Emise skleníkových plynů v zemích Evropské unie vzrostly v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 3,4 % na 900 milionů tun. Růst byl zaznamenán u 20 členských států, zatímco zbývajících 7 členských států zaznamenalo pokles. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat.
Eurostat uvedl, že za růstem emisí skleníkových plynů v EU v prvním čtvrtletí roku 2025 stojí dva sektory, a to energetika (meziročně + 13,6 %) a domácnosti (meziročně +5,6 %). Ve třech sektorech naopak došlo k poklesu, a to ve zpracovatelském průmyslu (meziročně -0,2 %), dopravě (meziročně -2,9 %) a zemědělství, lesnictví a rybolovu (meziročně -1,4 %).
Celkově došlo k meziročnímu růstu emisí skleníkových plynů ve 20 členských státech, přičemž 6 zemí (Bulharsko, Česká republika, Kypr, Polsko, Maďarsko a Řecko) zaznamenalo více než 5% nárůst. Naopak nejvyšší pokles emisí byl zaznamenán na Maltě (meziročně -6,2 %), ve Finsku (meziročně -4,4 %) a v Dánsku (meziročně -4,3 %).
„Ze 7 zemí, které zaznamenaly pokles emisí skleníkových plynů, zaznamenaly 3 také pokles HDP (Estonsko, Lotyšsko a Lucembursko). Zbylé 4 země EU (Dánsko, Finsko, Malta a Švédsko) snížily emise při růstu HDP,“ dodal Eurostat.
Nízká výroba elektřiny z větrných elektráren
Za růstem emisí CO2 z výroby elektřiny v Evropě v prvním čtvrtletí letošního roku stála zejména nižší výroba z větrných elektráren. Například ty německé vyrobily v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o čtvrtinu méně elektřiny.
Významný pokles produkce byl způsoben nepříznivými povětrnostními podmínkami, zejména neobvykle slabým větrem v únoru a březnu. To mělo v prvním kvartále velmi silný dopad na produkci z větrných turbín jak na pevnině, tak na moři.
Zatímco výroba německých onshore turbín klesla o 22 %, na moři to bylo dokonce o 31 %. Celková produkce mohutné německé flotily větrných turbín dosáhla 33,3 TWh, což je o 14 TWh méně než v prvním čtvrtletí roku 2024. Přesto větrné turbíny pokryly 25 % spotřeby elektřiny.
Pokles výroby z větrných elektráren musely nahradit elektrárny spalující fosilní paliva. Výroba elektráren spalujících zemní plyn tak v Evropě vzrostla o 8 %, zatímco výroba uhelných elektráren vzrostla o 6 %.
Boj s emisemi CO2 je evidentně marný a neefektivní. Kdy to papalášům konečně dojde?
Ideologické debaty patří do bulvárních médií.
Ten růst má mnoho příčin jednou z nich je třeba to ,že EU stahuje CO2 povolenky určitou rychlostí a když se jeden rok snižuje moc rychle jak loni, tak jejich cena klesá a tím klesá i motivace ke snižování a zase naopak. Nebojte až se zavede ETS2 , tak emise CO2 půjdou dolů a to tou rychlostí jak bude povolenek ubývat tedy cca 4,5% ročně. A kdyby to nešlo tak cena povolenek vystřelí tak vysoko, že to půjde. Dnes má mnoho lidí ještě plyn a benzínové auto dokonce si lidé kupují nové kotle a auta se spalovacím motorem přitom litr benzínu bude ve 2 polovině 30 tých letech stát v dnešních cenách přes 60 kč a plyn bude dražší než elektřina – takové jsou odhady zdražení díky cenám povolenek.
Plyn pro domácnosti sice bude dražší, než nyní, ale elektřina rozhodně nebude levnější než plyn. Protože plyn převážně určuje cenu elektřiny a když jsou povolenky (a i když budou i pro domácnosti) povolenky na obojí, tak elektřina stále bude dražší 2-3*. To je ta fyzika, na kterou se tak často zapomíná (účinnost plynové elektrárny 30% a paroplynové 60%).
Mluvíme o polovině 30 tých let , jak víte cena el. energie je učována především německým trhem . V roce 2035 má být výroba elektřiny v Německu klimaticky neutrální , neříkám že se jim to povede , ale plyn bude fakticky vyrábět jen nepatrný podíl elektřiny takže cena povolenky se do cen elektřiny v průměru moc nepropíše. Tím jak bude plyn drahý tak se od něj bude ustupovat , jenže cena za údžbu plynové sítě se snižovat moc nebude takže Vám poroste cena za distribuci plynu , to bude další důvod k růstu cen plynu. Kdežto spotřeba elektřiny půjde nahoru a proto nebude stoupat cena distribuce na spotřebovanou kWh. Prodej plynových kotlů je dnes přesto vysoký většina z nich co se dnes prodá bude ve 30 tých letech sloužit už jen jako záložní zdroj nebo spíše dekorace do kotelny.
I v roce 2035 bude pro dorovnávání výroby z OZE (nejvíce pro FVE) potřeba hodně „rychlých“ plynových zdrojů.
Jestli palivem nebude ZP, ale zelený vodík, tak o to dražší bude elektřina proti ZP. I přes stoupající cenu povolenek.
S tím rušením ZP a infrastruktury to nebude „tak žhavé“.
Plyn (třeba i blend s obsahem vodíku) bude potřeba ještě dlouho. A to nejen v plynových elektrárnách, ale i domácích kotlích, teplárnách a průmyslových podnicích.
Dost elektřiny (zvláště v zimě) a ještě k tomu levné nebude z čeho a jak vyrobit a taky jak dopravit ke spotřebiteli.
Když spotřeba elektřiny půjde nahoru, pak bude stoupat cena distribuce na spotřebovanou kWh, protože bude potřeba vybudovat a udržovat nové přepravní a distribuční kapacity. Ty tvoří už teď podstatnou část koncové ceny elektřiny a při vynuceném zvýšení kapacity jejich podíl vzroste.
Přidají se náklady na akumulaci a přenos a distribuci elektřiny do a z akumulačních zařízení.
