Rychlý růst projektů bateriových úložišť v Německu vyvolává obavy provozovatelů přenosové soustavy z hrozícího zahlcení připojovací kapacity. Investoři aktuálně žádají o připojení projektů o výkonu přesahujícím 250 GW. Provozovatelé přenosové soustavy proto žádají změnu legislativy, aby se zabránilo nevratným „lock-in“ efektům, které by mohly ohrozit přístup průmyslu, datových center i nových elektráren k síti. Vláda také zvažuje stanovení horního limitu pro rozvoj baterií.
Podle německých provozovatelů přenosové soustavy aktuální žádosti o připojení do sítě zahrnují bateriová úložiště o celkovém výkonu přesahujícím 250 GW. Provozovatelé varují, že současná pravidla zaručují přednost projektům, které podají žádost dříve, bez ohledu na jejich přínos pro síť.
Výsledkem může být situace, kdy nebude prostor pro připojení nových průmyslových provozů, datových center nebo elektráren. Tato situace by dle provozovatelů mohla trvat až do konce 30. let.
Provozovatelé podle agentury Montel zveřejnili dokument, ve kterém žádají zavedení nového systému přidělování připojovací kapacity, který bude klást větší důraz na kompatibilitu projektů s potřebami přenosové soustavy.
Důvodem rychlého růstu bateriových projektů je rostoucí podíl větrných a solárních elektráren na výrobě elektřiny, což vede k nárůstu výkyvů cen elektřiny. Nadprodukce v době nízké poptávky vede k poklesu cen až do záporných hodnot, zatímco večerní špičky ceny prudce zvyšují. Baterie tak dokážou nakupovat elektřinu velmi levně a prodávat ji v obdobích vysoké poptávky, což z nich činí atraktivní investici.
V debatě se objevuje i návrh, aby německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nebo samotná vláda stanovili horní limit pro rozvoj velkokapacitních bateriových úložišť. Ačkoli jsou počty žádostí o připojení úložišť extrémní, aktuálně je dle údajů Energy Charts v Německu instalováno 15,7 GW bateriových úložišť s kapacitou 23,3 GWh. Z toho je dle údajů BNetzA 921 velkokapacitních bateriových systémů s celkovým výkonem 2,3 GW a skladovací kapacitu 3,2 GWh.
Tak už aby se Bob bál, že těch bateriových úložišť v Německu bude moc. Zatím psal, že je jich moc málo.
Jistě, je jich na udržení akumulace po čertech málo, ale na připojení k síti proklatě moc.
Ano, to platí k dnešnímu dni. Ale přemýšlejte o budoucím vývoji, za rok, za 5 let…
A o praktických zkušenostech (ze skoro 2 letého provozu) zde ess-news.com/2025/11/10/21-months-89-94-efficiency-99-9-availability-98-soh-how-jdenergy-is-defining-the-next-era-of-clean-energy
Pořád je to málo.
Ale hlavní problém není v tom množství, jako v umístění a požadavku na zisk.
Pokud by se baterie umisťovali k rozvodnám/trafům a fungovali tam jako vyrovnávače špiček, tak by problém nebyl. Jenže to žádný soukromník nechce, na tom by nevydělal.
Uvědomte si, že celý business model je postaven na tom – koupím dotovanou elektřinu (teda nechám si zaplatit za to že tu elektřinu dám do svojí baterie) a následně ji prodám v době, kdy elektřina není. Lokace baterie pro mě není podstatná – takže si ji dám co nejblíž k sobě, problémy sítě mě zajímají pro zisk – takže začnu dodávat až mě se bude chtít a ne tehdy, kdy je to potřeba
V každém normálním byznysu by v téhle situaci bouchalo šampaňské a ve vedení by panovala spokojenost s tím jak nám počet zákazníků utěšeně roste. Líní monopolisti provozující sítě to, zdá se, mají jinak.
