výrazný.“
Temelín ročně spotřebuje 38,3 milionu metrů krychlových vody. To je asi 1,5m hladiny Orlíku. Temelín je tudíž jedním z důvodů, proč je v Orlíku nízká hladina vody a rekreační účel přehrady je velmi omezen.
„Při maximálním výkonu všech čtyř bloků je současná maximální hodnota odparu 1m3/s“. Teoreticky tedy může spotřebovat maximálně 31,5 milionu m3 ročně, prakticky je to samozřejmě výrazně méně. Nevím kde jste vzal 38,3 milionu m3, to je nesmysl.
cez.cz/nextcez/cs/pro-media/tiskove-zpravy/energetici-dokoncili-obnovu-chladici-veze-cislo-dve-68881
Píše se to i na tomto webu a pokud neumíte googlit, tak jen ze sebe děláte hlupáka Emile. Což je ovšem pro aktivistu typické.
https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/temelin-loni-spotreboval-mezirocne-o-9-mene-pitne-vody
Hlupáka ze sebe děláte jedině vy sám, Nedvěde, evidentně jste vůbec nepochopil co jste to vlastně vygooglil. Těch 38,3 milionu metrů krychlových vody elektrárna nespotřebovala ale „využila k chlazení“, podstatnou část té vody ovšem vrátila zpátky do řeky, takže těžko tedy toto množství můžete přepočítávat na hladinu Orlíku. Zvlášť když to odporuje uvedeným údajům přímo ze stránek ČEZu. To byste ale kromě googlení musel ještě zvládat matematiku základní školy, abyste pochopil že jste opět napsal pěkný nesmysl.
Bavíme se o vlivu na klima a ne o vlivu na počet rekreantů.
jak jako spotřebuje? ta elektrárna pracuje na vodu a voda v ní přestává existovat?
Tipuji, ze to bude tak nula nula nic.
Vlivy jsou minimální. Na rozdíl od chladících věží jaderných elektráren, které chrlí tuny přehřáté páry.
Proti množství par v atmosféře je to zanedbatelné
Přehřátá pára v chladících věžích? Pán je zjevně znalec. 😀
Asi podobný znalec jako vy Emile, když blábolíte o tom, co je a není zdroj elektrické energie. Už jste si to trochu nastudoval? Už víte proč akumulátor je zdrojem elektrické energie?
Nastudovat byste si to měl vy, který jste tu navrhoval poznávat zdroj od spotřebiče úchopem kontaktů, „znalče“. Takže být vámi bych o blábolení pomlčel.
Další, co byste si měl nastudovat je pojem renesance a jak se užívá v oblasti jaderné energetiky.
Mimochodem, pára ani před vstupem na turbínu nedosahuje parametrů přehřáté páry, natož aby to bylo v oblasti chladících věží.
Petr svých příspěvkem aspiruje na analfabeta měsíce.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze
.
Akorát „rozsvítit“ byste potřeboval spíš vy, což by zastal stejně dobře zdroj jako spotřebič…
Nopak.
Dával jsem odkaz na změřené hodnoty u Temelína.
Škoda, že v článku o větrníku nejsou žádná čísla, ale těžko mohou být menší, než např těch 0,05°C (i to už je na hranici měřitelnosti).
Takže to spíše vypadá, že na teplotu nejbližšího okolí má zhruba stejný vliv větrník s výkonem 20 MW, jako JE s výkonem 2 000 MW.
Pára stoupající z chladicích věží Temelína zvyšuje v okolí relativní vlhkost vzduchu zhruba o 0,07%. Zanedbatelně.
Problémem není jenom v uvolňování této nevyužité energie, ale v budování dalších plynových zdrojů pro vytápění. Tyto doplňkové zdroje by měli být dimenzovany až prioritně po využití max. množství nevyužité energie z chladících věží, na což jsou vhodné kogenerace, tepelná čerpadla, akumulace a pod.
Další plynové zdroje se budou muset budovat hlavně jako doplněk k výrobě OZE, především FVE.
Špičkovací elektrárna se v zásadě nestaví s využitím odpadního tepla např. jako kogenerační. jede totiž jen při vykrývání OZE tedy velmi nepravidelně.