To za předpokladu, že akumulace bude natolik masivní, že dokáže vyrovnávat nejen denní, ale i měsíční a hlavně sezónní výkyvy. Prozatím to vypadá jako nikoli sci.fi, ale fantasy…
Dnes se plynové el. používají velmi často prakticky každý den , ale proč se používají ? Protože není denní bateriová akumulace jenže ta v roce 2035 bude. Musíte se umět dívat na budoucnost očima roku 2035 a ne roku 2025. Problém roku 2035 bude občasný nedostatek elektřiny , protože bude málo zdrojů jak se budou opouštět fosilní paliva. Ale vývoj má všechno , předavte si ,že máte doma 10kW FVE v době pořízení velkou část elektřiny prodáváte do sítě , protože máte malou baterii , nemáte ani tepelné čerpadlo ani elektrické auto ani klimatizaci v roce 2035 budete prodávat mnohem méně elektřiny do sítě , protože si zařídíte spoustu věcí na elektřinu , to je prostě vývoj. Stejně tak se budou chovat firmy co budou mít hodinové ceny , dnes nedokáží tak dobře reagovat na poklesy cen na burze , ale každý další rok se to bude zlepšovat – na úkor spotřeby fosilních paliv. A bude to rychlé za 15 let se už fosilní paliva budou používat jen velmi omezeně. Možná tak pro 15% spotřeby energie více to nebude.
Dost pochybuji, zda v měřítku spotřeb ČR bude u nás ve 2035 dost akumulace pro vyrovnání výroby FVE alespoň slunného dne s max. délkou svitu v roce.
Jenže máme i v létě dny, kdy svítí málo a také dny s kratší dobou mezi východem a západem slunce.
Plynové elektrárny i v roce 2035 budou potřeba nejen „několik dní v roce“, nebo jen 3 měsíce v roce, jak se nám tu někteří snaží namluvit.
Navíc z té denní akumulace (i v případě klesající ceny akumulátorů) nebude ta elektřina levná. Akumulace nemůže průměrnou cenu elektřiny z OZE zlevnit, ale jedině zdražit.
Dobře myslíte že plynové el. budou potřeba 3 měsíce v roce každý den ? Co když bude foukat nebude výhodnější dovážet z Německa nebo kupovat povolenku. Co se týče akumulace dnes ve velkém si koupíte akumulaci za dejme tom u 4500 kč/ kWh mluvím o něčem jako 30MWh atd. Takže když je rozdíl třeba 2kč mezi prodejem a nabíjením a baterie vydrží 6000 cyklů ? Proč by se používaly plynovky , když takové velká akumulace má návratnost pod 6 let bez dotací ?? Je to přece stroj na peníze. Jednou budou stát ta velká úložiště 2500kč/kWh ve 30 tých letech si většina majitelů fotovoltaik koupí nová velká úložiště se střídačem , takže bude normální že budete mít doma třeba 15kWh FVE se 60kWh baterií a proč 60kWh ? abyste mohl večer nabít auto a také když topíte tepelným čerpadlem , tak nebudete mít sazbu na 20h levného tarifu, ale jen na 8 , protože si to uložíte do baterie a všechno to bude řídit aplikace. Takové systémy už dnes jsou , ale bez levných baterií jaksi nedávají smysl. V každém případě topení třeba ani topení peletama nebude mít budoucnost. Domácnosti budou topit tepelnými čerpadly nebo dřevem v kombinaci s nějakou klimatizací a ti méně šťastní budou napojeny na centrální vytápění.
To Petr Karásek 23. srpen 2025, 23:11
Když bude hodně foukat, tak se bude brát z VtE, ovšem jen pokud se násobně posílí síť. Pro nás včetně dálkových linek, a i to musí někdo (spotřebitelé) zaplatit. Takže levná ta elektřina nebude. Navíc třeba i v Německu je většina VtE bez provozní podpory prodělečná.
Pokud bude vše na elektřinu místo plynu, tak ty VtE nebudeme (Evropa) stačit stavět.
Ocel, beton, měď pro jejich stavbu (a že se toho všeho spotřebuje hodně, násobně více, než třeba na JE) určitě zlevňovat nebudou.
Počítejte s tím, že ve večerní špičce v zimě pojedou plynovky naplno téměř každý den někdy i celé dny v kuse. Nejen 3 měsíce v roce.
Pokud bude mít každý: „budete mít doma třeba 15kWh FVE se 60kWh baterií“, tak si zase tak moc nepomůžeme.
1) V létě máte smysluplnou denní spotřebu malou (to není ohřívání otevřeného bazénu na 35°C). Na nabíjení BEV s průměrným nájezdem cca 11 kWh, ostatní spotřeba RD cca 8 kWh (včetně TČ a klimatizace). Celkem cca 20 kWh. Průměrná denní výroba 15 kWp elektrárny by byla 67 kWh (naměřená data reálné FVE).
I když tam budete mít 60 kWh baterii, už za 1,5 dne máte aku plně nabito a dál tu výrobu FVE nemáte kam dávat.
Takže ani v létě byste po rozpočítání investičních nákladů na využitou elektřinu ji neměl levnou.
Nejen bez velmi levné baterie, ale i celé FVE to nedává smysl.
2) Podobně i v zimě, kdy je denní spotřeba dobře zatepleného domu (roční spotřeba 5,5 MWh, včetně TČ) v maximu 11.1. za den cca 30 kWh. tedy na 2/3 dne potřebujete AKU cca 20 kWh.
Jenže je otázka, z čeho budete levně nabíjet (a bude-li vůbec z čeho), když rozhodně každý den nefouká. Kromě toho je otázka, zda ten „levný“ nákup s rozpočítanou cenu baterie bude levnější, než nákup v době vyšší ceny.
Když totiž bude mít to aku „každý“ tak ty cenové rozdíly nebudou (budou velmi malé).
A v případě týdenní dunkelflaute to zase moc neřeší, stejně pak přijdou na řadu ty plynovky.
ad Petr Karásek23. srpen 2025, 23:11
Váš optimizmus je sympatický, ale realita je bohužiaľ zložitejšia:
Dovážanie lacných prebytkov z Nemecka
To funguje len vtedy, keď majú prebytky. Ale v časoch bezvetria a zatiahnutých dní sú naopak masívnym dovozcom a ceny stúpajú. Ak sa budeme spoliehať na „lacný“ náhodný dovoz, vždy to nakoniec ešte viac predraží domáce zálohy a stabilizáciu siete.
Reálna cena akumulácie
Uvádzate cenu ~4 500 Kč/kWh, ale to je teoretická cena samotného batériového modulu. Kompletné riešenie (certifikované moduly pre utility scale riešenia , BMS, meniče, inštalácia, bezpečnostné systémy) je dnes 2–3× drahšie. Pri utility-scale projektoch sú investície v stovkách miliónov eur a návratnosť je sporná aj pri subvenciách.
Obmedzená kapacita vs. flexibilita plynových elektrární
Batéria vie presunúť energiu zo slnečného dňa do večera – ale len v obmedzenom množstve. Plynové elektrárne naopak dodávajú energiu kontinuálne a prakticky bez obmedzenia, čo je pri dlhodobých zimných inverziách kľúčové.