Myslíte, že síťař má nějaké možnosti rychle ohromě investovata na tom ohromě vydělat??? Dyť se jim nedaří už 20 let ani spojit severojižní vedení.
Síťař má obrovské možnosti jak se z majiteli baterií domluvit a díky nim podstatně navýšit objem přepravené elektřiny, hlavně v úzkých místech sítě.
Předpokládá to ovšem vytažení hlavy ze zadnice a práci hlavou.
Mohou díky nim (hlavně FVE) podstatně navýšit množství přepravované elektřiny po velmi omezenou dobu za slunečných dní kolem poledne. Ze solárních parků do BESS. V případě malých decentrálních FVE nutno posílit celou síť i do a v každé Horní-Dolní. Ovšem za enormních nákladů a také je nutno překonat efekt Nimby.
Zbytek doby budou ty sítě využity málo. Špatný byznys pro síťaře a ještě horší pro odběratele, kteří to budou muset zaplatit. Jak BESS, tak ty sítě.
Toto ale není normální byznys. To je normální parazitování na distribuční síti a na nekoncepční podpoře OZE.
To, že se vám něco nelíbí, ještě neznamená, že to je nějaké parazitování.
Nemyslím si že článek je relevantní , řeknu proč. Bateriové úložiště samozřejmě může zatěžovat síť svým nabíjením a přetoky , jenže to je čistá teorie , ve skutečnosti se baterie nabíjejí když je el. energie přebytek a vybíjejí když je jí nedostatek , takže prakticky buď sbírají el. energii ze svého okolí a ta se tím nemusí přenášet a nebo jí dodávají do svého okolí a ta se zase nemusí přenášet. Z tohoto pohledu tedy baterie mohou přetěžovat místo svého připojení a jeho okolí , ale síť jako celek odlehčují. Samozřejmě za předpokladu jejich vhodném rozmístění po Německu nikoli při jejich koncentraci v nějaké části země .
jo no, jenže PDS a PPS musí garantovat připojitelnost v každém okamžiku, až bude zavedena nějaká dynamická připojitelnost, tak pak to dost problému vyřeší, třeba můžeš nabíjet jen od 10:00 do 13:00 a vybíjet jen od 20:00 do 22:00. jakmile by provozovatel baterek překročil dané rozmezí, platil by tučný flastr.
PDS a PPS negarantuje připojitelnost plného výkonu v každém okamžiku. Síť se dimenzuje na skutečné zatížení vezměte si jen domácnosti pokud 3 mil domácností by začali najednou plně využívat svoje jističe – průměr 3x25A pak máte zatížení 51GW. = 25x Temelín. Problém FVE je v tom že mají špatnou soudobost – když svítí jsou přebytky a to vede někdy na nutnost přenášet elektřinu na velké vzdálenosti nebo směrem kterým se nepočítalo. VTE je na tom ještě hůže protože na rozdíl od FVE nejsou rovnoměrně po republice ( viz Německo) a mohou dávat svůj max výkon v domě minimálních spotřeb v noci. Naopak u baterií je jasné že se budou používat tak , aby sloužili síti a majitel dostával za to zaplaceno ,takže když bude svítit slunce nebo v noci tak se budou nabíjet a v podvečer nebo ráno ve špičkách zase vybíjet.
když mám jistič 25A mám garantováno, že v každém okamžiku můžu odebrat 25A, to že PDS a PPS dimenzuje sítě s určitou soudobostí je věc jiná. soudobost domácností 0,2, soudobost bateriového uložiště 1 a to je problém.
To právě tak nefunguje jak píše někdo v příspěvku nahoře. Baterie jsou privátní záležitost za účelem zisku. Nakoupit elektřinu když je přebytek, skoro zadarmo a potom se snaží prodat ne když je flaute, ale když je jí málo vítr nefouká a je velká spotřeba. Zde je i velká cena za elektřinu. Kapitalistický system tento problém nezvládne. Jediné řešení znárodnění energetické záležitosti. Náhodou mě přišel účet z roku 1992 od PRE Praha. 110 kWh spotřeba za rok cena 350 Kč. Dnes za samou spotřebu 4.200 Kč. Nechci tady mít zase nějaký komunisty, ale jedno se jim musí nechat. S tehdejší technikou a za ceny které se daly zvládnout. Jak to dělali?