S. Vinkler
To je právě ten problém, který do určité míry a ne zanedbatelné do budoucna může řešit rozvoj spojený s výstavbou menších SMR umístěnými blíže spotřeby i tepla místo těch jaderných mamutů s chladícími věžemi. Je to efektivnější způsob spojený navíc s možností jakékoliv akumulace snižující spotřebu toho plynu a závislostí na něm. Stejně je to řešení přechodné, tak jak je to dané technologickým vývojem s postupným uváděním těchto výsledků v praxi.
Reaguji na Váš následný příspěvek o SMR. Je Vám jasné, že i ta nyní projektovaná SMR budou mít chladící věže? Např. SMR od ČEZ-RR je cca obdoba původního Dukovanského reaktoru. Tedy včetně chladícího systému.
Chladící věže mají i uhelné a paroplynové elektrárny. Jedná se o technologii nutnou k tepelnému cyklu turbíny.
SMR bez nutnosti chlazení není (v podstatě žádný tepelný zdroj). Nižší výkony se dají řešit např. průtočným systémem, pokud je v dosahu dostatečně velká řeka nebo moře. Ale i kdyby byl SMR náhradou uhelného kotle, stále bude využívat chladící věže – viz. elektrárny Dětmarovice a Tušimice každá se čtyřmi chladícími věžemi. Např. pro náhradu kotlů v Tušimicích, kde je 3x 200W el. bude třeba cca 4 SMR RR o výkonu 470MW tep. (vlastně nové „staré“ Dukovany :)) Ona ta účinnost výroby el. energie je kolem 32%. Tedy tepla musíte vyrobit cca 3x více, než je elektrický výkon. A na zdroji nezáleží. Tzn. i ty uhelné kotle mají tepelný výkon kolem 1800MW. 😉
S tím, že žádný SMR nemá vyšší efektivitu než velký reaktor (proto se staví ty velké :)).
Výhodou je jen blízkost spotřeby a možnost využití existujících tepelných rozvodů pro vytápění. Tedy celá existující infrasruktura.
Ostatní typy SMR (typu kontejner) jsou stejně daleko, jako fúze. Existují návrhy a studie. Vybírají se startupy na investování do vývoje. O něco se zajímá armáda.
Odpověď na O. Vašíčka
Celkem věrohodně jste popsal pohled na energetiku v současnosti s pohledem do budoucna jako jedinou možnou, jak to prezentují naší vládní představitelé, nic nového. Ta skepse o využití a uvádění nových efektivnějších technologií je patrná a v tom lze spatřit opomíjené příležitost, které se postupně budou prosazovat čím dál rychleji ať chceme nebo nechceme.
ad Miloslav Černý 21. srpen 2025, 10:33
„.. Ta skepse o využití a uvádění nových efektivnějších technologií je patrná a v tom lze spatřit opomíjené příležitost, které se postupně budou prosazovat čím dál rychleji ať chceme nebo nechceme…“
prestante byt „tajomny“ a „kapnete bozskou“ a uvedte konecne nejake konkretne priklady, nech aj my sa nieco nove dozvieme ..
VTE sice odebírá z větru energii , jenže tím jak se vítr zpomalí , tak se méně tře o zemský povrch za elektrárnou , takže a tím opět svojí energii získá na pevnině se 95% ztracené rychlosti větru obnoví 4-5km za elektrárnou na moři za 10-20km. Představa části diskutujících o tom že VTE změní charakter klimatu ve vzdálenějších oblastech od elektráren nebo na celých kontinentech je zcela mylná. VTE mění jen mikroklima zvyšují noční teploty a snižují denní díky míchání vzduchu a to jen v okolí VTE. Co se týče odběru energie z větru pak VTE odebírá stále stejně poměrnou část ať je vítr slabý nebo silnější při bouřlivém a silnějším větru se odběr energie snižuje , protože VTE už nemůže odebírat více a nakonec se zastaví , protože VTE je odstavena kvůli bezpečnosti. Pokud je v nějaké oblasti příliš VTE negativně se ovlivňují, lokalika je sice využita lépe , ale klesá výroba el. energie z jednotlivých VTE což má vliv na jejich ekonomiku. Určitým řešením může být výstavba VTE na vyšších stožárech , protože výše je obecně vítr silnější a lze tím do určité míry nahradit jeho úbytek v důsledku jeho využíváním k výrobě el. energie.