Domáce scenáre (FVE + batéria + EV)
Nabíjať večer auto zo „60 kWh domácej batérie“ znie pekne, ale to znamená investíciu v rádoch desiatok tisíc eur na domácnosť. Pre väčšinu populácie to nebude realistická voľba ani v roku 2035.
Budúcnosť fosílnych palív
Predstava, že v roku 2035 budú pokrývať len 15 % spotreby energie, je viac politický slogan než technicky podložená projekcia. Aj Medzinárodná energetická agentúra (IEA) počíta so stále významným podielom plynu ako „backup“ zdroja aj po roku 2040.
Inak povedané: akumulácia bude dôležitá, ale nikdy nezabezpečí plnú stabilitu siete. Plynové elektrárne, alebo iné flexibilné záložné zdroje, budeme potrebovať ešte veľmi dlho. A to aj pri masívnej penetrácii OZE
richie 24. srpen 2025, 00:46
„Batéria vie presunúť energiu zo slnečného dňa do večera – ale len v obmedzenom množstve. Plynové elektrárne naopak dodávajú energiu kontinuálne a prakticky bez obmedzenia, čo je pri dlhodobých zimných inverziách kľúčové.“
žádná uhelná ani plynová elektrárna v čr nedodává většinu času. Skutečné využití je pod 50% spíše k 40%. V budoucnu bude z nich kwh velmi drahá, takže jakékoliv snižení zimní potřeby bude žádoucí.
Domáce scenáre (FVE + batéria + EV)
Nabíjať večer auto zo „60 kWh domácej batérie“ znie pekne, ale to znamená investíciu v rádoch desiatok tisíc eur na domácnosť. Pre väčšinu populácie to nebude realistická voľba ani v roku 2035.
60kwh už je pěkný nášup a už to potřebuje dost místa. BUS bary, ochrany apod. Podle mě to je pro drtivou většinu domácnosti se spotřebou 10-25kWh/den v zimě nesmysl. Nabít v zimě s 10-15kWp elektrárnou bude také nesnadný úkol a v zimě to možná ani nedáte >> budete muset nabíjet ze sítě, abyste to neodrovnal. Větší elektrárnu zase možná nedáte na většinu instalací.
Jakmile se rozjede více akumulace, množství a velikost záporných cen ubyde. Ti první na tom vydělají, ostatní asi ostrouhají.
ad Xoor
25. srpen 2025, 17:19
chcelo by to čítať s porozumením a celú diskusiu (resp. aspoň dane vlákno), aby ste pochopil na čo sa reaguje – inak vám celkom uniká kontext
„žádná uhelná ani plynová elektrárna v čr nedodává většinu času. Skutečné využití je pod 50% spíše k 40%. V budoucnu bude z nich kwh velmi drahá, takže jakékoliv snižení zimní potřeby bude žádoucí.“ – áno, aktuálne asi áno, ale prečo? nie je to obmedzenie z technologických dôvodov (ako pri náhodných zdrojoch, ktorých kapacity faktor je výrazne nižší – VTE väčšinou pod 20% a FVE väčšinou pod 10%), plynové ci uholné by bez umelých obmedzení nemali problém s využiteľnosťou ~90%+
a že z nich bude drahá elektrina je samozrejme jasne – pri umelej preferencii náhodných zdrojov musia tie fosílne zálohy čakať v pohotovosti, čo ma samozrejme vplyv na ich celkovú ekonomiku a teda následne aj na výslednú cenu elektriny
„.. 60kwh už je pěkný nášup a už to potřebuje dost místa. …“ ako som už spomínal, je potrebne chápať kontext – došlo by vám, že som reagoval na nerealnu predstavu prechádzajúceho prispievatela
Nedobrý den,
Citace Petr Karásek 22. srpen 2025, 21:51: Ten růst má mnoho příčin jednou z nich je třeba to ,že EU stahuje CO2 povolenky určitou rychlostí a když se jeden rok snižuje moc rychle jak loni, tak jejich cena klesá a tím klesá i motivace ke snižování a zase naopak.
Ehm, promiňte, cože? Říkáte že pokud EU stahuje povolenky moc rychle, tak jejich cena klesá? Neboli že čím méně je povolenek, tím menší mají hodnotu? Rozumím Vám dobře?
Za prvé loni, pokud mě paměť neklame, cena povolenek na začátku roku 2024 rostla. A to značně. Takže EU rozhodla uvolnit mimořádnou emisi povolenek a zpomalila stahování povolenek v roce 2024 a 2025 právě s cílem snížit cenu/růst ceny povolenky. Celkově v meziročním porovnání se dá říci, že cena setrvale roste od roku 2018, byť v průběhu roku cena dramaticky kolísá. Koukněte na grafy vývoje cen povolenek v rozmezí alespoň dvou let.
K ceně odpustek v ETS2. Burzovní makléři odhadují, že cena odpustek v systému ETS2 velmi rychle vystřelí přes 200 Euro/tunu. Na nějakých 45 Euro/tunu co slibují mluvící hlavy máme rovnou zapomenout, to nebude ani úvodní cena. Jako úvodní cenu (respektive cenu dosaženou v prvních dnech od spuštění) odhadují přes 100 Euro/tunu. Můžeme vést učené debaty jestli mají ti burziáni pravdu nebo ne, ale je dobré si uvědomit, že ceny se určují na těch burzách a tihle vykukové jsou ti specialisti co na těch burzách hrají dnes a denně. Tak si myslím, že těm burzám budou rozumět a jejich odhady možná nebudou úplně přesné, ale asi nebudou úplně mimo realitu.
K poměru ceny plynu a elektřiny tu již někdo reagoval a pokoušel se Vás vyvést z dalšího Vašeho omylu.
Heil Gréta!
K Zemi Hleď!
Kdo je John Galt?
Nikdy se nehádej s blbcem, protože za chvíli zjistíš, že se hádají blbci dva.
U nas se čudí, aby nemci meli dostatek elektriky. Ale za špinavce jsme my. Jeste aby nam za to dala komise v čele s Uršulou pokutu !
At zije preshranicni propojeni ! Ale ma to sve mouchy …
Zelené Německo a zelené Rakousko mají nárůst emisí při poklesu HDP. A to ještě fungují díky české a francouzské jaderné elektřině.
Kdepak udělali soudruzi z BRD a RÖ chybu?…
Přes meziroční pokles výroby VTE prý přesto VTE hradily 25% spotřeby. Dost odvážné tvrzení, že?