Jenže v tom příkladu Německa jsou FVE soustředěny pochopitelně na jihu a VtE zase na severu. Navíc i se samotnými FVE i při jejich rovnoměrném rozdělení dejme tomu do našich krajů jsou přirozeně oblasti s nedostatkem (velká města a průmyslové komplexy) a nadbytkem (vesnické oblasti s brzo povinnou FVE na každé střeše a minimem průmyslu).
V místních sítích jste to sám zmiňoval: všichni najednou v jasné poledne přetoky až 8-9kW a v obci mizivá jiná spotřeba.
FVE na všech domech na vesnici jsou samozřejmě problém protože nebudou moci mít přetoky a část energie půjde vniveč – jasné. Na druhou stranu je tu vývoj – větší baterie bude v budoucnu výhodnější, to přetoky omezí a časem se v obcích postaví silnější síť a u trafa velký akumulátor.
Vy si sám odporujete: Větší baterie budou výhodnější a současně byste chtěl malé u každého trafa na vesnici. Navíc baterie umístěná venku by moc dlouho nevydržela.
Nechápu, v čem je problém. Prostě ty baterky nainstalovat u FVE parků, které už jsou v sítí připojené. A kolem poledne dobíjet baterky a večer a ráno je vybíjet.
Pokud je požadovaný výkon 250 GW, tak kapacita těch baterek může být 750-1000 GWh. To bude pálka, jakou část budou tvořit dotace ?
spíše baterie koncentrovat v místě výroby a v místě největší spotřeby a tou poddimenzovanou propojkou to potom půjde posílat konstantně, omezí to redispečing než se sítě posílí, a samozřejmě to bude balancovat fluktuace občasných zdrojů
U FVE parků by to měla být povinnost a měli by mít schopnost zhruba vyrovnávat svou výrobu v průběhu dne.
Jenže to by se jejich silná loby a oni „kroutili jako žížala na háčku“ Ukázalo by se jakou má jejich elektřina skutečnou cenu.
Pokud se to skutečně realizuje , pak to nejvíce odnesou majitelé plynových a uhelných el. protože baterie šetří palivo špičkových zdrojů. Je to také špatná zpráva pro dodavatele fosilních paliv do Německa. Ale výborný vývoj pro Německo. A také výborná zpráva pro spotřebitele , protože díky bateriím klesne cena el. energie ne jen v Německu, ale i u nás.
“ díky bateriím klesne cena el. energie ne jen v Německu, ale i u nás“ je jen vaše víra. Dosud to nebylo pozorováno.
Ty baterie vyřadují vysoké rotace. Kdo a kde ty náklady zaplatí? No přece lidi, ne?
„Baterie vyřadují (sic!) vysoké rotace“ – To bylo jakou řečí a co to znamená?
Že to mělo být „vyžadují vysoké dotace“ vás nenapadlo?
Nenapadlo. Já si nebyl jistý jestli si pod těmi rotacemi mám představovat to, že ty baterky se točí dokola jako turbína, nebo jestli si pan Winkler představuje, že jsou něco jako HDD v datových centrech, kde pobíhají technici a průběžně vyměňují vadné disky za nové.
Jestli jsou to opravdu dotace, tak jo, no. Je to jiný typ fantasmagorie pan Winklera.
To, že se vám něco nelíbí, ještě neznamená, že to je nějaká fantasmagorie, abych vás parafrázoval.
BTW: Na nehtěnou záměnu písmen to máte s panem Vinklerem 2:2.