Tím, že se vítr méně tře získá energii? Byste si pane Karásku měl asi zopáknout základní školu. 🙂 Jistěže se za elektrárnou rychlost větru zase zvyšuje, jenomže se tak samozřejmě děje na úkor rychlosti větru ve vyšších hladinách atmosféry, platí totiž zákon zachování energie. A problém je v tom, že když se kouknete do severního Německa, tak ten odstup k další elektrárně ani těch 5 km není. Jedna VTE samozřejmě mění klima jen v blízkém okolí. 10 000 VTE už mění klima na kontinentu a to nejen proto, že promíchávají vzduch, ale proto, že už z něj v součtu odeberou významné množství kinetické energie. Co na tom nechápete?
Vzniká převážně důsledkem rozdílu tlaků či teplot a proto se přirozeně obnoví hned za turbínou, nebo snad tlaková výše nebo níže či sluneční záření zanikají za VE?
Žádná energie se přirozeně neobnoví, zákon zachování energie zatím novelizován nebyl. Pokud se kinetická energie vzduchu přemění na tepelnou, elektrickou nebo libovolnou jinou, logicky je té kinetické energie vzduchu v součtu méně.
Nevyjádřil jsem se přesně vítr za turbínou opět přirozeně vzníká rozdílem tlaků či teplot, to je pro vás OK? To není perpetum…
Ani ne, tím že za turbínou vzniká, jinde zase díky tomu odpovídajícím způsobem zaniká, právě proto že to není „perpetum“. Celková kinetická energie je pořád stejná, takže pokud ji někde větrníky odeberou, jinde jí je zákonitě o to méně. A díky „wake efectu“ to není „hned za turbínou“, jak jste tvrdil, proto taky mezi nimi bývají značné rozestupy a stejně mají problém, že se vzájemně ovlivňují.
Píšete v podstatě nesmysly. V Německu je plno větrných elektráren a neznamená to, že by přestalo foukat, nebo se zpomalil vítr. Podobně hloupě by šlo tvrdit, že např. hydroelekrárny nebo přílivové elektrárny znamenají ekologické důsledky. U hydroelektráren je problém v tom, že tu je nová vodní plocha, odpařuje se z ní víc vody, zatopí se území. Vlastní využití energie problém není, vody postupuje shora dolů a je jedno, jestli si část energie odebere turbní. Dávno tu bývaly vodní mlýny a hamry. To množství odebrané energie větru je stále velmi malé. Podobně by mohl kdosi blábolit, že FV elektrárny budou znamenat ochlazování, protože odebírají sluneční energii. Zcela se pomíjí, jak je to nepatrné množství, nesrovnatelné s tím, kolik energie ze země se vyzáří do vesmíru. Současně ti antiekologičtí mudrlanti cíleně zapomínají, jaké má důsledky spalování uhlí nebo plynu. To už znatelné je, nejde o jeden zdroj, ale vytápí se milionová města, lodě, letadla atd. odebírají obrovské množství energie. Ta se uvolní a zůstane tu. Energie větru, trošku jí zachytit v místě, to je jak plivnutí. Ten vítr dělají teplotní rozdíly, moře, souš, taky asi i zemská rotace, je toho více. I velká turbína zachytí jen malou část energie větru v daném místě. Globálně to vůbec nemá význam.
Jan Kratochvíl 22. srpen 2025, 14:18
Vaše prirovnania k vodným mlynom či hydroelektrárňam sú zavádzajúce – fyzikálne mechanizmy sú odlišné. Pri vode sa energia čerpá z potenciálu, ktorý tam je tak či tak, ale pri vetre stovky turbín v relatívne malej oblasti odoberajú energiu prúdeniu, čo mení turbulentné prúdenie a mikroklímu v hraničnej vrstve atmosféry. Tento jav je dobre zdokumentovaný v odborných štúdiách ako tzv. wake effect – napríklad zvýšenie nočných teplôt alebo zmena vlhkosti vzduchu v okolí veterných fariem. Nie je to ‘plivnutí’, ale fyzikálne merateľný efekt. Globálnu energetickú bilanciu síce neovplyvnia, ale lokálne a regionálne zásahy sú reálne – rovnako ako iné zdroje majú svoje environmentálne dôsledky. Klíma je komplexný systém a každý zásah má svoje vedľajšie efekty, ktoré treba brať vážne a posudzovať v kontexte.