Do které křišťálové koule se ti statistici EUROSTATu asi dívali, když se nikde nevykazuje spotřební, ale jen výrobní mix? Kde ti statistici zjistili, jaké procento z té VTE energie odteklo z Německa jako přebytek do zahraničí a kolik jí Němci opravdu spotřebovali? Navíc ještě Němci prakticky denně na své večerní energetické špičky používají kromě svých fosilních zdrojů i mixy zdrojů z okolních zemí. V poslední době lze také dost často sledovat dánskou letošní větrnou bídu s minimem dob přebytků a se spoustou výrobních mank.
Chce-li EUROSTAT něco vykládat o spotřebním mixu, neměl by lhát, sledovat jen výrobní mixy a přitom plácat něco o spotřebě! Místo toho by měl na energetických serverech prosadit doplnění statistik i o výpočty spotřebních mixů! Teprve pak by něco o té spotřebě mohl vědět!
Data na to jsou, jen zcela záměrně není vůle! Protože za současného stavu může EUROSTAT snadněji vykládat o OZE zdrojích své pohádky! Teprve vyhodnocování spotřebních mixů (včetně přeshraničních výměn) pomocí výpočtu s integrací s alespoň půlhodinovým krokem by ukázalo skutečný stav a provozuschopnost jednotlivých energetických mixů. Dosavadní lhaní o nějakých procentech, kde se záměrně zaměňuje výroba za spotřebu, neukáže nic!
EUROSTATu i Fraunhofer institutu (na energy-charts) se zkrátka nehodí do krámu, že by se v německém spotřebním mixu objevil významný podíl z jaderného a fosilního dovozu a že by Německu naopak ubyly významné podíly vyvezených přebytků z OZE.
Pak by ty závěry EUROSTATu dopadly úplně jinak a psí hlavy by musel nasazovat na jiná těla.
Pane Sedláku, nevýhodou OZE je závislost na počasí to právě bohužel eskaluje nedostatečná akumulace. Nicméně 1/2 roku je velmi špatný vzorek. Data za celý rok budou příznivější , protože se projeví těch cca 12GW co letos Německo naistaluje ve FVE a cca 5GW co naistaluje ve VTE, Pokud letos celková produkce OZE nepřekoná loňskou bude to o málo a příští rok bude výroba elektřiny v Německu z OZE největší v historii země. Navíc letos Němci dostaví SuedOstLink severovýchodní část země bude spojena s jižními oblastmi. Jejím cílem je efektivní přenos elektřiny v VTE z regionů jako Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko a Sasko-Anhaltsko do Bavorska a Bádenska-Württemberska.
podle provozovalů Německé distribuční soustavy jsou podány žádosti o připojení 204 GW výkonu pro akumulační systémy. To je 4 násobek běžného hodinového zatížení. Při 2 hodinovém vybíjení je to 408 GWh – to je 1/3 dne. Pokud to skutečně postaví tak to velmi omezí provoz plynových el. Bude to mít dopad i na ČR naše uhelné el. se mezi dubnem a zářím využívají často právě pro vývoz el. energie do Německa v době po západu slunce a při ranní špičce.
ad Petr Karásek 24. srpen 2025, 00:36
Inštalovaný výkon ≠ vyrobená energia
Samotný rast výkonu OZE ešte nezaručuje rast výroby. Rok 2024 to ukázal: výroba z VTE klesla, aj keď kapacita stúpla – pretože závisí od počasia a od okamžitej schopnosti siete energiu prijať. Problémom je aj curtailment – teda odpojovanie turbín pri nadprodukcii. S rastom kapacity sa to bude diať ešte častejšie.
SuedOstLink – prínos bude, ale obmedzený
Nové vedenie pomôže preniesť časť severných prebytkov na juh. Avšak jeho kapacita je len zlomok toho, čo by bolo treba: niekoľko GW prenosu oproti desiatkam GW inštalovanej kapacity vetra. A navyše – nestačí jedno vedenie. Potrebné sú desiatky ďalších sever–juh aj cezhranične, čo je politicky a technicky veľmi náročné.
Akumulácia – rozdiel medzi „žiadosťou“ a realitou
Podané žiadosti na 204 GW batériových systémov vyzerajú impozantne, ale:
-väčšina je len „rezervácia pripojenia“ pre budúce projekty, nie reálna výstavba,
-investične ide o stovky miliárd eur,
-výstavba takéhoto objemu by trvala desaťročia, nie pár rokov.
Aj keby sa časť z toho postavila, kapacita je len krátkodobá (2–4 hodiny). To rieši večernú špičku, ale nie niekoľkodňové bezvetrie v zime.
Ignorovanie nákladov a kapacitných limitov
Náklady na batérie sú stále násobne vyššie než sa často prezentuje – pri veľkých úložiskách musíte pripočítať meniče, inštaláciu, údržbu, systémovú integráciu. Batérie nepredstavujú „nekonečný zdroj“ – po vybití sa musia znova nabiť. Plynovky oproti tomu dodajú energiu neobmedzene dlho, pokiaľ je palivo.
A pri raste akumulácie bude stúpať cena plynových záloh, ktoré ale budu stále nevyhnutne.
Ad Petr Karásek, 24. srpen 2025, 00:36
Velmi Vám závidím Váš optimizmus, že bude mít Německo velmi rychle ukládací schopnost bateriových úložišť 400GWh. I kdyby to bylo 200GWh (protože naprostá většina instalací byla se zálohovací schopností cca1h), je to zatím velmi odlišné od německých plánů, kde těch 400GWh zatím plánují dosáhnout až v roce 2045(!!!). Najděte si to na na energy-charts (Szenarien, Installierte Leistung, Speicherkapazitäten).
Dokážete si ale představit nutné zázemí k tak obrovským kapacitám? Tu nutnou výrobní základnu, která bude muset stále produkovat ročně 40GWh baterií na výměnu? Je to 20 fabrik velikých jako maďarská gigafactory, která ročně vyrábí „ušmudlaných“ 2GWh baterií! 40GWh ročně by totiž bylo nutné vyrábět baterií na obnovu, aby se udrželo v provozu 400GWh baterií se životností 10let. Uvědomujete si to? To vybudování 400GWh úložišť není jednou pro vždy (nebo na dlouhých 40÷60let jako u jádra), ale představuje nemalé průběžné náklady (a energii) na udržení tohoto Tamagoči v chodu! A k těm bateriím to také bude ještě znamenat alespoň každých 25let vyměnit i měniče těch úložišť. Přinejmenším pro jejich zastaralé vlastnosti, které už nebudou vyhovovat době. Ve srovnání s tím jsou náklady a enviromentální dopady na energii z jaderných zdrojů nízké. Hlavní princip a hlavní komponenty zůstávají dlouhodobě, s velmi velkou periodou se obnovuje jen velmi malá část investice. Náklady na palivo jsou nižší než neustálé náklady vyvolávané integrací většího podílu OZE zdrojů do energetického mixu….