I ty rotace budou nutné, uvidí se jestli po 10 nebo 20 letech.
Jinými slovy, standardní tempo obnovy u průmyslových technologií.
Ne, to není standardní tempo obnovy v energetice. To je 30-80 let. U některých ještě podstatně déle.
Těch 10-20 let je spíš standardní pro OZE, pro JE to bude 80-100 let.
Samozřejmě, že to bylo vypozorováno a je to všeobecně známo. Všichni kdo vlastní FVE + baterii to dobře vědí, mají totiž násobně nižší účty za energii. A právě baterie jsou klíčové, aby mohli být půl roku zcela nezávislí na síti. Nejen že neplatí silovou elektřinu, ale ani distribuční poplatek.
U velkých baterií je to také zcela jasné a už i dávno ověřené. Baterie jsou přímou konkurencí plynovým a uhelným elektrárnám, s kterými soutěží každý den v akcích a zcela s přehledem nabízejí nižší cenu.
Pro některé lidi jsou pozorování Adama Smithe z 18. století o vlivu konkurence na ceny výrobků a služeb pořád ještě moc horkou novinkou, kterou se jim nepodařilo vstřebat.
Zevšeobecňovat ukládací možnosti domácího úložiště na elektrizační soustavu jsou dost krátkozraké úvahy, na jejichž rozkrytí stačí jednoduchá násobilka.
Spotřeba běžné domácnosti se vyznačuje nepatrným trvalým odběrem a dost omezenými dobami významných spotřeb. Proto je tedy na místě termín občasná spotřeba. A ta občasnost platí pro naprostou většinu domácích spotřebičů. Elektrizační soustava se naopak vyznačuje trvale vysokou spotřebou základního zatížení a navíc ještě špičkami zvýšeného zatížení. Takže ty možnosti, které poskytuje bateriové úložiště u malé fotovoltaiky (za cenu obvykle dvojnásobné investice), jsou těžko ekonomicky dostupné u elektrizační soustavy. Jedná se tedy o diametrálně odlišné situace. Nejspíše proto stále nikde nevidíme významný pokles měrných cen u velkých úložišť.
Na krátkozrakost úvahy, že výroba více úložišť bude znamenat jejich nějaké násobné zlevnění, si stačí uvědomit, že ukládací schopnost souvisí s množstvím aktivního materiálu, takže násobné zlevnění „nehrozí“. Případné zlevňování tedy bude souviset jen s větší efektivitou výroby a s cenou aktivních materiálů. Srovnávat situaci logickým zkratem s cenou mobilů (kde se parametry neodvíjejí od rozhodujícího aktivní materiálu a fyzikálně – chemického principu) nebo s cenami fotovoltaických panelů, kde se jednalo o dramatický technologický posun (zhromadnění) výroby relativně malého množství aktivního materiálu.
Uvidíme, jaké projekty v Německu v úložištích (a za kolik) z toho výhledu 250GW v historicky krátké době vzniknou a hlavně kolik GWh to bude reprezentovat. Těch současných německých 23,3 GWh je totiž žalostně málo, protože po přepočtu na jejich cca 7x větší odběr je to prakticky ekvivalentní našim Dlouhým stráním. Zatím se tedy stále jedná jen o technologické UPSky k občasným zdrojům, což vyplývá i z jejich průměrné zálohovací doby cca 1,5h, neboť mají 15,7GW. S ohledem na údaj 250GW (bez údaje o jejich GWh) lze zatím jen spekulovat, kdy se z pouhých nutných UPS-ek teprve stanou úložiště na vykrývání energetických špiček. Při německém odběru okolo 50GW je totiž ten jejich plánovaný výkon 250GW dost podezřelý.
Uhelné elektrárny už to „mají spočítané“ i bez BESS. Co se týká plynových, ty přežijí ještě dlouho. Krátkodobě jejich instalovaný výkon ještě hodně poroste.
