ČEZ do teplárenství v Ústeckém kraji investuje 20 miliard korun. Hotové jsou nové plynové kotelny v Prunéřově a Tušimicích na Chomutovsku a pět plynových kotelen v ústecké čtvrti Střekov. V Prunéřově se připravuje stavba biomasové kotelny, kogenerační jednotky a horkovodu do Kadaně. V Tušimicích firma počítá se stavbou malého modulárního reaktoru a zvažuje stavbu paroplynového cyklu v Trmicích na Ústecku. Novinářům to dnes řekl ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Skupina ČEZ bude podle Čermáka připravena na řízený odchod od uhlí do roku 2030. „Je to pro nás reálný horizont,“ uvedl. Výše investic se do cen tepla promítne minimálně. „Z dlouhodobých plánů a smluv vyplývají nárůsty, které jsou ve srovnání s republikou poměrně malé,“ řekl. Loni v květnu ČEZ uvedl, že do roku 2030 investuje v Ústeckém kraji 100 miliard korun do transformace energetiky a teplárenství. Díky tomu by se měl zachovat systém centrálního zásobování teplem, který funguje ve většině větších měst v kraji.
Uhlí v kraji nahradí zemní plyn a biomasa. Do budoucna se počítá i s teplem z malých modulárních reaktorů, vodíku nebo s využitím odpadu. Plynové kotle v Ústí nad Labem, Priunéřově a Tušimicích stály dohromady 250 milionů korun.
Plynová kotelna v Prunéřově slouží nyní jako alternativní zdroj k současnému uhelnému bloku. Zásobovat bude teplem odběratele nejprve pouze v létě a později celoročně. Provoz spustila v červnu. Město Kadaň zatím čerpá teplo z Tušimic. ČEZ Teplárenská postaví z Prunéřova do Kadaně 5,7 kilometru dlouhý horkovod, který bude hotový v roce 2027. Kadaň podepsala se společností ČEZ Teplárenská smlouvu na dodávky tepla na dalších 15 let.
V Prunéřově se bude stavět kotel na biomasu a další plynové kotelny. Tyto zdroje by měly zásobovat zákazníky v topné sezoně 2028/2029, tedy v předstihu před oznámeným ukončením výroby z uhlí v roce 2030. V Prunéřově stály dvě hnědouhelné elektrárny, provoz Prunéřov I skončil v červnu 2020.
V ústecké čtvrti Střekov postavilo ČEZ ESCO ve spolupráci s městem pět plynových kotelen a kilometr nových plynovodů. „Pojistili jsme tak dodávky tepla pro zásobování 3000 domácností,“ uvedl primátor Petr Nedvědický (ANO). Další investici plánuje radnice v příštím roce s ohledem na 160 odběrných míst, které získávají teplo od teplárenské společnosti Energy. Ta dluží za emisní povolenky a hrozí ukončení její činnosti. „Po mnoha diskuzích s dotčenými občany nabízíme vytápění plynem. Město bude investorem této akce tak, abychom zajistili alternativní zdroj při případném výpadku tepla,“ řekl ČTK Nedvědický. Výše investice je zhruba 20 milionů korun a termín dokončení do konce roku 2026.
Nemělo by se to s tím plynem zase přehánět a využívat ho tím nejefektivnější způsobem kogenerací. Existuje také málo využívaná tepelná akumulace a vysoko teplotní TČ. Těch kombinací je vícero a nekoukat jenom na to, že to někdo stejně zaplatí.
Je ostuda, že v roce 2025 přijde ČEZu zcela v pořádku hovořit o dekarbonizaci plynem a ještě k tomu doplňovat budoucí dodávky tepla z vodíku, či z odpadu, který v lokalitě stejně nebude. Přijde mi to celé jako špatný vtip, investovat 20 miliard Kč do těchto prehistorických technologií. Už se těším na kolaudaci SMR pro dodávku tepla, že jich ve světě je… Mezitím v Mannheimu podepsali výstavbu dvou tepelných čerpadel o celkovém výkonu 165 MW z řeky Rýn, zprovoznění r. 2028.