Není úplně od věci se bavit o celkové spotřebě energie, ne jen o té eletrické.
Dědeček Chemická potřeba energie.
https://www.youtube.com/watch?v=Spm4rWiXgAE&t=1468s
Ta elektrická je jen asi 20% celkové potřeby energie civilizace.
Ad Petr Karásek, 24. srpen 2025, 00:36
Na rozdíl od Vás raději vycházím ze skutečných dat. Proto se zajímám o statistiky německých OZE zdrojů a mám přehled o jejich instalačních a výrobních oficiálních statistikách.
Přírodní podmínky a začleňování OZE lze průběžně sledovat. Podobně chybějící výroba (s VTE letos) byla v roce 2021, který vykazoval v Německu propad ve výrobě onshore. Z oficiálního materiálu německého ministerstva (Erneuerbare Energien in Zahlen, Nationale und internationale Entwicklung im Jahr 2022, 2023). Přes navýšení instalovaného výkonu o 2 717MW z 53,187GW (2019) na 55,904 GW (2021) poklesla jejich produkce ze 101,15TWh (faktor 0,217) na 89,795 TWh (faktor klesl na 0,183). A v menší míře to bylo i u FVE v 2021 oproti roku 2020. Navýšení instalovaného výkonu o 5 724MWp, z 54,314GW (2020) na 60,038GW (2021) přineslo zvýšení produkce jen z 49,496TWh na 50,472TWh. A důsledkem slabší OZE výroby byla energetická krize (ve spojitosti s putinovským blokováním zvýšených dodávek plynu = dělostřelecká příprava na napadení Ukrajiny).
To, že HVDC dálkové přenosy (SuedOstLink a další) výrazně kvalitativně a kapacitně zlepší přenosové schopnosti Německa (a tedy i možnost lépe využít OZE produkci), je nabíledni. Jsem přesvědčen, že přínosy těchto přenosů budou určitě větší, než ještě dlouho budou přínosy bateriových úložišť.
Z hlediska Česka vidím jako krátkozraké být mimo takové „energetické dálnice“, protože HVDC přenosy evidentně budou páteřními přenosy energetiky 21.století. Je to jasné z jejich technicko – ekonomických vlastností a nesporných fyzikálních výhod i pro stabilitu sítí.
Dobrý den,
Citace Josef Sedlák 24. srpen 2025, 09:12: Z hlediska Česka vidím jako krátkozraké být mimo takové „energetické dálnice“, protože HVDC přenosy evidentně budou páteřními přenosy energetiky 21.století. Je to jasné z jejich technicko – ekonomických vlastností a nesporných fyzikálních výhod i pro stabilitu sítí.
Se zbytkem Vašeho příspěvku v celku souhlasím, ale s tímto co jsem citoval ne. Česká přenosová síť a její konvenční rozvoj je dostačující pro potřeby ČR a ekonomicky únosný. HVDC pro ČR nedává smysl.
HVDC by dávalo smysl jako dálkové propojení z Německých hranic do Rakouska (a na Slovensko a dál do Rakouska přes Maďarsko) pro exporty německých větrných přebytků ze severu dál do jižní Evropy, hlavně Rakouska a Itálie. Ale teď se zeptám: proč by Česká Republika měla platit, budovat a provozovat Němcům a Rakušanům dálkové vedení, které ČR nepotřebuje? Proč by si měla dělat věcné břemeno (a uvalovat toto břemeno na dotčené vlastníky pozemků) pro potřeby Německo-Rakouského-Italského přenosu? Já vím, energetickou chartu (kde se mimo jiné státy zavazovaly k tomu, že svou energetiku si budou řešit jako vyváženou) EU zrušila a roku 2015 nahradila novu, kde klade důraz na mezinárodní přenosy a obchody. Ale i tak, jedna věc je mezinárodní přenos a obchod, druhá věc je zneužívání sousedů…
S pozdravem,
presne tak:
1.Sebestačnosť vs. Parazitovanie
Stará filozofia (pred 2015): Každý štát si mal budovať vyvážený mix, aby bol schopný pokryť vlastnú spotrebu aj stabilitu → prepojenia slúžili len ako záložné a bezpečnostné.
Nová filozofia (po 2015): Uprednostňuje sa „európska integrácia“, čo umožňuje veľkým štátom (Nemecko) prenášať prebytky aj nedostatky na susedov → susedia nesú náklady na stabilizáciu bez férovej náhrady.
2. Prebytky a Zálohy
Nemecko exportuje prebytky z vetra/soláru, keď sú priaznivé podmienky → zahlcuje siete susedov.
Pri nedostatku naopak importuje stabilitu → využíva jadro, uhlie alebo plyn susedov. (=> aj export emisii)
Susedné siete slúžia de facto ako „batéria zadarmo“ – no náklady na reguláciu a redispečing nesú lokálni odberatelia.
3. Ekonomické dôsledky
–OZE majú trhovú prioritu – klasické zdroje (jadro, uhlie, plyn) sú vytláčané na nízky capacity faktor → zhoršuje sa ich ekonomika.
-Vysoká záťaž regulačných služieb a redispečingu zvyšuje koncové ceny pre domácich spotrebiteľov.
-Investičná neistota (kvôli nepredvídateľnosti tokov z Nemecka a tlaku na povolenky) blokuje rozvoj domácich zdrojov. (->ďalší faktor zvyšovania cien)
4. HVDC ako Politický Projekt
Teoreticky má zmysel pre prenos vetra zo severu a soláru z juhu. Prakticky:
– obrovské investičné náklady,
– odpor verejnosti (vecné bremená, trvalé zásahy do krajiny),
– vysoká korelácia OZE → ani diaľkové prenosy neodstránia problém „bezvetria“ alebo „tmavej zimy“.
Preto sa HVDC dnes javí viac ako politický cieľ EÚ, nie ako realisticky efektívne riešenie stability.
=> Menšie štáty nesú disproporčné bremená integrácie: vyššie ceny, vyššie riziko nestability, obmedzený priestor na rozvoj domácich zdrojov.
=>„Európska solidarita“ je zatiaľ jednostranná: veľkí hráči (Nemecko) profitujú, susedia doplácajú.
=>Rozumnejšie riešenie: návrat k princípu domácej vyváženosti mixu + férové pravidlá cezhraničných tokov (náhrady za stabilizačné služby, transparentné kapacitné mechanizmy).
@richie 25. srpen 2025, 14:50
K tomu parazitvání:
ČR stále dostává více peněz z EU než tam posílá.
Modernizace (např. Národní plán obnovy) se dělají i z prostředků EU, do které Německo posílá nejvíce.
