Plzeňská Škoda JS a.s. ze skupiny ČEZ získala svůj první kontrakt v Polsku. Zhruba za 300 milionů korun tam zmodernizuje výzkumný reaktor MARIA, který je součástí Národního Centra pro Jaderný Výzkum (NCBJ) v Otwocku nedaleko Varšavy. Česká firma doufá i v další budoucí zakázky v Polsku,chce se tam dodavatelsky zapojit například do výstavby jaderných bloků. ČTK to dnes řekl Karel Samec, mluvčí Škody JS, která patří v Evropě k předním výrobcům a dodavatelům zařízení pro jadernou energetiku.
NCBJ patří k největším vědeckých ústavům ve střední Evropě. Reaktor MARIA ze 70. let minulého století je nyní jediný polský jaderný reaktor, zaměřuje se na vědecký a lékařský výzkum. Hraje například důležitou roli při výrobě lékařských radioizotopů a poskytuje zázemí pro výzkum v oboru jaderné fyziky, materiálové vědy, jaderné energetiky a také pro školení zaměstnanců pro realizaci polského programu jaderné energetiky. Letos byl reaktor po vypršení dosavadní licence několik měsíců mimo provoz.
„Tato prestižní zakázka zahrnuje komplexní obnovu systému kontroly a řízení výzkumného reaktoru, dodávky ionizačních a štěpných komor a nové sady pohonů regulačních orgánů. Celý projekt máme dokončit v prosinci 2027,“ uvedl obchodní ředitel Škoda JS Petr Altschul.
Specialisté Škoda JS zpracují pro reaktor i kompletní projektovou dokumentaci. Plzeňská firma je také zodpovědná za integraci celého nového systému, jeho zavedení na reaktoru a následné uvedení do provozu. Součástí dodávky je rovněž proškolení operátorů na práci s novým systémem. V plzeňských strojírnách též vyrobí novou sadu pohonů včetně zapouzdřených štěpných a ionizačních komor, uvedl Samec. Spolu se Škodou JS se na zakázce podílí jako subdodavatel komponent řídicího systému společnost dataPartner z Českých Budějovic.
„Premiérový vstup na polský trh je pro nás referenčně důležitý i vzhledem k potencionálním obchodním případům. V Polsku už je příprava výstavby nových jaderných bloků hodně daleko a my bychom byli rádi v pozici dodavatele některých komponent u toho,“ řekl generální ředitel Škoda JS František Krček.
Firma aktuálně zaměřuje své exportní aktivity mimo jiné na Ukrajinu po skončení válečného konfliktu, nebo na Slovensko, kde se plánuje výstavba nových jaderných elektráren. Škoda JS také dodává zařízení například pro právě budované jaderné elektrárny ve Velké Británii. V Česku chce uspět s dodávkami pro nové bloky v Dukovanech. Nedávno také uzavřela memorandum se společností Rolls-Royce SMR o partnerství při výrobě a dodávkách malých modulárních reaktorů (SMR) pro Česko i zahraniční trhy.
Škoda JS zvýšila loni meziročně provozní zisk o 16 procent na 287 milionů Kč. Tržby se zvedly téměř o 20 procent na 3,92 miliardy Kč. Loňský export tvořil necelou polovinu, hlavně na Slovensko a na Ukrajinu. Strojírny meziročně zvýšily objem podepsaných zakázek o 34 procent na 5,13 miliardy Kč.
Jen taková technická pro větší znalce: pokud se k reaktoru vypracuje kompletní technická dokumentace, jak bylo řečeno v článku, jak složitá by byla teoreticky byla cesta jej podle této dokumentace případně i „zreplikovat“? 30MW by mohlo být něco zvládnutelného a na takovou městskou teplárnu by tento výkon mohl být celkem vhodný.
Takové výzkumné reaktory většinou používají vysoce obohacené palivo a na účinnost a nízkou produkci radioaktivního odpadu se moc nehledí.
Takže přímá přenositelnost na komerční využití jako SMR tam nebude.
Nicméně to ukazuje na schopnost firmy komerční SMR vyprojektovat nechat schválit, vyrobit a servisovat. Vyrobit všechny komponenty SMR, nebo celý SMR. Navíc máme Řež (ale i jinde), kde se reaktory vyvíjejí. A to i pro zahraničí, včetně západu a také komponenty pro nové typy štěpných reaktorů i ty fůzní.
Takových zemí na světě zase tak moc není.
Dobrý den,
Reaktor Maria je navržen a postaven pro výzkum (obecně) a výrobu radiofarmak. Není to energetický reaktor, na to je nevhodný a k tomu nikdy nebyl určený, byť číslo max. výkonu vypadá na papíře zajímavě. Ale je to důležité pro to ozařování materiálových vzorků, radiofarmaka a obecně fyzikální výzkum, k tomu ten reaktor je určený. Podobné reaktory jsou v Řeži a na ČVUT v Praze.
https://en.wikipedia.org/wiki/Maria_reactor
Ekonomicky takto malý samostatný zdroj nedává moc smysl. Technicky to není nic světoborného, navrhnout a vyrobit energetický reaktor by nebyl až tak strašlivý problém. Byť zrovna levné a práce na týden po večerech to také není. Ale šlo by to a pokud by se to pak vyrábělo seriově, tak by se ten vývoj asi i zaplatil – to je přesně motivace pro SMR obecně.
Ale nároky na fyzické zabezpečení jsou veliké. Představte si, že by jste měl po celé republice jako je ČR rozstrkáno 30 a více malých reaktorů v teplárnách a místních elektrárničkách. Reaktor, palivo… A nějaký vypatlanec/organizovaná skupina by přišli s nápadem tu teplárnu vykrást a ukrást palivo, aby to někde prodali. Tak ta nejlepší varianta by byla, že si to odvezou domů do garáže a v průběhu krádeže a převozu schytají takovou dávku, že během pár týdnů umřou na akutní nemoc z ozáření než to stihnou prodat. To by ještě byla ta nejlepší varianta. Takže každá ta teplárna by musela mít veliké bezpečnostní opatření a poměrně veliké národy na prostor s překážkami. No v podstatě jak velká jaderná elektrárna, nebo jak velký muniční sklad (což nám zrovna Vrbětice ukázali, že i jen muničáky ochránit není sranda). Druhý problém pak je zajistit, aby i v případě ekonomického, nebo managersky-lidského, kolapsu vlastníka nebo provozovatele takového zařízení nedošlo k tomu, že palivo a obecně zdroje radiace nezůstanou někde zapomenuté a nestanou se dlouhodobou ekologickou tikající bombou. Že bude zajištěna jejich bezpečná likvidace za všech podmínek. Tyto požadavky jsou mnohem tvrdší a dražší, než vše ostatní. To ekonomicky pro samostatný malý zdroj nevychází. Proto ČEZ uvažuje o SMR v areálu stávajících jaderných elektráren, případně v nových areálech, kde by ale těch reaktorů bylo více na jednom místě a náklady na zabezpečení by se pak rozumně rozprostřely na větší výkon/ekonomické výnosy.
S pozdravem,