Ano máte pravdu EU neplánuje vydávat povolenky ETS1 do nekonečna po roce 2040 už jich bude velmi málo a budu velmi drahé ,jde tedy o investice , které budou odepsány. Plyn není žádná dekarbonizace , ale jen změna jednoho fosilního paliva za druhé a globálně se žádné emise CO2 neušetří , protože co LNG ušetří při spalování to vypustí při těžbě , dopravě a změně skupenství.
To je sice hezké, ale máte jiné řešení na vykrývání výroby OZE i na několik dní v zimě?
Tady nemluvíme o elektřině , ale o teplu. Dejme tomu že chcete alternativu , jsou různé cesty ,třeba napojit se na dálkové teplovody z jaderných el. Nikdo o této cestě nemluví a nikdo nechce budovat dálkové teplovody z JE , přitom pokles výroby el. energie je jen 1/6 dodaného tepla a potenciál je ohromující. Další možností je spalovat odpad + biomasu a dále různé způsoby využití geotermální energie. Všechny cesty lze doplňovat elektrokotly pro využívání přebytků el. energie a tepelnými čerpadly, které využívají odpadní teplo z odpadních vod města nebo ve specifických případech z průmyslových provozů. Vše lze samozřejmě kombinovat . Poslední možností je dálkové vytápění v některých lokalitách zrušit a bytové domy přejdou na tepelná čerpadla – pro majitele těch domů rozhodně nejlepší cesta protože vytápění teplárnou je vždy drahá záležitost. V každém případě možností je dost. Příkladem takové dekarbonizace je Praha – navýšení kapacity spalovny Malešice , stavba spalovny Mělník , stavba velkých tepelných čerpadel využívající odpadní teplo z odpadních vod a Vltavy. Jen tímto způsobem Praha ušetří 2/3 fosilních paliv pro vytápění a to při současné spotřebě tepla.
Píšeme o teplu, ale na jeho výrobu je zase potřeba elektřina, nebo plyn a to zvláště decentrálně u jednotlivých odběratelů, ale nakonec i pro CZT.
Teplovody z JE OK, ale to je pro dost úzký okruh odběratelů.
Podobně spalování odpadu. Už dnes a po dokončení všech záměrů bude v některých oblastech toho odpadu nedostatek a bude ho nutno dovážet z velké dálky. Navíc to není pro decentrální spotřebu.
Elektrokotle a TČ – potřebujete tu elektřinu a to hlavně v zimě. A také masivně posílit sítě.
Takže zase jsme u té otázky, kterou máte pořád nevyřešenu: čím budete vykrývat výrobu OZE i na několik dní v zimě?
Spalování odpadu a teplovody z JE to potřebné množství záloh sníží, TČ zase zvýší.
Ano jak píšu níže celková dekarbonizace je problém. Nechá se ušetřit nějakých 75/ 78% emisí CO2 proti roku 1990 , tedy zhruba 1/2 současných emisí CO2 aniž by to nějak moc bolelo , s tou druhou polovinou je to samozřejmě horší a bude se to řešit po roce 2040. Ale Ušetřit tu první polovinu není ekonomická ztráta , ale příležitost.
Jenže EU schválila závazek snížit CO2 o 90% do 2040.
Ano , na to , aby to ČR měla šanci splnit bude třeba více elektrifikovat a jak trefně poznamenáváte bude problém se zimní bezemisní výrobou. ČR by reakci na tento cíl měla rozjed stavbu 2 jaderných bloků v JE Temelín. Kdyby se tam postavily 1,6GW verze to je 3,2GW celkem máme výrobu 25TWh a praktiky nekonečné množství tepla pro rozvody třeba až do Pražské aglomerace.
Je potřeba odejít od uhlí a SMR jsou jen na papíře a nikdo neví kolik vlastně budou stát.
Jiná otázka je dekarbonizace obecná , protože tam nastává problém jak zajistit výrobu el. energie v době , kdy jsou špatné podmínky pro OZE jaderné kapacity nestačí a el. energii nelze dovážet – ano to je problém na tyto situace nemáme reálně ekonomicky efektivní technologie. To je prostě fakt a nemá smysl ho skrývat osobně si myslím že tento problém se zcela nevyřeší ani za 20 let. Dokážeme sice díky rozvoji el. sítě a denní akumulci + chytrému řízení průměrný počet těchto hodin za rok snížit , stejně jako chybějící výkon a výrobu , ale pořád to bude drahé.