Jedná se o desítky miliard Kč.
To je podobné, jak u RD. Dnes se běžně instaluje FVE 10 kWp s akumulací 10 kWh.
Mimo jiné, aby vyšla hodnota pro povolení stavby/rekonstrukce dle PENB. A bude hůře, FVE bude brzo všude povinná, i kdybyste ty hodnoty dosáhli jinak a lépe.
O takovém poměru instalovaného výkonu akumulace i jen k FVE se může Německu (jakémukoliv státu) jen nechat zdát. Akumulace je násobně méně.
A jak to pak vypadá v tom RD?
Podle metodiky PENB a v celoročním součtu to vyjde super. Ten dům klidně bude plusový (za rok vyrobí více energie, než spotřebuje). Ostatně dnes už nemůžete postavit dům horší, než s téměř nulovou spotřebou energie.
A jak to bude ve skutečnosti?
V létě (3/4 roku) většinou přes poledne vysoké přebytky, které v lepším případě pošlete do sítě (pokud bude kapacita). Ovšem, když tu FVE „bude mít každý“ tak se ta elektřina nevyužije.
A v zimě stejně bude brát skoro všechnu energii ze sítě, elektřinu převážně z těch plynových zdrojů.
„A v zimě stejně bude brát skoro všechnu energii ze sítě, elektřinu převážně z těch plynových zdrojů.“
Samozřejmě nevím jaké budou zimy, ale 34-80% celkové energie za minulou zimu není pro mě „skoro všechnu ze sítě“. Počet dnů s menší výrobou jak 1kWh za 11/12/01/02 bylo 6x. Jinak 9.9kWp dalo vždy minimálně 3kWh/den a více.
Z mých analýz vyplývá, že 20kwp a 30kWh baterie by zvedla zimní soběstačnost na 55-95%, celkově za zimu asi na 78% namísto minulých 50%.
30kWh baterie se dá pořídit už za 90kkč. Panel 1500kč/ks.
Mám sice výpočtově pasiv, ale naše spotřeba mimo topení a tuv je nadstandardní cca 420kWh/měsíc. Šetrná domácnost je na polovině. TUV a topení je maximálně +250kWh v nejhorší měsíc (měření za 6let)
Prostě moderní dům s FVE 10-20kWp se dostane na velmi zajímavé a pro mě nezanedbatelné zimní soběstačnosti. EV to trochu srazí, ale potom je celkový efekt jinde.
Trochu divné počty:
Vezmu Vaše spotřeby a zimní výrobu (9,9 kWp) dle Vás:
Spotřeby za měsíc: běžná 420 kWh + topení a TV 250 kWh + BEV s průměrným nájezdem 600 kWh = 1 300 kWh a při výrobě 3*30=90 kWh to dá samozásobením 7%.
Dejme tomu 2 násobná výroba a bez BEV = 27%.
Z dat konkrétní FVE (přepočteno na 15 kWp) je celková výroba za 12/2024 263 kWh.
Pro Vaši spotřebu by bylo samozásobení i při 100% využití necelých 40% a s BEV 20%.
Takže opravuji: I s takovou předimenzovanou FVE a akumulací budete v zimě brát většinu energie (elektřiny) ze sítě. Ne skoro všechnu, ale většinu.
Nicméně taková elektřina nebude zrovna levná kvůli investičním nákladům na 15 kWp + 60 kWh. Přitom v létě nebudete vědět co s vyrobšnou elektřinou.
Prosím o odkaz na firmu, co mi dodá a nainstaluje „30kWh baterie se dá pořídit už za 90kkč“.
Bob 25. srpen 2025, 09:41
vy prostě nemáte představu, jak se reálně chová a kolik dokáže vyrobit FVE, ikdyž každá FVE může na tom být trochu jinak. Má není příliš optimalizovaná na zimu.
1. BEV ještě nemám ale bude a psal jsem, že půjde celková soběstačnost dolů, ale zase to přinese další mnohé benefity.
2. “ 3*30=90 kWh“ pokud narážíte na to, že FVE dá „3kwh/den a více“, tak jste zapomněl na to více a to více je fakt více viz níže :).
3. 600kwh alias cca 3000km/měsíc je už větší nájezd. To znamená každý den nalítat skoro 100km. My tolik nejezdíme. Jsme na 18000/rok/auto V takovém případě bych uvažoval o větší FVE a uvažuji.
4. Má 9.9kWh na JM vyrobila 12/2024 293kWh a poslední týden svítilo tak, že se něco už nestihlo spotřebovat. V lednu to bylo jen 258kWh. Jistě každý rok je jiný. Co platilo dnes zítra nemusí, ale nějaké vážené průměry vychází +-15%.
5. 250kwh/měsíc pro tuv a topení je nejvyšší hodnota za 6let měření a není celou zimu. Někdy je klidně jen 100-150kwh a to i pro hlavní topné měsíce prosinec nebo leden.
Já si nelžu do kapsy, mám několik wattmetrů a data mi sedí do +-3%. Hlavně s distribučním elektroměrem.
Jinak jsem vám zapomněl napsat kde seženu takovou baterii. No je to alibaba, případně. Nepsal jsem nic o instalaci. Neříkám, že toto řešení je pro všechny, ale menší firmy resp OSVČ za podobné peníze fungují. Je potřeba hledat.
Ano v létě příjde mnoho energie na zmar, resp zůstane na střeše. Stejně jako dnes má čr mimo OZE nainstalováno asi 20GW zdrojů, ale běžné zatížení je něco kolem 6-10GW.
To Xoor 25. srpen 2025, 11:03
Právě, že vím, jak se reálně chová FVE. Ostatně v minulém příspěvku jsem Vám dával výrobu reálné FVE v prosinci. Navrhoval jsem několik FVE a k několika mám též on-line přístup. Na tu první a velkou jsme si nechali zpracovat studii na základě hodinových dat spotřeb a výrob pro optimální návrh instalovaného výkonu a akumulace.
ad 2) Máte tam též výpočet z výroby dvojnásobné a i podle reálné FVE.
ad 3) Průměrný nájezd a spotřeba BEV je ze statistických dat za ČR.
ad 5) Spotřeba RD (s roční 5,56 MWh) a D45d, D56 a 57d (TČ a BEV) tj. dle TDD7 je za prosinec 757 kWh.
Potom by byla samovýroba z reálné předimenzované FVE 15 kWp v prosinci 2024 jen 35%. Opět se 100% využitím vyrobené elektřiny, což se ale v prosinci a s akumulací 60 kWh dá předpokládat.
to Xoor 25. srpen 2025, 11:30
Já si hodně věcí dělám sám (elektrikáře, co mi dělal rozvody jsem od těch složitějších světelných vyhodil a raději udělal sám), ale úložiště bych si nechal udělat a zapojit firmou.