3patná zpráva to bude pro spotřebitele, protože to vše (posílení sítí a BESS) bude muset zaplatit.
Hlavně to mají již teď spočítané ty nové jaderné, proto budou vznikat (ty velké, nad 1 GW) většinou jen na papíře, občas vzniknou jen když je stát z různých příčin sám postaví.
Když se podíváte na současný vývoj PPA ve střední Evropě, tak nabídky PPA pro pouze FVE bez BESS musí být dnes dost hluboko pod 50 EUR/MWh. Nad 50 EUR mohou jít jen nabídky s BESS.
A jak si s tím může poradit nové jádro (až doslouží to staré)? babo raď.
Dejte nám tu ceny PPA kontraktů, které budou rovnocenné dodávce JE (dodávají po celý den a rok dle potřeby) a ve střední Evropě (vynechte svou oblíbenou Kalifornii a Čínu).
Bobe v Evropě jsou agentury, které ty ceny v EU sledují a občas na neplaceném pv-magazine.com jsou z toho svodky. Samozřejmě teď se nabízí jen tolik BESS, aby se to vyplatilo (a nejlepší BESS jsou již na rok 2026 prakticky vyprodány, je obrovský celosvětový zájem).
JE nikdo v Německu nechce kopírovat, takže nechtějí rovnocenné dodávky JE, naopak chtějí mnohem levnější dodávky z FVE+BESS, bez nebezpečného radioaktivního odpadu (s kterým budou mít ještě mnoho desetiletí drahé problémy v Německu).
Kaliformii a ˇČínu vynechávám.
Kde konkrétně v Německu někdo nabízí mnohem levnější baseload z FVE+BESS, Vaněčku? Nikde nikdo, samozřejmě, takže opět mícháte hrušky a jablka.
Kde konkrétně E. Nováku píši o baseloadu? Já píši o Power purchase agreements (PPA) v Evropské unii.
1) Ano, takže opět mícháte hrušky a jablka, tj. cenu zajištěného výkonu s náhodnou dodávkou podle rozmarů počasí.
2) Jestli jste si nevšiml, JE jsou v Německu zakázané zákonem, takže ne že je tam nikdo nechce ale nesmí kopírovat.
Takže zase nic. Dal jste odkaz na bezpečnostní aspekty BESS v Kalifornii a to jsem fakt nechtěl.
Baterie je vlastně taková přečerpávací elektrárna a tu by nikdo neumístil tak, aby k ní vedlo kapacitní vedení. Podobně by se měly umísťovat baterie a jestli baterie umísťují v místech, kde není kapacitní vedení, tak prostě soudruzi z NDR udělali někde chybu.
Zajímavý převoz obřího trafa – odkaz na video v odkazu :
http://www.ess-news.com/2025/11/10/catastrophic-failure-at-waratah-super-battery-in-australia
„Jeden ze tří vysokonapěťových transformátorů o výkonu 350 MVA, dodávaných společností Wilson Transformer Company, utrpěl během listopadového testování o víkendu katastrofální poruchu . Video od Wilsona ukazující dodávka 477tunového transformátoru 350 MVA 330/33/33 kV na místo z australského výrobního uzlu ve Victorii, což ukazuje na devítidenní logistickou výzvu.“
Tak to bude možná podobné jako u nedávné aukce s vodíkem a většina těch projektů se nebude realizovat :
ess-news.com/2025/07/25/voltwise-extend-german-grid-fee-exemption-for-large-batteries-to-2034
„Například v současné době existuje několik stovek gigawattů takzvaných projektů přízrakových – projektů, které podaly žádosti o připojení k síti, ale nemají reálnou pravděpodobnost realizace. Tato záplava požadavků představuje pro provozovatele sítí obrovské výzvy, protože jsou sotva schopni efektivně zpracovat aplikace. Takové projekty musí být důsledně odfiltrovány z procesu podávání žádostí, aby se skutečně proveditelné projekty rychle dostaly do sítě.“