clanok ako vygenerovany AIckom, nedozvedel som sa nic prevratne, asi okurkova sezona
Už pře téměř šesti lety jsem napsal blog, který se zabýval zpomalením vzdušného proudění a úbytkem srážek. Byl založen pouze na mých domněnkách a dlouhodobého pozorování vývoje počasí v mé lokalitě.
https://blog.idnes.cz/vladimirstastny/mohou-vetrne-elektrarny-zpomalovat-vzdusne-proudeni.Bg19121349
Z dnešního pohledu, kdy se problémem začínají zabývat i vědci, se to, co jsem si tehdy myslel, více méně potvrzuje. Stavbou dalších a dalších VTE si zaděláváme na problém a zakládáme ve střední Evropě poušť.
https://www.epochtimes.cz/2025/08/01/pomsta-obnovitelnych-zdroju-proc-tolik-neprsi/?utm_source=newsletter&utm_medium=e-mail&utm_campaign=nowall&utm_content=newsletter_editor
Pokud vítr třením o povrchové nerovnosti se brzdí, mechanická energie se mění na teplo. Pokud odevzdává tenergii vrtuli, tak se ochlazuje odebíráním práce, jako pára či plyn v kterékoli turbíně. Sahara je v místě, kde padá studený vzduch – je tlaková výše. No nakolik může odběr energie a chlazení vzduchu odběrem energie ovlivnit počasí či přímo klima nevím.
Hurá, vítr vzniká třením o povrch a pan Karásek objevil nekonečný zdroj energie.
Je zajímavé, lidi z proruské scény typu Václava Klause bývají obvykle anti ekologičtí. Nebezpečné není např. pálení fosilních paliv, ale zateplování budov, které sníží násobně spotřebu. Kdysi Klausovi vadily i úsporné žároky, pamatuji, jak rozeštvával před jejich „zákazem“. Ano, v Rusku se neskutečně plýtvá, pálí se třeba zemní plyn z plynovodu, plameny desítky metrů vysoko, ekologie se neřeší.
Přitom Čína, další takový východní kamarád prezidenta Zemana vedle Ruska, ta se chová jinak. Ti umí využívat energie větru, vody, solární atd. Ti Číňani nejsou hloupí a z hlediska ideologie tam nevládnou žádní zlí zelení aktivisté ap. Pouze uvažují ekonomicky, energie zdarma. Problém někdy mohou být ekologické dopady, myslím megalomanské vodní elektrárny, které změní charakteré přírody v oblasti. Ale ten princip využívání přírodních zdrojů energie je správný. Ekologické dopady má spalování uhlí, nejen popílek, spaliny, ale i zdevastovaná krajina.
tak ste tu vygrcal svoju prorusku propagandu .. a teraz poprosim aj nejake relevantne fakticke tvrdenia, o com by sme mohli rozumne diskutovat
ad Jan Kratochvíl 22. srpen 2025, 14:28
Samozrejme, ak nemáte kapacitu na vecnú diskusiu, tak to nahradíte politickou propagandou. Miešate dohromady Rusko, Čínu, Klausove žiarovky a Green Deal, ale úplne ignorujete faktickú stránku problému – teda fyzikálne a ekonomické limity zdrojov energie.
Čína nie je lídrom v OZE preto, že by to bola ‚energia zadarmo‘, ale preto, že zúfalo potrebuje v podstate akýkoľvek zdroj energie, masívne dotuje celé odvetvie a zároveň má obrovské kapacity v uhoľných elektrárňach, ktoré stabilizujú sieť. To nie je model, ktorý by sa dal jednoducho preniesť do Európy.
Ak chceme diskutovať seriózne, treba sa baviť o reálnych dátach (náklady, účinnosť, stabilita siete, emisie) – nie o ideologických nálepkách a politických preferenciách. Len tak sa dá posúdiť, či sú niektoré technológie skutočne prínosné alebo ide iba o dotované projekty bez dlhodobej udržateľnosti.“