Nemůžete brát na Alibabě a jen akumulátory, nebo i celý pack. Např. z bezpečnostních důvodů by bylo minimálně vhodné, aby úložiště bylo v samostatném požárním úseku. Jinde, než v RD je to povinné.
Bob 25. srpen 2025, 13:01
ad 3) našel jsem podstatně nižší čísla průměrného nájezdu BEV vozů v čr. Je to z roku 2022 a je to něco kolem 12,5kkm. Viz dále.
ad 5) Pokud je průměr domu s tč a BEV za prosinec 757kwh, tak vám ta data 600kwh za měsíc pro BEV už tuplem nevychází. 757kwh je spíš spotřeba horšího nebo většího domu bez BEV.
Protože BEV zatím nemám a náš nájezd se trochu liší, máme ještě auto z firmy, je trochu složité to pro mě kalkulovat.
Pokud je pro vás 35% soběstačnosti v nejhorší měsíce stále málo, trochu jsem se ztratil, jestli s nebo bez BEV,ale spíše bez BEV, mně to tak vychází s o 5kWp menší elektrárnou, jste potom hodně náročný, a budete pravděpodobně vždy zklamaný. Kdyby mi má elektrárna pokrývala jen 10-15% asi bych také psal, že to NIC nevyrobí. Takto se vždy ohradím. Minimálně 25% ale klidně i 81% (mrazivý, ale velmi slunný únor) je pro hodně lidí zajímavé snížení své potřeby.
BTW mám zkušenosti, kdy se měnila elektrárna 5,4kWp z let cca 2010. Majitel má teď na stejné ploše 12kWp ze mnohem méně peněz. Co bude za dalších 20let?
Bob 25. srpen 2025, 13:11
na alibabě jsou i hotové komplety s boxem a BMS a jsou dostupné z Polska. Viděl jsem cenu s dopravou kolem 1300$. Tedy dokonce pod mojí původní cenou.
Já si budu stavět garážovou FVE asi 25kWp a 30kWh z těchto článků, ale to není pro běžného človíčka to je jasné. Mám elektrotechnické vzdělání.
FVE co mám doma mi dělala komplet firma. Přeci jen, garáž stojí pár set tisíc namísto domu za milióny.
To Xoor 25. srpen 2025, 13:32
ad 3) U spotřeby BEV jsem vycházel z dat na odkazech tn.nova.cz/auto/clanek/575529-prekvapiva-data-o-najetych-kilometrech
portalridice.cz/clanek/jak-se-pocita-spotřeba-elektromobilu
ad 5) TDD jsou data změřená za minulý rok, takže BEV jsou tam zastoupeny v tom poměru, v jakém byly minulý rok, ale TČ, nebo přímotopy máv TDD7 každý.
Já neříkám, že 35% je málo, ale že 65% je v prosinci stejně ze sítě a z toho velká část z plynových elektráren. A to je 15 kWp hodně předimenzovaná FVE, i pro ty, co mají BEV. A akumulaci v hodnotě 30 kWh nemluvě. Ne, že by se tak veké baterie občas (výjimečně) nehodily, ale ty náklady! Když už chcete tu elektřinu co nejvíce využít, tak raději cca 10 kWh v bateriích a třeba i 500 l aku nádrž na předehřev TV s kapacitou až 47 kWh. Mimochodem FVE s výkonem 15 kw by se plně nahřála z 10 na 90°C už za 3 hodiny a 7,5 minuty. Tady je dobře vidět nesmyslnost výkonné FVE v létě i s ohromnou akumulací. Navíc příští den už byste začínali ráno s napůl nahřátou nádrží (např 65°C), která by měla využitelnou kapacitu pak jen 14 kWh. A podobné je to i z baterií. Ať máte sebevětší, můžete akumulovat další den jen spotřebu toho minulého od západu slunce.
Je obecně známo, že naddimenzovaná akumulace a více panelů se nedělá kvůli létu, ale hlavně pro jaro/podzim, případně část zimy.
A počítá se s tím, že část výroby může zůstat na střeše.
Bob 25. srpen 2025, 14:15
3) já našel tohle www. cistadoprava.cz/ tiskove-zpravy/ ridici-s-elektromobily-ujedou-v-cesku-za-rok-pres-12-tisic-kilometru-%E2%80%93-vice-nez-ridici-aut-benzinovych/ ale na vašich odkazech jsem našel cca 19kkm i s ICE.
Bude to hodně individuální.
ad 5) V tom případě je TDD7 zatím velmi nepřesný a nepoužíval bych jej pro výpočet TC+BEV. Klidně bych se shodl na tom, že cca 750kwh je pro nový dům s tč + cca 350kWh/měsíc (20kkm@20kWh/100km + ztráty nabíjením) pro BEV
Ano plynovky (3-4GW) budou potřeba. Budeme je platit v kapacitních platbách a čím míň spotřebují drahého paliva (jakéhokoliv), tím lépe pro nás.
Moc jiných řešení tu prostě nevidím. JEDU 2 nově+2 staré( snad půjdou provozovat současně alespoň 10let, ale není to jisté), JETE 2+(2?), voda 1GW máme základní zatížení letní noční zatížení. Uhlí tu s námi bude také ještě nějakou chvíli než dostavíme plynovky, což bude také trvat 10-15let. Prosadit nové lokality pro JE si myslím také bude extrémě složité.
Před 8lety, kdy jsem plánoval dům, bylo co se výkonu týče 3,4kWp také předimenzované o ceně se ani nebavím. O tloušťce zateplení bych mohl vykládat hodiny. cokoliv nad 10cm je zbytečné…
Právě, že ta akumulace pro nás domkaře, už přestává být problém. Ano, HV baterie jsou stále na 8-9000kč/kWh a moc se jim dolů nechce, ale ty LV se dají koupit už snad od 2000kč/kWh k tomu axperta jako nabíječku a frčíte. Ti movitější mohou pak koupit Deye LV 12-15kW 3f nebo ti ještě movitější Victron, pokud nechci podporovat čínskou lidovou republiku.
Vy máte podle mě trochu problém s akceptací toho, kdy elektrárna místo 10MWh vyrobí jen 5MWh užitečné energie. Jasně, technik uvnitř řve (ano i ten můj řval): „je to přece plýtvání“ a bude to chtít zužitkovat, ale až se od toho odprostíte přestanete řešit i nesmyslné předimenzování VN sítě. Užitečná optimalizace je potom to BEV ke kterému to všechno spěje. Přijedete do práce a tam se napíchnete na podnikovou nabíječku, přijedete domů a pokud budou podmínky půjde něco z FVE/baterie a zbytek ze sítě v zimě.
Fakt to jde cítit z téměř každého vašeho příspěvku zde na portále, i když si to možná neuvědomujete.
@Bob 25. srpen 2025, 14:15
Příklad, jak „věrohodná“ Bob hází čísla:
—-
Když potřebuje argument „nesoběstačnosti“ v zimě, tedy co největší spotřebu u BEV
Bob 25. srpen 2025, 09:41
Spotřeba za měsíc BEV s průměrným nájezdem 600 kWh
–
Když potřebuje argument pro letní přetoky, tedy naopak malou spotřebu BEV:
Bob 24. srpen 2025, 00:34
Na nabíjení BEV s průměrným nájezdem cca 11 kWh denně
—
Skoro dvojnásobný rozdíl v rámci jednoho vlákna.
Těším se na zdůvodnění:-)
To Jarda 25. srpen 2025, 17:44
Průměrný nájezd a pak ještě i spotřeba BEV je u každého RD (majitele) individuální. I dostupná data jsou klidně 1,5násobek jiného zdroje. Viz naše debata s Xoor.
Ten rozdíl 9 kWh denně není tak zásadní, aby změnil to, že v létě bude velký nespotřebovatelný přebytek a v zimě velký nedostatek.
Jistě, že v přechodném období je předimenzovaná FVE i akumulace někdy výhodná, ale ty náklady! Po většinu roku to jsou „vyhozené peníze“.
Proto píšu: když už velká akumulace, je výhodnější kombinace baterie a akumulace tepla do vody. Ostatně svou první FVE (nebyl to RD a baterie tehdy byly podstatně dražší, než dnes), jsem navrhl s vekou aku nádrží pro předehřev TV.
@Bob 25. srpen 2025, 20:05
Aha, takže jste použil tendenční údaj, pokaždé jiný, aby vám to pro jednotlivá roční období „lépe“ vycházelo.
Rozdíl 9kWh denně! je velký i v létě, o zimě ani nemluvě.
Pro vás možná nejsou 3MWh ročně tak zásadní, ale pro majitele domácích 10kWp FVE to je cca 1/3 celé roční výroby.
A co je hlavní, při takto hrubém zkreslení vstupních dat jsou i vaše následné „výpočty“ také zkresleny a úplnou náhodou na stranu, kterou zastáváte.
To Xoor 25. srpen 2025, 15:38
ad 3) Souhlas, bude to individuální a každý by si měl před instalací FVE udělat propočet a zvolit velkost FVE a akumulace „na míru“.
Ale víme, jak to je ve skutečnosti: firmy mají své standardní sestavy (nejčastěji 10 kWp a 10 kWh) a individuálně na míru to moc dělat nechtějí (nebo vůbec). Případně (setkal jsem se s tím): Paninko dejte si to na celou střechu, není to o moc dražší a když tu dotaci nechcete Vy, dostane ji jiný (soused). Poznámka: nyní už jsou dotace pro RD nastaveny nejvýhodněji na 5 kWp, ale to dříve nebylo.
ad 5) TTD jsou velmi přesné pro současný stav (jsou z minulého roku). Pokud chcete předpovídat do budoucnosti, kdy bude počet BEV (i v TDD7) významně stoupat, tak by se to muselo počítat složitěji.
Nicméně s BEV stoupne taky celková roční spotřeba a to má zpětně vliv na výpočet spotřeb dle TDD, takže ta chyba není zase tak velká, jako vypadá na první pohled.
Diagramy TDD totiž neudávají absolutní spotřebu, ale jen poměrové rozdělení v čase (v průběhu celého roku) celkové roční spotřeby.
Ovšem s FVE musíte za spotřebu RD počítat tu ze sítě + co se spotřebuje z FVE.
P.s. Tímto Pozdravuji Jardu, který to doposud nepochopil, ale „hraje si na experta“.
Souhlas s: „čím míň spotřebují drahého paliva (jakéhokoliv), tím lépe pro nás.“, ale k A je potřeba říct i B: Čím více budeme mít v mixu FVE, tím více bude potřeba postavit těch plynovek a pak v zimě pálit o to více plynu.
S tou akumulací je to podobné, jako u toho zateplení. Dostanete se do stavu, kdy další přidávání přestává mít smysl a jen zvyšuje náklady.
Jak jsem psal u akumulace stejně pak můžete nabít jen to, co jste spotřeboval mezi včerejším západem a dnešním východem slunce (trochu zjednodušeně).
Předimenzovaná FVE (pro RD nad cca 5 kWp) a velká akumulace má význam ve specifických případech a obdobích (časné jaro, pozdní podzim, několik dní svítí na nabití a pak několik dní nesvítí a jedete z akumulace), ale ty náklady! Většinu roku to nevyužijete, nebo to má malý přínos.
Je to plýtvání jak investicí (penězi), zvláště, když je to na úvěr, ale i z enviromentálního hlediska surovinami (sklo, hliník, měď, křemík, litium, aj.) a také energií na výrobu toho všeho.
Aneb my jsme bezemisní, ale akumulátory a FV panely se vyrobí v Číně, převážně za pomoci energie z uhlí a dovezou za pomoci spalování třeba i mazutu.
@Bob 25. srpen 2025, 20:47
Děkuji za pozdrav, také zdravím.
Do polemiky o tom, kdo si „hraje na experta“, bych tady na vašem místě moc nezabrušoval.
„A v zimě stejně bude brát skoro všechnu energii ze sítě, elektřinu převážně z těch plynových zdrojů.“
Samozřejmě nevím jaké budou zimy, ale 34-80% celkové energie za minulou zimu není pro mě „skoro všechnu ze sítě“. Počet dnů s menší výrobou jak 1kWh za 11/12/01/02 bylo 6x. Jinak 9.9kWp dalo vždy minimálně 3kWh/den a více.
Z mých analýz vyplývá, že 20kwp a 30kWh baterie by zvedla zimní soběstačnost na 55-95%, celkově za zimu asi na 78% namísto minulých 50%.
30kWh baterie se dá pořídit už za 90kkč. Panel 1500kč/ks.
Mám sice výpočtově pasiv, ale naše spotřeba mimo topení a tuv je nadstandardní cca 420kWh/měsíc. Šetrná domácnost je na polovině. TUV a topení je maximálně +250kWh v nejhorší měsíc (měření za 6let)
Prostě moderní dům s FVE 10-20kWp se dostane na velmi zajímavé a pro mě nezanedbatelné zimní soběstačnosti. EV to trochu srazí, ale potom je celkový efekt jinde.